Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.

(autorský rukopis)

Několik rad pro začátek

Změny v pronášeném textu

Zveřejněno: 7.12.2019


Změny v pronášeném textu

Přestože je nutné se co nejpřesněji vyjádřit, tak není nutné se přesně držet na­bídnutého textu. Místo bezduchého memorování je přípustné vyjádřit se tak, jak to člověk cítí, tedy provést v textu potřebnou změnu. Třeba i něco přidat, případně v daný okamžik i něco ubrat. Ale text či vlastně pronášená řeč má být co nejjedno­dušší. Stručné a jasné vyjádření toho, co člověk právě v tom okamžiku skutečně cítí. Pak to vždy bude mít sílu prožitku. Bude v tom vůně duše a žádost doletí až na konec vesmíru. Otec nebeský si ji určitě přečte, a rád.

Tyto zde dále zapsané texty jsem mnohokrát změnil. Přestože již měly svou sílu. Po změně však vždy získaly ještě silnější rezonanci a odezvu. Vždy, když jsem pocítil, že to ještě není to správné, že je možno se lépe, stručněji, jasněji a jednoznačněji vy­jádřit, tak jsem neváhal a znovu a znovu přepisoval celé litanie (mantry, chvalozpěvy, nazvi to jak chceš, smysl je důležitý). Někdy to byl rytmus, jindy pořadí veršů, které chtěly cizelovat. Pak zase třeba lepší slovosled, nebo zase jiné, výstižnější slovo. Nebo se později ukázalo, že některé použité slovo má ještě podprahově uloženu i jinou ko­notaci (smysl), a z toho důvodu se také celek oslabuje, či dokonce se jeho efekt ruší a aktivují jiné "doplňkové virové" podprogramy inverzního vesmíru. Proto ty také nevá­hej, a pokud budeš mít pocit, že něco máš pronést jinak, a tvé srdce ti to sdělí (ne rozum), učiň tak. Nutno věřit svému srdci a mluvit svým srdcem.
Jedná se o tvůj osobní dialog s Otcem nebeským a prosby ve tvůj prospěch,
avšak nikdy ne v neprospěch někoho jiného!

Jak můžeš vědět, zda někým nařízená modlitba
neslouží v jiný, v jeho prospěch?

Některý text je nápovědou pro naše vnitřní ladění. Někdy je to přímo oslovení, konstatování, nebo popis momentálního průběhu a zároveň uvědomění si dané fáze rozhovoru s Bohem, jehož Ježíš nazýval Otcem nebeským. V podstatě tento text je něco jako počítačový program. Také je formulován zdrojovým textem kombinovaným s komentáři a popisuje, co se má daný okamžik stát, proběhnout, k čemu má dojít. A není již třeba předepisovat, kde jaký impuls ve kterém drátu má být – tím to je v systému spuštěno již automaticky. A vlastně zároveň my, naše tělo jako jeden počí­tač v síti a zároveň součást celku předává zvolené informace dále i s potřebnou dáv­kou energie. A celý systém pak podle toho zafunguje, neboť je rezonančně naladěn na stejné nosné komunikační vlně. Každá buňka našeho těla je počítačem v síti a zároveň i vysílačem spojeným s Otcem nebeským.

Když tedy někdy něco vypadne z hlavy, není třeba zmatkovat. Příště to v klidu a na správném místě doplníme, žádost rozšíříme. Nezapomínejme, že nácvik je dlouho­dobější záležitost. A kontrolní systém tam nahoře si stejnak ověřuje, zda to vše je skutečně tak, jak to vyslovujeme. Proto je nutné dlouhodobé opakování – alespoň z počátku nácviků. Abychom byli na druhém konci Universa vidět a slyšet, musíme napřed sami dozrát jako burčák. V pravý okamžik ono spojení sepne. Až k tomu doj­de, každý to sám pozná. Abychom se nemuseli zdržovat laděním těchto programů, tak základní nosná kostra dílčích podprogramů je již připravena a vyzkoušena. Stačí ji uchopit, dobře se s ní seznámit, pochopit smysl, naučit se používat a pak později lze také modifikovat a doplnit o to, co je právě potřebné.

Žádej a bude ti dáno, volej a bude ti odpovězeno,
bouchej na dveře, bude otevřeno.


Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.