Stezkou moudrosti – světélka poznání
Rozpravy badatele nad tématy čtenářů.

Jaká je otázka, taková je odpověď. Mozaika, anebo jen kamének.

Energie – základní zdroj všeho

Doplňování energie organismem, zdroje energie

Zahájeno: 10.01.2020
Dokončeno a zveřejněno: 20.01.2020
Malý doplněk: 27.01.2020

Doplňování energie organismem, zdroje energie

Je celkem pět hlavních okruhů - z jinak velmi mnoha různých možných způsobů dočerpávání živé energie. Než pokročíme ke hledání smyslu toho všeho, je nutné si učinit komplexní pohled na celou problematiku a vědět, co a proč potřebujeme vědět. To je probíráno v dalších podkapitolách.


3. způsob doplňování energie – užití silových zdrojů (místa a předměty)

Toto doplňování svého bioakumulátoru další energií je možné vědomým i nevědo­mým napojením se na různé vnější koncentrované zdroje energie (její prameny). Vědomé a trénované napojení je vždy mnohonásobně silnější a účinnější. Podstatou výskytu takových míst na povrchu Země je, že náš prostor z hlediska v něm obsaže­ného množství energie, tj. rozmístění její hustoty, není rovnoměrně homogenní. Ně­kde je energie mnohonásobně více než jinde, a to i ve formě lidským organismem při­jatelněji vstřebatelné a tak i snadněji využitelné. Tzn., že energie je v daném místě koncentrovaná ve frekvenčních pásmech přesněji rezonujících s frekvenčními pásmy těla bytosti, která si potřebuje doplnit (zvýšit) hladinu svého energetického potenciá­lu. V podstatě celý náš životní prostor povrchu planety Země je protkán nejrůznějšími „energetickými potrubními systémy“ včetně mnoha lokalizovaných významných uzlů těchto sítí (silová místa). Těmito systémy se z nějakého důvodu jakoby přelévá zvý­šené množství energie a tak také napojením se na ně lze tuto energii získat i pro svou potřebu v množství omezeném právě jen schopností našeho těla a duše ji přijmout a zužitkovat – záleží na individuálním tréninku. Je však nutno bedlivě sledovat její pů­vod, neboť energie tam koncentrovaná může s sebou někdy nést i informace silně destrukční!

Pozn. 7:
Argumentaci, že zatím „nikdo tyto potrubní systémy neviděl a proto tvrzení o vyvěrání energie je pochybné …“ je stejně primitivní, jako tvrzení např.: „protože nikdo neví, jakým způsobem se voda k prameni na louce dostává, tak tvrdíme, že podzemní vodní toky neexistují a tedy tvrzení, že někde v přírodě vyvěrá pramen nadále prohlašujeme za „ezoterický blud“. Neboť všichni přece dobře vědí a i vidí, že voda teče jen z vodovodního kohoutku na zdi.
Přitom každý zkušený proutkař dokáže takové toky odhalit a ví, že nejlepší je studnu kopat na místě takového ukrytého podzemního toku a také musí dát pozor odkud voda přichází a zda někde proti toku této podzemí vody není třeba jímka chemických odpadů!

Mnohá taková místa prosluly svými značnými zázračnými účinky: Lurdy, Maria ve skále (voda stejné kvality jako Lurdská, také ji lze rozmnožovat bez postupné ztráty kvality … tato vlastnost není dána všem svatým pramenům), Turzovka, a nyní by bylo možno pokračovat velmi, velmi dlouho. Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe. Mnohá místa jsou známa, mnohá jiná dosud ještě neobjevena. Přitom nemusí každé místo mít sílu oněch proslulých poutních míst, a mnohá znají i jen místní.

Tyto sítě pro lepší pochopení jejich významu i funkce je možné symbolicky při­rovnat k akupunkturním drahám na lidském těle, kterými také proudí ona „živá ener­gie“ a na kterých je řada míst (uzlů, vortexů, ona ovládací místa), jejichž správnou či nesprávnou aktivací (i nevědomou, chaotickou, tedy bez znalostí) lze tělo uvést do rovnováhy, anebo i zcela rozhodit a přivést do šoku (řeč je o akupunkturních techni­kách). Správnou manipulací na uzlových místech telurických sil (vortexech) pak lze pro lidstvo vykonat jak mnoho dobrého, tak i zlého. Protože přeci jen povrch Země je oproti rozměrům člověka trošku rozlehlejší, tak se taková místa také nachází rozmís­těná právě na jakýchsi přímkách, liniích.
Na planetě Zemi není pouze jediná taková síť, je jich vícero. Navíc některé sítě nejsou vůči planetě přesně lokalizovatelné, neboť jsou uloženy pouze v mentálních hladinách žijících lidí, bez ohledu na to, komu slouží (typickým příkladem jsou církevní struktury náboženství knih a jim nadřazeným jejich řídicím egregorům a nad nimi vládnoucím démonům)!

Mnoho uzlů těchto různých sítí (silových míst) je známo a lze je snadno i odhalit, neboť podle jejich síly bývaly na nich vztyčovány menhiry. Ty plnily zároveň funkci lokálního ovládacího prvku sítě (místního významu a dosahu), obdobně jako výše již zmíněná v lidském těle zapíchnutá akupunkturní jehla. Především však plnily úlohu vyzařovací antény převodu telurické energie potřebné kvality do okolí (telurický – vztahující se k Zemi). Tato energie frekvenčně rezonuje s „živou pránou“ (tento termín jsem již definoval dříve) a vždy zajišťovala úrodnost a plodivost polí i dobytka. Jedná se o „sítě“ pozitivní energie – posuzováno podle účinků na tvory pohybující se v jejich blízkosti. Místo specializovaných velkých staveb (pyramid) takto vždy stačilo v krajině rozmístit pouze síť menhirů. Což je technika snadno využitelná pro oblasti právě řídce obydlené.

Pozn. 8:
Na rozdíl od těchto řidčeji se vyskytujících pozitivních zón Zemské energie existují ještě tzv. geopatogenní zóny (GPZ), které jsou podstatně hustší. Ty jsou známy především svým destrukčním vlivem – dlouhodobé setrvávání na nich a především pak na místech jejich křížení vždy vedlo k velmi rychlému podlomení zdraví většiny živých tvorů (týká se i všech kulturních rostlin). I když některé biologické druhy taková místa naopak vyhledávají, avšak platí za to zkrácením svého životního cyklu.
Z tohoto důvodu je doporučeno místům s hustou koncentrací GPZ se pokud možno vyhýbat a setrvávat na nich co nejméně – divoce žijící zvířata to respektují a i lidé se těmto místům většinou podvědomě vyhýbali. Taková místa v minulosti často nesla označení „tabu“ (… nebezpečí, nevstupovat, zákaz). Ti, kteří se účastnili mapování výskytu rakovin na našem území by o tomto mohli podat mnoho informací (dr. Zdeněk Gardavský a MUDr. Oldřich Juryšek z Olomouce).

Další zdroje ke GPZ:
Proč je v Olomouci tolik rakoviny?
Geopatogenní zóny a naše zdraví (1)
Geopatogenní zóny ruší spánek a regeneraci. Co na ně funguje?
EKOplus - ucelená studie zařízení
O vlivu podzemních vod a geologického podloží na nemocnost obyvatel nevhodně umístěných domů – diskuse na omforum.cz

Tím se GPZ také silně podobají vlivům moderního tzv. elektrosmogu (heslo doporučuji vyguglit a s celou problematikou se blíže seznámit, především na specializovaném webu, kdo tomu nevěří si může protiargumenty opatřit zase na webu vědeckých teroristů). Pro jejich neutralizaci (jak GPZ tak i elektro­smogu) je dnes možné vybavit svou domácnost něčím jako by „soukromým Stonehenge“ (uvádím tento název pro jeho známost, přestože po světě je obdobných míst velké množství a i mnohem lepších). Doporučuji tedy navští­vit stránky somavedic. Autor tohoto zařízení, jak jsem se také nedávno něk­de dočetl, úzce spolupracuje s jiným člověkem a společně v jedné oblasti Krkonoš rozmístili již větší množství menhirů, avšak dobře instalovaných.
Těchto míst již po našich krajích začíná vznikat více, stačí hledat.

Pozn. 9:
S tímto tématem vlastně souvisí i poměrně známý pojem „Dračí žíly“, což je však terminus poněkud širší a zahrnuje pod sebou vlastně sítě různých typů, kvalit a tedy i zcela rozdílných dopadů.

V pozdějších dobách nástupu křesťanství bývaly menhiry napřed zničeny (viz pozn. 10) a posléze po zjištění prudkého zhoršení kvality životního prostředí následně na svém původním místě honem opět obnovovány a nahrazovány již v jiné formě – malými stavbami typu „boží muka“,19) dnes většinou i bez výraznějšího označení. Duchovní dobyvatelé a uchvatitelé krajiny i duše lidu je takto vždy nakonec převzali pod svou správu, do své režie. Toto jsou silová místa, kde i nadále se lze harmonizo­vat a vyrovnat a doplnit svůj energetický potenciál. Někdy tato místa bývají prováze­na i zázračnými léčivými prameny, později doplněnými dalšími církevními stavbami, jak jsem již uvedl. Zázračnými proto, že jsou s jejich účinky praktické zkušenosti, přestože z hlediska chemicko-fyzikálního rozboru na nich oficiální věda není schopna nic specificky léčivého nalézt (měřit spin elektronů v celých vzorcích se fyzika ještě nenaučila). Jenže tato oficiální věda dodnes není schopna ani nalézat takováto místa na povrchu Země, dokonce ani akupunkturní body a dráhy na lidském těle a jejich správný popis je pro ni neuchopitelný a narušuje celý její uměle proškrtaný systém základů výkladu reality.

Pozn. 10:
Důvod byl jednoduchý. Ze strany uchvatitelů budujících svůj duchovní mo­nopol působila jejich debilizující propaganda o škodlivosti těchto podle nich „čertům zasvěcených“ kamenů, které z druhé strany pak bývaly lidem tzv. „uctívány“, tedy i různě zdobeny, „oprašovány…“. Neboť oni naopak díky svému úzkému sepětí s přírodou a ze svých praktických zkušeností zase věděli o jejich účinnosti a prospěšnosti. Což jako forma hlášení se k tradicím předků bylo uchvatitelům právě trnem v oku a dokazovalo jim, že jejich budovaný ideově-informačně-duchovní a propagační monopol stále ještě není dost pevný. Dokonce i později lidé ta místa navštěvovali a konali tak skrytě. Proto, přes značné nebezpečí, které takový destrukční čin s sebou vždy neslo, církve zajistili hmotnou likvidaci této původní staré fyzikální aparatury. V paměti lidu velmi dlouho setrvávaly informace, jak to s těmi, kteří čin destrukce fyzicky provedli, nakonec dopadlo. A obdobně se dělo i v 50. letech u nás, kdy zase jiná ideologie vyvracela a úmyslně poškozovala tyto drobné pomníky „náboženského tmářství“.

Pozn. 11:
Když jsem měl možnost se v Indii dostat k jejich hinduistickým obřadům dodnes praktikovaným a nějaký čas je sledovat, podařilo se mi v tom oka­mžiku napojit se na mnohem vyšší informační pole a zjistit, že ve své pod­statě se u jejich obřadů vlastně jedná o mnohovýznamovou činnost s pro ten účel zároveň obřadným využitím energie všech živlů. Jedná se o:
• obřadné znovuočištění těchto antén od namodulovaných škodlivých pro­gramů pomocí všech dostupných živlů (materiál bohužel má svou paměť a lidé na ty objekty přenáší i své problémy, které by si zase někdo jiný mohl na sebe přetáhnout);
• a vždy opětné provozní doladění na potřebný frekvenční rozsah;
• včetně posílení průtoku energie oním hmotným předmětem antény vložením energie obřad provádějících lidí, což se však i jim také ihned vracelo plněním jejich bioakumulátorů. Svůj podíl této pozitivní energie si samozřejmě odná­šel i ten, kdo přicházel se obřadů zúčastnit a když mohl, tak také přihodit svůj dar.
Tyto antény (jedno zda šivalingam, či murti jsou vždy umístěny na křížení těchto pozitivních zón. Tvarování soch či použití obrazu podle toho kterého božstva či svatého (řečeno po našem) je pak vždy v plném souladu s po­třebným směrováním mysli lidí k tomu či onomu požadovaného principu.
To samé se týká i všech křesťanských oltářů.
Podle křesťanských definic vlastně všichni křesťané jsou modloslužebníci.

Místa s větším významem i silou pak bývaly místem seskupení menhirů, posvát­ných hájů, místem konání šamanských (védských, druidských …) specifických obřadů důležitých jak pro harmonizaci planety a života na ní, tak i bezprostředního působení na své širší okolí – dotýkaly se bezproblémového žití veškerého obyvatelstva té kraji­ny. Později bylo takové místo dobyvateli a utlačovateli lidského ducha opět zabráno a zastavěno kostely, chrámy či jinými sakrálními stavbami a při tom zároveň vždy pře­pnuty ve prospěch sycení jiného egregoru (pro lidstvo nepřátelskému, prospěšnému pouze úzké vrstvě svých sluhů – dozorců nad lidmi).20) Principiálně (symbolicky) se toto přepnutí provede přibližně stejně, jako přepnutí televizoru na jiné „kanálové“ pásmo (tedy frekvenční rozsah stanic). Na mnohých takovýchto specifických místech výrazně velké síly dodnes stojí stavby prastaré, s některými si věda dodnes neví rady a neumí je správně vysvětlit (např. pyramidy, včetně těch dosud utajených či zame­taných pod koberec).
Tato místa častých soustředění lidí nebylo až tak těžké odhalit a tedy později obsadit stavbou na zelené louce. Církev pro tuto svou potřebu využívala schopnosti tzv. loká­tora, který byl schopen ta místa vyhledat a naprosto přesně vytyčit základní body bu­doucí stavby. Především však najít střed nejsilnějšího křížení – střed budoucího oltáře a také určit hlavní směry. K prvnímu nahlédnutí doporučuji články „Chrámy stojí na křížích 1“ a „Chrámy stojí na křížích 2“.

Důležité upozornění pro každého:
pokud se chystáš vstoupit do kteréhokoliv chrámu, buď si vědom síly toho místa a jeho specifického ladění, podřiď se zvykům jeho platného správ­ce. Buď vděčný za tu možnost tam setrvat a chovej se slušně, ne jak drzý turista. Respektuj všechny tamní lidi a jejich zvyklosti. Usedni a vnímej a určitě si pro sebe odneseš také něco dobrého.
Nedoporučuji narušovat ladění těchto míst, nemuselo by se to vyplatit!
Vyžaduje to velmi mnoho dalších vědomostí a praktických zkušeností.

V takovýchto sítích pak vždy existuje řada klíčových míst důležitých pro jejich regulaci. Ty nejdůležitější jsou většinou před člověkem ještě skrytá, mnohé někdy i člověku nepřístupná, avšak Druidové i Volchvové o nich věděli a využívali, nijak je ne­zvýrazňovali a lidem doporučovali držet se od nich co nejdále, v zájmu jejich vlastní bezpečnosti. Na takovémto místě nevhodně provedený i zdánlivě nevinný rituál může mít pro planetu či široké okolí i nedozírné následky. Většinou pro jejich „neuchopitel­nost“ a pro špatné zkušenosti s nimi (Bermudský trojúhelník) se lidé těmto lokalitám vyhýbají. Takových míst však je mnohem více, hlavně pak ve svých důsledcích ne tak „ostrých“ a často na nich působí i dávná specifická ochrana neznalé či příliš všetečné lidi odhánějící.

Pozn. 12:
Jeden z příkladů je např. Le Mont-Saint-Michel ve Francii. Za Keltů a doby jejich Druidů to bylo svaté místo uprostřed hlubokých vysokých dubových lesů, kde nezasvěcencům nebyl povolen vstup. Jakmile tam vstopuili křes­ťané, přes obdržené varování vyvrátili tam umístěné menhiry („modly pohan­ské“), aby mohli postavit budovu podle svých představ. Od té doby se po­břeží postupně propadá, místo hustých lesů je již jen rozsáhlá a mořem stále více zaplavovaná a dále se propadající pláž. To, co kdysi bylo skalnatým kopcem uprostřed lesů nyní již je pouze propadajícím se ostrůvkem při pobřeží.
Například na taková kdysi dávno „zapovězená a nenavštěvovaná místa“ z neznalosti vstoupili naši horolezci v Andách, což následně vyvolalo země­třesení, které společně s celou výpravou smetlo i část tamního kraje.
Pro zájemce, kteří si chtějí přečíst více o podobných tématech pak mohu doporu­čit zajímavou knihu „Domy, které zabíjejí“ od Rogera de Lafforesta.

Nutno zdůraznit, že tyto sítě jsou důležité jak pro planetu samu, tak i pro život na ní. Čas od času však i tato místa mění svou kvalitu, tedy může z nějakého důvodu dojít ke změně.

Nejjednodušší způsob obnovy své vnitřní osobní energetické rovnováhy je častá návštěva takových míst a pobyt na nich s vědomým záměrem harmonizace své duše i těla (pořadí je důležité) pomocí modliteb a meditací (vyšší stupeň). Nejlépe mimo oficiální programy na oněch místech probíhající, a setrvat tam s Bohem v tichu své duše. Jinou variantou, pokud jsme již takovéto místo navštívili a máme tak na něj ve své duši propojení, opět se na něj meditativně dálkově napojit – energie místa násled­ně přitekou, ať se nacházíme kdekoliv. Ve skutečnosti to však probíhá tak, že návště­vou onoho místa jsme získali v sobě energeticko-informační otisk (kopii) a vědomým vybavením si vzpomínek opět provedeme prvotní ladění celé své vlastní struktury přesně v souladu s oním místem. Jakmile jsme frekvenčně sladěni, energie na základě rezonančního principu prostorem přijde (počne se v nás a v našich čakrách v souladu s určenou informací generovat).21)

Kromě těchto sítí však existují zároveň i sítě destrukčního typu, tedy sítě energii přímo vysávající ve prospěch polí lidstvu veskrze nepřátelských.

Připomínám to proto, že v okamžiku ladění se člověka na takovém energeticky silném místě se i on s protékající energií sladí a dojde při tom k vypnutí jeho vnějších ochran v auře a otevření i jeho vnitřních informačních struktur, a tím pádem vzniká i možnost jejich ovlivnění. Proto energeticko-informační komunikace vlastně probíhá ne jen jednostranně, nýbrž často oboustranně. Proto je velmi důležité vědět, ke kterému systému to či ono „svaté místo“ patří a zda je to systém tolerantní, anebo tvrdě rigidní patřící k fundamentalistům kteréhokoliv typu.22) Neboť lidské bytosti jsou frekvenčně poměrně mnoha a širokopásmové, tak málo kdo je zase až takový mistr, aby dokázal přijmout energie a informace pouze z jednoho úzkého pásma a všechny ostatní pásma a vše co v nich probíhá dokonale odfiltroval.

Pokud někdo potřebuje další informace týkající se tématu síly místa, doporučuji nahlédnout na článek „Co to je místo síly“ z 30.8.2019 na astroplus.cz, anebo „Místa síly – průvodce místy, kde načerpáte sílu“ kde si lze na mapě v dialogu vybrat (můj dojem kazí užití GoogleMaps, které vypadají jak vypadají – já mám mnohem radši náš produkt mapy.cz). Nebo také třeba u druidů. Podobné seznamy mohou být i na jiných serverech. Zájemcům doporučuji guglit i jiná hesla jako „energetické linie v čechách“ nebo „silová energetická místa v čr“ a také se vždy podívat dolů na nápovědu dalších možných hesel. Mezi tím vším pak vyčnívá velmi výrazný web PhDr. Jana Jílka a jeho stránka „Energetická místa Česka a Slovenska“. Zájemcům či potřebným doporučuji případně nahlédnout i na jeho další stránky jako „měření energie veřejných míst“, „měření energie místa“, a také „čištění energie nemovitostí“.

Pozn. 13:
Pokud by někdo nalezl „Mapu míst svatých a klatých“, prosím dejte vědět, rád ji zde zveřejním.

Podobná místa síly lze objevit i dnes a navštívit je, doplnit si tam své osobní aku­mulátory a případně se nevědomě nechat spontánně vyléčit z mnoha neduhů. Jedno z takových míst jsou Bosenské pyramidy poblíž města Visoko a tam rovněž přístupné labyrinty Ravne. Mnohem více podrobností lze nalézt ve WM magazíně. Takovýchto různých lokalit je ve světě i u nás samozřejmě mnohem více.

K tomuto „výčtu“ lokalizovaných „silových míst“ je možné ještě přiřadit celou řadu dalších nenápadných specifických míst. Síla těchto míst není až tak výrazná a širokopásmová jako u chrámových míst a pro dosažení potřebného účinku vyžaduje delší pobyt na místě samém. V místě často bývají vydatné prameny specificky „che­micky legovaných“ vod – léčivé prameny. Jedná se o lázně různé specializace. Charakteristické pro ně je jednak to, že celá širší oblast rezonuje stejně, co je však mnohem důležitější je, že frekvenční charakteristika (množství zářivého výkonu místa v závislosti na proměnné frekvenci), pokud bychom ji byli schopni měřit, vykazuje výrazné, vysoké hodnoty „živé prány“ oproti jiným lokalitám, avšak pouze pro „úzké“ rozmezí frekvencí. Je to pásmo důležité a svým frekvenčním rozsahem právě rezonu­jící s určitými oblastmi těla které se tam léčí a tedy vhodné pro léčení nemocí a rege­neraci zdraví právě jen jistých chorob (ne univerzálně všech). Léčivost a zaměření místa je dána právě oním úzkým frekvenčním pásmem. Pro léčení nemoci tedy pouze minerálka dodaná obchodní sítí kamkoliv – velmi nepatrný efekt.


 

V minulosti lidstva byla tato různá silová místa vždy velmi vyhledávána a vážně posuzována a vědomosti o nich a o způsobech jejich hledání patřily vždy mezi velmi důvěrné, patřívaly k rodinným tajemstvím. Nebylo vždy snadné taková místa nalézt a přesně lokalizovat, přestože ti, kteří se tím zabývali, znali jistá doporučení jak se dívat na krajinu a jak podle kterých známek hledat a jak také umět správně vyhodnotit potenciál těchto míst. V tomto okamžiku bych si dovolil případné zájemce o tuto pro­blematiku nasměrovat na Marka Pogačnika, jenž se geomantií dlouhodobě zabývá a sepsal o tom i řadu knih. Některé z nich jsou přeložené i do češtiny a k sehnání. Jeho znalosti a doporučení doporučuji respektovat jak architektům, tak především nejrůz­nějším investorům. Geomantie však není nic o věštění, jak wikipedie mylně uvádí, nýbrž je zcela samostatný obor vědění v příbuzném vztahu k dalším obdobným návazným samostatným disciplínám:
Vástu šástře (indické učení o rezonančních vlastnostech prostoru a jeho ladění) a
Feng Šuej (čínské učení o energetických tocích a proudění energie prostorem).
Každý tento obor je zcela samostatný, mezi sebou se nepřekrývají a neruší. Co je podle jednoho náhledu dobré, stále ještě nemusí být ideální, zvláště pokud podle jiného úhlu pohledu je to nevyhovující. Protnout všechny tři přístupy dohromady je velmi velké umění a v jedné souhrnné nauce to nelze provést (dopadlo by to asi stejně, jako kdybychom chtěli do jediného předmětu sloučit chemii, elektroniku a stavebnictví).

Doporučení postupu pro investory (ne podle významu – všechny pohledy jsou stejně důležité – nýbrž podle pořadí návaznosti jednotlivých projekčních prací):
1. Podle pravidel geomantie nalézt vhodné místo v krajině, posoudit je a vybrat tak, aby bylo v souladu s budoucím záměrem a zajistilo i potenciál dalšího rozvoje. Také zmapovat průběh geopatogenních zón a pozitivních zón a při konstrukci budov pak tyto mapy plně respektovat.
2. Pro zahájení různých etap jak přípravy projektů, tak i pozdějšího budování vybrat vhodné termíny s ohledem na kvalitu času (Kairos) podle astrologie, anebo májského kalendáře. Do plánu je nutno vkomponovat i provádění správných obřadů vždy v pra­vý čas – to vše pak ovlivní budoucnost a následný zdar celého díla.
3. Podle vástu šástry vytvořit hlavní prostorové disposice, jak celku, tak i vnitřních a posoudit jejich vzájemná uspořádání. Protože se tím řeší rezonanční charakteristiky, je nutné hlavní rozměry volit také s ohledem na maximální respektování zákonů zlatého řezu. Velký pozor také dávat na problém rovnoběžných stěn (zvuková rezonance).
4. Navrženou disposici pečlivě posoudit podle požadavků feng šuej, navrhnout všech­ny potřebné změny … a opět překontrolovat podle předchozích pravidel vástu.
5. S Boží pomocí a s využitím vhodných obřadů ve správný okamžik zahájit stavební práce. Obřadů bývá vícero, čím důležitější stavba, tím je jich více.
Důležité pravidlo – respektovat stará doporučení a vzory – a být si stále vědom, že většinu nejdůležitějších zkušeností dávní mistři nikdy nesepisovali. Úporná snaha no­vých tvůrců co možná nejvíce nerespektovat staré zkušenosti … mladí kozlíčci vždy velmi spěchají a již se nemohou ani dočkat, až už konečně dojdou k těm pěkně zdo­beným vrátkům (od jatek).

Pozn. 14:
Tato dovednost vyhledat tzv. „příznivá místa“ byla velmi ceněna v dávných dobách ve staré Číně a ono umění se v rodě dědilo a zároveň tak trochu by­lo i rodovým prokletím (neustálý dohled panovníka), neboť tato činnost měla přímo státní dopad. Úkol zněl: nalézt vhodná místa, určit to nejvíce důležité a dodat pouze a výhradně panovníkovi! Ten pak, přesněji jeho mrtvé tělo bylo následně na takovém místě rituálně pohřbeno. Tím energie a síla toho místa se dále šířila přes kosti předka do potomků rodu a zajišťovala ochranu i udržování dynastické moci po mnoho generací. Bylo to spojeno i s důležitostí dodržování a udržování řady dalších obřadů spojených s uctíváním předků, aby ono spojení bylo nadále stále funkční.
Kategorie – aplikovaná magie, viz dále.
Jenže nic netrvá věčně, tím méně soudržnost mezi potomky. Sobecké zájmy vždy každou dynastii nakonec spolehlivě zničily – zevnitř.


Obelisk na Pražském hradě

je největším menhirem v naší zemi a je vztyčen na velmi silném a důleži­tém místě. Jakýkoliv zásah na tomto místě bude mít vždy velmi drastický dopad jak pro toho, kdo tak učiní (Havel na to také doplatil a ani netušil, kdo a hlavně proč mu tu blbost se špicí doporučil), tak i pro celou Českou zemi. Jednalo se o velmi posvátné silové místo zvláštní důležitosti – tzv. pahorek Žiži. Josip Plečnik přesně věděl co a proč dělá. Přesně toto místo vždy mělo a stále dosud má a bude mít velmi zvláštní význam jak v době dávné, tak i v budoucnu. Nic nebylo náhodou, co se událo kolem stavby obelisku, i termín jeho instalace. Bohužel pro nás, kabalisté zablokovali dokončení toho díla.
Aby věci v naší krajině nabraly pro lid i zemi dobrého obratu, je nutné velmi opatrně sejmout tu destrukční špici a dokončit23) celé dílo tak, jak Plečnik předepsal. A to pouze lidmi těchto procesů znalými, v žádném případě ne diletanty z politických, úředních a církevních kruhů. Teprve až pak bude moci sláva Prahy začít růst tak, aby se mohla dotknout hvězd, jak Libuše předpověděla.
Do té doby nám bude vládnout každý přišlý a bezvýznamný cizí blb (právě to zajišťuje ta nesourodá a prázdná Havlova hrůza nahoře).

Pozn.:
Právě ta prázdná přidaná „hmota“ nahoře je symbolem i anténou prázdného obsahu (rozkradení) a „pozlátkového“ spoutání a uvěznění, do kterého je lid této země spoután.
Pro prvotní informativní nahlédnutí o celém obelisku může posloužit článek na wikipedii „Obelisk (Pražský hrad)“, což je jinak o všem jiném, jen ne o skutečném smyslu a významu onoho díla. Ten kámen přesně na tomto svém místě má pro funkci a budoucnost této země a pro její lid mnohem větší a zásadnější význam, než celá stavba vedle něj – čímž vůbec nepopírám její, také velmi velký význam.


Osobní místo síly

Osobní místo síly také patří do této oblasti, i když se jedná o záležitost trochu specifickou. Je to velmi praktická pomůcka pro člověka duchovních technik již znalého a především již trénovaného (podle některé z výcvikových škol) a s energiemi těchto typů stále pracujícího. Pouze principiálně a velmi rámcově se jedná o osobní a do jisté míry trvalé osobní propojení se s nějakým takovým silovým místem, vortexem někte­ré sítě. Při práci s energií a hlavně po ukončení této práce je potřebné se vždy tzv. vybít, tedy snížit svůj příliš aktivovaný potenciál na běžný provozní stav. K tomu jako hromosvod slouží ono osobní silové místo. Následný efekt pak je ten, že „přebytek energetických zásob“ (sil) se tam vždy po odeslání ukládá jako do banky, kde Země tento vklad posléze začne násobit. Takže někdy v případě pozdější velmi náročné prá­ce lze s tímto místem opět dálkově navázat komunikaci a požádat o potřebné navýše­ní svých energetických hladin a rázem je k dispozici vše, co jsme si tam během doby takto nastřádali.

Místo se vytváří rituálním způsobem a jedná se o vybudování trvalého napojení. Proto také musí zůstat utajeno a nikdo je nesmí narušit, nesmí se k našemu kontaktu dostat, neboť by nás to mohlo ohrozit. Proto je velmi dobré, když nad takovým pro­storem bdí nějaká další ochrana, většinou klášter, který tyto pozemky brání před vše­mi manipulacemi. Aby nedošlo ke zbytečným komplikacím, může tato vazba mít i ča­sové omezení, po jejímž vypršení spojení buď zaniká, anebo je potřebné se na to mís­to opět vrátit a své napojení opět aktivovat. Nevýhoda je, že pokud se o něm dozví nějaký nepřítel a dostane se k němu, je schopen člověka dálkově velmi šeredně ohro­zit, případně i ovládat. Proto osobně nepovažuji takovéto osobní místo síly za příliš dobrý nápad.
Ve svém principu však ta technika není zase až tak špatný nápad a dobrý znalec je schopen ji správně a bezpečně modifikovat.

Podrobněji bývá ilustrováno v pohádkách, kde například Kostěj Nesmrtelný měl svou sílu navíc ještě jištěnu několikanásobnými pohyblivými (únikovými) pojistkami. Pohádka – to vždy byla nevinně vyhlížející forma, jak i pod bdělým cenzorským dohle­dem fráterů předat pro život ty nejdůležitější poznatky nejen současné mladé genera­ci, ale přenést je nezkresleně i do generací dalších. Avšak proti vyzrazení jejich smyslu k té šifře nebyl podán klíč. Celá pohádka byla holistickým návodem i klíčem. Rozuměl vždy pouze ten, komu byl návod určen. Kdo již mírou svého poznání a mírou své mravnosti dospěl až k tomuto bodu své existence.


Silové předměty a předmět duše

Oproti předchozí variantě je to záležitost trošku jiná a patří již k přenosným magickým záležitostem. Rámcově pod tuto kapitolu spadají i různé typy ochranných amuletů a talismanů pro štěstí, více třeba na YouTube „Amulety a talismany“ 1, 2 a 3. Patří sem i kategorie janter a mandal, kouzelných hůlek a řady dalších předmětů praktické magie. Požadavek je, aby byly především vytvořeny tím, kdo tomu dobře rozumí a ví, jak se to má správně tvořit. Měl jsem tu možnost některé takové nástroje na krátkou chvíli držet v ruce a opět, kdo něco takového nezažil na vlastní kůži, ten tomu nikdy neuvěří. Nechť mi tedy nevěří.

Další skupinou jsou běžné typy různých tvarových zářičů z nejrůznějších materi­álů, které jsou ve svém principu vlastně specifickým typem fraktálních antén (např. vadžra, též zvaná Indrův hromoklín, a pod.; opět jsme se vrátili k fyzice). Aby měly účinek, vyžadují, aby s nimi jejich majitel také dlouhodobě pracoval a nedal je z ruky. Dotek malých dětí do cca 10 let věku tyto předměty neohrožuje a ony je také ne. Patří sem i třeba osobní „růženec“ (kuličkové počítadlo) kteréhokoliv typu, který se užívá­ním časem rovněž stává osobním silovým předmětem, tedy sladěným výhradně se svým majitelem. Všechny tyto předměty jsou v rukou toho, kdo se s nimi naučil pra­covat zdrojem napojení na univerzální kosmickou energii (ať ji již nazýváme jakkoliv), dále koncentrátorem a transformátorem a samozřejmě i vysílací i přijímací anténou. Právě však v jeho rukách. Nejvíce zajímavé na tom pak je, že skutečný mistr po dlou­hodobém tréninku nakonec tyto hračky odkládá, neboť on sám je pak ještě silnější, i bez pomůcek.

Pozn. 15:
Zde je opět potřebná malá fyzikální vsuvka.
Když bychom se podívali například na „kouzelný“ předmět zvaný mobil, avšak očima člověka narozeného před 150 lety, nebylo by mu možné vysvětlit, že nemáme spolky s čerty. My však dnes již víme, že se jedná o předmět, ve kterém se uplatnilo (a zkoncentrovalo) velmi mnoho objevů a znalostí z fyzi­ky a také hodně technického umu inženýrů a zručnosti dělníků. Dokonce se dnes možná ještě najde některý absolvent našeho školství, který by snad dokázal vyjmenovat alespoň hlavní zákony (či alespoň jen některé?), které umožnily tuto realizaci a stojí za tím vším provozem (před 20-ti lety by to znala určitě většina absolventů, dnes prakticky již nikdo). Pouze nemnozí absolventi speciálních škol by dnes snad mohli ještě dokázat zasvěceně po­psat jevy a děje probíhající uvnitř těchto přístrojů (a to zase jen a pouze některé). Přesto však absolutní neznalost toho všeho, co je skryto za tím vším, nebrání milionům lidí tuto techniku dennodenně využívat. „Kouzelnou krabičku“ používají čistě empiricky a podle toho, co je kdo s tím naučil dělat, a o nic více se nezajímají, jak to uvnitř funguje a z čeho se to skládá - neví.

S předměty výše popsanými je to však naprosto stejné. V okamžiku, kdy si uvědomíme, že hmota ve smyslu, jak jsme o ní dosud ještě nedávno uvažo­vali vlastně neexistuje, že se pouze jedná o elementární kvanta koncentro­vaných energií kmitajících vždy na jistých pracovních frekvencích, kterými si pak kolem sebe vytváří svůj vlastní prostor s jeho vlastnostmi a také se způsoby vzájemných vazeb, a že také reagují na změny frekvencí v prostoru kolem sebe, pak musíme opět říct, že to vše možné je. Přestože nám nemusí být zatím ještě jasné, jak to vše funguje. To však nic nemění na tom, že někdo takové předměty z hlediska svých praktických zkušeností a osobních dispozic je schopen ovládat je a pracovat s nimi. A také je schopen využít energetické a informační možnosti, které se mu těmito zařízeními rozšiřují. Zatím co jiní, kteří ještě netuší, co a jakým způsobem se aktivuje, ti to prostě nezvládnou.
Podobenství:
Budou na tom asi stejně, jako ta stará babička ještě nedávno zvyklá na kla­sický telefon, i když už dokonce byla přeškolena i na telefon tlačítkový, a když jí nyní vnuk vrazil do ruky mobil s dotykovým displejem a poručil jí – telefonuj. Když se za týden vnuk opět objevil, tak mu babička vysvětlila, že ten nesmysl, co jí minule dal a co prý stál tolik peněz sice za nic nestojí a telefonovat se s tím nedalo, ale jinak je dobrý a ten stůl, co se jí pořád na té křivé podlaze kýval, tak již stojí pevně. A že mu tedy za tu podložku moc a moc děkuje … ;-)

Poučení z poznámky:
I ony zmiňované jantry a … a také kouzelné hůlky jsou skutečná fyzikální zařízení pro manipulaci s energiemi a informacemi, schopné úpravy informač­ních polí ovládajících náš časoprostor, ale vysvětlení, na jakých principech fungují a školení v jejich ovládání – to již je na jiné samostatné pojednání. Zatím jsme se totiž ještě nedobrali k hlavní podstatě tohoto pojednání … k energiím skrytým a působícím klíčovým způsobem v naší realitě. To nám pak pomůže mnohé osvětlit, dokonce něco i z pozadí politiky a prozatím zaznamenané (a zkreslované) historie současné populace.

Prémie navíc:
U kouzelných hůlek se uplatní některé z principů použitých u mobilů, anténa, transformátor, dokonce i laser. Pouze to celé pracuje s vlnami jiného typu, než jsme se dosud učili a ve frekvenčních pásmech mimo náš zájem.
Klasická materie se pak chová najednou trochu jinak.

Zvláštní kapitolku tu představují jednak různé typy harmonizačních předmětů a z nich si pak zmínku zaslouží žezla síly Borise Tichanovského anebo tzv. Hórove tyče (Žezlá Hóra) Valery Uvarova. Ty pracují tak, že mezi sebou díky vodivému poli člověka v něm zvýší energetické potenciálové rozhraní a zároveň provede částečné frekvenční posuny celého těla na lepší pracovní frekvence (vlnové délky). Tímto usměrněním pole člověka (jinak vyplněném vodivými elektrolyty) se v něm vyvolá průtok energií velmi vysokých frekvencí rezonujících s tělem na buněčných úrovních. Následně energie se tělem rozproudí a čakry (hlavní dodávková čerpadla prány) se roztočí, aktivizují. Přes­tože jsem žezla zařadil mezi harmonizační prostředky, tak nicméně slouží tělu i jako zdroj energie.
Kdo toto necítí, je zbytečné, aby si tato žezla kupoval. Ne že by u něj nefungovaly, ale nedůvěrou k nim by si zbytečně vytvářel psychické bloky bránící proudění energií.

Zcela specifický je pak tzv. předmět duše. Je to běžný nenápadný předmět, třeba i kámen z cesty sebraný, který většinou mistr předává svému žáku, budoucímu mistru. Je tam aktivační proces propojení provedený starým mistrem, jednak uložena následná dennodenní práce s tímto předmětem. Nesmí se mu nic špatného stát. Je to něco jako mobilní osobní místo síly v kapse zároveň sloužící k propojení se s celou linií předchozích mistrů. Jedná se tedy o jakousi kombinaci energetického zdroje a zároveň komunikačního vortexu laděného na daného člověka a „nebeský prostor poradního sboru mistrů“. Nevím, jak to názorněji přiblížit, snad jen že podobnou roli kdysi za dávných Slovanů mohli zastupovat tzv. „dědci“.

Navíc sem do této skupiny spadají i veškeré „vzpomínkové“ artefakty z našich cest po svatých místech, třeba i kámen tam někde z cesty sebraný. To již je opět o individuálních schopnostech každého, tedy talentu a intuici toho, kdo je umí používat. Mezi artefakty patří i kolonka svatých ostatků. Mezi extrémně silné předměty patří například Turínské plátno a všechny jeho oficiální kopie, jejichž vytvoření je opět prací vysoce sofistikované aplikované magie. Opět platí, je nutné umět s těmito předměty správně pracovat, jinak se zdrojem síly nikdy nestanou, a v nešikovných rukách vždy zůstávají uzamčeny.


Na závěr této kapitoly o silových zdrojích (místech a prostorách) uvádím, že tato specifická místa koncentrace energie jsou vyhledávána i jinými bytostmi. Poprvé jsem byl na tento jev upozorněn specifickým chováním některých kolegů při jistých obřa­dech práce s energií, kdy si ještě předem připravovali poměrně slušné fotoaparáty, že pak chtějí „fotit andílky“. Energetická kvalita místa se totiž po vykonání obřadu výrazně změnila a z běžného místa se rázem stalo místo s velmi silnou energetickou aktivizací prostoru, která přetrvala i delší dobu poté. Proto i náhodné focení nejrůzněj­šími směry, a zaznamenávání záření v mnohem širším spektru, než je schopno zazna­menat lidské oko (podobně psi i kočky mají také širší rozsah vidění než člověk), doká­zalo zaznamenat specifické velice pohyblivé elementy. Jedná se o volně se vznášející do sebe uzavřená pole manipulující i s elektromagnetickými jevy a obdařená svou vlastní pohybovou autonomií a také svou vlastní inteligencí chování. Tyto „elementy“ se pohybují prostorem a jsou zachytitelní pouze díky změně optických vlastností ve svém prostoru … projeví se to deformací dráhy jimi procházejícího světla, jako by se prostorem pohybovala neviditelná rozmazaná lupa případně s vlastním zdrojem ener­gie. Podobně jako by to udělaly třeba bublinky ve vodě anebo ve skle. Někteří lidé je dokáží registrovat i přímo, podobně jako již zmínění psi i kočky jsou schopni vidění aury a tak také mohou vnímat tyto specifické „světelné efekty“.

Pro jejich zachycení na nejrůznějších místech je potřebné mít především trochu specifické světelné podmínky a dále pak dodržovat na místě klid a neplašit je svým chováním. Nejsou vázány pouze na naši činnost, vyskytují se i jinde, na klidných silo­vých místech. Pro ilustraci, jak tyto entity vypadají uvádím fotografie, které se podaři­ly mým kolegyním, když jsme před lety cestou k Bosenským pyramidám navštívili ta­ké místo výskytu kamenných koulí v Zavidoviči v Bosně a Hercegovině. Kliknutím do­poručuji stáhnout si a uložit obrázek v maximálním rozlišení a pak na monitoru zvětšit a prohlédnout v měřítku 1:1 třeba v programu XnView.


Mezi stromy


Koule v potoce


V lese u potoka

Přítomnost takovýchto objektů lze považovat za dobré znamení čistoty a síly daného místa právě v tom okamžiku.

Nejvíce informací ze všech smyslů přijímáme očima. Smysl, který nás ze všech nejvíce mate a uvádí v omyl však je právě – zrak.
Proto ještě několik poznámek ke vnímání.

Pozn. 16:
V souvislosti s těmito fotografiemi a možností rozšíření vidění a vnímání chci uvést ještě další vysvětlení. Když něco tzv. „nevidíme“, může to být hned z několika důvodů.
Jeden důvod je ten, že to nechceme vidět – sami jsme si z nějakého důvodu nasadili (anebo nám někdo nasadil) filtry vidění i vnímání. Jedná se o tzv. techniku vytěsnění a psychologové to ze své praxe dobře znají. Nejčastěji v podobě, že paměť prostě jisté části vzpomínek vymaže (přesněji zablokuje k nim přístup). Lze nalézt na wiki, vyguglit toho lze více. Toto je možné pro­vést i s vnímáním reality a funguje to naprosto stejně i přímo pro vidění oči­ma, díváme se na něco a přitom nic nevidíme, mozek to zcela ignoruje.
Podobně funguje i filtr nasazený přesvědčením o existenci či neexistenci ja­kéhokoliv jevu a následně vidění či nevidění důkazů pro i proti.
Tento jev nevidět cokoliv jiného se nazývá „profesionální slepota“.
Dále nevidíme nějakou realitu čistě proto, že to „něco“ prostě nezapadá do okruhu našich zájmů, a tak je pro nás těžké si napřed všimnout, že něco je nějak jinak, než jak to známe. Protože pokud by jsme si všimli, můžeme již k tomu zaujmout stanovisko. Buď podle předchozích způsobů a zamést to ve svém vědomí pod koberec, anebo chvíli pozorovat a začít si pak klást otázky. Pokud tedy člověk si chce klást otázky – pak také může dokonce i zatoužit hledat odpovědi.

Příklad „nevidění“ z mé praxe:
Zapnul jsem v kuchyni na sporáku plyn, abych tam postavil konvici s vodou. Náhle jsem si uvědomil, že snad jsem jej nezapálil? Chvíli pozoruji, plyn syčí typickým projevem hořícího plamene (ne jak když se pustí a nezapálí), avšak nevidím plamen. Prostě neviditelný plamen hořáku. Rukou v bezpečné výši nad hořákem zjišťuji výrazné teplo. Vidím tetelení se stoupajícího vzduchu.
Že by pustili do potrubí jiný plyn než zemní?
Svítiplyn, který jsme kdysi měli, ten míval jinou barvu, ale s přechodem na bezpečnější zemní plyn jsem si již dávno zvykl na změnu jeho barvy.
Stále analyzuji, co je jinak, než jindy.
Náhle si uvědomím, že vždy standardní přítmí v tomto koutě kuchyně nyní není. Slunce stálo tak, že jeho ostré světlo dopadalo na sporák a celou scé­nu přesvětlilo do té míry, že jindy modravý plamen přestal být v tom sluneč­ním jasu vidět. Teprve až jsem si toto uvědomil a s tímto vědomím jsem sou­středil veškeré své vidění na „neviditelný“ plamen, tehdy jsem opět uviděl celý kruh plaménků.

Stejné je to i s pozorováním aury anebo s využíváním třetího oka k vidění. Prostě naše čidla jsou dominantním vjemem tak přesvětlena a vyhodnoco­vání situace tak zacíleno, že slabší signál na vstupu již nevnímáme. Sami jsme si ze všeho, co můžeme v ten okamžik vidět vybrali a soustředili se pouze na vnímání a zpracování jenom něčeho a zároveň tak „vypnuli“ mož­nost uvidět i něco jiného. To ostatní takto vlastně vypouštíme, informaci filtrujeme a do vědomí vpouštíme pouze to, na čem máme zájem, co sami chceme vidět, třeba iluzi místo skutečnosti.
Orgán, který se neužívá – zakrní.
A takto jsme nechali zakrnět své smysly.

Pokud tedy chceme vidět více, sami se musíme vědomě zaostřit na to, co chceme vidět, na pozorovaný objekt a naučit se odfiltrovat rušivé silnější signály. Nebo jindy zase musíme přepnout své zlenivělé vidění na zcela jiný způsob příjmu signálu, aby jej mozek mohl přijmout nezkresleně a vyhodnotit jinak než obvykle.
Není nutné vidět vždy a jen a pouze „očima“. Vidění třetím okem se projevu­je vícero způsoby, často i jen „tušením“, intuicí, v podobě vnuknuté myšlen­ky. To již naše podvědomí většinou zareagovalo a vyhodnotilo a posílá infor­maci do vyšších hladin uvědomování si v podobě shrnující věty.


Pozn. 17:
3D obrázky a trénink vidění
Jako praktické cvičení k ověření si svých schopností změnit navyklou šablo­nu vidění doporučuji práci se stereogramy. Podrobněji o prostorovém vidění na wikipedii. Jednoduchý návod na pozorování bez pomůcek je v článku „Jak se naučit vidět auru: Pomůžou vám 3D obrázky“ i s ukázkami. Na tom se každý může snadno přesvědčit, jak snadno se dají oči ovlivnit a mysl upřít na pozornost odvádějící detaily.


Pozn. 18:
Mozek a spodní hladiny vědomí i paměti dokáží však zachytit zcela vše, tedy i vše „neviděné“ a „neslyšené“ a plně vše vnímat a registrovat. Podvědomí vše co přišlo vyhodnotí a založí do hlubinné paměti, i když my sami si toho nemusíme být vědomi. Na tomto je také založen princip subliminálního ovlivňování lidí, programování jejich vědomí v cizí prospěch. Nejen při vysíla­ných reklamách, ale dokonce zachytit i skrytou a „neviditelnou“ reklamu a propagandu kdekoliv. Jak v obchodech, tak i při sledování filmů v televizi.
V praxi se většinou intuitivně a neuvědoměle chováme právě podle těchto hlubinných programů a zkušeností.

Teoreticky by zde mohlo být uvedeno ještě jedno místo a hlavně okamžik, kde lze čerpat energii. To místo bývá vortexem zapojeným do jistých systémů a je posilo­váno náboženskými obřady tam prováděnými. Tedy kostely a jiná obdobná zařízení, a jak již bylo zmíněno, tyto stavby bývají budovány na místech k tomu vhodných. Avšak velmi zajímavý je právě okamžik obřadné práce s tím vortexem, což však již významově patří do kapitoly další. A pro účastníky to nemusí být vždy příznivé, bez ohledu na jejich naprogramované vnímání. To lze totiž velmi snadno ovlivnit a přepro­gramovat. Záleží totiž na tom, s jakým egegorem se pracuje.

 




Poznámky pod čarou:


19) … Musí to být postaveno v souladu se skutečnou kvalitou místa. Nesmí to být tzv. „smírčí kříž“ za nějaký v tom místě proběhlý zločin, anebo „svatý pomník postavený pro větší slá­vu … některého místního nafouknutého ega“ (někdy to může být i čin nešťastné duše). Většinou to lze na místě meditativně vycítit.

20) … I když mnoho řadových kněží žilo skromně a konalo svou práci poctivě ve prospěch lidí, tak většina církví jako celek patří ďáblu (je jeho nástrojem). Kde je umístěn a jakou taktiku vůči lidstvu používá, k tomu se teprve musíme dopracovat.

21) … Tento princip kdysi využíval školní příklad propojení ladiček, či demonstrace rozkývání kyvadla, v praxi se tak kdysi dávno přenášela energie a signál z radiového vysílače do tzv. krystalek. Je důležité si uvědomit, že ke spojení dochází právě v důsledku rezonancí, tedy souhlasu vysílače i přijímače s frekvencí kmitání přenášené energie a na jiné, tedy odlišné frekvence se nereaguje. Bude to důležité.

22) … Spojení a tok energie i informací mezi dvěma objekty A a B může nabývat tří krajních mezí, a to je potřebné vždy posoudit pro každé dílčí frekvenční pásmo zvlášť.
1. vše z A jde do B;
2. tok z A do B je přibližně stejný, jako z B do A;
3. A vysává vše z B.
A mezi tím je řada „mezipoloh“. Je tedy dobré si být vědom i těchto rizik.
Opravdu existují místa i velmi nebezpečná s tzv. ochranou svatyně, která zabíjí každého, kdo tam nemá co hledat či s čímkoliv manipulovat. Doporučuji vyhledat si a také přečíst několik stránek o arše Gabrielově. Pozor však zrovna třeba na server g.cz, který vysvětlí, že to nemůže být pravda.

23) … Ta informace kdysi ke mě mystickým způsobem přišla při jednom z velmi intenzivních ponorů do vyšších informačních struktur.


Motto:
Rozumem vše ověřuj, smysly však otevřené měj a „rozum” – srdcem hlídej!