---

2022

---

Vstup

• aktuálně

• bude

• bylo

Rozpravy

• témata

Rukopis

Zdraví

Odkazy

Sbírky

• texty

• media

• prezentace

Archív:

• r. 2022

• r. 2021

• r. 2020

• r. 2019

• do 2015

Kontakt

---

Stezkou moudrosti – světélka poznání
Rozpravy badatele nad tématy čtenářů.
Jaká je otázka, taková je odpověď. Mozaika, anebo jen kamének.

Energie – základní zdroj všeho

Doplňování energie organismem, zdroje energie

Zahájeno: 20.01.2020
Dokončeno a zveřejněno: 30.01.2020
Doplněno: 03.02.2020

Doplňování energie organismem, zdroje energie

Je celkem pět hlavních okruhů - z jinak velmi mnoha různých možných způsobů dočerpávání živé energie. Než pokročíme ke hledání utajeného smyslu toho všeho, je nutné si vytvořit komplexní pohled na celou problematiku a vědět, co a proč chceme vědět. Co vše a s čím vzájemně souvisí. To je probíráno v předchozích i této kapitole.

---

4. způsob doplňování energie –
napojením se na nevyčerpatelnou energii Univerza
a záležitosti s tím související

Jak již bylo naznačeno v kapitole popisující změny fyzikálních náhledů na viditel­ný vesmír, ke kterým dochází v poslední době, tak již dávněji bylo zjištěno, že při vá­žení hmotnosti vesmíru a měření energie v něm obsažené cosi podstatného nesedí se základními postuláty oficiálně uznávaných názorů, že je tam příliš mnoho rozporů. Což sice neznamená, že technika a veškeré naše užívané technologie by nemohly fungo­vat, ale že vše je tak trochu jinak, než jsme si dosud mysleli. V principu veškerá hmo­ta i energie v pozorovatelném vesmíru je jen malý zlomek skutečnosti a že mnohem více hmoty není vidět … projevuje se, ale nelze ji nalézt. Proto je označována jako temná hmota a temná energie, protože ji nejsme schopni ani lokalizovat a pouze zjišťujeme, že je asi „zřejmě“ všudypřítomná a i tam, kde nic není, ve vakuu. Jejich vzájemný poměr vyznívá výrazně ve prospěch oné neznámé vesmírotvorné substance (základní polévky) a různé prameny to mohou uvádět také různě. Přesná čísla tohoto poměru – to nechávám každému na jeho hledání.
Pro nás však je důležité, že se počínáme vracet k prapůvodnímu „étheru“, a jeho pro­jevu zvanému „ód“. Již jsem se tím zabýval v kapitole Trocha fyziky.

Pozn. 19:
Těchto termínů bylo v historii používáno více, např. „prána“, a vždy byli ba­datelé v té oblasti zkoumající státní mocí upřednostňovanými a uznávanými „vědeckými teroristy“ oficiální vědy nejrůznějšími způsoby (i na plápolajících hranicích) likvidováni v zájmu moci podle zásady „není člověk – není otázka – není problém“.
S těmito veličinami (pojmy) uvažoval a pracoval např. i Nikola Tesla a uměl je dobře využít a vůbec nezáleží na tom, jak je zrovna ve svých poznám­kách nazýval. S výsadním a prvopočátečním významem étheru ve své původní a necenzurované periodické soustavě prvků uvažoval již i Dmitrij Ivanovič Mendělejev (viz a další). Tyto údaje lze dnes na internetu sehnat i v mnoha jiných zdrojích. Rovněž tak s ódem, ať jej již nazývali nejrůzněji, pracovalo také i mnoho jiných dehonestovaných výzkumníků, kteří ten jev dokázali dotáhnout až k praktickým aplikacím.
Dnes tedy mluvíme o „temné hmotě“ a „energii vakua“, což zní součas­něji a vznešeněji, ale je to stále jedno a totéž.

Důležité upozornění:
v tomto pojednání se nebavíme o fyzikálně-technických možnostech kon­centrace energie vakua např. na elektřinu, do podoby z našeho pohledu průmyslově využitelné, pro pohon strojů (i když pro ten účel vždy bývaly a jsou i stále použitelná zvířata, i lidé).
Pojednávám o možnostech přímého napojení se na tu kvalitativní část ce­lého rozsáhlého spektra energie vakua, která je právě využívána živými organismy pro veškerý svůj vnitřní provoz. Proto raději používám prastarý pojem „prána“, neboť se nejedná o celé to rozsáhlé spektrum, nýbrž prá­vě jen o část vymezenou námi dosud nenalezenými frekvenčními pásmy. Jak uvidíme později, tato energie svázaná se svými velmi vysokými frek­vencemi, je možná větší, než energie „klasické hmoty“. Ta násobnost ne­spočívá v číselných poměrech, nýbrž se jedná o výrazný rozdíl v rozme­zích řádů.
Zde máme vytyčený úkol získat základní představu o této energii a něja­kým pro nás představitelným způsobem ji kvantifikovat. Vlastními techni­kami jejího čerpání a způsobem napojení se k tomuto ohromnému zdroji je pak věnována úplně jiná publikace.

Pozn. 20:
Nedávno jsem někde narazil na údaj, že prý 1 cm³ vakua obsahuje v sobě tolik energie, že by stačil na ohřátí a vypaření všech pozemských oceánů. To jen, aby bylo zřejmé, o jakých hodnotách může být řeč.

---

Sem do této oblasti prostředků čerpání biologicky aktivní energie patří individuál­ní schopnost napojení se na základní nevyčerpatelný zdroj Všehomíra a zároveň také dosáhnout mnohem užšího propojení svého vědomí se svou duší. Jedno podmiňuje druhé, tyto energie a informace „tečou“ společně. Následně pak existuje i možnost častější a silnější koncentrace těchto energií v sobě samém a ve větších dávkách, če­hož vedlejším efektem bývá i menší spotřeba potravin. Tuto schopnost (dovednost) lze posílit pravidelným tréninkem. Jedná se o znovuobnovení něčeho, co má v sobě každý novorozenec a co je z něj matrixem následným reprogramováním vymeteno. Pokud si člověk z těchto vrozených dovedností něco málo uchová do pozdějších let,²⁴⁾ do dospělosti, stává se přirozeným léčitelským talentem, který lze usilovnými tréninky dále rozvíjet. I kdyby zrovna tyto schopnosti nerozvíjel, tak tu energii a s tím propoje­né informační spoje (někdy se mluví o informačních kanálech, či jen kanálech²⁵⁾) bude využívat jiným směrem, a i tak bude mít výrazný talent a nadprůměrné schop­nosti oproti jiným svým současníkům ve všem, co bude dělat.

Poznámka doplňková – na okraj, o malých dětech.
Při pozorování malých dětí do věku cca 2 ÷ 5 let, než jsou tyto jejich infor­mační kanály definitivně matrixem uzavřeny (a přijdou tak o svou dosavad­ní schopnost přímého napojení) si lze povšimnout jejich vysoké vnímavosti k tomu, co je pro nás dospělé již neviditelné a i toho, že jsou stále ještě schopny přímé telepatické komunikace.
• Dále je možné si všimnout a hlavně uvědomit, že během této doby se je­jich podoba (vnější vizáž i „povaha“ a chování) velmi často výrazněji a náhle mění. I když jen na poměrně krátkou dobu a rychle to odezní, znovu se změ­ní. Při tom jsou schopny i obdivuhodného a nečekaného předvedení i pro do­spělého velmi vyspělých schopností či dovedností. Je to způsobeno jejich neuvědomělým nicméně velmi intenzivním Déjà vu, kdy nějaká situace náhle vyvolá otevření toků informací jejich kanály propojením s nějakým dějem z minulých inkarnací. Podobně se projevují i schopnosti velmi snadného učení se některých předmětů, kdy to vypadá, jako by to vše již kdysi velmi dobře znali. Prostě nečekané talenty. Je to důsledek oživení těchto kdysi vybudo­vaných spojení. V mladém věku však lze tato spojení velmi snadno otevřít i pro jakékoliv další učení se.
• Což je konec konců i důsledek toho, že dětem v tomto věku i během den­ního „bdělého“ stavu mozek pracuje stále převážně v rytmu alfa vln. Což jednak umožňuje neustále udržovat zvýšený průtok energií jejich organis­mem pro budování nového těla, vytváří kolem nich specifické energeticky zhuštěnější (zářivější) aurické pole a to pak pomáhá udržet a stabilizovat právě ono intuitivní napojení se k vyšším úrovním, odkud nedávno přišly. Následně také usnadňuje jejich velmi rychlé bezproblémové intuitivní učení všeho základního a potřebného pro jejich další existenci, např. komunikaci, mateřskému jazyku, chápání, žití v těle … Stále se to vše točí o napojení se na Univerzum a zvýšeném čerpání a zpracování těchto specifických pránických energií.
Šťasten ten, kdo si tyto schopnosti uchová co nejdéle, komu pomáhají s tréninky již v tak mladém věku.
• Tohoto přetrvávajícího, ještě zcela nepřerušeného spojení malého dítěte s vyšším Já jeho duše se také využívá při hledání a specifickém obřadu ově­řování nového vtělení konkrétní duše, jak je například možné shlédnout ve filmech Kundun nebo Malý Buddha. Pouze na šíři vědění a hloubce pochopení záleží, zda člověk vidí klanění se tří mudrců přišlých od východu, anebo je svědkem prověřování velmi významné inkarnace.

Existují metody, jak tuto potlačenou schopnost opět natrénovat, a jsou univerzál­ní, na ideologii nezávislé. Od člověka vyžadují pouze víru, že toho lze dosáhnout a od­vahu na sobě pracovat a věnovat tomuto cíli část svého času. Protože těmito techni­kami duchovní práce se pronikavě navyšuje potenciál všech schopností každého jedin­ce, což ohrožuje vládu destrukčního matrixu nad planetou, proto třemi náboženstvími knihy²⁶⁾ byl vytvořen celý komplexní systém způsobů vyhledávání a likvidace nositelů těchto dovedností na straně jedné, a na druhé straně uzurpace některých výcvikových technik matrixem pouze pro své „elitní otroky“ – „vládce“ pověřené dozorem nad lid­stvem. I přes všechny snahy se však tyto tréninkové techniky na Zemi uchovaly v ji­ných a různých výcvikových duchovních školách maskované v určitých „názorových baleních“. Pokud je hledáno jejich společné jádro a jsou posouzeny mezi sebou, není problém odhalit jejich společný základ a zpřístupnit je tak každému, kdo je potřebuje.

Ty také kdysi bývaly všeobecně známé a užívané, než došlo k rozštěpení spole­čenství v Atlantidě. Tam tehdy byl položen rozkol později vedoucí k zániku Atlantidy – vyčlenění vrstvy budoucích „duchovních parazitů“ (pastýřů či pasáků) a zároveň vy­tvoření bariér v přístupu k této oblasti vědění a jejich praktickému provádění pro všechny ostatní lidi. Prakticky se toto utajení způsobů přístupu k širokým energetic­kým a informačním zdrojům vesmíru nazývá hermetizace vědění – tyto hermetické vědy byly odděleny od souhrnu všeobecných znalostí a všeobecné výuky. Od tohoto okamžiku lidstvo a jeho celkový vývoj jel z kopce vstříc řadě katastrof, někým předem naplánovaných (proč naplánovaných pochopíme, až odhalíme „o co se vlastně jedná“).

Ty jednotlivé techniky jsou různě propracované a různě silné, avšak v posledním období byly navíc uvolněny i některé nové techniky, ještě účinnější. Všechny většinou bývají nazývány magické, což je dnes termín zároveň záměrně používaný jako nálep­ka a známka špatnosti. Což je však špatně pojato a zkresleno a chybně vnímáno – opět je to pouze a jen PR manipulace,²⁷⁾ jejímž cílem je snaha odvést lidi od hledání těchto znalostí a snahy ovládnutí dovedností s tím spojených. Manipulace měnící vý­znam slov (což je mimochodem další souběžně užívaná technika postupné degradace schopností pochopení), aby svobodný Člověk byl polapen a uzavřen ve vězení postup­ně budovaném v jeho mysli a následně tak mohl být mnohem snadněji přetvořen na pouze poslušný „mluvící nástroj“ (až „mluvící dobytek“).²⁸⁾

---

Magie

Proto je v první řadě nutné správně pochopit skutečný význam slova magie, nástroje značné síly a také vyžadující velmi vysokou osobní odpovědnost jak před Bohem, tak i před lidmi.

Abychom to nedokázali pochopit, bylo provedeno mnoho „výkladů“ a náhledů a pokusů o zastření skutečnosti mnoha navzájem si protiřečícími jednostrannými pohle­dy, a vše promícháno v takový roztříštěný zmatek, aby se pro jistotu o pravou skuteč­nost nikdo raději nezajímal. Vyjma toho, kdo tím byl nějak pověřen, a i ten byl vždy pečlivě hlídán, aby se toho moc nedozvěděl a vše dělal pouze na něčí příkaz a v něčí prospěch. Hlavně však ne v souladu s prapůvodním Božím záměrem ve prospěch lidí. Avšak když se člověk, s jistou i jen encyklopedickou znalostí těchto technik a čistě jen formálně, nestranným pohledem podívá třeba i na obyčejnou mši prováděnou podle římskokatolického rituálu, pak odhalí, že se opět a pouze jedná o obřad tvrdé rituální magie spolku modloslužebníků.

Je důležité si uvědomit, že každý člověk se s důsledky projevů těchto pradávných magií i nadále setkává, neboť v časoprostoru neustále „visí“ a přimíchávají se do kar­my člověka jako těžko odhalitelné vlivy. Rozpustit a neutralizovat je, to je možné opět a pouze přesně definovanou magií, tentokráte však správně provedenou a napojenou na autoritu zcela nejvyšší z veškerého Univerza. Jen ten, jehož Ježíš nazýval „Otcem Nebeským“, jen on je schopen neutralizovat ty nejhorší démony a má pravomoc rušit i smlouvy nezrušitelné. Jenže to předpokládá, že my sami se jednou pro vždy a i pro své budoucí inkarnace vzdáme snahy se s těmito démony spojovat. Pokud toto pře­svědčení v nás není, pomoc nebude a jen si ještě pohoršíme. Přesněji se k nim opět jednou vrátíme a oni nám to následně spočítají vše dohromady a po svém.
Není dobré znovu uzavírat s čertem smlouvu, když jsme mu již jednou z řetězu unikli.

Je vůbec zřejmé, že toho, jenž se dokáže připojit k takovéto autoritě,
toho již nelze spoutat žádnou iluzí, pokud on sám nebude chtít?

Takže o co se vlastně jedná?
Staroperský mágus byl „pán jména“ či též „vládnoucí slovem“ (ovládající slovo – jak řekne, tak se i stane). Ten, který měl (tedy mezi lidmi svým usilovným tréninkem do­sáhl) nejvyššího napojení směřujícího k Univerzu²⁹⁾ a tak byl schopen proneseným slovem prostřednictvím energeticko-informačního prostředí měnit (programovat) další následný vývoj v časoprostoru (změnit jeho budoucí směrování). Kvalita (úroveň) ta­kové osoby spočívala v tom, k jakým zdrojům (hladinám – viz poznámka ²⁹⁾ pod čarou) měl přístup a tomu i odpovídaly příslušné sidhis („svaté síly“, tj. „zázračné“ schopnosti), kterými disponoval. Mnohem však důležitější bylo a je vnitřní postoj ta­kového mága a jeho záměr a tedy zda svým konáním kráčí cestou evoluce k pozved­nutí všech bytostí, či naopak cestou devoluce (směřuje k výsledné totální destrukci … a sám to ani nemusí tušit). A dále jaké má pro své správné rozhodnutí vědomosti o všech souvislostech a také i následcích svého konání a zda tedy jeho čin bude v sou­ladu s Bohem (skutečným Otcem Všehomíra, a ne s pouhopouhým bohem – tou vy­myšlenou církevní modlou). Podle toho také volí ty které techniky a ví, v čí prospěch a ke koho škodě tak dělá, jaké prostředky použije a kterým se raději vyhne, je si vědom všech budoucích následků a umí je případně i dopředu eliminovat. Je si také vědom i své velmi vysoké odpovědnosti a zodpovědnosti, kterou s veškerým věděním tak vlastně prostřednictvím svého úsilí od Boha obdržel a také ví, že v případě zneužití těchto znalostí pak bude jeho trest velmi těžký. Jeho mravní úroveň tedy musí odpo­vídat kvalitě světce a „neustále se musí řídit svědomím a vyššími principy mravními“.
To je skutečný mág, na rozdíl od různých imitací na mága si jen hrajících.

K diskusím, zda tato činnost (praxe) je či není škodlivá:
… celý náš vesmír vznikl jako důsledek prvopočátečního magického aktu. Kdy z prvopočátečního chaosu a temnoty, v ohromné záři a sám ze sebe povstal první zrozený a vědomý si sám sebe, svým prvním slovem zažehl světlo poznání a svou vůlí stvořil všechny vesmíry a vše jsoucí a vše živé, ve kterém se otiskl a částečně i rozplynul. Nám pak dal úkol získávat zku­šenosti – hledat jej a najít, a podle toho se také tak chovat a jednat.

Podle toho, které zdroje energií a informací člověk použije, které živly a ze kte­rých úrovní, a také které postupy (vnořené podprogramy) používá, a hlavně podle toho, zda jeho záměr je v souladu s prapůvodní vůlí Boží a evolucí lidstva či směřující proti ní, podle toho pak lze rozlišovat jednak magii bílou a černou, magii živlů, ale tře­ba i magii andělů či démonů (i Šalamoun pro stavbu svého chrámu ovládl a zapřáhl celou řadu démonů). A to vše se opět v různých kombinacích prolíná a kombinuje a možná i zbytečně škatulkuje. Při tom se mnoho dílčích postupů (programů) mezi se­bou prolíná, asi jako písmenka abecedy a podle jejich užití nelze kategorizovat (lze pouze polemizovat o jejich vhodnosti či nevhodnosti vůči záměru a následným nechtě­ným dopadům). Podle cílového zaměření a provádění magie pak můžeme rozeznávat různé aplikační směry, např. i bohoslužbu, tedy náboženské rituály (na zaměření círk­ve přitom vůbec nezáleží – stále je to magie).

Při vlastní práci a podle potřeby, či povahy díla a především pak podle požadavku cíle (záměru) se mohou i nemusí používat různé pomůcky (rekvizity a nástroje) a živly uspořádané v symbolickém „reaktoru“ (geometrie vnitřních vztahů³⁰⁾). Některé pou­žité rekvizity, přes jejich zdánlivou nesmyslnost jsou vlastně zhmotnělé vzorky, tedy energie laděné právě v určitém potřebném kmitočtu nacházejícím se v rezonanci s ně­kterým mnohem výkonnějším energetickým zdrojem, jehož informační princip má být v díle použit (třeba energie některé z planet). Fungují asi tak, jako kdysi pracovaly elektronky vsazené do hotového zapojeného obvodu radiopřijímače (velmi důležitá součást tehdejší elektroniky, při tzv. montáži či konstrukci na prkénku).
Skutečný vyspělý mág pak vlastně toto již ani nepotřebuje, neboť mu stačí propojit své vědomí s vyššími úrovněmi, vše si představit jen ve své mysli a aktivovat ener­getické toky. Následně vše proběhne tak jak má.

Tím jsme se opět vrátili k jedné ze základních podstat – práci s energií. I když význam živlů³¹⁾ a možnost vstřebávání jejich energie (i informací) byla již trochu na­značena v podkapitole 2. a i 3., tak v této části přímé práce s energiemi a jejími pod­statami, i když třeba jen mentálně, se nelze obejít. V magii se jedná již o přímou práci právě s těmito složkami hmoty (energie a informace).

• Za letmou zmínku pak slouží především práce s vodou. Jak působení specifických vod „svatých pramenů“, které vykazují vysoký až zázračný léčivý účinek bez ohledu na nepřítomnost chemických prvků či radiace oproti jiným standardním léčivým pra­menům, tak i tzv. „svěcené vody“. To je voda, která prošla magickým působením (energeticky-informačním programováním) – i když právě kvalita dnešních kněží v té­to oblasti práce je díky značnému přimodulovanému balastu v jejich myslích již více než pochybná a mnohem větší sílu má vědomí osoby, která vodu jen použije (třeba i pouze neupravenou).

• Podobné působení v blízkosti člověka má i živý oheň, dnes především v podobě svící. Vliv svíce obecně spočívá ve vytváření příznivých iontů ve své blízkosti a také působí přímo i na lidskou psychiku. Již akt pouhého zapálení svíčky na nás začne moc­ně působit. Výrazně mnohem větší vliv pak mají svíce, které nejdříve prošly specific­kým procesem – „svěcením“, a vůbec to nemusí být svíce od křesťanského kněze (po­pis technik a návody jsou opět námětem na zcela samostatné pojednání). Pokud tedy hmota svící prošla procesem napojení k vyšším energiím kosmu, pak jejich zapálením kdekoliv doma dochází k otevření oněch energetických vortexů po celou dobu jejich hoření a k energetickým přenosům pro všechny bytosti v jejich blízkosti. Zároveň se zapálením svíce je aktivován i element světla.
Mnohem silnější vliv oproti svícím pak má uspořádání obřadních ohňů bez ohledu na rituál (půdža, půdža obecně). Tyto techniky umožňují velmi silnou koncentraci energie přímo v její transformační kvalitě a mívají na život zúčastněných velmi silný akcelerač­ní vliv. Opět téma na zcela samostatné pojednání.

• S tím pak souvisí možnost toto energetické propojení s energiemi vyšších frekvencí specifickými postupy napojit k obyčejným předmětům, které se pak stávají silovými předměty. Velmi často je to i vedlejším efektem provedení jiných obřadů na předměty nalézající se v blízkosti (především liturgické náčiní používané při obřadech … specific­ké ladění). Vztahuje se to i na pomůcky užívané při meditacích, např. obyčejné kulič­kové počítadlo (tzv. růžence, na religii nezáleží). Podobně i tzv. „svaté ostatky“ v sobě nesou holografický klíč k napojení se k vyšším energetickým a informačním stavům právě prostřednictvím astrální stopy toho, kdo tak kdysi pravidelně činil. To je to ta­jemství jejich obliby. Hlavní práce s otevřením těchto vortexů však opět vždy spočívá na trénovaných či netrénovaných schopnostech práce s nimi jejich sběratele.
Tyto předměty tedy mohou zastupovat jak zemi, tak také někdy i koncentrovaný jiný živel (popel z půdži, pero ptáka, ...).

• Působení vzduchu pro jeho nenápadnost je slabě vnímatelné. Proto se většinou apli­kují jevy s ním snadněji spojené: dým, vůně a zvuk. Okuřování a vykuřování prostoru kadidly a vonnými tyčinkami případně s využitím různých mávátek a vějířů, hra na nejrůznější nástroje. Důležité je, aby hudba byla realizována v přirozených a hlavně harmonických frekvenčních řadách. Zvuk přenášený vzduchem má velký vliv na pod­vědomí, pokud je s ním člověk „rezonančně propojen“. Jako velmi účinné se jeví hla­sité pronášení různých formulí – mantramů. Přestože se slova a tóny šíří vzduchem („řídké“ medium), tak dochází k velmi účinnému přivolání a koncentraci energií v těle a bezprostředním okolí kolem, energií laděných na jisté přesné kvality a v celém již vyzkoušeném spektru účinků. A nemusí to být pouze v sanskrtu. Mantram je ve svém principu finálního dopadu něco jako by program v počítači čekající na své odstartování (aktivaci, provedení).

Pozn. 21: Podmínka úspěchu:
Co na srdci, to i v mysli a na jazyku. Jednoznačné ano – ano, ne – ne. Žádné zkreslování a jinotaje nejsou povoleny, podvědomí ani astrál nezná žert a dvojsmysl! Co vyslovíš, přesně to dostaneš!
 

Co je však při takové práci vrcholně důležité, to je naprosto vědomé ladění se (soustředění) v souladu se záměrem toho, kdo tuto práci dělá, a zároveň jeho schop­nost ze své mysli vymést veškeré jiné myšlenky a udržet svou mysl koncentrovánu jen a pouze na předmět práce, a to po celou dobu obřadu. Jinak se zkoncentrovaná a směrovaná energie „rozprskne“ i na mnoho jiných „směrů“, kde dojde ke značným, nečekaným a hlavně nežádoucím změnám. Jen ten očekávaný výsledek jaksi nestojí vůbec za nic.
Toto není zase až tak samozřejmé, již jenom tato dovednost vyžaduje delší psychický trénink v ovládání své mysli a testování a ověřování této schopnosti.³²⁾ Toto vědomé naladění svého mozku na určité provozní režimy a dlouhodobé udržení se v nich je právě oním spouštěčem všech dějů, což nedokáže naše běžně roztříštěná „opičí mysl poskakující a přeskakující z myšlenky na myšlenku“. Následně celé tělo mága reaguje přeměnou sebe sama na prvotní vortex – hmota celého těla, všech buněk, molekul, atomů se ve své činnosti synchronizuje v úžasnou rozvětvenou fraktální anténu pokrý­vající svým rozsahem všechna potřebná frekvenční pásma … počátek toho je v anténě šroubovice DNA. Právě touto synchronizací se uvolní vnitřní skryté energetické rezer­vy potřebné k navázání prvotního energetického napojení se na bezbřehé energetické zdroje – jehož prostřednictvím pak počne do těla a také jeho nejbližšího okolí přichá­zet další vlny energie. Tyto energetické toky pak magický operátor již svou myslí mo­duluje (princip radiového vysílače), sjednotí s programem podle záměru (sled vysíla­ných informací, i toto programování má svá pravidla, aby celá snaha vedla k úspěchu) a aktivuje soustavu uspořádaných pomůcek (malé pomocné vortexy rozmístěné v po­třebném schématu kolem) a vysloví vše, co je potřebné (může být schopen vyslovit i jen mentálně). Vykonáno jest a pak se již jen uklízí. Tolik ve velmi velké stručnosti a pouze schematicky zjednodušeně (hlavní kostra děje), jak vypadá hlavní dění a pos­tup při jakékoliv magické práci. Je to jako při práci s mobilem: napřed zapnout (ener­gie), aktivovat spojení, předat informaci a vypnout.

Pozn. 22:
Doufám je každému zřejmé, že přeci jen některé magické techniky není mož­né plně (detailně) zveřejnit a musí zůstat do jisté míry hermetizované, což však neplatí o hlavních informacích o nich. Neboť tyto znalosti a dovednosti jsou skutečnou a velmi silnou zbraní velkého dopadu. Avšak z důvodu, aby lidé nezůstali bez ochrany a nikdo jimi již nadále nemohl volně manipulovat je zároveň velmi potřebné, aby všichni lidé byli seznámeni se základními a vše­obecně užitečnými způsoby kontaktu s vyššími stupni reality a také je byli schopni pravidelně používat a také používali. Přímo a bez prostředníků. Neboť právě ony dávají záruku včasného odhalení působení těžkých magií a možnost jejich účinné eliminace.
Pak již nelze tak snadno schovat jakýkoliv vůči lidem připravovaný podraz, jak tomu bylo několik posledních tisíciletí.

Takto, jak bylo popsáno, to probíhá v případě sólové práce. Pokud je úkol nároč­nější a je potřeba většího množství energie, je možná i skupinová práce.
• Buď sjednocené aktivní konání všech účastníků, (všichni na stejné úrovni vyspělosti a všichni ten postup přesně znají), kdy pak jen jeden je pověřený řízením času … podle toho pak bývá organizováno i uspořádání celého obřadu. Proti možnosti vnějšího rušení se toto vždy koná mimo veřejnost a pouze lidmi dobře trénovanými.
• Nebo s využitím veřejnosti. To pak probíhá formou „divadelního uspořádán퓳³⁾ pro laiky, kteří sledováním scény hlavního obřadu a upínáním své pozornosti na děj a na rozmístěné vortexové antény (rozmístěné potřebné symboly) celý proces posilují pře­dáváním své energie, kterou hlavní obřadník na scéně „sbírá a moduluje“ podle stano­veného programu. Jako příklad poslouží běžné pravidelné kostelní bohoslužby. Případ­ně v případě významnější a náročnější práce to může být doplněno o mezistupeň – sbor pomocníků. Tito slabší členové prováděcího týmu tvoří jakousi funkční síť a jsou vhodně zařazeni a rozmístěni v prostoru mezi davem a hlavním obřadníkem a každý přes sebe sbírá, filtruje a koncentruje energii svého úseku a přeposílá ji již doladěnou hlavnímu celebrantu upíráním své pozornosti k celému ději. Zároveň tak celý proces energetických toků takto stabilizují. Příkladem jsou všechny významnější křesťanské akce a mše. Neodvažuji se však tvrdit, že to dnes všichni aktéři znají a plně vědomě ovládají – z hlediska těchto principů jsou také jen trochu vycvičení laici.

Svou životní energii úměrně svému zaujetí vysíláme vždy
všude tam a posilujeme právě to, kam jsme upřeli svou pozornost.

Co však je při tom velmi důležité je skutečnost, že prostřednictvím oněch rozmís­těných vortexových antén (symbolů) při jejich správné aktivaci mají protékat energie a informace. Mohou protékat oběma směry, anebo i jinam. Záleží na tom, pod čí pa­tronací jsou, kdo právě ovládá onu neviditelnou energeticko-informační síť využívající jinak neutrální anténní symboly.³⁴⁾ Jak a kterým směrem jsou nastaveny, ke kterému „serveru“ jsou propojeny, na jaké přenosové frekvence jsou naladěny a jak provádí transformaci energie (obdoba skutečných elektrických transformátorových stanic elek­trorozvodné sítě) – jak mají působit, to vše má svůj smysl.
Tedy zda lidem mají energii dodávat, anebo ji z nich vysávat a jakým způsobem ladit mysl populace a k jakému egregoru lidi poutat. Důležitý poznatek – oficiální křesťan­ská (ale i judaistická a muslimská) egregorická síť je sběrná, energii z lidí vysává a všechny tyto tři sítě je odevzdávají jednomu a témuž „démonu“ – na rituálu nezáleží.

Velmi důležité:
Při rituálech je vždy velmi nutné se vyvarovat přítomnosti krve a všechna případná zranění musí být vždy dobře ošetřená a zakrytá! Rovněž použití artefaktů a symbolů smrti je velmi nebezpečné.
Pach krve totiž přivolává ty nejdivočejší démonické složky podsvětí, které pak počínají prostor a v něm koncentrované energie přebírat, blokovat ve svůj zájem a prospěch, převezmou následné dění do své pozdější režie (řízení). Tato pole mají své vlastní zájmy a i poměrně vysokou míru inteli­gence a jsou nevyzpytatelná. Ve svém působení se vyznačují vyšší prvo­počáteční brizancí, vše probíhá velmi rychle, zdánlivě podle plánu. Jenže to je jejich počáteční investiční vklad. Později, až plně převezmou řízení, pak procesy začínají váznout a obracet se proti jejich původnímu iniciáto­ru. Ten, pokud se chce ještě „zachránit“, musí svému novému neviditel­nému pánu již nadále sloužit ve stejném duchu. Tito démoni si vše časem vezmou zpět a jako úrok toho všeho právě toho, kdo je z počátku nevě­domky vyvolal se vším, co z toho on získal.
„Pokud to skončí pouze u tohoto, pak to vlastně ještě dobře dopadlo.“

Příklady v dějinách nechť si každý hledá sám.

Takže je nutné si položit otázku, kde se tedy bere veškerá ta energie a proč tato démonická „divadla“ jsou lidmi tak vyhledávána a lidé pak jsou tak spokojení a odhod­láni příště opět přijít?

Celý trik spočívá v tom, že jakmile člověk začne soustředit svou pozornost k jis­tému cíli (ukotví ji, aby nevnímal věci jiné, které mu mají zůstat skryté, anebo aby eliminoval jejich rušivý vliv) a zároveň je uvolněna jeho mysl (podmínka nutná i po­stačující), jeho čakerní systém (soustava energetických čerpadel) se roztočí a i když si to člověk neuvědomuje, tak počne jeho tělo být automaticky doplňováno energií z vakua (postaru pránou) laděnou v biologických frekvenčních pásmech. To právě ča­kerní systém dělá ono čerpání energie, její kompresi (zhuštění) a zároveň její trans­formaci na potřebná biologická frekvenční pásma. Celé to probíhá automaticky, samo­volně, i bez meditačních tréninků.³⁵⁾ A ono zaměření pozornosti pak veškerou takto získanou energii odesílá na scéně instalovanými vortexy odsávacímu systému sítě. To je v kostce celý fyzikální smysl těchto „divadelních sešlostí“. Vedlejším efektem pro zúčastněné publikum pak je, že těmito zvýšenými energetickými průtoky jejich organismem se tento dorovná a jejich interní bioakumulátor opět trochu doplní. Což má velký vliv i na lidskou psychiku. Proto z takové akce lidé vždy odcházejí energe­ticky aktivizovanější, než byli při svém příchodu.

Egregor tedy lidi při takovéto události vždy důkladně energeticky vyždímá a malinkou almužničku z té jejich práce, kterou pro něj vykonali, jim při odchodu ponechá pro jejich spokojenost, aby příště přišli zas.

Zdůrazňuji,
že nosným tématem této kapitoly je energetické doplňování individuálních bioakumulátorů lidí ze zdrojů Univerza a ne přikládání do kotle nějakému egregoru.

Pozn. 23:
Zde je ještě odpověď pro všechny, kteří namítají a z neznalosti principů těchto procesů tvrdí, že se kdysi všichni vedůni, volchvové a druidé na prostý lid vykašlali a prostě před přicházejícími katolickými misionáři jen zbaběle „utekli“ a lid jim ponechali na pospas, …
Tito krajem procházející „dávní vědci“ své vědění lidem předávali, avšak vždy v té podobě, jak každý právě mohl chápat. Vysvětlili jim vždy jen to, co lidé byli podle stupně své vyspělosti schopni pochopit. To co pochopit nedokázali jim pak předávali formou krátkých pravidel a příkazů, jimiž se lidé ve svém životě měli řídit, avšak již bez dalšího hlubšího porozumění tématu, tedy proč. Asi podobně, jako se žáci v autoškole učí jen základní pravidla silničního provozu, což je v principu souhrn řídicích podprogramů pro stan­dardní provozní režim, avšak není to již příprava pro řešení nečekaných kri­zových provozních stavů. Co však vedůni podcenili bylo právě „psychické vábení“ tohoto zdánlivě nevinného a pro lidi dosud neznámého divadla a především koncentrovaná síla této reklamy. Navíc v prvních fázích šíření křesťanství ti, kteří se vydávali na svou misijní cestu k pohanům bývali lidé opravdu zapálení vírou (tedy to vůbec nehráli a byli proto velmi opravdoví a přesvědčiví) a pro posouzení mravnosti všech probíhajících procesů a po­chopení všech dějů jim chyběly mnohé vědomosti, které před nimi byly při jejich výcviku utajeny a skryty po celých dalších cca 1600 let. Přesně to samé probíhá i dnes podle naprosto stejného funkčního schématu kdekoliv ve světě při pronikání dnešních misionářů do hlubin pralesů (předvoj průmys­lového vytěžení). Šamané nemají šanci.

Dokáže toto vše však pochopit i ten, kdo se sice již dostal k některým dal­ším věděním o principech ovládání sociálních supersystémů, avšak vědění o energeticko-informačních podstatách programování časoprostoru a magic­kém ovládání davu jsou před nimi stále ještě neznámé? Zvláště když stále ještě je mnoho těch, kteří podléhají cíleně směrované iluzi, že toto vše je pouhý „blábol ezoteriky“? Jenže GP si tyto znalosti nesl sebou již z Atlantidy a velmi šikovně je neustále využíval k ovládání lidí a dálkovému programování všech dějů ve svůj prospěch již při přípravě a hlavně spouštění a také regu­laci všech řídicích procesů! Jenže kvalita kádrů mu za ta léta značně pokles­la, jak je krásně vidět především na kvalitě současného Římskokatolického kléru.

Pozn. 24:
Kritické množství
Pro dnešní dobu lidského poznávání je důležité si také připomenout limitní funkci „100 opice“. Většinou se tento příklad uvádí pro šíření nových vědo­mostí. Toto šíření neprochází noosférou ve smyslu prostřednictví technické­ho informačního pole, nýbrž spíše více spolupracuje s onou dosud naznačo­vanou a dehonestovanou astrální částí (energeticko-informační). Ale vědá­toři chtějí nový terminus, tak jim jej prozatím ponechme a až se s tím sžijí, ukážeme jim ve starých textech, jak se to nazývalo dřív a že tedy vlastně nic nového neobjevili.
Kolem tohoto fenoménu byl ještě jeden, sociologický poznatek – šíření a při­jetí nových vědomostí členy stávající skupiny. Tedy problémy s prosazová­ním a zaváděním nových technologií. Jako kdysi mladý konstruktér zlepšova­tel bych mohl ze svých vlastních zkušeností a vzpomínek psát dlouhé romá­ny o způsobech, jakými už dopředu bylo cokoliv nového zamítáno. Teprve po mnoha letech jsem zjistil, že i opice měly prakticky zcela stejný problém.

Co je však mnohem důležitější a čeho si zatím málo kdo vůbec povšiml je právě počáteční limit pro vznik nového poznatku. Aby mohlo dojít k tako­vému kvantovému vývojovému skoku v myšlení u některého z jedinců, musí být splněny také jisté limity. Nebudu nyní podrobně všechny rozebírat, ale jedním z nich je dosažení jisté míry lokální hustoty (koncentrace) mozků zabývajících se delší dobu trvajícími problémy té samé stejné a všemi užíva­né technologie. Teprve pak může dojít k iniciaci záblesku vědomí u jednoho z členů společenství - kvantového skoku v poznání (no a pak ještě to pro­sazení změny). Což znamená, že vznik nových technologií je vždy podmíněn hustotou obyvatel žijících na dané ploše a rychlejší akcelerace vývoje je te­dy snadnější právě ve městech. Při nízkém stupni osídlení krajiny přes ob­časnou přítomnost nějakého génia, který jinak nemá vlastně co řešit, nebu­de nikdy docházet k celkovému tvůrčímu růstu u populace. Tedy i jejich vý­uka a další duchovní rozvoj je při chybějící vžité pojmové průpravě vlastně blokována.
Prostě lidé nedokázali pochopit nebezpečí o kterém vedůni mluvili (měli sice prekogniční jasnovidné informace, to však nebylo u populace rozšířené, velmi těžké je lidi varovat) a co je potřebné proti tomu udělat. Proto vedůni tehdy měli jedinou možnost – vycvičit ty, kteří mají pro potřebu lidí v utajení zůstat na místě a uchovat alespoň část praktických vědění a to nejdůležitější jádro uklidit mimo dosah nadcházejících změn na jiná, dosud neznámá území.
Doporučuji ještě článek „Syndrom sté opice a kolektivní vědomí“ a když jsme již naťukli to informační pole tak také něco o možnostech „Hlubinné regresní terapie“ obecně.

Pozn. 25:
Praktické příklady o tom, že to takto probíhá a funguje.
• Ke stejným jevům interakce energií dochází například při výuce ve školní třídě. V tomto případě tam ještě donedávna nebyl přítomen onen „sací egregor“ jak bývá v kostelech. Dnes však již tam je přítomen jiný horší – mobily! Toto téma energetické koexistence žáci × kantor proberu v dalším pokračování.
• Podobné energetické interakce (většinou bez odsávání) provázejí také běžná divadelní vystoupení živých herců, případně i koncerty (tam již to odsávání je přítomné). Podobné to je i při vystoupení různých řečníků na schůzích a na prezentacích. Kdo si někdy na své kůži vyzkoušel stát před publikem to ví a dokáže toto chápat (není to o trémě).
• Další podobné události pak bývají organizovaná vypjatá sportovní utkání. Tam to bývá rozšířeno ještě navíc i o akustické projevy publika. Toto ener­getické spolupůsobení publika při zápasech je tam velmi výrazně zřetelné. Zesnulá kolegyně si kdysi při televizních sportovních přenosech z olympiády také všimla, že v některých sportovních týmech kromě jiného komparsu se také nacházeli léčitelé, kteří při akcích svých svěřenců se k nim energeticky připojovali a takto je dopovali a také případně chránili ve střetech.

---

Výcvik všech těchto dovedností má také svá pravidla

Jedna věc je, když někdo má tzv. talent, tedy tyto informace a dovednosti s tím spoje­né si již kdysi vstřebal v předchozích svých inkarnacích a nyní přišel do svého součas­ného zrození s úkolem to vše znovu prakticky využít a postoupit ve svém vývoji dále. Ať je jeho současná životní role a s ní spojená profesní specializace jakákoliv, v pravý okamžik se mu otevřou informační a energetické kanály a podvědomě se správně řídí potřebnými pravidly, aniž by je nyní studoval a trénoval. Řídí se totiž plánem své du­še. Pro začátek to stačí a postupně mu s jeho novou praxí začnou přicházet informace další. Proto také velmi často funguje a vystupuje jako samouk a amatér.

Jiná situace však nastává, pokud někdo přichází s vyšším posláním (a ani si toho nemusí být vždy vědom), s úkolem šíření dalších nových informací a s předáním varo­vání či poselství. Ten většinou místo na růžích má ustláno jen na tom trní. Není vůbec jednoduché být géniem či prorokem.
Častá námitka všech jeho oponentů – kde jsi se to učil, jak to víš, kdo tě poslal (když my to neznáme). Zapomínají, že Bůh svým poslům certifikát nevystavuje. Ten dává pouze démon. Doporučuji článek „Rozdíl mezi prorokem a manipulátorem, aneb jak je rozlišit a komu věřit?“.

Pro uvědomění si určitých úskalí poznávání a o šálivosti naší mysli doporučuji krátkou prezentaci „Dvě otázky“. Dále je velmi důležité si uvědomit rozdíly mezi pojmy velmi často zaměňovanými, proto ještě prezentace „amatér × profesionál“. Největším nebezpečím každé společnosti jsou právě diletanti ve funkcích. Proč je do té politiky pořád někdo cpe?

Na formě průpravy nezáleží. Když je žák připraven, učitel přichází. Třeba i tak, že potřebná informace je adeptu předána v podobě intuitivního vhledu do podstaty, kte­rou leccos z nového úhlu pohledu objasní, avšak těžko „vědecky“ dokazuje. Problém a prokletí mnoha proroků a jejich nepochopení lidmi.
To bylo k prvotním vstupu na novou cestu, stále však ještě ne nic o výcviku. Konkrétní tréninkové metodiky se vždy od sebe trochu liší podle té či oné výcvikové školy.

---

Iniciace a tréninky

Kdo již ve svém vývoji duše pokročil a chce se touto cestou vydat dále, pak je pro něj na jeho další životní cestě již připraven postup aktivačního uvedení do celé problematiky práce se svou vlastní psychikou a propojení se se svou duší a duchovní podstatou všeho. Což se souběžně děje jak prostřednictvím vstřebání určitého souhr­nu informací (vědění) zabaleném ve vhodném názorovém balíčku (vymezeném soubo­ru pohledů, prozatím zúženém z hlediska potřeb počáteční výuky … prvňáček ve škole také nezačíná matematiku hned integrálními součty), tak i potřebné míry praxe práce s energií (řada různých cvičení) a také dodržováním jistých životních doporučení (něco jako tréninková dieta sportovců). Až to vše za čas zvládne, pak jednou „postoupí do další třídy“, a vůbec to nemusí být v rámci téže světonázorové školy.
To je právě spojováno s energeticko-infoormační aktivací nového „žáka“ (adepta vědě­ní) prostřednictvím tzv. iniciačního rituálu (podobně jako inaugurace nových žáků na vysokých školách). Jedná se o tzv. „rituál přechodu“ do nové kvality osobnosti. Nemá to vůbec žádnou souvislost s nějakou hermetizací vědění. Jedná se o pouhé zabezpe­čení, aby se při tom nemotal někdo, kdo tam ještě nepatří.

Toto aktivační uvedení může mít i lehčí a často provozovanou veřejnou víkendo­vou formu pro platící zájemce, podobu „ochutnávky“. Pro některé budoucí adepty je to počátek jejich cesty, pro jiné pouze první seznámení se – zasetí prvního seménka, které pro sebe potřeboval, i když on sám ještě ve svém chápání nedozrál tak, aby se mohl vydat svou další cestou. Ale již počal vnímat, že jsou zde ještě i jiné cesty živo­tem. A také aby si prakticky na své kůži sám leccos vyzkoušel. Tyto zkušební počáteč­ní poznatky jsou pro každého velmi důležité. Neboť řadu věcí a především z této ob­lasti vůbec nelze pochopit pouhým čtením o tom. Člověkem musí energie a informace nějaký čas procházet a musí s nimi i prakticky manipulovat. Teprve pak je pozná a začne i chápat, o čem to celé vlastně je.
A podle toho pak také lze i poznat, kdo je dobrým a talentovaným žákem, a kdo na jakýkoliv obor prostě nemá a postavení ve společnosti si jen kupuje a pouze o všem hloupě kecá. A pouze z pozice obdržených titulů si o sobě myslí, že všemu rozumí – obvyklý projev „vědeckých teroristů“. Ti se vyprofilovali z neúspěšných zájemců již v dobách „postupových zkoušek“ u Pythagorejců.

Doplnění pro ty, kteří tuto zkušenost ještě nemají:
Pro tuto počáteční iniciaci platí, že ji vždy vede někdo, kdo již toto celé má dobře natrénováno. Kdo touto branou v podvědomí již vícekrát samostatně prošel, tedy podle své vůle a sám sebe již touto stezkou dokázal vést a již svůj „polospánek“ dokáže vědomě řídit. Proto se uvádění do výuky těchto technik většinou provádí formou řízených meditací, kdy průvodce své násle­dovníky vede (řídí) slovem v jejich polospánku (transu). Což od nováčka pro zdar celého jeho ponoru vědomí do těch správných končin podvědomí vždy vyžaduje důvěru ve svého průvodce/učitele.
V ten okamžik pak u nováčka rázem dojde k synchronizovanému roztočení všech čaker (energetická čerpadla fyzického těla) v souladu s frekvenčním laděním podvědomí a otevíraným meziprostorovým vortexem. K tomu správ­nému frekvenčnímu naladění dojde na základě principu rezonance s, v ten okamžik již aktivním, čakerním systémem učitele (proto on to již musí mít natrénováno). Zároveň při průtoku energií se celé tělo člověka stane ener­geticky aktivované a přebývající energii začne vyzařovat do okolí. Když lidí stejně laděných je kolem více (skupinová práce), pak se energetický účinek násobí a všem to jde mnohem snáze, pohodlněji. Navíc, protože vlastně zů­stávají v průběhu děje víceméně stále pasivní (jsou vedeni a směrováni) je to pro ně mnohem, mnohem pohodlnější (to je také důvod přijít příště opět). To je ta počáteční iniciace – uvedení do informací i naladění sebe na tomu odpovídající energie – první prošlápnutí cesty a první překonání bariér, které jsme si ve svých mozcích nechali vytvořit.
Samostatný nácvik později pak již bývá mnohem náročnější a vyžaduje jisté pravidelné úsilí/opakování, než to člověk plně zvládne – zde v tom například spočívá důvod, proč při mantrajóze se předepisuje tolikeré opakování – sku­pinový trénink by byl mnohem intenzivnější a tedy i kratší.
Málo je takových mistrů, kterým stačí vědět pouze několik důležitých bodů cesty a dokáží již po ni vesmírem kráčet sami.

Po takové prvotní iniciaci, pokud je v životním plánu člověka další pokračová­ní,³⁶⁾ pak musí následovat jeho samostatný pravidelný trénink a samostatná denní praxe. Co nejčastější užívání nových vědomostí a pravidelné praktické provozování. Což může mít jak individuální formu „samouka“, anebo tréninky v rámci skupinové spolupráce v nějaké komunitě. Samozřejmě lze i kombinovat, samostatná praxe a čas od času účast na společné práci (nazvěme je pravidelné bohoslužby). Řízené již někým, kdo je pokročilejší kolega, více vyspělý, s většími zkušenostmi – to je o míře schopností a není o délce praxe a již vůbec by to nemělo být o pevných hiearchických církevních strukturách.
V takové skupině vůbec nemusí zůstat již natrvalo, stačí jen po dobu, než je povolán svým vnitřním učitelem k dalšímu pokračování někde jinde, ke zvládnutí dalších výu­kových lekcí svého života.

---

Guru

Toto slovo znamená totéž co skvělý, vynikající učitel. V tibetštině je užíván ter­mín láma. Ne každý mnich je láma, jak se my u nás mylně domníváme. Za každým takovým učitelem je vždy vidět úroveň jeho praxe a také celý dosavadní způsob živo­ta. Což opět mohou uvidět a posoudit pouze ti, kteří již něco takového znají (vědí o tom něco) a sami také již něco z toho ovládají.³⁷⁾ Ale pravý učitel musí mít ještě jed­nu kvalitu navíc. Musí umět své vědění předat žákům tak, aby je i oni zvládli. Tedy umět vědění předávat metodicky správně, postupně, ne vše naráz. Ne však každý ze žáků je během svého učení a často i celého svého dalšího života schopen dosáhnout schopností a kvalit svého mistra. Nebo si snad někdo myslí, že lze zvládnout veškerou vysokoškolskou matematiku kteréhokoliv oboru za týdenní kurz a poté zvládnout vše tak, jak jeho učitel (to nestačí ani na počáteční úvod do problematiky)?

Toto vše východní národy znají a proto si takovýchto učitelů a světců vždy vážili a všeobecně je uznávali (mluvíme především o oblasti duchovních technik a magii, ale i výuce všeobecně). Platí to u nich ve všech oblastech vzdělávání, učení se. Žák u nich přistupuje k učiteli s úctou a vzdává mu čest pro jeho znalosti a dovednosti a svým postojem se takto hned z počátku otvírá tomu, aby se na něj tyto vědomosti z mistra mohly pře­nést. Neboť pokud tak neučiní, tak si svým postojem žák již dopředu uzavře svůj mozek a vnímání a uzamkne sebe sama před všemi možnostmi informačně ener­getického přenosu vědění na sebe. Účinně tak omezí veškeré své možnosti otevření se a připojení svého vědomí ke zdrojům informací. Pokud tohoto někdo nedbá, pak ale nechť nedává vinu učiteli. Proč by se v takovém případě měl učitel namáhat?
Tok informací je vždy spojen i s tokem energií.

Můžeš žákovi říci, kde má hledat pramen.
Můžeš jej dovést ke studni a dokonce i vědro mu do ruky vložit.
Učitel může za žáka dokonce i vodu ze studně nabrat.
Avšak pít již musí žák sám.

Existují i magické techniky přenosu informací přímo z mozku na mozek, od srdce k srdci. Opět celý proces závisí na schopnostech pracovat s energií, oboustranně, po­pis těchto technik však není náplní tohoto pojednání. Skutečně dobrý guru umí i toto, avšak také ví, u koho tak může učinit a kde nikoliv. Důvodem je vždy mravnost a cel­ková vyspělost žáka. A podle toho také guru rozlišuje, co vše smí tomu či onomu žá­kovi sdělit ze všech svých znalostí, neboť i on nese svou odpovědnost vůči lidstvu za případné zneužití technik svým žákem. Nic z tohoto tedy není o hermetizaci vědění.

Pouze tedy u nás, u „západní civilizace“ došlo ke všeobecné degradaci pojmu učitel a poklesu společenské prestiže učitelského stavu. Kým? Většinou zbohatlými blbci, kteří nebyli schopni nic důležitějšího o životě ve škole vstřebat a pochopit. Kdo chce vědět kdo a proč měl zájem na tomto stavu společnosti, nechť znovu shlédne Pjakinův pořad „Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 20.01.2020_Titulky_CZ“.

Z toho, co vše již o tom bylo sepsáno také vyplývá, že síla provádění takovýchto duchovních cvičení (praktik, technik) a účinnost magických obřadů je v přímé úměře ke znalostem a schopnostem provádějícího člověka (případně jeho spolupracovníků) a také k množství v ten okamžik aktivované a zkoncentrované energie. Což však také souvisí i s mírou jeho trénovanosti a mravnosti. Je tedy zřejmé, že jedinec trénovaný oproti netrénovanému bude i mnohonásobně úspěšnější. Zde se to nepočítá na hod­noty blízké jedné a o procenta jako ve sportu. V těchto disciplínách je to opět o celých řádových násobcích.
Když dva dělají totéž, není to totéž.
A když takoví ještě spojí své síly …

Pozn. 26:
V naší západní historii je obzvláště znám jeden z takových významných uči­telů, který za sebou v našem vědomí zanechal nesmazatelné stopy a jehož učení bylo později církví falšováno – Ježíš. Jednak se na svou misi připravo­val dopředu již několik inkarnací a měl tedy hodně natrénováno již před svým narozením. Svá studijní léta prožil mimo jiné také u Indických bráhmanů, kde úspěšně prodělal výcvik v jejich nejvyšším vědění, což také po svém návra­tu do Jeruzaléma využil a vše veřejně předvedl.
Doporučuji si uvědomit indický kastovní systém a že ještě i dnes je nepří­pustné vědění bráhmanů sdělovat nižším kastám. V době Ježíše a jeho stu­dijní cesty tam tehdy na cizince nahlíželi jako na někoho na úrovni té zcela nejnižší páté kasty. Přesto vše však u tohoto cizince bráhmani poznali jeho vysokou vyspělost a neváhali mu odkrýt svá nejvyšší tajemství.

Všechny osoby dlouhodobě se zabývající touto specifickou duchovní praxí na vyš­ších úrovních se časem stávají chodicím a „živoucím silovým nástrojem – vortexem“, což je v jejich blízkosti snadno poznatelné (také jsem to zažil). Následkem toho pak začnou být vyhledáváni a později zájemce začnou i učit. Kolem některých takovýchto význačných učitelů pak později vzniká seskupení jejich příznivců podobně jako kolem „uměleckých hvězd, herců a zpěváků“, avšak zde soustředěné kolem zcela jiné kvality. Lidé kolem něj pak na to reagují soustředěním prostředků, zakládáním ášramů … Tehdy se také projeví mravní síla takového jedince v tom, zda dokáže všechny takto shromážděné prostředky soustředit ne pro svou slávu, ale pro lidi samotné, ve pros­pěch pomoci potřebným. Zbytek pak již je jen o někdy až příliš nadšených postojích žáků typu „fanoušek obdivuje svou hvězdu“. Avšak to již je jejich život a není vina učitele.

---

Léčitelství jako aplikovaná magie

Je to realita a zároveň jeden z aplikačních směrů magie. Dovednost i schopnosti lze sice trénovat, ale vše je to podmíněno především počátečními schopnostmi a vro­zeným talentem léčitele a také jeho mravním potenciálem (což se nakonec vždy odra­zí na jeho výsledcích). Zde k získání takových schopností pak jsou „přijímací zkoušky“ a řízení adepta podřízeny Bohu, zde není možné uplatnit žádnou protekci. Proto ten samý léčitelský postup užitý „vědeckým skeptikem“ se nikdy nepodaří. Ten je svým vnitřním postojem tak akorát schopen pouze překážet úspěšnému uzdravení při sku­tečném léčení nemocného. Avšak i léčitel, pokud se své náročné profesi zpronevěří, je následně potrestán razantněji a rychleji, než jiný člověk. To proto, že s právy vždy přichází i mnohem vyšší povinnosti a odpovědnost jejich bezchybného plnění.

Pozn. 27:
Poznámka s platností všeobecnou
Toto těsné napojení tzv. práv až jako druhotnou, přímou a neoddělitel­nou vazbu k primárním povinnostem a odpovědnosti je dobré pochopit a správně vysvětlit a také zavést v platnost do všeobecného života a pře­devším pak v politice, jurisdikci, státních silových strukturách, byrokracii, menežmentu, a vždy vyžadovat jejich plnění!

V životě jsem také zažil již i opak. Kdy mnoho „vedoucích“ domnívajících se, že všemu rozumí (jinak by asi přece nebyli tou funkcí pověřeni – že?) přidě­lovali svým podřízeným úkoly s povinností je splnit, avšak bez pravomocí je splnit. Typický vnější projev blba jmenovaného do funkce a majícího odůvod­něný strach o svou teplou židličku. (Odůvodněný tím, že ve své hloubi duše sami věděli, že na ty své úkoly nestačí. Avšak prebendy s tím spojené, ty měli velmi rádi.)

Ve všech těchto léčitelských praktikách je vždy velmi důležitý vnitřní postoj prak­tikujícího a kromě mravnosti a svědomí také vědomí toho, že on je jen a pouze pro­středníkem, skrze jehož tělo koná ten nejvyšší, Otec nebeský (ten nepoznatelný a nepojmenovatelný, jak nám jej kdysi přiblížil učitel Ježíš). V ten okamžik pak je ono spojení navázáno, a potřebná energie přichází v množství a s laděním odpovídajícímu míře mravnosti adepta, v souladu s jeho praktickým a stálým konáním a také mírou tréninků, v souladu s energeticko-informační úrovní člověka a hlavně prostřednictvím celého jeho čakerního systému a aury (celým biopolem), což je vlastně společné styč­né a pracovní prostředí těla i duše. Především však v takovém množství, jak to právě klient potřebuje a jak je také právě povoleno zase s ohledem na jeho mravnost a svě­domí a vývojový plán jeho duše a s ohledem na úkoly, které před ním ještě stojí.³⁸⁾ Kdo takové léčení někdy zažil, může potvrdit, že ta přitékající energie je tak silná, že je schopná v ten ráz spálit třeba i bakterie a přestavět buňky v těle.
Konkrétní technika užívaná konkrétním léčitelem však je záležitost velmi individuální a získává se postupným rozvojem jeho intuice a dlouhodobou praktickou zkušeností, během které se i mění. Co sedí jednomu, nemusí vyhovovat jinému.

To, že léčitel při své práci využívá schopnosti propůjčené mu z vyšších úrovní však vůbec neznamená, že by léčitel za své úsilí, znalosti a čas věnovaný léčení neměl být náležitě (a rozumně) odměněn a měl za svou specializaci a čas strávený usilovný­mi tréninky a studiem fenoménů s tím spojených třít nouzi s bídou. Ani že musí pomo­ci každému, kdo sám svým životním postojem velmi silně brání svému uzdravení (lé­čitel tuto odpovědnost nemůže z nikoho sejmout, ani vzít na sebe, jinak by následoval trest). Nemoc totiž často bývá dar seslaný člověku či upozornění, že něco dělá špatně, anebo i jako poslední výzva ke změně. I sám nemocný se ku svému léčení musí aktiv­ně postavit.

K navázání potřebného kontaktu s Otcem nebeským existují výcvikové a trénin­kové techniky různě komplikované, různě náročné a dlouhé, avšak zvládnutelné. Míra jejich zvládnutí a obdržení té které úrovně dovednosti, jak právě v mnoha pramenech bývá také uváděno, záleží na míře jeho osobního „pročištění“ psychiky, mysli i osob­ních karmických zátěží. Právě na tom následně závisí i úspěch či nezdar kterékoliv vyšší duchovní a také i duševní práce. Tyto techniky jsou jinak zvládnutelné i samo­statně, bez provádění např. léčitelské praxe. Jsou i zdrojem značné míry inspirace, posilují intuitivní vhled, univerzálnost … člověka.

Pro „temné stíny“ (nazývejme je prozatím matrix) však mají nežádoucí vedlejší efekt: vědomí člověka je jeho napojením se na tyto nejčistší a prapůvodní zdroje a protékané takovými energiemi a informacemi tak čištěno a osvobozováno, že se tento jedinec časem nejen z nadvlády matrixu uvolní a osvobodí, ale nakonec se pro něj stane i nebezpečný. Kdyby nic jiného, tak již jen příkladem pro jiné a důkazem, že tohoto stavu lze dosáhnout (Ježíš veřejně demonstroval – to byl jeden z mnoha cílů jeho ukřižování). Jenže tentokrát je doba lidstvu příznivě nakloněná, nastal čas osvo­bození. Z matrixu vysvobozen však může být pouze ten, kdo to skutečně vnitřně chce a ne že to pouze navenek deklaruje.
Vaše řeč budiž ano – ano, ne – ne.
Jiným způsobem závoj iluzí z očí sejmout nelze.

Pozn. 28:
A pro správné pochopení poznámka velmi důležitá.
Ten výše citovaný obrat vyjadřuje finální cíl: překonat, tedy zrušit cizí myš­lenkové programy implantované do našeho mozku pro vnější ovládání našeho poznání a myšlení. Toto reprogramování svého vědomí i podvědomí však musí provést právě a jen každý sám. Mimo jiné i za pomocí právě oněch tréninko­vých technik, podle kterékoliv výcvikové školy.

---

Akupunktura

Do této škatulky využití energie Univerza pak patří i technika zvaná akupunktura, ať je prakticky prováděna jakkoliv – lze dokonce i dálkově, pouze mentálně. I tento způsob mně bylo dopřáno s úspěchem ověřit. Mapy jsou stejné, liší se pouze technika aktivace, uvádím přehled:
• akupunktura klasická (zlatými a stříbrnými jehlami);
• akupresura (masáží tlakem prstu, či též odvozená technika tzv. „tupou jehlou“);
• eletropunktura (buzení slabým elektrickým proudem);
• laseropunktura (užitím záření zacíleného laserového paprsku);
• magnetopunktura (přiložení permanentních magnetů na potřebný bod);
• moxování („požehování“ – přiblížení se na potřebnou vzdálenost doutnajícího pelyňku, často se tradičně po čínsku umístí doutnající smoteček na konec zabodnuté jehly);
• mazání bodu mentolovými mastmi či éterickými oleji;
• případně užití i jen kapek bylinných extraktů.
V soupisu jsou vynechány techniky nehmotné, opírající se o „magii“ výše uváděnou.
To vše bylo vztaženo k celému tělu. Vedle toho rovněž tak existují i relativně samo­statné mikroakupunkurní systémy, např. aurikuloterapie – akupunktrura ucha, či zónové terapie (systémy masáží reflexních zón na rukou a na nohou).

Pozn. 29:
Kromě základního stromu nejdůležitějších čaker v těle existuje ještě větší počet čaker vedlejších a pak ještě dalších pomocných čaker (ty vše jsou v podstatě oblastně lokalizovatelné uvnitř těla). Ještě pak uvnitř těla exis­tují systémy vnitřních kanálků a velkého množství mikročaker – popisují je Indové. Některých z nich povrchově snadno lokalizovatelných si pak všimli Čínští lékaři, podrobně je zmapovali a popsali jejich kauzální vazby k vnitřním orgánům a nemocem a prakticky ověřili a popsali nejlepší postupy a kombi­nace. Tolik na vysvětlení jakoby nesrovnalostí mezi Indickými a Čínskými popisy.

Z hlediska energetického působení se v akupunktuře principiálně prakticky jedná o stejný efekt, jaký byl užit pro Zemi v podobě rozmístění menhirů. Tentokráte však ne pro využití a vysílání energií pro bytosti na povrchu, nýbrž pro ovlivnění rovnováhy energetických toků v hlubinách lidského těla.
Principiálně je důležité právě tu potřebnou (ne libovolnou!) mikročakru v povrchových vrstvách těla a ve správný čas na správně dlouhou dobu aktivovat a svést do ní prá­nickou energii z prostoru kolem těla. Dělá se to nejčastěji anténou (zlatou či stříbrnou jehlou) a případnou její další manipulací. Ta propojí onen bod se vzdálenějším bodem biopole těla (aury). Tím se na potřebnou dobu zkratují energetické hladiny vrstvy aury různého potenciálu a dojde k usměrnění energetického toku již „živé prány“ z bezpro­středního okolí a bod vpichu to celé následně frekvenčně doladí (je to mikročakra, drží se svých pracovních frekvencí). Jak již bylo uvedeno, princip aktivace (dosažení toho­to propojení – energetického toku) může být i jiný, výsledek je nakonec stejný – prospěch nemocnému.

Pozn. 30:
Kdysi jsem vyslechl popis pozorování tohoto jevu od někoho, kdo měl mož­nost vidět film, na který toto bylo kdysi v rámci výzkumů filmováno (jak jsem slyšel, tak prodávám). Domnívám se, že při filmování byla principiálně užita některá z technik Kirlianovovy fotografie.
Po vpichu jehly se jehla rozzářila, následně se tímto zvláštním světlem roz­zářil i aktivovaný bod na kůži. Toto světlo pak dále putovalo po těle přesně po dráze popisované odbornou literaturou (tedy ne podle svalů, cév či ner­vů). Po celou dobu ošetřování to takto svítilo. Až nakonec se v místě odpo­vídajícího ošetřovaného orgánu světlo do něj vsáklo a následně i onen těles­ný orgán, přesněji aura na povrchu se počala dorovnávat. Přesně tak, jak to zároveň popisovali přítomní léčitelé obdaření schopností vidění aury a jak se to konec konců popisuje v čínských učebnicích.

---

Princip využití – směrování energie Univerza

a shrnutí smyslu a významu napojení se k prapůvodním univerzálnímu zdroji všeho

Napojení se na energii Univerza tedy není o možnosti vlastnit nějakou technickou aparaturu, která bude napájet mé žárovky a vyhřívat skleník, i když i toto lze věcně realizovat (N. Tesla jímal z prostoru éther a po jeho příslušné modifikaci na elektřinu jí zadarmo poháněl svůj automobil). Napojení se na energii Univerza představuje schopnost a dovednost zvýšit účinnost celého svého čakerního systému při plnění svého „biopole“ (aury) laděnou „živou pránou“, tedy energií s požado­vaným frekvenčním spektrem. Čakry jsou myslí (vůlí) přímo ovladatelné a předsta­vují vícedimenzionální soustavu čerpadel obecné prány, provádějících zároveň její zhuštění a transformaci na frekvenční pásma organismem přímo využitelné a plnící následně celé tělo. Ve svém důsledku se to vnějškově projeví nárůstem aurického po­le, také zlepšením imunitní odolnosti, zvýšením účinnosti veškeré práce a opětně dal­ším těsnějším propojováním se s univerzálním informačně-energetickým polem ves­míru (intuice a schopnost pochopení). A tedy i se svou duší, Zemí, lidskou společností, je to spojeno s růstem mravnosti. Člověka toto propojení osvobozuje a není pak pro své přežití nucen nechat se vtáhnout do hry charakterizované slovy: „paraziticky vysaj koho můžeš“ (dále popsaný 5. způsob doplňování/čerpání energie).

Pro možnost napojení se na tyto nejčistší a prapůvodní energetické zdroje vůbec není nutné být mágem. Stačí získat (tedy znovu obnovit) své kdysi ztracené napojení a udržovat si je ku prospěchu svému i bytostí okolo, nikoho nevylučovat a své chránit. Nechat se vést životem vyšším principem mravním, tedy vnímavě sledovat jazyk ži­votních okolností, respektovat a být respektován. Nikdo nemůže být respektován, kdo jiné nerespektuje (pozor na posuny myšlení rasismem, fašismem, fundamentalismem, bezbřehým liberalismem!). Převzít plně odpovědnost za celý svůj duchovní roz­voj a učit se, konat, poznávat. Tato povinnost Bohem daná každému člověku je na kohokoliv jiného a na jakéhokoliv zástupce – nepřenositelná! Kdo tak učiní a „svou odpovědnost“ převede na jiného, pak za veškerá jeho provinění stejně jedině on sám ponese před Bohem celou odpovědnost!
Časem se tak celým svým životem stát uznávaným vzorem, na který budou hrdí jak předci, tak i děti a budou rádi, že jsme mohli kus svého života projít spolu vedle sebe. K tomu snadno dopomůže ovládnutí staronových technik a jejich občasné provádění (bude náplní jiného textu). Neboť jak již kdysi bylo řečeno:

Nic nepostavíš mezi sebe a mě!
Ani modlu, ani kněze, ani vysvětlovače.
Ani knihu!

 

Doplnění:
Každý je před Bohem rovný a nikdo není rovnější.
Pro vyřešení všech současných problémů každého jedince i všech národů je možná jediná cesta vpřed, osobní individuální cesta každého k Bohu, poznání jeho přítom­nosti jak v sobě, tak i v každém jiném. Zároveň pak vzájemná spolupráce, tolerance a respektování všech navzájem mezi sebou jak na této individuální duchovní cestě poznání, tak i z hlediska správy celé společnosti a budování správného uspořádání a záruk bezpečnosti pro všechny, s vyloučením veškerých extrémismů a zároveň i budováním odpovídajících silových struktur odpovědných za udržení harmonického řádu (což tedy není bezbřehý liberalismus).

Při tom je nutné si uvědomit, že nikdo nemůže zvládat dokonale všechny pracov­ní profese a je nutná jistá míra specializace. Není to však nic o dělbě práce, nýbrž o jejím sjednocení. Kdy klient si najímá specialistu, aby mu pomohl vykonat něco, co on umí lépe. Avšak zadavatelem úkolu, a tedy tím kdo platí a také poroučí je právě onen klient. Profesionál je tu pro klienta a ne klient pro profesionála. (Politik je tu na práci pro voliče, ne volič pro politika. Lékař je pro nemocného a ne nemocný pro léka­řovu kapsu.)

Na tom nic nezmění ani fakt, že za dokonalé provedení svého úkolu je právě od­povědný profesionál. Toto je základní postulát skutečného a Bohem daného uspořádá­ní nového uspořádání společnosti. Týká se všech, především osob pověřených jakou­koliv odpovědností a jejich práva jsou vůči tomu až druhotná, následná. Platba až po kontrole odvedené práce. Diletant budiž vždy odpovědný za škodu, kterou učiní anebo k ní vytvoří příčinu. Je to platné pro politiky, poslance, soudce a úředníky, všechny ře­ditele a vedoucí, všechny kněze, rabíny, imány.
Proto i v budoucnu budou ti, kteří budou tyto duchovní techniky ovládat lépe a pomá­hat jiným. Avšak jsou pouze pomocníky každého, kdo právě potřebuje jejich pomoc. Více nároků nemají, i kdyby arcibiskup měl žebrotou jít. Jeho funkce kterou si zvolil je služba, služba Bohu v člověku!

 

Doplnění druhé:
Ať již je na silovém místě umístěn jakýkoliv tvar fraktální antény, či obraz pomáhající koncentraci a ladění se na některý z principů, pořád to zůstává pouze a jen vortexem, pouhým „otevřeným oknem komunikace“. Není to o obrazoborectví, je to o správném přístupu k duchovní praxi a správnému pohledu na používání a uplatnění různých po­můcek. Vyjma to, kdy právě onomu pomocnému předmětu je přiřazeno absolutní a neměnné postavení. Proto ani judaisté, ani křesťané, ani mohamedáni, všichni kteří povýšili svůj text nad boha a právě to učinili předmětem svého praktického denno­denního modlářství, nikdy nejsou a nebudou vůbec schopni pochopit, co se jim tehdy, bez ohledu na pozdější falzifikaci textů, snažil říci Mojžíš, Ježíš, Mohamed. Svou ces­tou k nejvyššímu absolutnu prostě nejsou schopni projít a dojít, neboť si svůj vortex otevřeli a naladili směrem k peklu. Protože se zpronevěřili učení proroků, tak nikdy nejsou a nebudou schopni pochopit hloubku a dosah skutečné spirituality ani své, ani všech jiných ostatních kultur. Od těch prostých přírodních národů, až i po ty velmi vyspělé civilizační kultury. Ty všechny jsou totiž skutečnému Bohu blíže a na vyšším stupni vývoje poznání Boha, něž všechny ty systémy povyšující svou knihu nad Boha.

 

Co v této kapitolce nebylo probráno
a pouze heslovitě: záměr, příprava a zajištění ochrany, prostorové uspořádání praco­viště („reaktoru“) a pomůcek včetně živlů, princip ladění buzení energie, spojení se s vyššími úrovněmi existence a zajištění pomoci, vyslání připraveného programu ku realizaci a časová omezení, různé zámky, aktivace dalších ochran, uzavření procesu programování energeticko-informačního časoprostoru, ukončení práce a úklid.
V rámci příprav doporučuji se také seznámit i s principy programování a řízení a také s dialektikou vývoje a také kauzálností příčin a následků a také tím, jak dopředu od­hadnout budoucí vývoj – to pro případné dopředné nastavení potřebných mantinelů budoucího vývoje a regulačních, bezpečnostních protokolů.
To vše již patří do zcela jiných knih.

Není snadné být dobrým mágem. K tomu nestačí umět jen vyslovit pár zaklínání, neboť ta hůl má dva konce a vždy také následuje i zpětný ráz. Na něj nyní GP počíná doplácet (na vše co kdysi špatně provedl) a hlavně začínají splácet „půjčky“ všichni jeho dosavadní sluhové. Ještě to neví.

Vše je to především o vnitřní morálce člověka!