---

Vstup

• aktuálně

• bude

• bylo

Rozpravy

• témata

Rukopis

Zdraví

Odkazy

Sbírky

• texty

• media

• prezentace

Archív:

• r. 2019

• do 2015

Kontakt

---

Stezkou moudrosti – sjednocené poznání
Rozpravy badatele o věcech spirituálních, posvátných, rituálních, tajných, tajemných a záhadných.
Co vím a smím, to sdělím.

Počátek normalizace – 2019

důvody a první příznaky změny infopole v naší zemi

Vytvořeno a zveřejněno: 4.12.2019
Doplněno: 5.12.2019

Každá změna společenského vedení, čili tzv. převrat, ať ve státě nebo i na menší oblasti, má své podmínky a svá pravidla, která musí být respektována. Jinak celé sna­žení, ať již má jakoukoliv formu (povstání, palácový puč, revolta či povstání zoufalých poddaných, …) je dopředu odsouzeno k nezdaru. Pouze vznešené myšlenky o lidské svobodě ke svému prosazení a jejich realizaci nestačí. Zvláště když již od samého po­čátku není jasné, jak se k tomu vůbec přiblížit, jak celou situaci poté stabilizovat, co si s tím pak počít, a hlavně jak v budoucnu žít, co si s tou svobodou počít, jakou to bude mít formu …, celý komplex otázek a na ně se navazující mnoho různých programů realizace. Jedná se tedy o schopnosti to vše uřídit a řízení je především práce s infor­macemi. Jenže informace ve hře nejsou jenom ty z hmotného světa (např. kolik a kde je rozmístěno silových útvarů stávajícího systému, jak jsou organizovány, jaké mají silné a slabé stránky …). Ve hře jsou také i informačně-energetická pole vyšších typů, a i na jejich úrovni je nutné vést střet – a to především, a jak již dlouho předem, tak i později. Jejich neznalost a ignorace vede později k velmi velkým ztrátám, zvýšení míry rizika vedoucí až k případnému neúspěchu, zbytečnému prodlužování bojů a po­dobně. Navíc každý ten proces je záležitost dlouhodobá a souvisí i se změnou psychi­ky (nálady, vnímání reality, posun myšlení …) u celé současné populace a také při vychovávání nové generace v již změněných podmínkách. Což není záležitost pouze jednoho vyhlášení typu "král je mrtev, ať žije král", ale představuje velké množství práce na všech úrovních a oblastech života celé společnosti. To opět znamená požada­vek spolupráce s egregory tak, jak ony to vyžadují. Neznalosti, naivita a diletantismus právě v řízení egregorů organizátorovi změn ve společnosti vždy podrazí nohy. Právě to se stalo osudným i elitě zvané "komunistická věrchuška" a nyní na to následně doplácí opět celý národ.

Historizující poznámka: v minulosti se s tímto úkolem mnoho vnějších agre­sorů vždy vypořádalo totální fyzickou likvidací celé špičky řízení a obsazení všech klíčových funkcí svými lidmi, v případě vnitřních palácových převratů obdobně. Turci např. mívali zvyk po nástupu nového sultána kompletně vy­vraždit veškeré zbývající široké mužské příbuzenstvo na trůn nastupujícího sultána, včetně těhotných žen. Leckde se ovládnutí teritoria řešilo i geno­cidou, t.j. vybytím původního obyvatelstva (např. severoameričtí indiáni).

V rámci řízení strukturního i nestrukturního, se vždy jedná o práci s informací. Informační pole ve společnosti musí být napřed upraveno, aby je mohli řídící egregory napřed vstřebat a pak podle nich začít působit na psychiku všech lidí, jichž se má celý proces dotknout. A to, ať jsou na kterékoliv straně budoucí "barikády". Pro egregory¹⁾ vůbec není důležité, jestli je člověk jejich příznivcem či odpůrcem – semele všechny. Egregory se živí energií všech zúčastněných aktérů, tedy i protivníků a vůbec je neza­jímají morální otázky. Jsou jako stroj na spotřebu energie ve svůj vlastní prospěch – což vlastně skutečně jsou, podobně jako třeba přebujelá byrokracie. Jediný, na koho egregor nemá vliv je mimo egregorův proces stojící neutrální osobnost, avšak i ta na­konec vždy bývá nějakým způsobem zasažena změnami, ke kterým následně dojde, neboť výsledkem působení egregorů je reálná změna celkového prostředí.

Jak se k tomu celému postavit? Rozhodně ne postojem, že "mě se to přece netýká". Týká a moc! Pštrosí politika nikdy nikomu nic dobrého nepřinesla, pouze trošičku oddálila následek lidské neprozíravosti. Tento následek jedince i celé národy nakonec vždy dohnal, až když se s tím již nedalo nic dělat. Na to známe jiné moudré přísloví: "je pozdě bycha honit".

Při zpětném ohlédnutí se na uplynulých 30 let je tedy dobré si povšimnout jak počátku oněch událostí v roce 1989, tak dosavadního průběhu a nakonec si uvědomit i turbulentnost dění současné doby. Vše souvisí se vším a mnohé již bylo odhaleno, a to jsme teprve na počátku, přesněji jsme s odhalováním pravdy ještě ani nezačali – alespoň co se týče všeobecného vědění v domovském národě této země.

Že událost listopadu 1989 u nás byla ohromná manipulace s lidmi a převrat reží­rovaný odjinud, důkazy do mozaiky o tomto již skládají jiní odborníci, mnohem fundo­vanější. Při tom všem jsme zároveň měli velké štěstí, neboť školený organizátor měl připravenu i mnohem krvavější variantu, pokud bychom hned nepochopili jeho "vzne­šené úmysly" a nadšeně je nepřijali. Jenže každý převrat i rozpoutání války musí být napřed informačně zpracován a pokryt a má svá přesně stanovená stadia vývoje. Podrobně a veřejně o těchto manipulacích pojednal bývalý sovětský agent Jurij Bezmenov ve filmu Jurij Bezmenov - Umění subverze | Psychologická válka [cz titulky]. Film je podnětný i tím, že je tam vysvětleno, na čem celá úspěšnost všech převratů stojí a padá, tedy i jaké jsou možnosti dopředného odhalení příprav a jak se lze tomu úspěšně bránit. Při tom vlastní převrat typu "Kyjevský majdan" je jen jedna z dílčích fází, etapa celého dlouhodobějšího procesu, a i ten má své přesně stanovené dílčí fáze. Protože informační hodnota onoho filmu je značná, celé jeho titulky jsem převedl do textové podoby a doplnil několika málo postřehy tak, jak se mi současně s tím otevírala intuice – ke stažení na adrese https://badatel-mysteria.cz/texty/jurij-bezmenov-umeni-subverze-psychologicka-valka.doc.

---

Tak jako chtít pochopit smysl života znamená napřed se seznámit s klíčovými tajemstvími smrti, tak i touha pochopit celý kontext dění jak před "listopadem", tak i po něm, ale hlavně co se nyní děje a ještě bude dít znamená nutnost vědět a znát jak základní členění etap, tak ale také především způsob plánovaného finále. Neboť vše co se stalo někdo potřeboval a plánoval, vytvořil své různé realizační týmy a stále to nějakým způsobem z povzdálí řídí, i když se nic nechápající loutky divadla politiky mění. A protože se oproti plánu (ne cíli, ten skryt nadále zůstává) v posledních letech znatelně změnily podmínky, musel onen stín přehodnotit své priority a za chodu mírně mění scénář. A tomu napovídá i mnoho jemných náznaků.

Stručně, každý převrat má své hlavní a jasně odhalitelné fáze jdoucí po sobě
(4 hlavní fáze – etapy subverze – rozvratu):
1. Demoralizace
2. Destabilizace
3. Krize
4. Normalizace
Podrobněji je to rozvedené ve zmiňovaných zdrojích. Nás nyní bude zajímat fáze poslední, normalizace, neboť ta byla u nás právě zahájena – viz dále.

1. otázka je, co to vlastně je ta tzv. "normalizace"?
Je to po změně vládce opětné nastolení klidu a stabilizace celé společnosti v nových pravidlech hry, k jejichž upřesnění se právě schyluje, ve prospěch nového vládce. Skutečného, ne toho stínového. Tedy u nás ani ne tak americké bažiny, jak si mnozí představují, nýbrž toho, kdo je až za ní a nad ní a komu se ona vymkla z poslušnosti – globálního předpovídače²⁾. Ten z pozadí stanovil scénář jak "srpna 1968", tak i "listopadu 1989" a nad realizací dohlížel. Americký stínový stát jako poslušný nástroj (tehdy), pověřený realizátor (režisér), se jen naivně domýšlel, že se to vše zdařilo jen díky jejich vlastní dovednosti a vůbec neměl tušení o mnoha dalších okolnostech, jež mu zajišťovaly výsledek. Celou hru považoval za své autorské dílo a neuvědomil si, že v průběhu "hry" jim někdo neustále nějakou nenápadnou formou vždy po kapkách našeptával scénář někdo z pozadí pomocí neustále se měnících a kolem náhodně procházejících "poradců" s "chytrými náměty". Neboť každý z aktivních "hráčů" bývá nějakým svým vlastním způsobem snadno ovlivnitelný.

2. otázka pak je, jak se normalizace projevuje, kam směřuje, jaký má cíl, účel?
Inteligentní uzurpátor moci se nezviditelňuje, neboť je to vrcholně nebezpečné a nao­pak raději za sebe nechává pracovat jiné. Neboť převratová doba je vždy turbulentní a tu je lépe přečkat v závětří, a až se všichni, i budoucí potenciální protivníci v boji o výsledek převratu navzájem oslabí a vybijí, tehdy přijde a posbírá jejich smetanu. Jenže až do tohoto okamžiku si všichni zúčastnění aktéři musí myslet, že jen právě oni jsou ti předurčení ke konečnému vítězství a tedy i k inkasování finálního zisku vázaného k tomu nesmírnému riziku, které v boji podstoupili. Nezapomeňme, že se zde vůbec nejedná o rytířské utkání, jak tomu kdysi dávno snad mohlo bývat, nýbrž o střet zbabělých loupežníků, kteří proto musí být o to více podlí a zákeřní. Mnoho dalších jejich pomocníků k tomu bylo dokonce i náležitě vycvičeno (agenti tajných služeb a účelově pronajaté externí námezdní síly z podsvětí) – jejich psychika i morálka byla náležitě upravena, neboť morální člověk se svou znalostí do takových her nevstupuje (ale může být šikovně někým zneužit).

3. otázkou je, koho se to bude týkat, kdo tím bude postižen?
Zde je nutné napřed zjistit všechny výkonné síly, které v počátku vstoupily do hry, odkud přišly a kam nakonec mají být odvedeny. Včetně jejich "velitelského sboru". A protože se první tři etapy "demoralizace, destabilizace a krize" zakládaly na místních nespokojencích, infiltrovaných propagandistech (poměrně primitivní psychika, nic jiné­ho neznají a neumí), vypuštěných kriminálních živlech a pod., je již dopředu jasné, že o toto kukaččí vejce vytvářející chaos a narušující celé řízení, nebude mít budoucí pán a vládce později žádný zájem (zatím však setrvává skrytý v pozadí). Musí tedy v jisté fázi probíhajících změn a při stabilizaci a uspořádání nového řízení je všechny zlikvido­vat, neutralizovat. Či opět uklidit do věznic, některé opět převychovat (pokud se jim to bude líbit, jinak je i řada jiných možností), anebo vyhnat pod libovolnou záminkou někam do světa, těch možností je mnoho. Takže se to vlastně týká všech dosavadních převratových aktivistů stále ještě vytvářejících chaos, avšak nyní již nežádoucích (bez ohledu na vznešenost ideálů, za kterými oni kráčí – ty páníčka stále ještě spočívajícího ve stínu vůbec nezajímají). Aby to bylo realizovatelné, musí mít k tomu na tuto dobu již připravenu novou garnituru osob pro řízení, která nenápadně nahradí tu minulou a zatím čeká v pozadí. Bude to právě ona, která tu nepopulární "normalizaci" provede.

Situační poznámka:
Hlavní boj mezi "zdivočelým nástrojem ovládání světa" urvaným ze řetězu (americký stínový stát, neoconi) a jeho bývalým pánem (skrytým Globálním Prediktorem) se nyní odehrává v Americe. Proto u nás na všech úrovních řízení jsou v podstatě připraveny oba týmy, jak ti neinteligentní proameričtí služebníčci, tak i ti, kteří své práci rozumí. Která podmnožina půjde celá od válu a v té druhé pak bude ještě provedena doplňková čistka, to závisí na výsledku nyní probíhajícího boje na americké politické scéně.
Prozatím u nás probíhá krystalizace postojů, vybarvování aktérů.

 

Z těchto důvodů je tedy i zřejmé, že ten, kdo celou rozehru takovéto kompliko­vané "šachové partie o budoucí moc" připravuje dlouho dopředu, ten má náležitě pro­myšleny i všechny budoucí varianty možných zvratů a také připraveny všechny jejich koncovky. Bitevní pole pak tento stín ovládá z povzdálí prostřednictvím informačního pole. Jak? Všichni to v divadle mají na očích a nevidí, vědí o tom a nevnímají, již se ani nepozastavují nad funkcí budky nápovědy.

Z výše nastíněných důvodů je tedy zřejmé, že k normalizaci vlastně nemůže dojít dříve, dokud se najaté destrukční síly dostatečně nevydováděly, nevychladly a neza­touží si již konečně užívat iluzivní pocty a pocity vítězů a hlavně odpočívat a inkasovat "zasloužené odměny". Avšak jaké zasloužené, když druhý podpis na smlouvě, ten ne­viditelný, patří ďáblu? A ten vždy nakonec bere vše – i s upsanou duší.
Avšak nástup normalizace (podobně pak i jeho délka) také nesmí příliš otálet a být odsouván, neboť se jedná o časovaný proces vyžadující synchronicitu. Pokud by krize (taktéž potom i normalizace) trvala nepřiměřeně dlouho, pak se kyvadlo dění snadno překlopí na zpětný chod, tedy dosavadní chaos se snadno může vymknout svému pánovi z řízení. Prostě pro dosažení úspěchu musí mít vše svou náležitou míru.

S tím však souvisí ještě jedna souvztažnost, velmi důležitá pro komplexní pocho­pení daného problému. Celá akce organizovaného převratu je vždy řízena prostřed­nictvím energeticko-informačního pole zvaného egregor. Což je pole dokonce silového typu, a vykazující i jistou míru inteligentního chování, avšak na rozdíl od jiných fyzi­kálních a dalších polí tuto energii pouze spotřebovává, netvoří. Mluvíme nyní výhradně o pohledu a tedy i projevu z úhlu lidského a společenského! Ten je v souladu se zámě­rem, pro který byl takový egregor vytvořen. Znovu si musíme důrazně uvědomit, že egregor je entita stvořená, ne zrozená. Bytosti zrozené patří Bohu, stvořené pak jsou odpovědné pouze svému tvůrci, i kdyby tvůrcem byl sám ďábel.

Poznámka na okraj:
Používám klasickou terminologii, neboť je přeci jen lépe jasná díky prastaré moudrosti lidstva zafixované a předávané prostřednictvím pohádek.

Egregor však má dokonce i jistou míru samostatnosti a autoregulace, takže je schopen reagovat i na změny podmínek a do jisté míry se novým podmínkám i dy­namicky přizpůsobit (modifikovat). Odkud si právě toto bere? Od lidí, a to dokonce z obou stran barikády.
S bytostmi pak má společný ještě jeden rys – snahu o přežití.
Stvořený egregor převratu vykazuje i všechny další znaky stvoření, tedy počátek, růst, svou "dospělou" zralost, a také později i degenerativní projevy, hlavně však stálou snahu – věčně přežít. Z tohoto důvodu tato "magicky vytvořená entita", pokud jeho tvůrce je slabý a on již načerpal pro svůj další víceméně samostatný růst dosta­tek energie i síly, nebo na něj jeho tvůrce zapomenul a přestal jej ovládat (což se také stává), tehdy je egregor schopen i "zdivočit" a osamostatnit se. Proto ve fázi "dospě­losti" egregory mívají snahu se osvobodit a často zaútočí přímo i na své tvůrce … to podle typu energií, kterými byl dosud živen. A ďábel, ten se krmí výhradně energií destrukce.

Zde tedy tkví příčina známého jevu charakterizovaného rčením "… revoluce počala požírat své děti …". Provádí to egregor a s ním člověk nemůže přímo bojovat. Z pohledu plánovače státního převratu dochází k čistce před následnou normalizací. Tato dílčí fáze je tedy většinou přechodovou fází mezi končící "krizí" a počínající "normalizací" a bývá také spojena s velkým bojem různých frakcí dosavadních "vítězů a dočasných spojenců" mezi sebou (vnitrostranický boj a čistky). Dochází k tomu v okamžiku, kdy již není možné "vítězného egregora" dostatečně krmit energií z poražených nepřátel – tehdy si začne v neztenčené míře brát potřebnou energii ze svých příznivců anebo tvůrců.

Poznámka:
Pokud tvůrce egregoru potřebuje nepozorovaně provést radikální obrat směrování všeho dění jiným směrem, protože se z nějakých důvodů podstatněji změnily všechny okolní podmínky, pak právě nyní má k tomu ty nejlepší předpoklady. Anebo může do hry nepozorovaně vstoupit jiný egregor, který sice zatím je ještě slabý a nezkušený (tedy snadno přehlédnutelný), avšak má velkou šanci dokonce i rychle uspět a zvítězit.

Pravidlo:
S kyvadlem (egregorem) může bojovat pouze a zase jen kyvadlo (egregor).

---

Shrnutí

Jakmile počne docházet k takovýmto nenápadným průvodním jevům a začne se nepatrně měnit informační prostředí, pak se zaručeně nacházíme právě v této přecho­dové fázi dění. Excitace nálad a nejistota kdo je kdo a na které straně stojí (přebíhání mezi tábory), kousání se psů revoluce mezi sebou³⁾ (tedy vzájemný boj o vysychající koryta) a v energeticko-informačním poli objevení se prvních příznaků magických operací v řízení egregoru – typické projevy nadcházejících změn.

Na egregor, tedy na jeho zrod, lze také pohlédnout z úhlu pohledu jeho tvůrce a pána. Zde pak bez dalších důkazů: egregor je totiž výsledkem něčí magické operace a takto je jím také ovládán. Magická operace je ve svém principu jisté obřadní prog­ramování obecného energeticko-informačního pole s cílem změny podmínek dalšího vývoje v časo-prostoru a vytvoření potřebných synergických vztahů pro nasměrování vývoje žádoucím směrem – a to z hlediska zadavatele a tvůrce tohoto egregoru. Aby toto vše bylo úspěšné, pak musí také dojít ke zveřejnění tohoto záměru (např. kameny v Georgii⁴⁾). Ne však příliš nápadně, aby si toho pokud možno málo kdo povšiml, hlavně ne ti, kterých se to v budoucnu týká. Mohli by se totiž snažit učinit opět magický protitah. A výsledek by pak nemusel být tak jistý, závisel by na tom, čí egregor bude silnější.

---

Co se tedy děje

Nedávno v televizi, baště sluníčkářů, proběhl film, který ohlašuje počátek rozleptávání jimi užívané ideové dogmatiky. Tento film je zveřejněn i na internetu a doporučuji si jej stáhnout, neboť brzo nemusí být k dispozici. Je to film zveřejněný a uložený na internetu 27.11.2019: "Epocha mezi srpnem a listopadem"⁵⁾.
Cituji z youtube pod videem:
"Dokument Jana Rouska o době 1968-1989. Funkcionáři KSČ zde přiznávají, že invaze v roce 1968 byla krátkozrakostí Dubčeka a spol. účelově vynucena SSSR především pro potřebu dislokace vojsk Rudé armády. Ta zde, na rozdíl od Maďarska a Polska, do té doby nebyla, a to díky obratné domluvě Novotného s Chruščovem. Odstraněním Novotného a Chruščova se tak mohla rozehrát předem připravená hra Brežněva, na kterého tlačila armádní lobby.
Listopad 1989 byl pak paradoxně zrežírován lidmi okolo Gorbačova, a to kvůli potřebě plnění dohod s Reaganem. Naivní iluze mnohých tak právě tento dokument vyvrací."

Státní televize (ČT plně ovládaná a řízená vlastizrádci) tedy odvysílala dokument vyvracející smyšlené báje hvězd pravdolásky o tom, jak ke všemu došlo. Navíc v do­bě, kdy jsou tyto kruhy již směšné ve své křečovité a neúspěšné snaze o opětné vyvolání listopadového převratu č. 2.

Vše již bylo rozkradeno a není již kde brát. Je tedy nutno opět se rozhléd­nout, kde lze ještě něco nalézt a komu by se to dalo beztrestně se "státní pomocí" sebrat – kdo chce psa bít, ten si vždy hledá hůl.

Což je důkazem, že tamní klika již přežila svou životnost stanovenou globálním našeptávačem a že ani svou další budoucnost již nedrží pevně ve svých rukou. Neboť ke zveřejnění dokumentu našeptávač použil právě jejich mocenský nástroj. Tím jim také poukazuje na jejich neschopnost a že někdo jiný za ně a jimi vládne. Jsou tedy již v rozkladu, odepsáni svým tvůrcem a určeni k následné likvidaci. Tam v této cen­trále a spolcích s nimi propojenými zřejmě málo kdo pochopí a rychle překabátí, přes­tože i tací se občas mezi nimi objevují. Neuvědomují si však, že ten jejich pokus není o jejich záchraně, tedy opuštění potápějící se lodi, ale že to je jen zmatené přebíhání z kajuty do kajuty.

A protože onen stín z pozadí potřebuje něčím nakrmit svého egregora pro úspěš­nost provedení potřebného obratu (a svým masem a krví to nechce udělat), musí nechat vytvořit a hlavně včas dopředu zveřejnit seznam obětovaných, ze kterého bude jednou vybíráno. Jeden takový byl již kdysi zveřejněn: "PRAVDOLÁSKA 5.0 Aktualizovaný seznam pravdoláskařů...". Tento seznam byl vytvořen již dávněji, nemusí tam být řada dalších osob do běžících procesů nověji začleněných, či osoby, které z nějakého důvodu prozřely a svou další jinou činností se již postavili mimo tento souhrn. Což však pro výsledek vůbec nevadí. Je nutné si uvědomit, že pro sakrální obětování byly vybírány vždy osoby dostatečně známé, avšak nikdy ne z řad špičky, nýbrž z řad služebníků této špičky. Tedy "elity" nižších stupňů. A seznam byl zveřejněn. A smrt může mít mnoho podob, třeba i jen společenskou, psychickou, …, nebo i jen nevysvětlitelnou (kdo si třeba vzpomene na nejasnosti kolem Michaela Jacksona a mnohých jiných, podobných).
Globální našeptávač tam přece nebude dávat své blízké a užitečné spolupracovníky, vždy to bude jen někdo z prostého "elitního davu".
I sakrální oběti se podle účelu dělí na skupiny. Jednak na případy nějakým způsobem veřejně mediálně pokryté a využité, jednak případy nenápadně usmrcené při tajných magických operacích. A usmrtit lze i dálkově – kdo si ještě dnes vzpomene třeba na případ Ariela Šarona?

A protože GP pracuje vždy s předstihem a není vázán časem, má na vše dost času a jen občas něco vyskočí z krabičky ven, právě ve správný okamžik. Takto se projevují magické operace. A dnešní GP je ovládal a používal již v Atlantidě. Tehdy excelentně, dnes již pouze částečně, avšak stále ještě ano. Je to jeho "modus operandi". Vnější nápodobu (ale jen nápodobu) pak do svého repertoáru převzala dokonce i americká bažina soustředěná na satanistických obřadech v "českém lese", ale servisně zajištěných i na jiných místech Ameriky, určených k "zábavě elitní smetánky" – zdroje nechť si každý vyhledá sám za období posledního cca ¾ roku.

Kdo touží po bližších podrobnostech o tom, co a jak a proč se děje v různých napojených hladinách reality, i když ne vždy hned markantně viditelných, a jak takové projevy navenek vypadají, tomu doporučuji začíst se do stránky "NÁVRAT SSSR" na Tartarii a tam také navštívit a pečlivě prostudovat všechny tam v článku uvedené odkazy.

Jak je to možné a na jakém principu to vše může fungovat bude probíráno až v jiném pojednání - o energiích.