Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.

(autorský rukopis)

Příběh z počátku věků

Zveřejněno: 10.11.2019
Poslední korektura: 09.04.2024

 



 

Na počátku, kdy nebylo nic, tu z nezrozeného a nestvořeného, z vlastní vůle a ohromné síly, sám ze sebe a v náhlém jasu povstal První Zrozený.

Aby na vše, co zamýšlel vykonat nebyl sám, rozdělil svou jednotnou podstatu na dva doplňující se a spolupracující principy. Energii a informaci. Energii věnoval prostor, informaci spojil se světlem.

Poté, aby si mohl hrát a poznávat se, ze své podstaty vytvořil řadu světů, bytostí a principů a počal jimi míchat. Vytvořil také kony - pravidla konání této kosmické hry. Nechal pak části svého Já, aby vše mohly zkoumat, poznávat, ale především poznaly samy sebe. A v každé části ponechal kousek sebe. A do každé bytosti vdechl svou jiskru, své nezničitelné světlo a kousíček svého vědomí.


Jednou se stalo, že jeden Atman204) přišel právě od stromu poznání.

Tu vzal První Zrozený holografický klíč ode všech tajemství, rozlámal jej a hodil vpřed do světa, na cestu před bránu. Každý jeho dílčí střípek se rozplynul v jednom z mnoha učení.

Když se všichni vydali na cesty, Otec se zamyslel.
Pak povolal Světlonoše a takto mu povídá:

Když se dostavili, Otec veškerých nebes jim povídá.

Od toho okamžiku se v náruči Božské Matky stále slepí pohybujeme.
Netuše, uvnitř svého srdce světlo Otce nosíme, sebe v iluzích hledáme,
bratry a sestry zraňujeme a děti o jejich budoucnost okrádáme.

 
 




 
 

Informace, co přišla před uzávěrkou.

Na konci všech zkoušek Otec, prapůvodní podstata a Zdroj všeho, tvůrce Univerza a všech světů, každému pokládá tři otázky, na které chce slyšet pouze správnou odpověď:

  1. Kolik lásky neseš? Té ode mne, kterou jsi rozdal a nic za ni nechtěl?
    Co dobrého jsi vykonal? Ne pro své, ne pro sebe, ale pro jiné!
     
  2. Co jsi poznal?
    Jaké máš zkušenosti a kolik vědomostí přinášíš ke stromu moudrosti?
     
  3. Jak je možné, že iluzím jsi věřil více než mně?
    Neboť celou tu dobu jsem byl uschován ve všech kolem tebe, i ve tvém srdci.
    Kolikrát sis na mě vzpomněl a pomohl, když s prosbou jsem k tobě vztahoval své ruce?

Že učili tě jinak?
To není omluva  -  to je výmluva!
Kde schoval jsi své srdce, když jsi se měl učit a správně rozhodnout?



 
Znám již tu správnou odpověď? Jsem již připraven na takovou otázku? Já - každý?

A znám již jména oněch tří démonů?



 
 


 
 

 
 

Co bude dál?
 
To záleží již na tobě, co chceš, aby bylo

 
 


Poznámka pod čarou:


204) … Átman (Adam) … duch, kvintesence pozdější duše (její vnitřní podstata, jádro).

 


Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.