Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)

Úvodem

Zveřejněno: 05.12.2019
Poslední korektura: 19.10.2023

Tuto, původně krátkou ranní meditaci – pročišťování a posilování čaker – jsem prováděl řadu let. Denně, většinou ráno. Dokonce jsem tehdy kvůli tomuto tréninku začal vstávat o cca půl hodiny dříve. Jenže později, jak se po letech prohlubovaly vědomosti a inspirace přinášela další moduly – celé to počalo délkou i potřebou času postupně narůstat.

Pravda, dnes po letech výcviku to již denně po ránu nedělám a užívám i jiná pránická cvičení, kdykoliv, třeba i večer. Vše se někdy těžko stíhá při povinnosti být také v zaměstnání a obecně při starostech o domácnost a děti. A navíc – po jisté době tréninku začátečníka, který trvá nějaký čas, včetně potřebného prociťování, najednou člověk zjistí, že vše jde náhle mnohem rychleji a stačí se soustředit již i jen na několik vybraných částí celého cyklu a při tom vědomě pronést příslušná tvrzení. A energie rázem protéká celým tělem. I tak je dobré nezapomenout na celý trénink (cyklus) a čas od času, kdy je doma jiný rytmus a volněji, vykonat si pro sebe celý program. Vždy podle potřeby. V každém případě je dobré na tréninky mít vždy vyhrazený a plánovaný čas. Metodologie nácviku je popsána dále.

Původní ranní cvičení, které jsem tehdy prováděl, bylo zcela jiné a kratší. Když jsem je, sedě na zemi, ukončil, tak mě kdysi před dávnými lety napadlo ještě přidat prodýchání čaker s použitím jejich bídža-slabik. Celkem běžné a jednoduché pránické cvičení. Byla to velmi příjemná vnitřní zvuková masáž a aktivovala mě na celý den. A tak jsem toto rozšířené cvičení provozoval nadále. Zároveň se zkušenostmi, které jsem získal na trénincích jiného, i když podobného typu, mi postupně, vždy v hlubo­kém ponoření do svého nitra a do mnou protékající energie přišla také informace, jak mám dále rozšířit a upřesnit tento postup. Kapku po kapce.

Nakonec se právě toto, původně doplňkové cvičení, stalo mým hlavním denním rituálem. Po delší době jsem pak dospěl k podobě, na které se postup dlouhodobě ustálil. Z původně jednoduchého cvičení se stal propracovaný systém. Tento systém mi tedy byl po kapkách nadiktován samotnou energií, která mnou protékala a inspi­rovala mě. Celý postup samozřejmě lze dále individuálně rozvést a modifikovat, nebo doplnit ještě dalšími prvky, podle potřeby, k čemuž později i došlo. Původní technika (i zkrácená) může být použita i jako počáteční koncentrace a natažení energií před započetím jiných duchovních cvičení, technik a praktik.
Z hlediska věrouky je technika neutrální.

Zde je však nutno se na okamžik zastavit. Je nutné si opět velmi dobře uvědomit smysl motta zapsaného na úplném začátku, na deskách knihy. Avšak mohu každého ujistit, že pokud již bloudíme, tak zabloudit už nelze. Můžeme pouze nalézt správnou cestu k cíli. Sám Šrí Rámakrišna Paramahamsa kdysi dokázal, že pokud člověk jde správně kteroukoliv cestou, nakonec dojde vždy k jedinému, k Otci Všehomíra, stvo­řiteli všech nebes. Musí se však ptát svého srdce a ne jít podle falešných ukazatelů. Proto také přijímal za žáky všechny zájemce, bez rozdílu rituálu vyznání. Jedině na základě touhy dojít až k Otci Nebeskému. Na ostatním, a církvích – nezáleží.

Zároveň jsem si povšiml, že toto cvičení zvolna rozpouští a vyplavuje mé vnitřní bloky v těle. V těle jak fyzickém, tak i v tělech informačních a energetických, že se promítá až do samé struktury duše. Získával jsem klid, rozvahu a jakýsi nadhled. Sekundárním vlivem k tomu navíc pak byl i relativně rychlý pokrok v jiných meditač­ních cvičeních, kterých jsem se tehdy zúčastnil. Během let jsem tak prošel i několika jinými výcvikovými systémy. Ne pro srovnání, i když i to by bylo zajímavé. Ale proto, že jsem se potřeboval posunout dále, když stávající trénink podle dané školy mi již nic dalšího nepřinášel (opět jsem získal a měl na očích nasazeny klapky). Prostě „shůry“ přišel příkaz, nebylo možno neposlechnout. Opět pak došlo k posunu ve vykonávaném rituálu na další, vyšší úroveň. Celý pokrok se zároveň kryl a upřesňoval novými po­znatky jak vědy, tak i různých dalších duchovních disciplín.

Přibližně před asi devíti lety mi při jiném typu duchovní praxe – užším propojení se s mistrem Šrí Káléšvarem, kterého jsem měl možnost také potkat a poznat jako jeden z davu jeho žáků, tento náhle vystoupil z obrazu a pouze se mně zeptal:
„Proč již nekonáš svá původní cvičení?“11)

Poslechl jsem a opět se k nim vrátil. Sice jen občasně, ale v důsledku zkušeností z další jiné praxe jsem procítil jejich novou hloubku. Náhle mi při rutinním provádění přišla vnitřní informace, že to celé ještě není vše. Že nastal čas postoupit dále. „Pokračuj!“

Opět po kapkách a z jiných směrů, odkud jsem to nečekal, počaly přicházet další kaménky do mozaiky. Potom dostaly události rychlejší spád. Seznámení se s novými technikami kvantového unášení a dalšími obdobnými postupy. Nové tréninky. Nové publikace. Odhalení a zveřejnění zlomků prastarých vědění z předhistorických dob, i sdělení z jiných dimenzí a také napojení na Atlantidu, včetně různých channelingů, kterých je na internetu k sehnání více než dost. Praktické zkušenosti, které z dávných dob přežily u šamanů v džungli skrytých kmenů a byly odhaleny pro možnost záchra­ny celé planety. Zvednutá vlna spolupráce mnoha bojovníků světla a světelných by­tostí z vyšších dimenzí a v neposlední řadě příliv nové energie dosud netušené kvality, k tomu účelu seslané Otcem Nebeským až po konci starého světa (21. 12. 2012). To vše rozpouští staré struktury a dává vzniknout nové budoucnosti lidstva. Jiné, než jak si ji vládci stínů a nevědomí dosud představovali (samozřejmě po svém). Budoucnost bude vypadat tak, jak si ji zasloužíme. Jak ji my vytvoříme!

My jsme ti, na které jsme čekali!

K tomu, aby každý, kdo se k tomu cítí, mohl touto cestou také pokračovat, v ná­sledujícím textu otvírám praktický návod. Tréninkový postup. Jsou uvedeny jak infor­mace pro samostatný nácvik, tak jsou zároveň uvedeny i stavy pokročilého adepta, umožňující zkrátit celou rutinu po jejím předchozím dobrém zvládnutí. Prvotní nácvik je totiž pomalejší a má své fáze. A po jejich zvládnutí, který je u každého individuální proces, se leccos změní. A pak je zase již zbytečné dodržovat stále vše přesně tak, jako při počátečním nácviku.

Vždyť dnes také čteme jinak, než když jsme poprvé drželi v ruce slabikář. Ale bez patřičného úsilí, ke kterému nás rodiče tehdy donutili, bychom dnes rozhodně neuměli číst. Proto také ten, kdo má již něco natrénováno a zvládne, může v některých oka­mžicích poměrně hodně poskočit, něco i přeskočit. Je to individuální. Energie má svou inteligenci a pozná nás lépe, než my sami sebe. A sdělí nám to v našich pocitech. Nezapomeňme, že jde o tzv. „cestu prožitku“.12)

Bez praktické osobní individuální zkušenosti, kterou každý musí prožít samozřej­mě po svém, sám a ve svém těle (senzorický aparát pro poznávání) a ve svých situ­acích (osobních učebních lekcích) a tedy zcela jinak než ostatní, tak bez těchto zkuše­ností o tom celém můžeme pouze blábolit v pekle dalších 2 000 let, jako doposud zde. A možná i déle. A opět budeme stále „mimo mísu“, neboť Matrix se již postará o opětné falšování všech textů – jak to již 3× úspěšně učinil během poslední zazname­nané historie lidstva. Je nutné používat jak hlavu, tak i srdce a obě mozkové hemi­sféry současně. Věřit a pochybovat, neboť kdo pochybuje, prověřuje, chyby odhaluje a již je neopakuje. Pamatujme si – „teorie bez praxe je utopie, praxe bez teorie je chaos“. Oddělení vědy a víry od sebe dostalo celou současnou západní civilizaci nejen na pokraj sebezničení, ale již počínáme ohrožovat i poměrně rozsáhlé oblasti vesmíru i jiných dimenzí. A to nám nikdo nebude tolerovat. Je jen jediná možnost – opět vše uvést do souladu s prapůvodním kosmickým řádem.
A tento soulad začíná uvnitř nás samých, u každého zvlášť.

Není problém projít celou cestu zkratkou, v přítomnosti mistra, který za žáka aktivuje a otevře multiprostor. Je tak však pouze ukázáno, že to lze. Děje se tak na mnoha školeních a kurzech nejrozmanitějšího typu, a ne jenom duchovních. Ale co pak, v každodenním životě, již bez učitelovy přítomnosti. Tehdy bez samostatného usilovného opakování rychle „naučená“ a prošlápnutá cestička snadno a rychle zarůstá starostmi všedního dne. Se získanou mapou a vlastním pravidelným úsilím však tuto „Matrixem“ zarůstající cestu lze znovu proklestit a udržet. Teprve naše pravidelné individuální úsilí nám ji otevře natrvalo.
Prostě bez práce to nejde ani v Ráji.

Proto varuji před zkratkami. Je dobré projít tímto textem postupně a všemi fá­zemi. Nějaký čas usilovně trénovat přesně podle návodu. Aby se do našeho mozku zapsaly nové mapy, je žádoucí trénovat jednotlivé moduly minimálně 21 dní (podrob­něji bude uvedeno jinde). Pokud však musíme zároveň překonávat v mozku kdysi zafixované jiné postupy a myšlenky (programy – viry v podvědomí, které nám vládci stínů implementovali do operačního systému našeho těla – do ega), pak je dobré ještě trochu přidat. Tolik, až člověk ví, že se již ve svém nitru řídí novými pocity. Proto také některé části jsou uvedeny ve variantách. Jedna verze „programu“ slouží pro prvotní nácvik a je uváděna jako první. Až po naprostém sjednocení se s myšlenkou, po jejím prosáknutím celého svého já, pak je možné používat následnou, pokročilejší a kratší verzi. Jak ty sám budeš cítit ve svém nitru.

Teprve pak po jistém mechanickém zautomatizování, po precizním naučení se textu „básničky“, teprve poté začne hlubší uvědomování si tělem tekoucích energií a objeví se rovněž prožitky. Doporučuji všímat si jich. O mnohém nás poučí. Nejvíce o nás samých.

Pokud se to zdá dlouhé, uvědomme si, kolik staletí a tisíciletí jsme již ztratili ve svých minulých životech na věci jiné a pomíjivé, než jsme se dostali až sem. A i nyní máme na výběr, jak budeme pokračovat dál. Leccos z informací se zachovalo v indic­kých védách.13) Je tam popsáno mnoho spolehlivých tréninkových postupů. U většiny, hlavně těch pokročilejších technik (tedy nic pro začátečníky, ale již pro zkušené mata­dory) je vždy na závěr také přesný předpis počtu opakování manter. A počty aktivač­ního opakování v řádu 10 000 jsou ty na spodní hranici určené pro obecné mantry začátečníků. Většinou to však bývá o nulu více, a více.

Mně trvalo více než osmnáct let, než jsem se dostal až sem – byla to cesta osa­mělého průzkumníka. Ty, čtenáři, máš tento čas ušetřen. Cestička je prošlápnutá, stačí se po ní vydat s otevřenou dětskou otázkou – „kam mě dovede“? A nepředjímat. Je to jako na dovolené. Jdu procházkou, dobrodružství a překvapení na každém kroku, můžu se kochat krajinou. Nebo jedu po dálnici, nic zajímavého neuvidím a ani nevím, kde vlastně jsem, nic jsem nepoznal, neužil si. Ale také není nutné stále jen bez mapy bloudit a ani netušit, že jsme onu bránu k věčnosti již tolikrát minuli. A právě toto nejsme schopni poznat bez rozumně vynaloženého úsilí. Proto cestu si užívejme a nezačínejme zkratkou! Ale také na každém rozcestí se dobře rozhlédněme a nechme se vést srdcem a zvědavostí, co nového se o sobě dozvíme.

Jeden z mých dávných učitelů, kterého jsem měl to štěstí na krátkou chvíli potkat při jeho veřejných přednáškách, nám tehdy říkával – „kdo uvěří ve mě, má život věčný“. A vůbec tím neměl na mysli báchorky, které o něm jednou vytvoří falzi­fikátoři. Pouze říkal, že máme věřit návodu, který nám předal. Řídit se jím (tím návo­dem) a svým srdcem a vše správně realizovat. Málokdo z nás jej tehdy dokázal plně a hlavně správně pochopit. Mně to trvalo 2000 let. A opět stojím na počátku cesty – pokolikáté již?

 



Vysvětlivky:

11) … 15. března 2012 tento tradicím vymykající se indický světec vstoupil do MaháSamádhí (zemřel). Mne se tedy již ptal – odtamtud.

12) … Na rozdíl od škol, které jsou založeny jen na memorování knih bez jakékoliv potřeby pochopení jejich smyslu. Ba naopak, otázky a správné pochopení jejich smyslu je v nich dokonce nežádoucí, až trestné. Takto to však Otec Nebes nestanovil. To si tam přidali … taky „lidé“.

13) … Mnoho informací publikovaných na internetu z různých zdrojů od různých badatelů dnes naznačuje, že tyto védy převzaté Indy od Árijů jsou dochovanou (byť modifikova­nou) kopií vědění Slovanských Volchvů i Keltských Druidů. Že se i na genetické úrovni vlastně jednalo o tutéž rasu příbuzných kmenů přišlých z Hyperboreje, kteří rozeseli své potomky od Sibiře až do Indie a také po pravěké Evropě ještě dlouho před vznikem bible.
Proto jsou zde na některých místech užívány mantry ze sanskrtu. Pro jejich původní za­chovalost, čistotu, prověřenou universalitu. Protože nebyly přemodulovány vládci stínů ve prospěch inverzního vesmíru.

Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.