CZS - Několik rad pro začátek 04

Kapitola předchozí: Několik rad pro začátek * Správnost, přesnost, změny a opravy

Navigace: Obsah knihy / Několik rad pro začátek /

Zveřejněno: 08.12.2019
Poslední korektura: 28.03.2024

Struktura knihy

Při všech náboženských obřadech i při magických operacích, z pohledu oboru informatiky, principiálně se vždy jedná o „programy“ či sled programů. Ty pak jsou vždy složeny z dílčích „podprogramů“, vhodně poskládaných. Tyto různé moduly se řadí za sebou, či do sebe vnořují tak, jak potřebuje požadovaný cíl – tedy vždy v souladu s celkovým záměrem. Celý rituál (program = scénář děje) má definovanou strukturu (pořadí modulů) takovou, jak je právě potřebné.²⁶⁾ A tomuto dělení na základní podprogramy je v této knize podřízeno i dělení kapitol. Některé samostatnější návazné celky jsou pak v přílohách (v druhé části knihy, viz dále).

Text je složen ze dvou souběžných částí, které jsou úzce provázané a od sebe neoddělitelné. Proto musely být psány souběžně a v textu propojeny – „promíchány“. Ale zároveň graficky provedeny tak, aby je bylo možné od sebe rozlišit. Základem je hlavní SLOVO (vlastně mantra, modlitba), kteréž povídání bude většinou vždy pronášeno nahlas a zároveň mezi tím se nachází i návod na ladění vnitřního stavu – ladění energie a prožitků. Lze si tedy při prvních trénincích nechat celý text předčítat pomocníkem a nechat se jím tak plně vést a soustředit se především na vlastní prožitek.²⁷⁾ Při této iniciaci je potřebné své prožitky sledovat a zároveň přitom po přečítajícím nahlas opakovat jenom ono SLOVO. Později si již své pocity každý uvědomuje sám a bez nápovědy a na příslušném místě se vždy jen nahlas vysloví dané SLOVO.
Později, až po delším tréninku, až když člověk umí prociťovat každé pronášené slovo a slabiku jako vibraci protékající celým jeho tělem, pak lze celý mentorovaný text pronášet i jen mentálně – ty vibrace provázející průtok laděné energie tělem se dostaví také. Právě ty vibrace pronikající tělem, které je možné si uvědomit a pozorovat, to je vlastně ona aktivovaná a modulovaná energie vakua, prána, která svým chvěním rezonančním způsobem předává informaci do potřebné dimenze k realizaci … rozechvěje torzní pole.

Právě z tohoto důvodu je také hlavní text psán a graficky zobrazen tak, aby při čtení bylo zřejmé, co v daný okamžik je pronášená řeč a co je vlastně doprovodný návod pro ladění své mysli. Co je do „jiných prostorů“ odesílaná informace, tedy SLOVO, a co jsou doplňkové prováděcí pokyny pro tělo a mysl. Na mnoha místech má onen návod jen prvotní doplňkový, informační a popisný charakter.

Nicméně při vedení jinou osobou (předčítajícím pomocníkem – průvodcem) technikou řízené meditace jsou právě tyto doprovázející texty velmi důležité, neboť právě ony tvoří klíč k provedení celým podvědomím a klíč k pochopení smyslu celého vnitřního děje. Tvoří jakýsi pomocný orientační návod na cestě „snem“. Formují cestu hlubinného prožitku vlastním podvědomím a jako řízená meditace dostanou člověka do dimenzí dané úrovně, kde se pak SLOVO bude pronášet, aby byl dosažen ten patřičný efekt. A později se tam musí člověk do toho prostoru své mysli dostat již sám, pouze svým vlastním soustředěním – vybavením si jej. Prostě si vzpomene na místo, kde již byl a rázem je s ním a jeho energií spojen. Anebo si to po krocích sám zopakuje, když už si to pamatuje.²⁸⁾

Poznámky a komentáře

Každý odborný text je charakteristický mnoha vedlejšími komentáři, které musí podrobněji osvětlit mnohé okolní okrajové podmínky kolem hlavního tématu. Prostě jsou nutné pro správné pochopení celku, ale hlavní text by přitom činily nepřehledný a zamotaný. Poznámky pod čarou, poznámky, komentáře, poznámky na okraj … musí být i graficky zřejmé, že se jedná o text doplňující a upřesňující. Většinou je stačí číst jen jednou.

Proto celý text je na potřebných místech proložen číslovanými poznámkami. Jsou uvedeny na místě prvního vhodného výskytu a potřeby, pro čtenáře mají význam při prvním čtení textu právě v tomto místě a pro uvědomění si dalších potřebných souvislostí. Někdy ale mohou ta uvedená sdělení mít i další širší platnost, proto je vhodné jim věnovat trochu pozornosti. Tyto poznámky se samozřejmě při vlastním postupu a opakovacích nácvicích vynechávají. Pro snadné vnímání (a orientaci v textu) jsou poznámky natolik graficky odlišeny, aby je bylo možné při čtení jen hlavního textu snadno poznat a přeskakovat (například pomocníkem – předčitatelem).
Za vše vyslovené vždy nese plnou odpovědnost ten, kdo vyslovil.

Pro lepší hutnost vyjádření hlavního textu jsou krátké a drobné dílčí vysvětlující poznámky psány formou poznámek pod čarou. Neruší tak hlavní rytmus celku. Pokud by měly mít podstatně větší rozsah, pak jsou vyznačeny přímo jako vnořené poznámky, anebo jsou uvedeny raději na konci za příslušným oddílem, anebo spíše i formou samostatných kapitol v přílohách. Ještě jednou: všechny v textu vnořené poznámky se z vlastního provádění vypouští. Jsou to okrajové vysvětlující podmínky či doplňky určené pouze pro fázi prvního čtení či učení se (tréninku) a pochopení správného postupu.

Logická struktura celku

Hlavní členění a struktura těchto modulů se shoduje s dělením na kapitoly a podkapitoly, což jsou zároveň pojmenování „programových“ bloků. Tam, kde to bylo vhodné, jsou vloženy i názvy vnitřních dílčích bloků. Něco jako pojmenování dílčích panelů stavby. Ty však nemají status samostatného funkčního bloku.²⁹⁾ Něco jako bývá v počítačových programech tzv. návěští, či název bloku anebo modulu. Tyto jejich názvy se nepronáší, jen si jejich umístění uvědomujeme. Jednou, až budeme mít již skutečně hodně „natrénováno“, můžeme je využívat právě jako ty „zkratky“ těchto úseků k jejich pocitovému vyvolání.³⁰⁾

Všechny tyto dílčí moduly jsou proto napřed definovány a pak použity v definici větších celků (programů) na místě k tomu nejvhodnějším, kde pak zajistí vysokou účinnost celé práce, a lze je na tom místě také dobře procítit a tedy natrénovat. Ale nemusí tam být používány vždy, anebo jenom tam. Některé mají i mnohem univerzálnější platnost a užití. Pokud je někdy momentálně nepotřebujeme, pak je lze z daného místa vypustit, případně umístit jinam, nebo také užít i jinde.

Hlavní jádro celého návodu, tedy kmenový program, tvoří kapitola „Zažehnutí světla“. Tento „program“ v člověku silně aktivuje veškeré zdroje a síly, které je možné využít buď pouze pro sebeléčení (posílení vlastního zdraví, tak byl také původně sestaven), anebo pro léčení jiné osoby, anebo pro vykonání jakékoliv další duchovní či magické práce. V takovém případě je vhodné některé části modifikovat, ale na to již posléze přijde každý sám.

Za touto hlavní kapitolou je pak v přílohách uvedeno několik samostatných podpůrných celků. Lze je trénovat samostatně, buď dříve, nebo později. A podle potřeby je jednou vhodně začlenit tam, kde je jich třeba. Sice na konci uvádím svůj osvědčený postup, ale každý může mít jinou potřebu.

Pozn. 3:
Protože se vlastně jedná o definované programy, je zřejmé, že později lze při práci začít využívat i vyšší programové struktury. Např. podmíněný příkaz, cykly, a podobně. Těmto pojmům budou rozumět všichni informatici.

Pozn. 4:
Při skládání a kombinování modulů do větších celků je velmi dobré dodržovat další pravidlo z programování, tedy tzv. „nekřížit moduly“. Týká se to především těch rozsáhlejších modulů, které mají zahajovací a koncovou část – tedy „zapouzdření“ do tzv. bloku. Kde uvnitř pak probíhá sled kroků a vnořených modulů jako vnitřní pracovní část onoho bloku. Při kombinování lze tedy moduly do sebe vnořovat jako celky, na rozdíl zase od jiných, které zase tvoří jen základní „sled kroků“. Například v kapitole týkající se černé díry je uvedeno jen otevření a uzavření. Což neznamená, že někde mezi těmito „systémovými závorkami“ by se nesmělo ještě vložit jejich užití, a dokonce třeba i vícekrát (ponecháno na rozhodnutí tomu, kdo toto někdy bude potřebovat). Nebo se tam může klidně vložit i jiný, další, plně zapouzdřený modul.
Viz kapitola „Příklady cvičení“ ke konci v Dodatcích.

Následuje: Několik rad pro začátek * Přednes

Kapitola předchozí: Několik rad pro začátek * Správnost, přesnost, změny a opravy

Vysvětlivky:

26) … Platí pro rituály všech náboženství. I když jejich „svaté“ texty bývají velmi chaotické.

27) … Samozřejmě napřed je potřebné si to sám celé přečíst. Aby člověk věděl, co v tom vlastně je a jak to půjde za sebou. A také posoudit a uvědomit si, jestli se s tím bude schopen vnitřně ztotožnit. Později lze používat také jako nápovědu – sám si to číst. Ale udržet se v transu (hladině mozkových vln alfa) zároveň s otevřenýma očima, to je již polomistrovský stupeň.

28) … Podobně, asi jako když si člověk vzpomene na svou oblíbenou pláž z dovolené – a rázem „je tam“ a cítí všechno – slunce, zvuky, vzduch, atmosféru místa i své dávné příjemné pocity, které tehdy měl. Ale poprvé – to tam musel dojet, přicestovat po svých. Ten první prožitek vedené vnitřní cesty je nezastupitelný. Povídání známých o jejich dovolené a ukazování fotografií odněkud, o čem ani netušíme, že takové místo někde je – to je bez skutečného prožitku a jen liché vodítko.

29) … Samozřejmě výjimky mohou potvrzovat pravidlo.

30) … Znamená to, že to již musí být natrénováno tak, že celé větší pasáže formou svého pocitu prolétnou člověkem jako blesk. Rozvibrují v tom okamžiku celé jeho tělo všemi v textu uloženými vibracemi najednou. Taková „salva najednou ze všech zbraní“. To je ten okamžik, kdy si adept sám upřesní výstižný název (propojené heslo) a příště si vše vyvolá již pouze tímto slovem. Je to jeho individuální kód.

Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.