Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)

Cesta k Matce

a návrat k její síle

Zveřejněno: 07.11.2023
Poslední korektura: 30.03.2024

Cesta k Matce a její síle

Před zcela prvním zkoušením, pokud jsme ještě nikdy nic podobného neprovádě­li, doporučuji minimálně jedenkrát provést totéž cvičení v jednodušší a kratší variantě, popsané v předchozí kapitole „Začínáme“. Není to však podmínkou. Vícekrát již netře­ba a příště lze nacvičovat už podle tohoto dále uvedeného popisu. Zde v hlavním textu je to metodika již o několik let propracovanější.

Poznámka na okraj:
Ještě jednou ke grafice textu o jeho různých významových hladinách.
Celý text je doplněn jednak o poznámky pod čarou a hlavně mnoha rozsá­hlejšími, graficky oddělenými číslovanými poznámkami „na okraj“, přesně tak, jak vypadá tato poznámka. Jsou zde z důvodu jejich potřebnosti při prvním čtení – mají objasnit mnohé vazby a důvody – proč právě to či ono. Nalezení a pochopení těch souvislostí (přes jejich nynější naprostou zřejmost) bylo záležitosti dlouhodobého hledání, bádání a ověřování a vývoje celé techniky až do její dnešní komplexnosti. Pokud se na tyto okrajové podmínky platnosti zapomene a něco nevhodně mění – vede to časem ke ztrátě účinnosti celé práce. Prostě pokud se duše do tohoto cvičení správně neopře – nemůže duše očekávat výsledky … když již svým laxním přístupem tak jen dokazuje, že o výsledek vlastně ani nestojí.
Prostě když člověk zapomene – proč to tak dělá – tak to tak přestane dělat – a potom ani nepozná, jakých chyb se při tom dopouští.
Poznámky tedy téma sice jen „dokreslují“, ale vědět o nich je důležité.
Nejsou určeny k meditaci – při čtení „návodu“ pomocníkem (nápovědou) při prvních ponorech do hlubin schopností duše – k tomu je určen hlavní nosný text.

Matka vždy poskytne svému dítěti pomoc, podporu, ochranu, energii a sílu, když ji požádá, poprosí. A stejně tak i „Božská matka“, jež je jen druhou částí, rukou toho nejvyššího ze všech – Otce stvořitele. Bez její pomoci se nelze nikam dostat, ani Otci Nebeskému doručit jakoukoliv žádost. Ona je jeho silou, realizátorem a vykonavate­lem všeho, co On určí.54) Je to hmota – sama planeta Země. Jsme s ní spojeni stej­ným základem – hmotou. Nosí nás, živí nás … děti bohů přišlých z hvězd. Je to živá bytost. Nezapomeň, jsi jejím milovaným dítětem, má tě ráda. Buď uctivý a slušný, rovný k ní jak k sobě samému. Netřeba se ponižovat, ale nesmíme se vyvyšovat, neboť bez ní nejsme nic, ani ten prach. Uctivost a slušnost ještě nikdy nikomu neublížila. Nikdy si však nesplést slušnost s ponížeností.

Pozn. 35:
Dýchání budiž pravidelné, rytmické, hlubší a volné. Extrémně nenatahovat. Ruce na počátku lze na chvíli volně složit na hrudi (dotek). Pomůže to kon­centrovat vědomí v hrudi. Sestup vědomí pak začíná přes srdce a dolů. Následně necháme ruce volně sklouznout dolů a složíme je v klíně podle předchozího doporučení.

Příchod k Matce

Vydechneme, vědomě se nadýchneme a své vědomí zkoncentrujeme ve hrudi. Další výdechy i se svým vědomím (soustředěním) pak směřujeme přes 1. čakru dolů do země, kde jsme již minule vyhloubili hlubokou studnu. Prociťujeme, jak každý náš další výdech i naše vědomí proniká tou šachtou hlouběji a hlouběji ke středu Země. Ještě hlouběji, než pronikl ten předchozí. Své vědomí stále směřujeme dolů do hloub­ky, postupně míříme až ke středu planety Země. Chceme proniknout až ke krystalové­mu srdci Matky Země. Z počátku to jde těžce, proto to tedy provedeme jen několikrát. Kam se dostaneme, tam to pro tentokrát stačí. Příště to půjde ještě hloub a jednou na to třeba bude stačit i jen jeden výdech. A později i jen pouhé pomyšlení, a budeme tam.

Pozn. 36:
Vytvoření této cesty se zpočátku může zdát těžké (z důvodu naší předsta­vy o neproniknutelnosti hmoty), ale nakonec to jde celkem snadno. A tento průnik pro nás pak zůstává dále otevřen, průchozí a fixován, pokud alespoň občas trénujeme a nenecháme cestičku v naší mysli příliš zarůst. A příště se pokračuje hned dále, tedy hlouběji. Je to jako když děláme studnu. Je pak kdykoliv vždy s námi, pod námi, pohybuje se prostorem s námi. Stačí pouze pomyslit, okamžitě sjíždíme „výtahem“ dolů. Těmi opakovanými průchody se to vlastně postupně vymetá, jako komín. I krtek razí svůj tunel postupně a neustále jej musí vymetat.

Jakmile jsme pro tento okamžik dosáhli právě tohoto nejhlubšího možného bodu – v tomto okamžiku pro dnes již dna šachty, provedeme ještě jeden větší nádech a s výdechem přes první čakru do středu planety, dolů k Matce Zemi, začneme mluvit (případně se mezitím i znovu nadechneme). Ona již ví, že tam jsme. Vidí nás, slyší nás a pozoruje, zkoumá naše nitro. A hodnotí naši dovednost, naše schopnosti a také čistotu našeho srdce a úmyslů.

Pozdravy a komplimenty

Naši komunikaci zahajujeme zvoláním, kterým oznamujeme náš příchod – „tlu­čeme na bránu paláce a domáháme se vstupu“. Nadechneme se a s pozorností stále upřenou dolů tam, až kam se chceme postupně dostat (a možná tam již i někdy byli), středem první čakry a také výdechem tam vedeným, k samému „srdci Matky Země“ nahlas pronášíme otevírací řeč (je to mantra, musíme to slyšet i uvnitř sebe):

Buď pozdravena
Šakti55) – Bohyně – Matko Země,
která jsi nás zrodila,
která nás nosíš,
která nás živíš.
Tvůj syn*) tě zdraví.

*) ... též Tvá dcera; Tvé děti

Pokud to nejsme schopni napoprvé vyslovit na jeden výdech, klidně se můžeme nadechnout. Hlavně žádnou křeč, která by nás rušila v meditačním naladění.
Po vyslovení chvilečku sledujeme a vnímáme své pocity.

Představíme se

S dalším výdechem se řádně představíme.56) Musíme dokázat, že jsme důstojný partner, hodný obdržet to, pro co jsme si přišli. Konec konců toto představení se je nejen slušnost, ale ve všech kulturách přímo i povinnost. Pouze nezralé osobnosti tak nečiní a ani si tak neuvědomují, jak se tím vlastně již i představili a sami stanovili, jak s nimi má být jednáno.
Proto opět nahlas, abychom to slyšeli i my v sobě, vyslovíme jako mantru:

Zdravím tebe,
Božská Matko,
jsem tvůj syn*) …jméno57)

*) ... tvá dcera …jméno

A opět po vyslovení chvíli pozorně sledujeme a vnímáme své pocity v celém těle – nejlépe právě s nádechem. Jako bychom vůni Země celým svým tělem do sebe nadechovali.

Pozn. 37:
Jak je zřejmé, je potřebné vše vyslovovat správně i s ohledem na svůj aktu­ální zrod … muž či žena. Či pomnožně jako „děti“ – pro případ jednotného přednesu pro celou skupinu lidí při společném obřadu. V tom okamžiku si to každý při společném vyslovování podle předčitatele toto vysloví mentálně podle svého pohlaví. Při společném vedení skupiny je totiž důležité, aby všichni účastníci toto vše také vyslovovali a prociťovali – i když vyslovovali jen mentálně. Jedná se vždy o nastavení svého vnitřního naladění – a to lze provést pouze vyslovením mantry. Předčítající tedy udává svým přednesem společný rytmus pro synchronizaci pocitů všech lidí. Ale i oni se musí aktivně účastnit – uvědomováním si, tedy plným prožíváním vyslovo­vání oněch textů.
Týká se i koncovek ostatních slov – ženy si tedy ten text na vhodném místě samy správně opraví.

Aby toto bylo zřejmé, nadále v textu těchto manter pro upozornění budu na tom místě dávat pouze značku *).

Propojíme se

Následujícím konstatováním otevíráme své srdce a sjednotíme se s Božskou Matkou Zemí. Zároveň sdělujeme, jak hodláme naložit s dary od ní obdrženými. Vhodně hospodaříme s dechem, dýcháme podle rytmu řeči, svého vyslovování. Při svém samostatném provádění – opět nahlas, aby nás slyšela jak Matka Země, tak i my uvnitř sebe.

Varianta počáteční (tou jsem začínal):

V tvé krystalové srdce se nořím.
S tebou se spojuji – sjednocuji.
Tvou energií se naplňuji.
Tvou silou se stávám.

Varianta pokročilá (užívám dnes – po letech tréninků):

V tvém krystalovém srdci ponořen,
s tebou spojen – sjednocen,
tvou energií naplněn,
tvou silou jsem (se stal).

Následuje zdvořilostní pauza (a také pro náš nádech a pro naši stabilizaci). Ener­gii i sílu již v čakrách a celém těle v tomto okamžiku můžeme pociťovat. A to je zatím pouze jen pronikavý a zkoumavý pohled Božské Matky.

Citlivost svého vnímání posílíme svým dechem – při nádechu se zároveň nade­chujeme jakoby celým tělem – ze všech stran můžeme pociťovat působící sílu Země. Neboť naše vědomí v tomto okamžiku je stále ještě někde hluboko na dně šachty.
Dáme si k tomu prociťování čas, asi tak na dva až tři plné nádechy.

Předneseme žádost (svůj záměr)

Následuje přesná formulace naší žádosti v pozitivním vyjádření. Je možné něčím dalším doplnit, případně něco z toho také vypustit. Žádostí může být i vícero variant (ocení především léčitelé při své práci).

Mně se osvědčuje univerzální prosba pro léčení, sílu a ochranu pro mě – proto na daném místě vyslovuji přímo text uvedený v závorkách. Je to vhodné především pro začátečníky a hodí se vlastně vždy. A většinou také jako počátek práce na čemkoliv jiném. Tedy i v rámci „rozcvičky“ a přípravy pro jiné složitější obřady. Tak, jak je zde uvedeno.
Anebo namísto textu uvedeného v závorkách lze na tom místě též přednést jiné poža­davky, například i totéž v prospěch konkrétního nemocného. Pozor, toto není kurz lé­čitelů, pro ten účel je toho nutno vědět mnohem více … není to tedy kompletní … například viz hned další poznámku č.38.

O … (mou) … očistu a spálení
všeho špatného … (ve mně)  –  žádám.
O uzdravující, léčivou a hojivou energii
a také sílu a ochranu,
žádám tebe  –  Božská Matko,
pro … (mne, mé tělo a mou duši),
                                        (nebo … jiné jméno, záměr)
                                        (… případná další, jiná doplnění).
Právě tady  –  a teď  –  a vždy.

Pozn. 38:
Lze žádat pouze pro sebe, nebo také o pomoc při kvantových technikách léčení ve prospěch jiného člověka. Podmínka – musí s tím být srozuměn, souhlasit, nikdy to nesmí být proti jeho zájmu, přesněji proti plánu duše … Co když duše již odchází z tohoto světa, protože již vykonala vše, co měla a na nebesích ji čekají další úkoly? Někdy se totiž jedná o … „dalším neúčin­ným léčením zbytečně neprodlužovat trápení“ toho, kdo k Otci Nebeskému spěchá, na posledním nástupišti čeká a jeho vlak stále ještě nejede. V takových případech, pokud nelze s dotyčným komunikovat, lze používat programovací podmínku:
… je-li to vůle Boží,
nechť …,
jinak nechť je pomoženo …
a tak, jak on sám potřebuje a v souladu s vůlí Otce Nebeského.
Zdůrazňuji – to není o tématu eutanazie – to je o modlitbě k Otci Nebeskému o odpuštění a seslání anděla posledního milosrdenství.

Nebo také pro jinou magickou operaci.
V takovém případě se pak přeskočí další prosby o naše léčení.

Záměr potvrdíme

Požadované dary nám již byly odeslány a jsou již na cestě. Brzy nám budou doručeny. Proto po nádechu ještě hlasitě potvrdíme náš úmysl jejich správného použití.

Tvá síla a energie skrze mě proudí
pro dobro mé a bytostí kolem mě.
Nechť se naplní … (vše),             (… anebo konkrétní záměr)
co vykonat mám.
Tady a teď.

Poděkování a odevzdání

Toto poslední hlasité zvolání ukončí a definitivně odevzdá naši žádost. Pronášíme zároveň s posledním výdechem. Směřujeme ještě dolů, spodní čakrou. Pokud jsme skutečně v křišťálovém srdci Matky Země, pak se to poděkování z nás rozstříkne na všechny strany. Jinak směřuje dále, hlouběji do nitra Země. Tyto podrobnosti však vůbec nejsou důležité, Země nás prostě slyší.

Děkuji.
Sváhá

Posledním slovem vlastně celou svou žádost odevzdáváme a odesíláme a stvrzu­jeme, že takto to bude. Pokud jsme na něco zapomněli, požádáme o to až příště.
Zůstáváme v klidu a pouze pozorujeme „oknem otevřené první čakry“, jak náš posel, „paprsek našeho výdechu“ s naší žádostí odletěl někam do hlubin srdce Božské Matky (pocit většinou na počátku nácviků – později, až budeme mít přímý přístup do jejího krystalového srdce – pak s Božskou matkou mluvíme přímo).

Nic tedy již nepřidáváme a odcházíme zpět k sobě. Požadované dary na nás již čekají, až si je ve správný okamžik a na správném místě (adrese) vyzvedneme.

A v tomto okamžiku své vědomí opět rázem přenášíme do své hrudi – můžeme si na své hrudi při nádechu složit prsty rukou (dotknout se prsní kosti pro své snazší opětné ukotvení se v těle) a více vnímáme. Opět jsme ve svém těle a na židli. A s dal­šími nádechy zvědavě (nezaujatě) pozorujeme své pocity v celém těle.

Pozn. 39:
Slovo „sváhá“ energii odesílá. Pochází ze sanskrtu a užívá se ve smyslu odevzdání, odeslání od nás k adresátovi. Používá se také i v obřadech při obětování. Zpečeťuje, co jsme již odevzdali (odeslali), definitivně uzavírá.

Varianta s jiným záměrem

Toto je odbočka navíc – nyní přeskočit a pokračovat další podkapitolou!

Místo výše uvedených proseb o léčení může být někdy použita následující varian­ta obecnější žádosti o pomoc při konání konkrétního jiného díla. Včetně ukončujícího potvrzení záměru, poděkování a odevzdání. V tomto případě také nebudeme recitovat chvalozpěv uvedený v samostatné kapitole.

Prosím Tebe, Božská Matko,
umocni mou energii i sílu,
poskytni mi pomoc a ochranu
pro …                  (magický záměr).

Nechť správně vykonám,
co vykonat mám.
Tady a teď.
  –
Děkuji.
Sváhá

Pozn. 40:
Tento jiný cíl návštěvy u Matky Země a komunikaci s ní je potřebné mít dobře domyšlený až do konce! Je-li cíl nesobecký, obecně prospěšný, v souladu s Božským řádem, jednotou a prapůvodní harmonií, láskou a sou­cítěním, pak pomoc bude rychlá a účinná. Je-li cíl sobecký a malý, dostaneš – a také zaplatíš.
Neboť Božská Matka nejen dává, ale také bere. Půl na půl.

Není nutné se bát. Většinou vždy přijdeme především o to, co by nám poz­ději stejně překáželo a v další cestě bránilo. Takže vlastně i to, že o něco přicházíme, i to je dar. Jinak bychom náš záměr ani nebyli schopni realizovat, to však zatím ještě netušíme. Prostě potřebujeme mít pro další cestu volné ruce, a ne se vláčet s již nepotřebným smetím, které jsme na své dosavadní cestě všude posbírali.
Nedivme se, že se pak náš život radikálně změní. Sami jsme o to žádali.

Pozn. 41:
Velmi důležité:
To se však netýká černomagických smluv. Je nutno si uvědomit, že smlouvu s ďáblem píše vždy on a vždy ve svůj konečný prospěch. Tedy že nejen vše se mu jednou musí vrátit, ale i bohatě zaplatit, včetně nehorázných úroků. Ten, kdo mu jako číšník slouží – na závěr hodokvasu svého temného pána – on sám je tou poslední třešinkou na ďáblově dortíčku a tu si on vychutná. Vyhnutí není, ani naděje.

Pozorování, vyčkání, čas chvalozpěvu

Jak jsme své vědomí vrátili do své hrudi, „z výšky“ nyní pozorujeme dění pod námi a také své pocity v otevřené první čakře. Vnímáme také to, co se děje uvnitř nás.

Další nádechy nyní provádíme vždy zespodu, otevřenou první čakrou, pocitově anebo si to jen představíme a pocity pak budou následovat. Energie, tedy prána, vždy následuje naše pozorování – teče (koncentruje se) vždy tam, na co myslíme, kam se díváme skrz zavřené oči svým vnitřním zrakem.
Vnímáme a sledujeme.
Dopřejme nyní Šakti (energii a síle Božské Matky), aby měla čas proniknout naším tě­lem a celé je naplnit. Pokud nemusíme nikam spěchat, je vhodné tomu věnovat něko­lik celých dechových cyklů (nejlépe 4 či 6) a plně je procítit, tedy vnímat své pocity.

Po procítění prvních přítoků energie ze Země je také zároveň vhodný okamžik pro další upřesnění požadavků na osobní léčení a k těsnějšímu propojení se s Matkou Zemí, k dalšímu otevření se této energii a jejímu cílenému „programování“. Pro tuto možnost jsou formulovány další prosby, avšak tento původně krátký text mezitím na­rostl (tak, jak přibývaly další poznatky). Protože tento balíček našich přání nemusí být vždy a celý použit, pro udržení přehledu nad hlavním postupem je uveden až dále. Viz samostatná kapitola nazvaná „Chvalozpěvy“.
Pokud je použijeme, celé či jen jejich část, opět doporučuji dopřát si pak několik pl­ných dechů (cca 4) na procítění, a sledovat, kudy a jak energie proudí v našem těle. Když budeme pozorní a vnímaví, leccos se o svém těle a zdraví dozvíme.

Nyní však po onom prodýchání těla je nutné napřed získat další zkušenost a tím hlavně posílení energetického plnění a i pročištění důležité části těla … stromu hlav­ních čaker. Bude to devět hlavních čaker na centrálním páteřním kanálu … další pod­kapitola.

Následující část „Vzestup a plnění energií“
Nádech do čaker – „Kvetoucí strom“
Naplnění
Ochrana těla

 



Vysvětlivky pod čarou:

54) … Je jedno, zda se obracíme k levé nebo pravé ruce nejvyššího Boha. Je jedno, za kterou ruku se jej držíme. Avšak urazit jeho levou ruku (ženu), znamená urážku celého Stvořitele všech vesmírů. Cti Matku svou, chval Otce svého!

55) … Šakti … síla, nezdolná ženská síla a energie.

56) … Při této komunikaci se stačí jen představit. Matka nás dobře zná a ví, odkud jsme. Při telepatické komunikaci s jinými vesmírnými entitami (i mimozemšťany) definujeme také celou svou adresu – má to svůj postup.

57) … Pozor na pravidla o pronášení tajných jmen – samostatná kapitola „Jména a pravidla užívání“. Pokud již máš své duchovní jméno, představ se jím.

Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.