Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)

Vzlet Fénixe

Plnění čaker

Zveřejněno: 18.11.2023
Poslední korektura: 01.04.2024

Vzlet Fénixe

 

Teprve zde na tomto místě a po nějaké době pilných tréninků jsou tělo i mysl připraveny na další pokračování – postup poznání (gnosi). Předchozím cvičením jsou čakry již pročištěné a aktivované, energií tělo – naplněné … smysly otevřené.

 

Aktivace sil

Několikrát se volně zhluboka nadechneme a vydechneme a znovu si uvědomíme, jak do všech čaker a najednou zespodu přitéká energie Božské Matky Země a shůry přijímáme záři a jas Otce Nebeského – zdroje života a prapůvodní podstaty všech vesmírů. Vnímáme, jak nás tato jeho dvojitá síla naplňuje, čistí, léčí, harmonizuje a ochraňuje. Posiluje nás.

Pozn. 99:
Pro začátek technická prováděcí rada.
První nádech směřujeme do srdeční čakry Anaháty a najednou nasáváme do hrudi z obou směrů, to se již dá zvládnout. S dalšími nádechy si uvědomuje­me, že oba protiběžné proudy se nesráží, nýbrž sebou vzájemně prostupují, prolínají se, ovlivňují, spolu tančí. Asi jako světlo slunce shůry prozařuje vo­du ve studánce, proudící zdola, vzhůru z pramene na jejím dně. A spojují se v novou kvalitu – energeticko-informační jednotu (prosluněnou čerstvou vodu země plnou potřebných minerálů).
V principu, jako když jednou trubkou proti sobě proudí dvě různá media a obě jsou schopná sebou navzájem bez rušení projít, ale někde se dokonce i spojit v novou jakost a tu pak tam v místě čakry zanechat.

Obě tyto energie, energie hmoty i energie světla, námi procházejí, prostupují ce­lým tělem i všemi otevřenými hlavními čakrami umístěnými na páteřní ose a taktéž tam nacházejícími se energetickými kanály: sušumnou nádí s její vnitřní čitranádí a oběma kolem ní vinoucími se nádí – idou a pingalou. Vše se plní a čistí a odtud se ta směs obou energií rozlévá všude do celého těla. Proudy energií do nás vstupují každá ze své strany a její dominantní čakry, aby jejich přebytek pak po průchodu námi ještě vytryskl na druhém konci těla ven. Světlo Otce letí dále dolů do srdce Matky Země a energie Matky Země stoupá vzhůru nad naši hlavu, někam až k Otci Nebeskému. Obě směřují ke svému druhému protipólu. Kam až doletí – to již je na nich.
My jsme nyní tady a teď. Sami v sobě – svým vědomím plně zkoncentrovaní, pozoru­jícící a bez myšlenek – vědomě dýcháme.

Dýcháme a přijímáme pránu najednou celým svým fyzickým tělem i vědomím. S každým nádechem vnímáme přítok obou mocných energií i síly a světla do nás, kte­ré pak s výdechem rozptýlíme v celém těle, zůstávají v nás, čistí nás a léčí, harmoni­zují a posilují. Jejich přebytek z nás zároveň ještě tryská i ven, do prostoru, všude kolem nás. Oba principy – obě energie nás plní, zároveň skrz nás prochází a směřují ke svému druhému protipólu. Naučili jsme se „celostnímu nádechu“ do těla i všech čaker a zároveň je vhodné tuto novou vnitřní zkušenost ihned propojit s její novou mantrou.81) Po delším čase si hlasitým cvičením takto vybudujeme automatický reflex vázaný k pronesení věty:

Otče Nebes a Matko Země,
váš syn*) …jméno82) vás ku pomoci volá.

*) ... tvá dcera …jméno

Po něm pak vždy následuje ještě jeden další vědomý, dlouhý a hluboký nádech spo­jený s natažením obou energií z obou směrů najednou do celého těla i všech čaker najednou – jsou to síla Země a světlo Nebes.

Pozn. 100:
Tato mantra zde je bonusem „navíc“.
Její aktivace vyžaduje přípravu v celém „balíčku dosavadního cvičení“, tedy plnění čaker podle této metodiky, až do kvality zážitku tohoto místa. Teprve nyní je adept připraven k dalšímu „hladkému nácviku“ této dovednosti a její­mu pozdějšímu užívání.
Lze trénovat případně i po následujícím „rozhoření“, pokud nebudeme konat plnění poháru – jenž je však nejlépe provádět až následně po cvičení tohoto nádechu pro celkové naplnění čaker.

Pozn. 101:
Technická poznámka:
Použití se pak později vlastně skládá ze dvou plných dechů ve fázích. Při prvním nádechu (teprve počátečním „slabém … pokusu“ o naplnění) si uvě­domujeme potřebu doplnění svého energetického potenciálu „mentálním upo­menutím se na větu mantry“ – tedy mentální koncentraci na to, co uděláme. Tím již vlastně nacvičenou dovedností nevědomky otevíráme zároveň i kon­cové čakry pro přítok energie. Při výdechu pak hlasitě vyslovujeme prosbu – mantru. A ihned vnímáme, jak hned dalším hlubokým nádechem ty energie do nás vstupují oběma směry a plní nás a při výdechu v nás již jsou a rozplývají se do celého těla. Nebo koncentrují právě tam, kde potřebujeme, na co právě myslíme, třeba do dlaní.
Po delším tréninku pak časem dochází ke sjednocení do jediného okamžiku, kdy již při prvním nádechu a jen v mysli proběhlém vyslovení oné mantry (prosby, volání o pomoc) se celý proces v těle spustí a energie do těla již ihned při nádechu přitéká a je všude a právě tam, kde je to potřebné.

Poté, co jsme si uvědomili tento efekt a získali zpět další dovednost, kterou jsme kdysi uměli a dávno pozapomenuli (pří svém prvním nádechu v tomto světě), budeme dále pokračovat principem spojeného dýchání do čaker.

 

Nádech do čaker – „Hořící strom“

Budeme pokračovat společným nádechem obou principů (energií obou kvalit), společně z obou směrů – a postupně do jednotlivých čaker následujícím postupem. Účelem již je plnit čakry „směsí“ z obou krajních pólů spektra prány (obrazně řečeno), tedy současně energií síly hmoty i energií světla s informací. Tedy prány jak hrubé, tak i velmi jemné.83) A zároveň specifickým postupem docílit i scelení naší vnitřní energetiky v další pevný celek.

Nyní již budeme používat v každé čakře její vnitřní rezonanční mantry – neboť po předchozí přípravě a čištění čaker (hlavně oněch nově odhalených a před chvílí dosud silně zablokovaných vyšších čaker) by již měly být pro tuto chvíli prozatím uvolněny pro hladký průchod energií. Hladké a plynulé hlasité vyslovování s rezonančním pro­žitkem (vnitřní masáží) a schopnost koncentrovat se do jednotlivých míst těla by již v tomto okamžiku nemělo činit problém, mělo by již být samozřejmostí.
Je tedy nutné mít předchozí cvičení již zvládnutá.

Pozn. 102:
Poznámka pro začátečníky:
Je zde možno přidávat „mezi-dech“ pro přesun své pozornosti mezi čakrami a vnímání prožitků s tím spojených. Prostě přidat si k tomu (vložit) navíc vždy ještě jeden dech. Pokročilejší adept, který již zvládne vizualizaci výde­chu energie v místě čakry spolu s vyslovením dané mantry, a zároveň s tím je schopen v závěru svého výdechu i vedení části energie do dalšího místa v těle, může tento „mezi-dech“ později vypustit.
Tento text je zde veden i s oním vloženým „mezi-dechem“.

9. Sahasrára čakra (korunní)

Svou pozornost nyní přesouváme na korunní čakru Sahasráru, kde se pozorností ukotvíme, vnímáme tam i proud z Nebes přicházejícího světla. Zároveň z výšky své Sahasráry vidíme a vnímáme i spodní čakru Muladháru, jak do ní zespodu, z nitra a srdce Matky Země přitéká její energie – Božská síla. Tuto přitékající energii svou myš­lenkou uchopíme a táhneme po zádech nahoru přímo k nejvyšší korunní čakře, kde je při tom neustále ukotvena naše pozornost (vědomí).

Stále klidně dýcháme, a postupně třeba i několikrát si to uvědomíme a prožívá­me. Je nutné se při nácviku a vlastně vždy řídit rytmem svého vlastního dechu. Být s ním v plném souladu.

A zároveň s tímtéž nádechem tu energii v korunní čakře společně i se světlem přijímáme – nasáváme do ní, zároveň i s mentálním vyslovením (uvědoměním si) od­povídající bídžaslabiky této čakry  „AŮM“ . Provádíme tedy současný nádech energie Země, přiváděné odspodu, a zároveň i světla, které Otec do čakry z nebes stále posí­lá. Tuto „směs energií“ při nádechu nasátou, „jednotu v čakře“ zkoncentrujeme (krát­ký okamžik zádrže dechu mezi nádechem a výdechem) a pak vydechneme zároveň s trojitým hlasitým rezonančním vyslovením mantry:
  Aům – Aům – Aůmm  .
Vnímáme, jak se čakra znovu prudce roztočila s novou silou a rychlostí, jak se její jas zvětšuje a svítí do okolí.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
Nyní tento jas, tuto sjednocenou energii Otce-Matky-Syna (našeho koncentrovaného vědomí) šířící se do okolí zároveň s posledním znějícím závěrečným „ mm “ uchopíme jako světelné vlákno (paprsek) a svou myšlenkou nyní vedeme (táhneme) po přední straně těla dolů, až do míst dolní čakry Muladhary, do svého základu, od spodu do perinea (příčný sval).84)

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

1. Muladhára čakra (kořenová, základní)

Nyní svou pozorností zůstáváme upřeni na dolní Muladhára čakru zároveň s men­tálním vyslovením (myšlením) její bídžaslabiky  „LAM“ . S hlubokým nádechem v tom okamžiku tam do ní současně nasáváme – jak energii Země a i světlo Nebes, jež tam také již dorazilo, ale zároveň též i světlo vlákna, které jsme tam svým vědomím při­táhli z horní Sahasrára čakry. Zkoncentrujeme se v Muladhára čakře i se třemi energi­emi tam přivedenými (opět krátkým okamžikem zádrže dechu mezi nádechem a výde­chem). V tomto okamžiku se všechny tři energie spolu v rotující Muladháře čakře spo­jují a sváží. S následným mocným výdechem pak tu „směs energií“ vydechneme záro­veň i s trojitým hlasitým rezonančním vyslovením mantry:
  Lam – Lam – Lamm  .
Vnímáme, jak i Muladhára čakra se rovněž prudce roztočila s novou silou i rychlostí a jak se její jas zvětšuje a svítí do prostoru všude kolem nás.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
Tento jas, toto kolem se šířící světlo sjednocené energie Otce-Matky-Syna (našeho vědomí) pak opět s posledním závěrečným znějícím „ mm “ ve své čakře uchopíme a jako silné světelné vlákno svou myšlenkou tuto novou kvalitu opět vytahujeme vzhůru po zádech. Až do čakry třetího oka v hlavě – Ádžňa čakry – až tam to vlákno během doznívajícího výdechu zezadu přitáhneme.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

8. Ádžňa čakra (3. oko Šivovo)

Opět s plnou pozorností to od spodu z Muladhára čakry přitažené vlákno světla nyní soustředěně držíme a od zadu vkládáme – připojujeme ve svém třetím oku – Ádžňa čakře – s uvědomováním si tam vázané a přítomné bídžaslabiky  „ÓM“ . Také s hlubokým nádechem v tomto okamži­ku vnímáme, jak sem do čakry třetího oka ně­kde za očima uprostřed naší hlavy stále přímo přitéká a koncentruje se tam jak ener­gie Země, tak je tam v ní též stále přítomno i světlo Nebes a zároveň se obě spojují i s naším vláknem světla, které jsme sem přitáhli po svých zádech až z Muladháry. Všechny tři energie v Ádžňa čakře během krátké zádrže dechu mezi nádechem a vý­dechem – ty se tam právě nyní spojují a promíchávají, zesilují. S následným mocným výdechem a zároveň též i s trojitým hlasitým rezonančním vyslovením mantry:
  Óm – Óm – Ómm  
Ta sjednocená energie Otce-Matky-Syna čakru intenzivně roztáčí a na všechny strany intenzivně září.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
A opět s posledním znějícím „ mm “ pak v této čakře uchopíme ještě silnější svazeček paprsků světla a přesouváním své pozornosti jej rychle vedeme a stahujeme po před­ní straně těla dolů. Až k podbříšku a stydké kosti – kde na něj již čeká dřívějšími cvi­čeními pročištěná a roztočená Svadhisthána čakra. Tam ten svazek světla během doznívajícího dechu zepředu přitáhneme a předáváme.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

2. Svadhisthána čakra (křížová, podbříšek)

Nyní stejným způsobem, s nádechem a mentálně vyslovenou, či uvědomělou si bídžaslabikou  „VAM“  platnou pro Svadhisthána čakru uchopíme a koncentrujeme jak energii Božské Matky Země a světlo Otce Nebes již déle naplňující tuto čakru, tak zároveň i právě přivedený svazek světelných paprsků – světla před chvílí vytaženého nahoře z Ádžňa čakry. S nádechem ten přivedený svazek světel zepředu vkládáme do již čekající Svadhisthána čakry. Opět jen krátká zádrž dechu – kdy můžeme vnímat a prociťovat, jak se ve Svadhisthána čakře všechny tři energetické kvality spolu mísí a spojují a čakra se přitom plní novou silou a rozsvěcí ještě větším jasem. Což ihned podpoříme výdechem společně s trojitým hlasitým rezonančním vyslovením mantry této čakry:
  Vam – Vam – Vamm  
Tato sjednocená trojitá energie čakru intenzivně roztočila a ta září do všeho prostoru kolem nás.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
S posledním ještě doznívajícím „ mm “ mantry – svou pozorností a myšlenkou zezadu v čakře uchopíme ze Svadhisthány ještě silnější svazek světelných paprsků a jako sil­ný svazek světelných vláken, jako provaz to světlo táhneme po zádech a po páteři nahoru, až do čakry hrdla – Višudha čakry. Pokračujeme stále stejným postupem.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

7. Višudha čakra (krční)

S dozvukem poslední mantry jsme přivedli „provaz“ energie světla i svou pozor­nost vzhůru po zádech do krční – Višudha čakry. Ta je již dávno plná energie Matky Země a světla Otce nebes a čekají na odevzdání a připojení světelného svazku energie ze spodní Svadhisthána čakry. To světlo spolu s mentálním pomyšlením bídžaslabiky  „HAM“  Višudha čakry do ní zezadu s nádechem vkládáme. S tím nádechem tam zá­roveň zdola přitéká ještě více energie Země i shora zároveň dopadá světlo Nebes a Višudha čakru tak ještě více plní. Vše v čakře zkoncentrujeme krátkou zádrží dechu se současným pozorováním, jak tam ta energie tančí a víří. Tím se tam opět všechny tři principy spojují a mísí – našim přičiněním posilují. Výsledek podpoříme opětným výdechem spojeným s trojitým hlasitým rezonančním vyslovením mantry Višudha čakry:
  Ham – Ham– Hamm  
Čakra se ještě více roztáčí a na všechny strany intenzivně září sjednocenou energií Otce-Matky-Syna.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
S výdechem a dozníváním mantry posledními tóny znějícího „ mm “ pak opět zepředu svou myšlenkou z Višudha čakry uchopíme ještě silnější svazek světelných paprsků a tento po přední části těla táhneme jako světelný provazec dolů – až do oblasti pupku – Manipůra čakry.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

3. Manipura čakra (pupeční)

S doznívajícím posledním „ mm “ výdechu jsme opět přesunuli pozornost po hru­di dolů až do pupku a tou pozorností přitáhli též i silný svazek světla k čakře Manipu­ry. S nádechem do čakry vědomě natahujeme zdola přitékající energii Matky Země a shora až sem pronikající světlo Otce Nebes a zároveň zepředu přes pupek přijímáme energii posílanou svazkem světla od krční Višudha čakry. Zároveň s nádechem a také mentálním uvědomováním si slabiky ohně této Manipura čakry –  „RAM“ . Energii sjednocenou zde po hlubokém nádechu v Manipuře koncentrujeme pomocí vědomé krátké zádrže dechu spojené s jejím pozorováním, ponecháme ji tam. S následným výdechem a trojitým hlasitým rezonančním vyslovením mantry Manipura čakry pomá­háme všechnu shromážděnou energii roztočit v jejím víru:
  Ram – Ram– Ramm  
Necháme ji tam v místě čakry rozplynout. Čakra se ještě více roztočila a v ní soustře­děná energie i síla se ještě více koncentruje, mohutní. Manipura čakra silně září do všech stran a my to sjednocené světlo vnímáme a pozorujeme.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
S posledním, při výdechu vysloveným znělým „ mm “ mantry svým vědomím vzadu na páteři – myšlenkou z Manipura čakry vytáhneme ještě silnější ohebné svítící lanko plné jiskřivých paprsků světla čakry a tento proud opět táhneme po páteři vzhůru – až k Vadžradháře čakře. Nachází se mezi lopatkami přibližně uprostřed jejich výšky – ze předu asi tak na středu prsní kosti v místech brzlíku a větvení průduškového stromu.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

6. Vadžradhára čakra (hrudní horní)

Při zaznívání koncového znělého „ mm “ poslední vyslovené mantry vnímáme, jak s naší pozorností a vědomím stoupajícím vzhůru po zádech jako svítící lano se vzhůru po páteři táhne i část energie z naší Manipura čakry. Přichází nahoru do horního hrud­ního centra nad srdcem, do Vadžradhára čakry. Zároveň s nádechem tam vnímáme do čakry vstupující mocnou energii jak Matky Země, tak i velký proud a jas světla Otce Nebes, do kterého se zezadu přímo vlévá i naše sem dotažená zavinutá energie našich čaker. S nádechem a mentálním vnímáním rezonanční slabiky  „HRÍM“  této Vadžrad­háry čakry, přijímáme do ní všechnu tu energii a světlo. S tím zároveň na konci náde­chu se koncentrujeme na přicházející krátkou zádrž dechu a spolu v mysli znějící řídící mantrou čakry se tak všechny tři proudy spojují – víří – svazují a tancují a mění opět v novou tvůrčí kvalitu energie. Celý děj nyní podpoříme výdechem s hlasitým a rezo­nančním trojitým vyslovením mantry Vadžradhára čakry:
  Hrím – Hrím– Hrímm  
Tato čakra je takto posilována a energie v ní nyní tančí, víří a září na všechny strany. S ní září i naše posílená a silně roztočená Vadžradhára čakra, vnímáme ji a pozoru­jeme její šířící se jas.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
A s posledními dozvuky znělého „ mm “ na konci mantry opět svým silným vědomím ve Vadžradhára čakře uchopíme a vytáhneme z ní dopředu silné lano stočených vláken světla a táhneme je i se svým koncentrovaným vědomím před sebou dolů až do míst horní části břicha. Tam, kde se pod bránicí nachází náš žaludek, slinivka a vzadu za nimi sluneční nervová pleteň, tam všude se rozprostírá již roztočená a čekající mocná Surja čakra. Až sem to lano stočeného světla přitahujeme, abychom jí zde zepředu všechnu tu přiváděnou energii i světlo odevzdali.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

4. Surja čakra (sluneční za žaludkem)

S posledním dozvukem znělého „ mm “ naše pozornost již zůstává soustředěna pod hrudním košem, hned pod bránicí, v místě žaludku, slinivky a sluneční nervové pleteně, v místě Surja čakry. Zde s hlubokým nádechem a mentálním uvědoměním si sluneční slabiky  „SUM“  plně vnímáme Surja čakru stále ještě naplňovanou energií a silou Božské Matky Země za současně stálého a mocného přílivu energie a světla kos­mu od Otce Nebeského. Zároveň s posledními tóny té slabiky tam zepředu přivádíme a k Surja čakře svými myšlenkami připojujeme lano stočené ze světelných vláken. Vkládáme tam takto své světlo, svou energii, které jsme právě přivedli shůry od své Vadžradhára čakry. A hned s následujícím volným nádechem – čakru vědomě plníme všemi třemi energiemi. Všechny tři principy se v čakře spojují a tančí kosmický tanec radosti. S krátkou zádrží dechu mezi nádechem a výdechem vnímáme, jak se Surja čakra ještě více rozhořela, roztočila, jak žhne a svítí do okolí. Účinek spojení podpoří­me následným volným dlouhým výdechem spojeným s hlasitým a rezonanční silou vibrujícím, trojitým vyslovením mantry Surja čakry léčivých sil:
  Sum – Sum– Summ  
Surja čakra se ještě více roztočila, ještě více energie přijímá od Matky Země i Otce Nebes, ještě více svítí na všechny strany sjednocenou energií a světlem Otce-Matky a jejich dítěte. My to vnímáme – pozorujeme.
( Lze to i několikrát zopakovat. )
S posledními dozvuky znělého „ mm “ na konci mantry, opět svým pevným vědomím a svou myšlenkou, zezadu od páteře nyní uchopíme velmi silný svazek světelných paprsků vycházející z naší Surja čakry a stáčíme jej v silné lano – kabel světla – do širokého potrubí plného světla, které vědomě táhneme a zvedáme po zádech a po pá­teři o stupínek výše. Abychom je mohli zezadu připojit a to světlo vložit do své Anahá­ta čakry, která se nachází ve spodní části hrudi. V hrudním koši hned nad bránicí mezi dolními plicními laloky u dolního hrotu našeho srdce.

( Lze se stabilizovat „mezi-dechem“ navíc. )

5. Anaháta čakra (srdeční, dolní hrudní)

Zároveň s tímto posledním zněním koncového mantrického „ mm “ již jen stře­dem svých zad trochu pozvedneme toto ze Surja čakry vzadu vedené široké potrubí plné spojené a vířící sjednocené energie – až k srdeční čakře – Anahátě a napojujeme je. Naše pozornost a vědomé soustředění se tím nyní plně přesunuly do našeho středu – Anaháty čakry. Vnímáme do ní neustále proudící – jak energii i sílu Božské Matky Země – tak i energii, světlo a informace od Otce všech nebes, zdroje veškerého Uni­verza. A s mentálním připomenutím si zde domovské bídžaslabiky a mantry vzduchu  „JAM“  provádíme další, hluboký a dlouhý nádech. Jím přijímáme do Anaháty čakry pod naším srdcem jak oba dva hlavní principy našeho kosmu v jejich jednotě, tak zá­roveň již i silný tok svého vlastního světla. Světla, které bylo za pomoci síly Matky a světla Otce postupně vygenerováno ve všech našich hlavních čakrách páteřního stro­mu a nyní jako mocný tok energie, světla a informací všech našich čaker vtéká do na­ší ústřední čakry. S mentálním soustředěním na řídicí bídžamantru Anaháty a silným nádechem přivádíme všechny přitékající energie, které během krátké zádrže mezi ná­dechem a budoucím výdechem tančí, spojují se v jednotu, zhutňují, aby ihned na to s výdechem vyrazily všude kolem nás.

Následuje dlouhý volný výdech podpořený rezonančně hlasitě trojitě vyslovenou mantrou Anaháta čakry:
  Jam – Jam – Jamm  
Stále s vědomím upřeným do spodní části své hrudi. Energie zde protékající stále sílí, točí se, naše Anaháta žhne a svítí.

Nyní své nádechy s nasáváním energií můžeme několikrát opakovat i s tou krát­kou zádrží dechu mezi nádechem a výdechem a potom hned provedeme plný výdech vždy s trojitým vyslovením mantry  „JAM“ .
Každý nyní opakuje, kolikrát to sám cítí – poté zvolní svůj dech, mlčí, sleduje, vnímá.
Jsme v cíli tohoto cvičení, pravidelně plynule a lehce dýcháme.
Energie i světlo, které námi proudí, se z naší rozzářené Anaháta čakry kolem nás šíří všemi směry … celým prostorem. Jeho dosah je stále větší – již jsme prozářili celou místnost – celý dům – celé město – prosvěcujeme i celou planetu Zemi.

Energie Matky Země i světlo Otce Nebes na toto reagují a přidávají se k nám. Jejich energie již námi stále plně proudí i mimo rytmus našeho dechu a ten tok je stá­le silnější. Protéká námi toho tolik, kolik náš organismus vydrží a zbytek několikaná­sobně převyšující možnosti našeho těla teče a víří kolem nás, šíří se dál. Ten proud je stále větší a silnější. Víří kolem nás, energie se spojují s našim světlem v jednotném tantrickém tanci a zároveň se rozplývají všemi směry. Energie víří a září novou silou, rozlévá se i celým našim tělem. I do celé naší aury, za hranice hmotného těla. A pak i dále za hranice aury, do širého kraje, do celého kosmu. Jen pozorujeme, prožíváme.
Extáze, sjednocení.
Prožíváme a prociťujeme rozšiřování svého vědomí.
Všechna slova jsou zbytečná. Božská Matka Země i Otec Nebes vědí, co potřebujeme my i lidé kolem nás – vše v pravý čas přichází. My uhýbáme Boží vůli, pouze sleduje­me a vnímáme své pocity.

Nadešel čas usazení, působení, vyzařování. Čas eucitů (euforických prožitků a pocitů): ticho – klid – mír – harmonie – radost – štěstí – vše objímající láska – soucit – blaženost – jednota a sjednocení … duchovní extáze.

Pocity tohoto okamžiku jsou v tobě uloženy, vždy jsou pro tebe i zdrojem síly.
 

Pozn. 103:
Důležité varování:
„Když Bůh Otec i Matka Země pracují – uhni a nepřekážej!“
Jen se dívej, pozoruj a mlč.
Radujeme se, že jsme mohli být zápalkou tohoto ohně.
Myslet na cokoliv nízkého – spálilo by nás to.

Plně prožíváme svou další podobu své nekonečné vědomé existence spočívající v náruči Tvůrce Všehomíra. Prožíváme svou podstatu – čiré vědomé energetické pole. Energeticko-informační silové pole, jehož plné rozvinutí nastalo zásluhou spojení tvůr­čího záměru – světla Otce s energií Božské Matky a jejím informačním potenciálem. Jež k nám přišly a setkaly se v naší Hrudája čakře – ve společném vířivém tanci se spojily v jednotu. To setkání utvořilo (obnovilo) mohutný energetický vír kolem nás – toroid soustředěný kolem naší Hrudája čakry, podle v ní uložené informační matrice. Pole naší podstaty, jež je mnohokrát větší, než je jen jeho nynější hmotné jadérko. Byli jsme sami v sobě a všude – ve všem kolem nás – tady a teď. V jednotě všeho. Vědomí prochází vším a bez omezení.85)
Vnější podoby – formy jsou nyní nepodstatné.

Proběhl okamžik našeho úzkého spojení se svou duší a v jednotě s Matkou Zemí a Otcem všech vesmírů. Prozatím na krátký okamžik jsme se opět stali světlem, zářící bytostí naplněnou světlem.
Je čas návratu. Můžeme se nyní pozvolna rozdýchat, uvědomit si opět celé své fyzické tělo, prostor i čas, otevřít oči, pohnout se, zlehka a zvolna rozhýbat své tělo.

Anebo se jen nadechnout a slabě pohnout a hned pokračovat ještě i další prací.

Pozn. 104:
Pokud je vše potřebné již vykonáno, ještě chvíli prociťujeme svou jednotu s Matkou i Otcem všech vesmírů. Vnímáme, jak energie a síla Božské Matky a světlo a láska Otce Nebeského naším srdcem do kosmu září. Spojujeme se s bytostmi světla, stáváme se Sluncem. Opět pouze pozorujeme, vnímáme. Nehodnotíme, neposuzujeme. Přemýšlet o pocitech a co nám ještě aktuálně mají sdělit, to si zrekapitulujeme později. Až si znovu uvědomíme své prožité pocity s otázkou: „co mně to má říct a sdělit?“

Pozn. 105:
Doporučuji – jednou si někdy promeditovat smysl a dopad tohoto postupu (i vícekrát a opakovaně). Je mnoho úhlů pohledu na tuto skutečnost – mohou se i značně lišit.
A přesto mohou být všechny … správné i zároveň nepřesné a matoucí.

Pozn. 106:
Po krátkém procítění této nové kvality, pokud máme ještě nějakou další práci k provedení (záměr dalšího díla), vykonáme je.

 

Plný pohár

Toto cvičení slouží pro načerpání a koncentraci energie pro obřad konkrétního zá­měru, např. pro léčení. Je vhodné jej konat ve stoje, vsedě lze případně také. Vhodná gesta rukou prováděná při hlasitém přednesu jsou popsána.

Trénink tohoto cvičení či případné použití, ať již v rámci přípravy pro jiný obřad či přímo v jeho rámci je nutné provést právě v okamžiku návaznosti na vykonané přede­šlé cvičení „hořícího stromu“. Když jsme na maximum nejprve aktivovali všechny své čakerní zdroje hlavního stromu, a zároveň se zpevnili ve své energetické podstatě. Byť třeba i jen „rychlým navinutím spirály procházející všemi hlavními páteřními čakrami“.
 

Navazujeme tedy na stav mysli i energetické aktivace cvičení „hořící strom“. Je potřebné, abychom měli své „vnitřní baterie“ plné.
Chvíli pouze vnímáme a koncentrujeme se v sobě a ustálíme se ve své energii.
Nyní je mysl prázdná, srdce otevřené a smysly rozšířené.

Ve svém těle i mysli jsme v předchozím cvičení dosáhli bodu singularity a jsou nám otevřeny mnohé brány. Je zde okamžik i věčnost. Kapka i moře. Jedno jsme.
Až to budeme cítit, s případným gestem, vyslovíme následné prohlášení.

(Gesto není povinnost, pokud tak necítíme.)

Před prohlášením – ruce volně předpažíme mírně šikmo před sebou, tak asi do výše ramen, s dlaněmi otočenými vzhůru. Jako bychom do rukou chytali z balkonu padající peřinu. I hlavu (pohled) mírně pozvednout, záda narovnat. S nádechem a následným pronášením první sloky vnímáme, jak náhle v rukou držíme kouli jemné energie a světla (prány).
Se slovy „… vše zalévá“ dlaně volně stáčíme dovnitř dolů (či jiným potřebným smě­rem) a tu pránu ze své náruče a dlaní vyléváme. Je to střed a čas výdechu a dalšího nádechu.
Ruce tak ponecháme a ještě dokončíme hlasitým vyslovením druhé sloky, po které pak po chvíli zvolna stáhneme ruce opět k tělu.

.
 
Světlo prapůvodní lásky
a prapůvodní harmonie,
vše čistí, narovnává.
Jas Boží milosti
vše zalévá.
 

 
Tady a teď,
jedno jediné jest,
a jedno jediné koná.
 
 
                   
 
 
     Vykonáno jest.     

Pokud máme vyslovit ještě nějaké další konkrétní požehnání, pak nejlepším oka­mžikem je právě nyní – onen věnec růží.86) Něco lze pouze procítit a mentálně vyslo­vit, něco nutno vyslovit nahlas (to je vždy nejlepší). Buď stručný a jasný.
Zároveň je to vhodný okamžik léčitelského působení nebo i další praxe.
A v případě takovéhoto vnoření dalšího individuálního krátkého a zde nyní neuvádě­ného individuálního obřadu (zatím neznámého), pak na jeho závěr hlasitě pronášíme stvrzení o jeho ukončení: „Vykonáno jest.“

Pozn. 107:
Po obřadu „vylévání poháru požehnání“ se většinou pokračuje již jen ukon­čovacími kroky modulů (magických obřadů), v nichž byl tento vrchol práce vložen jako součást hlavního modulu. Následuje například úklid, propouštění andělů, otvírání prostoru, a podobně.

 

 

Úžeji jsme se spojili se svou podstatou, se svou duší a v jednotě s Matkou Zemí a Otcem všech vesmírů. Stali se opět světlem, zářící bytostí plnou světla.

Nyní se opět přibližuje okamžik, kdy po dokončení následných uzavíracích krocích svého meditačního bloku převezmeme znovu moc jak nad svým tělem, tak též dalším svým osudem v děních vnější iluze hry na jevišti „školy života“. Chaoticky propletené hry o velmi mnoha měnících se dějstvích, které mají jediný cíl – naši gnosi. Rozšíření našeho poznání, zkušeností, vědomostí, získání dovedností, odolnosti i síly, načerpání moudrosti, i posílení své vlastní mravní vyspělosti. Abychom se naučili rozdávat lásku i odpuštění a svým vzorem pomáhali dalším božím dětem nalézt jejich vlastní správ­nou cestu ve hmotné světské iluzi – projekci všech myšlenek do hmotného světa.
Abychom poznali vyšší pravidla hry – kony vesmírů; abychom pochopili obecná pravi­dla koexistence (respektování a nezasahování), a pak i konsensu (domluvy) a koope­race (vzájemně výhodné spolupráce).
A přitom nezapomenuli – čím vlastně jsme a jaký je smysl života.

 



Vysvětlivky pod čarou:

81) … Mantra je de-facto „název programu“ a zároveň vlastně i celou větou shrnutý stručný a srozumitelný popis celého smyslu přivolávaného energeticko-informačního děje, který je vyslovením onoho „názvu“ spouštěn (to aby byl ten název srozumitelnější). Toto musí být napřed vždy sestaveno (naprogramováno) a pak do obecného kosmického systému vloženo … zapsáno. Pokud to pak někdo chce použít (vyvolat, přivolat), musí napřed svůj aktuální nástroj (tělo) k tomuto programu děje připojit (doladit) častým užíváním (trénin­kem) a před vlastním užitím naplnit své vnitřní baterie energií. Aby jeho „mobilní vysílač­ka = tělo“ se frekvenčně synchronizovala s oním naprogramovaným dějem (procesem). Potom správné a vědomé vyslovení mantry spouští přenastavení probíhajících dějů v energeticko-informačních silových polích planety tak, aby v následném čase došlo k realizaci konkrétního záměru s tím spojeným.
Ten princip platí i pro prastaré mantry zapsané v sanskrtu. Kdy „zápis onoho textu“, tedy „spouštěcí jméno procesu“ (= aktivační klíč) býval autory též i zestručněn. Text ze zkratek bývá vždy značně nesrozumitelný (ztrátou smyslu některých pojmů, frází a zkratek) a pů­sobení je nutné potom dešifrovat na základě delšího praktického používání a prožívání a sledování tekoucích energií i informací s tím spojených).
Obdobně fungují i komplexnější delší texty: „modlitby“ a „chvalozpěvy“.
Čtení některých textů je velmi nebezpečné, čtou se jen jednou – při vyvolání!
Není dobré číst nahlas něco, co nevíme – co to znamená, co to provede!

82) … Osobní jméno, lze užívat i komplexní jméno s rodem.
Máme-li již své duchovní jméno – použijeme je.

83) … Z fyzikálního pohledu se vlastně jedná o energii vakua, ale frekvenčně nastavenou pro jinou hustotu dimenze (zahuštění, tedy „pásmo frekvenčního ladění“).

84) … Do místa hráze mezi řití a pohlavím.

85) … Jediná omezení jsou ta, která jsme si dali my sami a přijali je. Na kterých jsme se dohodli s ostatními, stejnými jako my.

86) … Rébus k řešení – kde je zobrazen ten okamžik?

Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.