---

2024

---

Vstup

• aktuálně

• bude

• bylo

Rozpravy

• témata

Rukopis

Zdraví

Odkazy

Sbírky

• texty

• media

• prezentace

Archív:

• r. 2024

• r. 2023

• r. 2022

• r. 2021

• r. 2020

• r. 2019

• do 2015

Kontakt

---

Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)

Černá díra

a její techniky

Zveřejněno: 30.11.2023
Poslední korektura: 04.04.2024

---

Černá díra a její techniky

Upozornění:
Dostali jsme se k tématu svým principem zajímavému i užitečnému. Pro dobré zvlád­nutí potřebujeme jednak jistotu ve své možnosti a v to, že to prostě tak jde. To zjis­tíme tím, že to vyzkoušíme, ověříme si to. Pochybnost – ta zablokuje cokoliv. Také důležitou podmínkou je, že člověk v tomto okamžiku přeci jen již něco dokázal. Tedy že dobře zvládl a hlavně si ověřil všechna předchozí cvičení a ví, že svým duchem je schopen přetvářet především svůj vnitřní svět. Ten vnější se pak tomu podrobí.

---

Černá díra je zvláštní fenomén, o kterém vědci rozpřádají mnoho diskusí a teorií, většinou založených na 3D+1 představách, tj. třech směrech a jednom prý „jedno­směrném“ času námi dosud poznaného hmotného vesmíru. Nejsem astrofyzik ani ja­derný fyzik, avšak ze svých meditačních zkušeností vím, že onen oficiální vědou uzná­vaný Einsteinův prostor a jeho matematický popis je jen zvláštní variantou (a to ještě asi dosti nepřesnou) skutečného a obecnějšího vícedimenzionálního prostoru, ve kte­rém dokonce dochází ke vzájemnému prolínání a také ovlivňování většího počtu po­dobných specifických podmnožin. A vzájemné prostupy jsou možné, o čemž svědčí velké množství důkazů nejrůznějšího druhu, před kterými současná věda raději zau­jímá politiku pštrosího postoje – s hlavou zanořenou hodně hluboko v písku. Včetně jejího nereagování na mnoho nalezených prastarých hmotných artefaktů – důkazů po kosmickém cestování. Neboť pak by oficiální věda musela prohlásit, že vlastně toho o skutečnosti opravdu mnoho neví, že však jediné je zcela jisté, a sice, že vše je vlastně zcela jinak.

Kvantová fyzika již dlouho otřásá základními postuláty zkostnatělých oborů fyzi­ky, hlavně fyziky mikro- a makro-světa. Na jejím základě vyrostla řada dalších hypo­téz a již je v nich místo právě i pro vazbu mezi psychikou a realitou. Mnohá pozorová­ní dávají za pravdu i jiným modelům reality. Což vše je právě o posunu vědění o zcela nové možnosti.
Zároveň to vůbec neznamená, že bychom museli vyhodit mnoho dosud velmi dobře a do praxe dobře dovedených fyzikálních základů pro veškeré inženýrské obory. Ty samozřejmě platí a dále pokračují ve své užitečné práci.

---

Přehled alternativních fyzik

Za posledních asi tak 50 let se ve světě objevilo vícero prací, zabývajících se sna­hou o pochopení a výklad mnoha mechanismů působících v kosmu – vždy mimo „kla­sický“ výklad konzervativní vědy. Většinou také poukazují na demagogický podvod a neplatnost teorie a především některých prací A. Einsteina, jež tvoří základ současné­ho oficiálního myšlení – jež takto brání rozvoji technologií tím správným, pro lidstvo užitečným směrem.
Vzhledem k tomu, že jsou oficiální vědou popírány, či raději ignorovány, doprovázené snahou úřadů o jejich umlčení a zastavení výzkumů zakázaným směrem, asi na nich je něco hodně důležitého a pro vládnoucí hmyz finančnický velmi nebezpečného. Tato kniha si neklade za cíl jejich porovnávání a rozbory, nýbrž pouze užití tohoto tématu v metafyzice, tedy v duchovních oblastech. Proto nyní jen pouhý výčet jmen a pojmů pro jiné vážné zájemce hledající odpovědi na své otázky. Cesta výzkumníků bývá zají­mavá. Veškeré teorie vždy stejně nakonec prověří až čas a praxe.

* Dílo Nikolaje Levašova – Anizotropní vesmír – zabývá se propojením mezi kos­mickými hladinami různé hustotní úrovně právě prostřednictvím černých děr v jedné vrstvě – rovnající se slunci v systému sousední hustotní vrstvě. Důležitá je v tom i myšlenka, že kosmos své vakuum nemá homogenní.

* Další zajímavý postoj k problému černých děr zaujala také kniha AllatRa, právě z hlediska univerzálnějšího kosmického nadhledu. Kromě mystických pohledů také be­re i v úvahu kvantový pohled na realitu. Podle této názorové základny se v rámci Uni­verza u černých děr v podstatě jedná o „kosmický vysavač s drtičem“ spojený s ja­kousi tavební pecí.¹¹⁰⁾ Základním úkolem tohoto „kombajnu“ je již nepotřebné a do­sloužilé kosmické smetí odepsaných makro-systémů totálně rozebrat na elementární stavební kameny. Tedy na základní energetická a také informační kvanta. Takto recyk­lovanou energii a informační moduly pak znovu vrátit zpět do kosmické hry k vytváře­ní nových a čistých komponent – základních stavebních prvků pro další pokusy tvůrců. Tedy, že naše nejmenší dosud poznané částice jsou vlastně z tohoto úhlu pohledu již poměrně hodně velké konstrukce složené z mnohem jemnějších a dosud neprobáda­ných elementárních dílů.
Toto jsou fyzikální náhledy společnosti AllatRa, a ty v podstatě nesouvisí s jejich další zvláštní snahou o vybudování nového „světového“ náboženství pracujícího opět pro jiný cizí zájem … náhradou za starý rozpadající se systém. Či spíše to vypadá, že fyzi­kální pravda je v této jejich hře opět jen trojským koněm dosažení jiných cílů a zájmů ve snaze získání moci v řízení světa. Podle základního propagandistického modelu … když máme pravdu v jednom tvrzení – tak tedy bude pravdivé i naše druhé tvrzení.

Ty dva výše uvedené zdroje tedy přes mnoho pravdivých či věrohodných fakt však v některých kruzích budí jistou nedůvěru právě kvůli jejich jiným zájmům a aktivitám. Hlavně ten druhý případ. Zda oprávněně – nevím, prozatím jsem neměl možnost vše ověřit.

Zde tedy ještě další a snad ještě mnohem více důležitá jména a práce:
* Genadij I. Šipov a A. J. Akimov (a další jejich spolupracující kolegové) – teorie vakua a teorie torzních polí.
* Podobně výzkumy Nikolaje A. Kozyreva s jeho zrcadly zakřivující prostor i čas.
* Georgij A. Sidorov objasňující fyzikální podstatu Slovanské mystiky popisující strukturní uspořádání vesmíru.
* Amatérský fyzik Nassim Haramein a jeho nové axiomy fyziky, práce s vakuem, geometrie hyperprostoru, jednotná teorie polí, fraktální teorie.
* Prstencová teorie zcela likvidující dvě dříve užívané „základní fyzikální síly silné a slabé interakce“ a plně je nahrazující elektromagnetickým polem.
* Holografické uspořádání vesmíru.
* N. Tesla … jeho utajená, před lidstvem uschovaná (ukradená) práce o volné energii (technickém využití éteru).

To je jen krátký výčet hlavních témat a jejich autorů. I když se každý tou proble­matikou zabývá po svém, z hlediska svého úhlu pohledu a analyzuje fakta získaná je­jich osobní praxí – tak všichni oproti oficiálně uznávané „vědě“ mnohem lépe popisují a vysvětlují, jak vlastně fungují základy kosmu. Myslím si, že jejich názory se navzá­jem vůbec nekříží – spíše se budou doplňovat do komplexního pohledu na fungování celého vesmíru (ne pouze toho, co vidíme pouhým okem).

Zde všude se již počíná objevovat vazba mezi fenoménem prány a elementárními kameny hmoty, ale také vazba na informačně-energetická pole jako součást systému hmotě nadřazenému. A tedy vlastně také vztah vědomí vůči podvědomí a nadvědomí.
Stačí si pouze uvědomit věcně a funkčně vysokou blízkost (podobnost) popisů těchto pokusů jejich výzkumu a závěrů z toho plynoucích s mnohými prastarými mystickými texty véd. Vyměnit jen slova, jako vakuum a prána, či jiná … a uvědomit si, že přes značnou propast času vlastně všichni popisují zřejmě totéž. A ještě to doplnit již jen sdělením, že původně se sem lidské rasy dostaly formou meziplanetárních výsadků … Zřejmě tedy ty staré texty naprosto přesně popisují skutečnou kosmologii, kterou my se snažíme teprve odhalit. Opět a znova objevujeme kolo.

---

Kdysi pradávný člověk díky svým praktickým zkušenostem bez problémů dokázal ohnout větev, spojit oba konce vláknem a pomocí tohoto „naprostého nesmyslu“ pak na dálku ulovit zvěř a nasytit rodinu – bez matematicko-fyzikálních analýz posvěce­ných naší „vědeckou společností“. Kdyby se na problém tehdy šlo podle dnešních pos­tupů – „civilizace“ by vyhynula do konce první zimy. Tím nechci vůbec říkat, že jen praxe je potřebná (tomuto bludu věroučné ideologie jsme již jednou, nedávno podlehli a opět na to doplatili). Ale dnešní postupy ovládání vědy (řízení) jsou veskrze špatné. Matematici, fyzici a … jsou skvělí – pouze jim poroučí diletanti pracující proti zájmům lidské společnosti.

Teorie bez praxe je utopie.
Praxe bez teorie je chaos.

Praxe inspiruje teorii – teorie musí pracovat pro praxi a obě společně povznášet člověka k nebesům a lidského ducha k Bohu. Vše musí být v rovnováze a důležité je všímat si a témata spojovat. Veškerá dělení a oddělování jsou cestou do slepé uličky u většiny oborů – jen je otázka, jak dlouhá ta ulička vždy je, než poznáme, že tudy dále již cesta nevede.

Stejně tak i dnes, díky inspirací shůry seslaným – byť i jen částečným vědomos­tem, s použitím některých dalších poznatků podle stupně našeho rozvoje, smíme toto „zařízení černých děr“ prakticky využívat.¹¹¹⁾

---

Černé díry se ukazují jako velmi mocný prostředek právě při práci ve vícedimen­zionálním prostoru. Tedy na hraně a pomezí těla, nemoci a zdraví, vědomí, podvědomí a nadvědomí, uzdravujících energií a destrukčních energeticko-informačních podpro­gramů implantovaných do člověka. A též i na pomezí interakcí s astrálními larvami, dravci a jinými pidivajzlíky občas se prohlašujících za bohy. Také na hraně styku s vyš­šími bytostmi světla a jiných vyspělých entit. A i obecně, neboť kulturnost civilizace ve vyšším kosmickém pohledu se nehodnotí podle technické vyspělosti a podle velikosti smetišť, která po sobě zanechají, nýbrž podle velikosti ducha a právě toho, jak po sobě uklízí.

Ten, kdo dokáže zkoncentrovat takový energetický náboj, který dokáže svým božským jasem v člověku spálit všechno nahromaděné smetí a při tom člověka v jeho hmotné existenci nespálit, nýbrž při tom jej ještě duchem nasměrovat k vyšší úrovni – takových mistrů po světě mnoho nechodí. Rozhodně ne tolik, kolik by jich bylo potře­bné. A není jednoduché se to vše naučit. Ježíš to také musel nějaký čas v Indii tréno­vat, než se mohl ze svých studijních cest vrátit domů a předvést, co se ve světě naučil.

Ale na planetě je i tak hodně různých a dobrých léčitelů, i když slabších a bez schopnosti spálit všechno to špatné a již nepotřebné smetí, které se při léčení uvolní. Také dokáží zkoncentrovat hodně síly a správně nasměrovat a očistit nemocného člo­věka, ale zároveň hodně onoho vyhnaného a uvolněného balastu se pak často zase přestěhuje na nové místo. Tyto energeticko-informační viry opět snadno ulpí na ně­kom jiném (anebo se opět vrátí), pokračují ve vyživování astrálních bestií a není kon­ce běd. A v takovém okamžiku je nástroj černé díry – drtiče tohoto smetí, který lze mentálně ovládat a vhodně programovat, velmi cennou pomůckou.

Černá díra vlastně je jakýsi alchymistický kotel, který veškeré uvolněné a i nevi­ditelné svinstvo rozdrtí a rozebere na elementy a znovu přemění na základní energii, kterou vrátí ke Zdroji Všehomíra, do kamen k Nejvyššímu Stvořiteli všech vesmírů. Ten dokáže již znovu vše správně využít, když my jsme to nezvládli. A proto je černá díra skvělý doplněk pro léčitele pracujícího se světelnou energií lásky. Láska je skvělá pro léčení a povznesení člověka, ale nepřetěžujme ji prací v kanalizačním systému. To by pak rychle mohla přijít o svou sílu i nadšení.

---

Základní postuláty potřebné pro praxi

Protože „černá díra“ je černá, není vidět. Avšak ne vše, co není vidět, neexistuje. Je to zvláštní realita jiné dimenze a může být poznatelná jen podle svých specifických vnějších projevů.¹¹²⁾ Pracuje na jiných hladinách existence, než je hmotný 3D prostor a prostor našich dosavadních vědomostí a neznalostí.

Má vysokou specifickou přitažlivost pro objekty, které jsou s ní v interakci, tedy pro „hmotu“ stejného druhu – stejných frekvencí. Takovéto útvary, které se dostanou do kritického dosahu černé díry svého typového druhu jsou „černou dírou“ nezvratně zachyceny, pohlceny a zcela rozebrány. Jsou transformovány na základní energii a ta je pak vyzářena – převedena k základnímu potenciálu pro další užití ve formě čisté energie. Toto jejich záření a energie se však projevuje již na jinodimenzionální hladině (na hladině vakua), než působily pohlcené objekty. Z našeho pohledu černé díry mo­hou sloužit především pro likvidaci již nepotřebného a škodlivého „smetí“.

„Černá díra“ rotuje. Rotace jí dává její sílu a stabilitu a zároveň je prostředkem jejího řízení. Jsou dva typy, či směry rotace, které se v součtu navzájem nulují. Nasta­vením své rotace vůči potenciálu vnějšího prostředí může toto prostředí také v jistém dosahu specificky ovlivňovat. Protože se jedná o jev vysoké singularity vícedimenzio­nální reality, tak naše představa disku rotujícího kolem osy zářícího paprsku (jak to na internetu tak rádi kreslí), ta je zrovna tak „přesná“, jako přirovnání chování lopatky v leteckém motoru Rolls-Royce k principu působení mixéru na jahody v představách mravence uskakujícího před ramenem zahradní sekačky. Ale nám již výše naznačená představa principu rotace černé díry pomůže se s ní mentálně domluvit.

Černou díru lze působením z vyšší úrovně vytvořit a také zrušit. Lze ji přesně nastavit na určenou hladinu „hmoty“ (lépe vyjádřeno reality), na které má pracovat. Je tedy programovatelná a mentálně ovladatelná svým tvůrcem. Z toho také plyne povinnost tvůrce (člověka) zrušit každou takovou díru po splnění daného úkolu, pro který ji vytvořil. Tedy nenechávat za sebou pracující neinteligentní a bezprizorní ob­jekty. Mohly by zdivočit, narůst a později napáchat značné škody. Nechtějme, aby Otec Nebeský neustále po nás musel něco uklízet.

Lépe se ovládá dvojice černých děr, opačně rotujících (protisměrně). V celkovém nadřazeném systému se ve větší vzdálenosti od sebe ve svých účincích vyvažují a ne­ohrožují vzdálenější prostor. A podle charakteru své vnitřní rotace každá působí trochu jinak, a tak se navzájem ve svém žádoucím působení doplňují. A pokud se k sobě při­blíží na kritickou vzdálenost, vyruší se.

Černé díry, které budeme používat, vznikají v našem mentálním prostoru, kde se střetává řada kosmických vlivů. A jejich výsledný vektor působení se nakonec pro­kopíruje do hmotné reality. Proto jejich účinek zde je zásadní, výrazný a okamžitý, i když poznatelný projev a finální dopad může mít jistou časovou setrvačnost.

V blízkosti takovéto dvojice děr vznikají zvláštní příznivé podmínky pro vytvoření a řízení tzv. „červího tunelu“ meziprostorem, a spojujícího dvě „červí brány“. Neplést si červí bránu s černou dírou! Je mezi nimi zásadní rozdíl!

Černá díra je určena pouze pro smetí, není určena bytostem, i kdyby byly na nižším stupni vývoje, než jsme my. Pro odvedení bytostí se zase užije čer­ví tunel se svými branami. Otec pak již ví, co ony potřebují a kam patří. Pokud však do černé díry některá astrální larva sama spadne, není nutné ji za každou cenu zachraňovat. Osud je osud.

---

Otevření a programování dvojice černých děr

Z počátku, hlavně při nácviku jsem zároveň používal gesto rukou tak, jak mně to intuitivně naskočilo. Samozřejmě později to lze užívat i pouze počátečním vyslovením, i jen mentálně – ta gesta mi však stále ještě pomáhají. Tato gesta jsou silně individu­ální záležitostí a musí si je procítit každý sám.

Vytváří se a ruší vždy najednou celá dvojice děr.

Jednu černou díru otevíráme od nás na dosah ruky šikmo vlevo před námi a rotu­je vlevo (proti směru hodinových ručiček). Druhou otvíráme opět na dosah ruky před sebou šikmo vpravo, rotuje vpravo (ve smyslu hodinových ručiček). Prostě obě ruce od sebe vpřed a do boků zatočit a oblouky zase k sobě. Rukama (uvolněnými prsty jako „štětci“) tvoříme vodorovné „kroužky“, jako kdyby odpadkové koše, ve výšce asi tak našeho pasu.
Najednou.
Zároveň s plným soustředěním pronášíme tato slova vytvoření černých děr:

Vlevo a vpravo,
dvě černé díry        (… na veškeré smetí …)
na dobu …            (trvání tohoto obřadu)
tvořím  –  roztáčím  –  otvírám  –  teď.

Tím jsou v mentálním prostoru vytvořeny dvě černé díry. Je tam formulována také jejich důležitá časová podmínka autodestrukce. To pro případ, že bychom je na konci práce opomněli zrušit. Lze stanovit pevnou dobu aktivního trvání obou děr buď v délce přesného času (vymezit je), či nastavením konkrétního přesného okamži­ku – času jejich uzavření (zrušení), anebo je možné použít dynamickou podmínku formulovanou např.:
„… na dobu trvání této …“
„… do konce tohoto obřadu …“
tak, jak to také často dělávám (nemusím se stresovat hlídáním hodinek, zda náhodou již nejsou uzavřeny). Nicméně i tak, v okamžiku, kdy jich již není potřeba, je vhodné je raději co nejdříve vědomě zrušit (viz dále). Samozřejmě pak je možno, pokud si toho vyžádá změna situace (potřebnost), stejným způsobem kdykoliv znovu otevřít nový pár černých děr a okamžitě jej začít používat.
Skutečně fungují stejně jako odpadkový koš – likvidátor.

Pozn. 143:
Černé díry po svém vytvoření se chovají jak dobře vycvičení psi. Sice zůstá­vají na místě, kde jsme je vytvořili, pokud si třeba jdeme právě něco podat, avšak pokud třeba při práci s klientem se kolem něj pohybujeme – jakmile je potřebujeme – jsou na dosah. Asi jako pouzdra koltů „zavěšených u pasu proklatě nízko“. Prostě nestaráme se, kde jsou – jsou právě tam, kde potře­bujeme, aby právě byly.
Je dobré o tom vědět.

---

Takto vytvořená dvojice děr je ve stavu obecně surovém. Aby „nezdivočely“, proto je potřebné je co nejdříve po jejich otevření předprogramovat. Stanovit, jakým způsobem se budou chovat, jak mají pracovat. Ihned po nezbytném nádechu pokračo­vat a vyslovit následnou formulaci, kterou se černé díry funkčně doladí, nastaví jejich pracovní režim.
Zároveň při tom užívám gesto:
Obou dvou se při tom seshora v klidu zlehka dotýkám jako by nad středem (kroužků) tam, kde jsem je vytvořil, každé díry dvěma prsty. Rovným ukazovákem a prostřed­níkem (vzduch a oheň) těsně u sebe, ostatní tři prsty složené vedle sebe a skryté v dlani.

Pro léčitelské účely i univerzálně se osvědčuje toto programování:

Vše cizí a negativní,
energie destrukční,
čipy a implantáty,
falešné částice,
falešné kódy a falešné informace,
staré programy a staré vzorce,
  –  
role a postoje minulé i současné,
všechny příčiny, průběhy a následky,
všechna depozita a příležitosti
a vše s tím spojené a skryté,
  –  
vlivy disharmonické a závoje iluzí,
a všechno co jinak omezuje
a svobodnému rozvoji brání,
a vše co nařídím,
  –  
ze všech úrovní bytí,
napříč časem a prostorem,
včetně vazeb na pozadí utajených,
  –  
to vše černé díry uchopí  –  pohltí!

To je základní univerzální program, jednotlivé sloky i verše mají svůj smysl a význam. Tímto je oběma černým dírám upřesněn jejich automatický pracovní režim. Tedy nastaven jejich vstupní filtr. Všimněme si, že je tam také detailně rozvedena i již nepotřebná karma, včetně souvislostí.
Ještě je nutné upřesnit, co se s tím vším má v dírách stát – příkazem určení:

V černých dírách vše se rozpadá,
v čistou energii transformuje.
  –  
K prapůvodnímu Zdroji,
k Otci nebes  –  vše se navrátí.

Nyní teprve ukončím gesto doteku – ovládání a programování obou černých děr.

První a třetí blok (vytvoření a určení) je podstatný, musí být vysloven vždy.
Prostřední blok v podstatě může být podle potřeby i upraven (možná i rozšířen). Pokud budeme dlouhodobě používat tento univerzální standard, který již máme jaksi „zafixován“ a jinou variantu neužíváme, pak v případě nutnosti je možné „tělo progra­mu“ při otevírání černých děr třeba i takto zkrátit:

Vše podle mého univerzálního nařízení,
a vše co nařídím,
to černé díry uchopí  –  pohltí a rozdrtí
v energii transformuje  –  čistou Otci vrátí!

Pozn. 144:
Mistr Zdeněk K. při terapii klienta si vytváří svůj pár černých děr podle návodu a pro každého klienta v jeho blízkosti „klientův pár černých děr“ – určený pro všechno to, co z klienta odstraní. Tam to ihned likviduje.
Prostě třídí odpad.
Pro tento případ bych klientův pár černých děr doporučil z pohledu klienta roztočit vůči němu stejně jako u sebe (od těla a ven), takže z mého pohledu vlastně opačně … z důvodu symetrie ve čtverci.

---

Použití černých děr

Dále se již můžeme spolehnout na automatický provoz dvojice černých děr vy­tvořených v naší těsné blízkosti. Zvláště pokud pracujeme pouze na sobě (osobní tré­nink). Automatická likvidace smetí uvolněného naší meditací je zajištěna.

Nebo v případě náročnější práce, anebo práce na někom jiném, většinou k zá­věru léčebného působení, kdy jsem sice něco odstraňoval a čistil a ne vždy to ihned mentálně přesouval do černých děr – lze na závěr ještě jednou posbírat všechen uvol­něný a kolem v uzavřeném rituálním prostoru vířící balast a uklidit prostor před jeho odemknutím. K tomu je vhodná následující modifikace recitace z předchozí podkapi­tolky (samozřejmě, lze vhodně rozšířit a upřesnit).
Tento úklid lze provést také i během práce a rovněž tak i mezi jednotlivými různými obřady, pokud díry nejsou již zavřené. Není však problém je kdykoliv opět otevřít.

Celé se to skládá ze tří fází:
1/ vysloví se „odkud se odvádí …“, tedy který prostor se čistí, kde to je
    (každý si upřesní vždy podle svých podmínek a své práce);
2/ co se uklízí;
3/ s gestem se to vloží (odhodí) do děr.

Druhá fáze (gesta si každý stanoví sám) – úklid a zametání:

Do rukou beru
vše uvolněné
i dosud ulpívající,
  –  
vše cizí a negativní,
energie destrukční,
čipy a implantáty,
falešné částice,
falešné kódy a falešné informace,
staré programy a staré vzorce,
  –  
role a postoje minulé i současné,
všechny příčiny, průběhy a následky,
všechna depozita a příležitosti
a vše s tím spojené a skryté,
  –  
vlivy disharmonické a závoje iluzí,
a všechno co jinak omezuje
a svobodnému rozvoji brání,
  –  
ze všech úrovní … (mého) bytí
napříč časem a prostorem
včetně vazeb na pozadí utajených,
  –  
to vše sbírám  –  odvádím.

Třetí fáze (s gesty odhazování smetí do černých děr) – likvidace (vždy vyslovit):

Všechno to špatné,
anebo již dosloužilo,
do černých děr vkládám.
  –  
Černou dírou pohlceno, tam se rozpadlo.
V čistou energii transformováno,
ke Zdroji se vrátilo.
Právě  –  teď!

Pokud z celého textu náhodou něco vypadlo, není nutné se hned stresovat. I tak byla účinnost tohoto smetí vážně narušena. Spolehněme se na svou intuici, na její ve­dení. Nechme také trochu práce i jiným bytostem, ochranným a strážným andělům blízko nás. A když, tak zameťme ještě jednou.

---

Pokud jsme v průběhu např. léčení již použili to hlavní koště, a chceme-li, můžeme ještě jednou zamést okolí již zkráceným postupem, například:

Všechno špatné při léčení uvolněné,
do černých děr vkládám.
  –  
Černou dírou pohlceno, tam se rozpadlo.
V čistou energii transformováno,
ke Zdroji se vrátilo.
Tady  –  a teď!

---

Uzavření a zrušení černých děr

Pokud jsme při otevírání stanovili dynamickou časovou podmínku omezující fun­kčnost černých děr na dobu práce, v podstatě není nutné nic dělat. Nicméně i tak je vhodné, již z výcvikově metodických důvodů, když jsme díry vytvořili, vždy po ukon­čení práce je řádně uzavřít a zrušit (tedy vysavač po sobě uklidit).

Pokud jsme v průběhu práce nepoužili předchozí text a hlavně kolem sebe vidíme ještě nějaké dírami nepohlcené pozůstatky „černých shluků“, je dobré použít k zame­tení „koště“ předchozí recitace. Teprve pak je uzavřít.

Podobně také např. jasnovidný léčitel, když pozoruje ještě nějaké energetické špinavé chuchvalce poletovat kolem léčeného klienta, může je i jen gestem ruky a mentálním nasměrováním postrčit stejnými slovy do onoho gravitačního kotle na smetí.

Vlastní ukončení činnosti dvojice černých děr a jejich zrušení pak zajistí vyslovení formulace:

Černé díry uzavírám,
uzamykám  –  destabilizuji.
Díry v sebe navzájem se hroutí.
Černé díry ruším  –  teď!

I v tomto okamžiku používám vlastní gesta – která mi kdysi intuice přinesla. Ani jsem si tehdy neuvědomoval, co jsem začal automaticky dělat. Jinak je to individuální záležitost, může si je vytvořit každý sám. Po delším tréninku pak již jednou budou sta­čit dokonce provést i jen gesta bez vyslovování … avšak s plným vědomím toho, co právě děláme.

Gesta se mi navázala na jednotlivá slova:
„uzavírám“ … ruce s roztaženými prsty pokládám ze shora na „vrcholek“ černých děr (jako-by míčů) tam, kde jsem si je na dosah vytvořil, asi jako bych je položil na kompotové sklenice ležící na stole;
„uzamykám“ … prsty zahnu asi tak, jako bych ty sklenice s kompotem chtěl uchopit;
„destabilizuji“ … dlaně „s kompoty“ začnu stáčet k sobě – opačně proti původní rotaci černých děr (pravou doleva, levou doprava);
„Díry … se hroutí“ … obě sevřené ruce „i s kompoty“ (dírami) vodorovně přesouvám před sebe, až se ruce přede mnou „překryjí“ – tedy obě proti sobě rotující „koule“ se spolu prolnou, spojí, jedna druhou pohltí, rozruší.
„… ruším – teď“ … z toho místa pak s lusknutím prstů obou rukou je „rozstřelím“ do stran.
Složitě popsáno a při tom je to jeden plynulý rychlý symetrický pohyb oběma rukama.

Pozn. 145:
Protože černé díry jsou útvar dislokovaný v mentálním prostoru, je při této činnosti vhodné mít mozek naladěný v hladině alfa. Nejsnáze zavřenýma oči­ma. Kdo zvládá vidění jemnohmotných útvarů i otevřenýma očima, nemusí je zavírat.

---