Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)

Aura a čakry

(o zářivém biopoli živých organismů)
Aura - její zpevnění

Zveřejněno: 27.03.2024
Poslední korektura: 08.04.2024

 

Zpevnění aury

Jak již bylo probráno, naše osobní aura má mnoho úkolů, funkcí a významů. Jeden z nich je také ten, že na úrovni silových polí aura představuje též naši osobní ochranu. Tedy představuje do jisté míry i bezpečnost a nedotknutelnost naší vnitřní integrity – především z úrovně vnějších silových polí a jejich efektů.185) I když v prů­běhu našeho života je toto „brnění“ každodenními střety značně potlučené, zprohýba­né, leckde zrezivělé a také silně děravé. A častokrát naším špatným neuspořádaným životem i zevnitř propálené. Z mnoha děr ven „trčí šípy“ do nás implantovaných pro­gramů, působících v našem podvědomí pro cizí prospěch.186) Trčí z nás „tykadélka“ různých astrálních larev a jiných parazitů. A kolem nás neustále se sacími brčky létají další neviditelní fujtajblíci s jedinou touhou, kdykoliv se pořádně napít z naší základní životní energie, vysávat nás. A pak máme mít nějakou sílu a také být zdraví. Imunitní odolnost i celková odolnost naší aury je totiž závislá též na její kompaktnosti (povr­chové neporušenosti) a také na úrovni „naplnění našich vnitřních baterií“.

Z tohoto důvodu je nutné věnovat pozornost i pročištění, zpevnění a uhlazení vlastní aury. A také být schopen v případě potřeby si zpevnit některé ochrany a ku práci přivolat také vhodné pomocníky. A nezapomenout vždy ve správný okamžik to provést.

Např. stahovat a zpevňovat svou auru, když sám vstupuji do svého vlastního a již vysvěceného a chráněného prostoru, kde pravidelně medituji, je celkem zbytečné. Avšak na druhou stranu, právě v tom okamžiku je vhodný okamžik k tréninku oné dovednosti. Nejvýše je potřeba ze sebe otřepat vše, co jsem kde cestou na sebe na­sbíral a očistit se … aby se to pak při meditaci nedostalo do mých hlubších úrovní jak těla (prostoru vnitřního aurického pole), tak i do mého podvědomí a hlubinné paměti. Výhodou technik uváděných v této knize je, že tento problém je automaticky řešen příslušnými správně pronášenými „průpovídkami“.

Pokud však v tomto mnou užívaném prostoru budu léčit někoho jiného, nemůžu vědět, jaká astrální havěť z něj poleze a zda se nebude na oplátku chtít odvděčit po­ctěním své parazitické přítomnosti právě mou auru. Právě v tomto okamžiku je nutné provést zpevnění své aury a je na místě také přivolat další pomocníky z vyšších úrovní reality.187) Právě pro tento případ následné nutné likvidace těchto astrálních parazitů je zase vhodné ovládat techniku práce s černými dírami.
To vše důležité bylo již zpracováno v předchozích kapitolách vždy tam, kde to právě z hlediska metodiky výkladu bylo právě aktuální.

Pokud zase po meditaci, kdy sám jsem ve značně excitovaném stavu a všem astrálním larvám v blízkém okolí zářím jako maják uprostřed hodovní tabule, kde já sám svou aktivovanou pránickou energií jim mohu posloužit právě coby jejich hlavní chod, pak se rozhodně vyplatí před vyjitím z tohoto svého chráněného svatého pro­storu „stáhnout knot své petrolejky a ještě nasadit ochranný cylindr“. Toto zpevnění své vlastní aury po provedení duchovní práce ještě před opuštěním chráněného pro­storu a odchodem do ulic, to již bylo podrobně popsáno v kapitole „Fixace, parkování, děkování“.
To samé je pak nutné provést i pro druhou, léčenou osobu. Jinak místo právě odstra­něných potíží se promptně dostaví a zahnízdí zase problémy jiné, ještě dříve, než do­jde domů. A jak to provést s ošetřovaným klientem – na to jsou zase jiné kurzy a školení.

Pozn. 211:
Na tomto místě je dobré ještě zmínit to, že tak jako lze trénovat fyzickou sílu a … včetně odolnosti proti vnějšímu působení u bojových sportů, tak skuteční mistři po dosažení své základní mistrovské úrovně ve svém výcviku přechází na posilování a ovládání především svého pole (aury). Jak z hledis­ka akčnosti, tak i obrany a též i odolnosti. Část těchto tréninků by mohla mít společný název „pancíř“. To však již není náplní této knihy.

Stažení aury (zpevnění)

Je nejjednodušší variantou ochrany.
Je potřebné vědět, že člověk permanentně duchovně konající má po jisté době auru podstatně větší než ostatní lidé. Pro vysvětlení principu této techniky lze auru přirov­nat k nafouknutému balónku. Pokud poloměr této bubliny zmenšíme, povrch se proni­kavě zpevní, nebude v něm takové pnutí. Navenek povrch balónku sice bude pocitově měkčí, ale bude odolnější proti proražení. Zároveň vnitřní náplň se jako když „zhutní“. Nejedná se tedy o upuštění páry (ztráta síly), nýbrž jako kdybychom trochu „stáhnuli“ vnější plátěný obal balónku (jeho oplet) a to co je uvnitř (symbolicky plyn), jako by tím vlivem to mírně zkapalnělo (snížil se vnitřní přetlak hrozící roztržením obalu).
Provedeme to prohlášením:

Auru na 90 cm stahuji – teď!

Jako pomůcka pro lepší soustředění (vědomý prožitek) – mě v tomto okamžiku vždy automaticky začaly cvičit ruce, proto ještě přidávám i popis doprovodných gest. Než začnu vyslovovat uvedenou mantru – zvednu a roztáhnu ruce asi do výše očí, mírně před sebe a na šířku více jak loktů. S nádechem pronesu první část věty a při vyslovování závěrečného „teď“ otevřené dlaně sevřu v pěsti (uchopím „auru za její okraj“) a s výdechem je zároveň prudce stáhnu před sebe a předloktí zkřížím před prsa do „X“ a přitisknu k hrudi. To písmeno je znamením Ondřejova ochranného kříže a v tom okamžiku zpevňuje i naše svalstvo. To je vše.
Případně ještě po vyslovení lze provést nádech, zároveň s uvědoměním si tohoto ná­dechu dovnitř do sebe celým povrchem těla. Není to však výslovně nutné, ten pocit většinou přijde časem sám. Toto nadechnutí již většinou vyžaduje zvládat vizualizaci a umět ve svém těle vyvolávat a také vnímat pocity. Skvělou průpravou k tomuto vnímání svých vnitřních pocitů je Šulcův autogenní trénink.

Pročištění aury a aktivace malých štítů

Pokud jsme se předtím pohybovali někde v nechráněném prostředí plném astrální havěti (na ulici, v nákupním středisku a podobně), je poměrně jisté, že na nás rovněž ulpělo něco z toho negativního a destrukčního, co tam poletuje (a že tam toho je více jak dost). Do jaké míry a jak hluboko, není podstatné. Pokud zrovna máme na někoho léčivě působit, třeba i na dálku, nebo třeba jen tak pro sebe si meditovat, je vhodné se napřed sám očistit. Podle stupně znečištění, a také podle té které výcvikové školy, existují různé techniky, různě komplikované.
Může tomu předcházet i speciální rituál s využitím kouře, koupele pod vodopádem za současné recitace různých speciálních manter… Anebo i jen krátká, již nacvičená tech­nika s vhodnými gesty.

Tuto celkem rychlou techniku je vhodné zařadit hned za předchozí stažení aury. Její účinek se časem bude stupňovat podle toho, jak dalece pokročí náš pilný trénink i v dalších částech celé techniky „zažehnutí světla“.
Pro začátečníky v tomto okamžiku je vhodné si aktivovat dlaně jejich lehkým chvilko­vým třením o sebe, několika malými kroužky.

Obě ruce (dlaně) držíme přibližně svisle a křížem před hrudí ve vzdálenosti asi 20 cm od těla tak, aby vnitřní ruka byla k tělu hřbetem a vnější hřbetem ven od nás. Dlaně s předloktími v tom okamžiku před naší hrudí zaujaly podobu obráceného pís­mene „V“. S prsty volně roztaženými a dlaněmi mírně od sebe, jako bychom mezi ni­mi drželi balonek či klubíčko velké asi jak spojené pěsti. Krátce a malými kroužky to klubíčko mezi dlaněmi zlehka jako kdyby válíme. Představujeme si při tom, že všech­no to někde pochytané špinavé smetí z naší aury stahujeme a mezi dlaněmi právě do onoho klubka motáme. Jako když pářeme vlnu ze starého svetru. Během tohoto stáčení (motání) pronášíme text:

Vše co není mé,
je cizí a disharmonické,
za okraj aury vytláčím!

A s posledními slovy vnější rukou (její hřbet směřoval od nás), v gestu zastavení kroužení a jako když uchopené klubíčko, nyní rychle otáčíme dlaň od nás ven a celou ruku přitom vytrčíme od sebe s prsty následně směřujícími vzhůru. Prostě to klubko špíny gestem té vnější dlaně odhazujeme od nás pryč (za okraj aury vytláčím).
Druhá, vnitřní ruka při tom tvoří protipohyb. Otáčí se dlaní k nám a při tom ji rychle položíme až na hruď.

Pozn. 212:
Po delším tréninku, až když již máme vše automaticky a rychle zvládnuté a hlavně procítěné, lze v případě naléhavé potřeby i pohyb rukou provést pou­ze myslí. Bude to fungovat také (například když někde na veřejnosti netou­žíme máváním rukama budit zbytečně velkou pozornost).

Po tomto odmrštění všech v našem poli posbíraných aurických nečistot ven pryč, je vhodné ihned aktivovat čakry a posílit tak ochrannou funkci svého aurického pole. K tomu je vhodné mít ruce již dříve aktivované jejich třením. Tedy do doby, než nám stačí pomyslet a „jiskřičky prány“ v našich dlaních již běhají.

Ven vystrčenou ruku, co odhodila ono smetí, necháme zvolna klesnout. Druhou rukou, nyní drženou před tělem dlaní k sobě, začneme svisle pohybovat před čakrami nahoru a dolů (středně rychle), jako když něco před tělem od čaker odsekáváme. Ruka i prsty jsou volné asi jako když „smetáček“, kterým se zepředu ometáme, asi na dlaň od těla. Není nutné se dotýkat ani základní, ani korunní čakry (nad hlavu ruku nedáváme, nejvýše před čelo). Pronášíme při tom:

Čakry čistím, čakry spojuji.
Cizí napojení – odstraňuji.

Při tom, během těchto několika pohybů nahoru a dolů bývá ruka někdy postupně jakoby odtlačena vpřed před nás, dále od těla (není podmínkou). Tento pohyb již dříve pránicky aktivované dlaně před tělem vlastně zároveň rozproudí i pránu kolem čaker v kanálech ida a pingala.

Na závěr tou rukou s jejím posledním (jedním) zvedáním od spodu břicha vzhůru až nahoru, asi tak k čelu, počneme zároveň po celou tu dobu tvořit kroužky. Jako by­chom tím ku tělu naháněli vzduch (pránu) a zároveň recitujeme:

Přední a zadní štíty roztáčím.

Zvýšený průtok prány tak roztočí čakry a jejich lotosy se o trochu více rozvinou. Jejich zadní strana rovněž tak. Tím rozvinutím čakry jednak začnou intenzivněji kon­centrovat a do těla nasávat pránickou energii (jsou to přeci energetická čerpadla) a zároveň se spojí v jednolitý obranný štít vpředu i vzadu (vize navlečeného pancíře). Dále tento aktivovaný stav již pouze stabilizujeme konstatováním – slovy:

Ochranné pole je stále aktivní!
Tak je – tak zůstává!

Zároveň právě v tomto okamžiku většinou také složím obě ruce na hrudi, s dla­němi volně překříženými a setrvám tak jeden celý vědomý (pozorovaný) nádech.

Varianta očištění aury a lehká aktivace čaker

Dříve jsem k tomu samému účelu používal starší variantu cvičení a bez slovního doprovodu. Napřed se chvíli třou dlaně a prsty o sebe pro oživení prány v rukou.

Pak se provádí fáze očisty:
jedna ruka s prsty bříšky lehce spojenými jakoby ve špetce (mudra, spojuje potřebné živly) se volně pohybuje kolem trupu vlevo a vpravo ve svislé rovině nahoru a dolů po parabolickém oblouku vytaženém až nad hlavou. Tedy po jednom boku nahoru nad hlavu a po druhém boku dolů a zpět. Několikrát.

Následuje aktivace čaker:
opět stejným držením všech prstů ve špetce (anebo s prsty uvolněnými, jako by tvo­řily štětec) se ve svislé rovině před tělem, kousek od těla, před čakrami, vykonávají rychlé vířivé malé kroužky a postupuje se zdola nahoru. Začíná se u dolních čaker a postupně se to zvedá až do výšky čela a zase zvolna zpět dolů. Opět několikrát. Roztáčíme si takto čakry.

Tím je provedeno čištění aury od různých nachytaných balastů a aktivace čaker, tedy naplnění energií. Bez dalších ochran.

Opět platí stejně jako u všeho ostatního. Účinnost a sílu zajistí předchozí pravi­delný usilovný trénink. Když již pocítíme, jak ta gesta a pohyby probudí naše tělo, pak již často stačí jen jeden pohyb, anebo i jen na něj pomyslet. Pocity nám sdělí – že vše již pracuje tak jak má.

Posílení ochran – technika tří křížů

Přes to vše při náročnější práci, zvláště při léčení klienta, kdy většinou nelze do­předu vědět, jaké astrální příšerky v sobě nosí a co vyběhne z jeho pole ven, je přímo nutné posílit celou svou vlastní ochranu. Ta svým blokujícím efektem musí kolem nás působit ve všech směrech. V Indii se tomu říká „vytvořit ochranné kruhy“. Tam na to před modlením (mantrováním) a meditací použijí standardně tzv. 3G mantry (guru, Ganéša a Gájátrí) uvedené v kapitole „Hinduistické zahajovací a ukončovací mantry – Doporučené mantry před zahájením práce“. Ty však nejsou ochranou proti cíleně vedeným magickým útokům provedeným někým proti nám z vnějšku. Proti takovým útokům je potřebné použít silnější kalibr, například „kabalistický kříž“, „mantry pancí­ře“ anebo „ochranu fialového plamene“, případně jiné techniky odpovídající danému typu magického boje.

Pro běžnou potřebu denní praxe však plně postačuje ochranná technika zvaná „tři kříže“. Při nácviku si lze v daných směrech ve vzduchu před sebou – gestem ruky vy­tvořit (nakreslit) kříže podle následujícího návodu a poté provést gesto jejich roztočení máchnutím rukou. Ale pokud se to člověk naučí mentálně vizualizovat svým vnitřním zrakem, pak je to méně nápadné a stejně účinné, rychlé a kdykoliv pohotově použi­telné v každém prostředí.

Provedení – vizualizujeme si (představíme) v ruce štětec namočený ve zlaté bar­vě (světle), pokud potřebujeme, tak si vizualizujme třeba i tu nádobku se zlatou bar­vou (zlatým světlem, já při nácviku používal zlatý fix). Tím „štětcem“ pak přímo před sebou před očima nakreslíme oním zlatým světlem rovnoramenný kříž (řecký, ne la­tinský). Druhý stejný pak vedle něj o cca 45º šikmo vpravo a třetí zase naopak o stej­ný úhel od středu před očima – šikmo vlevo. Jako když jeden je před námi a vedle něj přibližně před našimi rameny jeho dva pobočníci. Následné „rozmetací“ gesto vypadá, jako bychom jejich středy svými prsty 3× najednou přeškrtnuli tak, že první tah vede­me ihned od středu posledního vytvořeného levého kříže až na střed toho pravého a odtud zase ihned zpět k levému a ještě jednou jeden stejný pohyb zleva vpravo. V podstatě pohybem podle psaní symbolu písmene „Z“ jejich středy propojíme a záro­veň je takto uděleným impulsem (na „tři facky“) rozmístíme či roztočíme kolem sebe. Ony se již samy správ­ně rozmístí.

Jako slovní vyjádření prováděné skutečnosti, nápovědu a zároveň po delším ná­cviku vlastně mantru spojenou s touto aktivitou a tedy tuto realitu nakonec vytvářejí­cí, doporučuji při provádění výše popsané vizualizace vyslovovat mantru:

Tři zlaté kříže tvořím.
Ve třech směrech a
ve třech úrovních bytí
září, chrání, harmonizují.

Při nácviku v soukromí je dobré tu vizualizaci vždy doprovázet skutečnými pohy­by své dominantní ruky. Obvykle to vychází první řádek pro kreslení a ty tři poslední řádky na ona tři mávnutí – „rozmetání“.

Smysl – rovnoramenný kříž je z hlediska jin – jang energeticky zcela vyvážený. Představuje v rovnováze propojené všechny čtyři základní živly kolem svého utaje­ného středu – pátého živlu (světla). V pradávných dobách se také užíval jako symbol světla, tedy symbol slunce. Kříže jsou potřebné tři, neboť je nutné zabezpečit všechny tři úrovně bytí ve vzájemné jednotě (jejich součinnost je zajištěna propojením právě přes jejich středy188)). Proto je také „rozháníme“, aby se v pohybu rozmístily správně kolem nás, aby působily ve všech směrech, „ve všech úrovních bytí“.
Většinou mívám pocit, že se mi rozmisťují postupně vzadu, vlevo a vpravo (i když jsou pohyblivé), ale není to dogma. Podobně jako v boji – když jsou krytá záda a boky, pak lze veškerou svou sílu věnovat na řešení problému, který je přímo před námi. A přední směr je můj pracovní směr, směr plného soustředění. Většinou potom na čele pociťuji jakési rozjasnění. Vnímání a pocity každého však jsou vždy vysoce individuální.

Pozn. 213:
Ve druhé významové hladině je potřebné si uvědomit, že je potřebná ochra­na jak proti vnějším směrům, tak ale jisté nebezpečí na nás číhá i uvnitř na­šeho pole – přímo v nás samých. Po celou dobu naší hmotné existence jsme totiž provázeni čtyřmi „entitami, jakoby bytostmi“, či principy s námi perma­nentně spjatými. Jsou stále rozmístěny kolem nás a relativně v těsné blíz­kosti. Dvě entity, vlevo a vpravo, nám často špatně našeptávají. Třetí, zad­ní bytost stojící za námi představuje naši minulost a naše pradávné zkuše­nosti a je „relativně neutrální“ ve smyslu, že působí buď proti nám, nebo spolupracuje s námi – podle našeho špatného či správného postoje. Tedy zda jsme či nejsme ve vleku obou našeptávačů, pak nás brzdí a podráží no­hy, anebo nás tlačí vpřed. Čtvrtá bytost je před námi vepředu a snaží se nás vést tou správnou cestou, k vyšším kosmickým principům. Jenže tuto radu lidé většinou neposlouchají a dají více na své boční našeptávače. Jenže lidé netuší, že až se jednou bude vážit jejich srdce na vahách bohyně spravedlnosti Maat, tak tam zároveň stojí i všichni čtyři pokušitelé, ale ten­tokráte v roli udavačů (čtyři kanopy vedle rakve). A vydávají o nás svědec­tví, neboť jsou součástí nás samých.

 

 



Vysvětlivky pod čarou:

185) … Pro vysvětlení a hlavně pochopení zda je to možné a o co se vlastně může jednat – alegorie odjinud:
Naše planeta doprovázející své Slunce a letící společně s ním kosmickým prostorem … ten prostor není zcela prázdný, proto i ona potřebuje mít celé „vrstvy“ různých ochran. Proti drobnému kosmickému smetí je chráněna atmosférou, ve které drobné kamení a družice shoří před dopadem na zem. Větší sice dopadnou – avšak mnoho škody nenaro­bí. Proti hodně velkým útvarům, které by jí sice mohly pocuchat, ne však zničit, ale mohly by vyhubit život na ní … proti těmto nám zde božští předci zanechali skryté technologie na jejich rozstřel ještě před jejich dopadem.
Co však s částicemi, které vidět ani nejsou?
Tedy s kosmickým záření, které je jak částicového, tak i vlnového charakteru? A proti těmto neviditelným, avšak reálným hrozbám je naše planeta vybavena právě opět nevi­ditelným silovým polem elektromagnetické povahy. Zbytek již je opět jednoduchá školní fyzika, o které je dobré také něco znát. A na naprosto stejném principu pracuje i naše aura – specifické biologické silové pole našeho těla.

186) … Pro snazší přiblížení normálnímu chápání je to psáno obrazně. Ve skutečnosti se jedná o rezonanční vazby mezi naším prostorem (hmotným i nehmotným vnějším polem) a mnoha jinými vnějšími anténními systémy. Ty totiž mají také své vlastní elektromagne­tické silové pole a bývají součástí celých rozsáhlých přenosových sítí, soustav těchto dílčích polí (jejich elementů).

187) … Moje léčitelka jim říkávala „andělé“ … na tom označení nezáleží. Jako spíše na tom, že na zavolání přijdou a jsou to velmi silná vysokofrekvenční silová pole s vysokou inteli­gencí. Často pomohou zabezpečit to, co jsme opomenuli, ba dokonce komunikují a pora­dí, pokud se s nimi léčitel umí domlouvat.

188) … Vlastně je to jen jiná varianta Šivovy jantry – viz.

Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.