2024
• r. 2024
2024
• r. 2024
Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)
(o zářivém biopoli živých organismů)
Hlavní čakry základní aury
Zveřejněno: 02.03.2024
Poslední korektura: 07.04.2024
 |
| Obr.: 10 Muladhára |
Chromově žlutý čtverec v bílém středu kola čakry (víru) se čtyřmi okvětními plátky ohnivě červené barvy s přídavkem kapky karmínově rudé. Ve čtverci je kouřově našedlé barvy trojúhelník (ženský), otočený hrotem dolů – symbolizuje lingam163) a je obtočený neprobuzenou kundaliní šakti. Ta je symbolem základní životní síly (ví se o ní a nekreslí se).
Základní rezonanční bídža-slabika je mantra země Lamm reprezentovaná zlatým znakem psaným v sanskrtu. Je vhodná jako čisticí mantra a její soustředěné rezonanční vyslovování je užitečné pro prvotní očistu a uzemnění a vlastně i prvotní energetickou aktivaci taktéž i u všech ostatních čaker. Přestože je to slabika země, tak v sobě nese zároveň i sílu všech ostatních živlů. Tedy váže na sebe všechna skupenství hmoty – pevné, kapalné, plazmatické i plynné (země – vodu – oheň – vzduch). Proto je její hodnotou číslo 4 (v prostoru 6 … kostka, kříž ze šesti čtverců, 3D vězení hmoty pro dosud nerozvinutého ducha).
Písmena zlatě psaná na okvětních lístcích jsou odshora směrem doprava (z pohledu pozorovatele): vamm; šamm; kšamm a samm („přepsáno“ pro české čtení). Jsou to slabiky – znaky sanskrtské abecedy a při správném vyslovení mají i kouzelnou uzdravující moc. Neboť všechny znaky jsou napojeny na konkrétní „božské“ principy (fyzikálně řečeno – jsou frekvenčně laděné).
Pozn. 197:
Vždy všechny okvětní lístky u všech čaker jsou laděné a podle tvrzení indických jogínů ta frekvence z každého lístku je směrována do jednoho z vnitřních energetických „kanálů“ („potrubí“), která u dané čakry začínají (jsou jí napájena) a kterým je pak dopravena ke všem tou danou frekvencí vyživovaným orgánům těla. Asi jako krevní rozvod těla proudí žilním systémem, tak v tomto případě ta energie teče (proudí) vnitřními strukturami elektromagnetických polí v těle – podobně asi jako tekou (i prosakují) podzemní vody v hlubinách Země.
Bod ukotvení je pánevní pleteň, mezi konečníkem a pohlavními orgány (hráz, tzv. příčný sval). Vlastně málem až „na povrchu těla“. V tom místě pracuje, ale hlavně je jí „obsazen“ též i prostor níže – mezi nohama (hýžděmi). Asi tak až 5 cm od těla. Jako když si na ní sedíme – „vrtí“ se nám pod … Tento vnější prostor „mimo tělo“ je vlastně vnějším pracovním prostorem čakry a zároveň i jejím projevem – jejím vnímatelným (viditelným) silovým polem při výraznější aktivaci této čakry.
Základní, také kořenová čakra. Čerpá pro nás základní životní sílu a energii od Božské Matky Země ve 3D prostoru hmoty.
Země; vliv na tělo, kosti; napojený smysl – hmat.
 |
| Obr.: 11 Svadhisthána (první verze) |
 |
| Obr.: 12 … autor Harish Johari (druhá verze - viz pozn. 164) |
Světle modrý měsíční srpek na bílém (vodním) kruhu kola164) čakry lemovaného šesti temně rudými okvětními lístky (energií plynoucími šesti dimenzemi).
Základní rezonanční bídža-slabikou je mantra vody Vamm (retní polohláska), psaná zlatým písmenem. Tato mantra je v této čakře vhodná jak pro čištění, tak i její aktivaci, tedy „roztočení“ a tím zvýšení intenzity „čerpání energie“.
Zlatá písmena na okvětních lístcích jsou zvukové frekvence slabik (psáno od shora a doprava v kruhu): bamm; bhamm; mamm; jamm; ramm; lamm. Poslední tři slabiky jsou mantry vzduchu, ohně a země. Slabika „ma“ je mantrou – uctivým oslovením Matky (božské Matky přítomné v každé ženě, která již dosáhla tohoto stavu svého bytí … tedy je to i uctivé společenské oslovení každé ctihodné a starší ženy).
Prostor podbříšku za stydkou kostí, křížová nervová pleteň, prostor měchýře, vaječníků, pochvy a dělohy u žen.
Voda je základem života a i symbolem pohybu, proudu, neustálých změn v životě i přizpůsobení se a také značné prudké divoké síly, včetně cyklického točení (víru). Lineární přítok energie první čakrou se zde rozvíří. Měsíc pak je vládce cykličnosti, rovněž tak i emocí (nálad i změn). Čakra rovněž souvisí s rozmnožováním a sexuální činností – je také zdrojem zrodu nového. Zde při správném vyváženém spojení obou principů jin i jang dochází k aktivaci značného množství energie (tantra, viz poznámku na okraj [194] uvedenou již dříve). Je čakrou vzájemného zrcadlení, zesilování. Pokory a přijetí, také touhy. Její činnost ovlivňuje i kreativitu (fantazii, inspiraci, tvořivost) a má vliv na sebevědomí.
Podmínkou úspěšného oplodnění je nutná zároveň i značná energetická aktivace celé pánve a podbříšku. Jen pouhá dodávka semene je pro otevření (aktivaci) mateřských funkcí organismu a přijetí semene vejcem velmi málo. Především z hlediska nutné počáteční akumulace energie potřebné pro následné zdárné uchycení plodu v děloze a jeho další správný vývoj.
Pozn. 198:
Podle zkušeností starých žen, tato čakra má své specifické energeticko-informační spojení též s krční višudha čakrou. Především při zvýšených sexuálních aktivitách.
Voda; vliv na krev, žluč, semeno; napojený smysl – chuť.
Manipůra – ze svého dřívějšího nepřesného umístění, coby čakra živlu ohně vždy se vznášejícího nad zemí a nad vodou, a jsoucí níže než se nachází již všechny zbylé plynné složky hmotného prostoru, byla nově přesunuta tam, kam správně patří. Její pořadí se tím nezměnilo, stále zůstává třetí čakrou. Což je zřejmé i z jejích dalších vazeb vůči tělesným vazbám, ke kterým je nyní blíže. Oproti dříve v internetu uváděnému obrazci zmizely dva lístky, jejich barva však zůstala.165) Nyní však nejsou známé semenné slabiky okvětních lístků v tomto posunutém umístění. Věřím, že indičtí výzkumníci – jogíni je časem upřesní.
 |
| Obr.: 13 Manipůra (první verze) |
 |
| Obr.: 14 (druhá verze) použity brány - Harish Johari |
Dolů směřující rudý ohnivý trojúhelník v bílém středu lotosu čakry je symbol elementu ohně a jeho energie (výživa) je zde směrována dolů (do hmoty těla). Tento karmínový trojúhelník může být kreslen se svými třemi bránami (vždy uprostřed každé strany, jak je vidět na druhém zobrazení).
Modré okvětní lístky čakry symbolizují modrý okraj plamenů a rovněž i prosvětlenou a odháněnou tmu. Jejich počet je osm. Odpovídá to umístění pořadí v pilíři čaker a též své vazbě na ostatní čtyři živly.
Informace pro doplnění: výzkumy hoření na orbitální stanici (v prostředí malé tíže) ukázaly modré plameny. Rovněž tak povrch plamene (plazmy) tryskající z raketových trysek ve vakuu.
Základní rezonanční bídža-slabika čakry je mantra ohně Ramm (retroflexní polohláska), psaná zlatým písmenem. Tato mantra zde rezonančně vyslovená je vhodná jak k pročištění čakry, tak i její aktivaci, roztáčení, snadno se vyslovuje. Výslovnost bývá rytmická, rychlá a živá přesně tak, jak jsou živé a divoké plameny ohně … to je rozdíl oproti mantře země a vody, které jsou svým vyslovováním poměrně „pomalé“ a i oproti mantře vzduchu, který zase zvolna expanduje do velkého prostoru (a v rychlosti svého proudění je také fyzikálně omezen).
Písmena přiřazená k okvětním lístkům nyní nejsou známa.
Pupeční pleteň. Oblast uvnitř břicha v prostoru za pupkem. Tedy pod žaludkem v prostoru střev. Zde je čakra i zdrojem tělesného tepla (podpora funkce trávení – „spalování živin“).
Čakra při trávení uvolní energii jídla a odevzdá ji tělu, nestravitelný zbytek vrátí k zemi. Podle svého umístění čakra svou energií bezprostředně přímo ovlivňuje zpracování poživatin (její trávení, spálení a ohnivou alchymistickou přeměnu). Zde se tvoří též základ imunity. Hned vedle v dosahu je tenké střevo a slezina, které právě toto mají v náplni své práce a tlusté střevo a játra odpovědné zase za vstřebání energie a živin i jejich čištění (prvotní filtraci). Čakra na tomto svém místě má vztah k potěšení (játra), zvláště pak z jídla.
Oheň; vliv na střeva, žaludek; napojený smysl – zrak.
Na místě původní manipura čakry se nyní nachází nově oznámená sluneční čakra. Právě pro svůj světelný efekt bývala dříve nevědomě spojována s ohněm (manipura čakrou). S tou však tvoří ohnivý tandem, neboť ohnivé reakce jsou vždy i zdrojem světla. To pak však následně již samo a volně letí prostorem.
Její funkce jsou již poněkud vyššího řádu.
 |
| Obr.: 15 Sůrja |
 |
| Obr.: 16 Slovo sůrja a znak SUMm |
Zlatý sluneční kotouč s jasně zářivým středem (tečkou) prosvětlující vzdušnou atmosféru Země, což symbolizuje její nazelenalé zbarvení (živlu vzduchu bývá přiřazena zelená barva).
S ohledem na kvalitu Slunce – božského patrona čakry, barva deseti okvětních lístků tohoto lotosu je teplá červeno-oranžová. Původní počet okvětních lístků s jejich mantrickými slabikami zde zůstal na svém místě od dříve tu umístěné manipura čakry – lístky jsou svými vibracemi (zvuky slabik) i napojením vázány na vnitřní energetické toky – nádí, vycházejících do těla právě odtud z tohoto místa.
S touto sluneční čakrou je svázána rezonanční mantra Summ. Problémem je, jak tuto mantru zapsat zlatým písmem do zlatého slunečního kotouče. Proto jak název čakry, tak i její mantra jsou zde zobrazeny zvlášť.
Druhým problémem bylo získat tvar zápisu. Nakonec pomohl internetový překladač.
Moje praktická zkušenost s touto čakrou v její kvalitě je, že rezonanční užití (vyslovení) této mantry zde bývá zpočátku značně problematické (důsledek staletých blokací čakry). Proto je vhodné při nácviku v této čakře zpočátku používat čisticí mantru Ajmm. A teprve až po nějaké době nácviků a čištění pak přistoupit k vyslovování domovské rezonační mantry Summ.
Zlatá písmena na deseti okvětních lístcích pak nesou zvukové frekvence slabik (psáno od shora doprava v kruhu): retroflexní slabiky damm; dhamm; namm; zubní slabiky tamm; thamm; damm; dhamm; namm; a retní slabiky pamm; phamm.
Čakra se nachází uvnitř v horní části břišní dutiny v blízkosti „sluneční nervové pleteně“ (solar plexus), za žaludkem a slinivkou a též v blízkosti nadledvinek, pod bránicí.
Tato čakra je zdrojem sebedůvěry, zdrojem i vědomím vnitřní síly. I když budeme odpoutáni od vnějšího světa, přesto vlivem svého vnitřního světla ono okolní prostředí ovlivňujeme. Tak jako Slunce vyživuje své planety a osvětluje vše kolem sebe.
Sůrja je ezoterická (skrytá) čakra, je centrem formování i prosazování principů etiky a šíření přesvědčení, co je správné. Souvisí tedy s vnitřním mravním kodexem, který si do tohoto pozemského prostředí duše původně s sebou přináší a také během svého života i tvaruje. Zde je část světla duše – bilance života zvaná svědomí.
Energeticky aktivuje samoléčení, odpovídá za zdraví těla a je též zdrojem léčitelských schopností. Souvisí i s tím, co jsme či nejsme schopni tzv. „strávit“ (především psychicky). Proto má vztah i ke zpracování stravy.
Světlo, vlastností světla je šíření, záření a nezničitelnost.
Světlo se vždy vyskytuje i v blízkosti ohně, osvětluje okolní prostor, umožňuje nám vidět a taktéž je nositelem života, i informací (přesněji dat). Vzniká v nitru hvězd a šíří se kolem nich. Je mu vyhrazen střed magického kříže živlů.
Usměrněné světlo se vyznačuje i specifickými silovými efekty (laser).
Pozn. 199:
Tento „pátý živel“ pro mnohé čtenáře zřejmě bude překvapením. Ale je to utajená síla, a neustálá součást kosmické polévky. Světelný foton je ještě menší, než ony základní částice hmoty: elektron, proton a neutron, které vystupují již jak ve struktuře hmoty pevné, tak i kapalné a plynné a tvoří i základ jejich „volné směsi“ zvané plazma (oheň … čtvrté skupenství hmoty). A přitom světelné fotony jsou mnohokrát větší, než ta dosud stále nepolapitelná energie vakua (má i mnohé jiné názvy). A přitom se pokaždé může chovat různě, vlnově či částicovým způsobem. Je nositelem energie, případně také i informací (dat).
Říká se jí též srdeční, přestože srdce na ní spočívá pouze svým dolním hrotem. Jakoby spočívalo na zlaté misce (zářícím podnosu). Srdce samo je hrudája(mm) a je centrem prožívání citů a emocí. Vyrostlo z první buňky vzniklé oplodněním vejce matky spermatem otce. Má specifické a dosud neodhalené a nedoceněné postavení (ne však funkci čakry) a i teprve nedávno odhalenou zvláštní konstrukci i tvar. Hlavně však to je rezonátor spojující nás s Otcem Nebeským a zároveň nositel jeho světla a plamene naší duše. Navíc čakře anahátě je přiřazen živel (síla, energie, frekvence), který se srdcem samým nemá prakticky nic společného. Nicméně právě s ohledem na těsnou blízkost anaháty a hrudáji dochází k jejich silnému funkčnímu sepětí – takže anahátu je možno považovat za jeden z pólů srdce („dolní konec“).
Tolik o tom, že čakra anaháta má se srdcem společné pouze to, že „náhodou“ jsou navzájem těsně blízko sebe.
V těsné blízkosti této oblasti jsou ještě další „pomocné“ čakry. Indové je znají a je možné s nimi také pracovat. Podle mého názoru i zkušeností, pokud anaháta je pročištěna a naplněna energií a rozsvítí se, ty sousední jsou tak mezitím rovněž harmonizovány a posíleny a spolupůsobí tak jak mají – je tedy zbytečné se jimi zvlášť zabývat. Mimochodem mezi nimi byla šikovně uschována i sůrja čakra, která nyní je přesunuta na své místo, kde patří (viz předchozí kapitolu).
 |
| Obr.: 17 Anaháta |
V bílém středu květu lotosu spočívá hexagram (šesticípá hvězda) ze dvou protnutých rovnostranných trojúhelníků kouřově šedozelené barvy v bezbarvém středu (vzduchu, životodárné prány). Okvětí je tvořeno dvanácti rumělkovými až temně červenými lístky, představují expanzi energie do dvanácti směrů kruhu.
Trojúhelník hrotem vzhůru je mužský – Šivův. Druhý s hrotem dolů symbolizuje šakti, tedy ženský princip a její nezměrnou sílu jóni (dělohy). Celkově ta hvězda symbolizuje jejich spojení a dosažení vyvážené, harmonizující rovnováhy obou principů – energií (asi jako čínská monáda). Puritánům se to zřejmě líbit nebude, ale to spojení, které tento symbol vyjadřuje je tak těsné, že těsnější již ani být nemůže. Mezi bohy a i v tantře je jejím vyjádřením společný jednolitý ásan zvaný jab-jum. Je zdrojem obrovské energie, pokud se s tím potenciálem umí pracovat.
Základní rezonanční bídža-slabika anaháta čakry, vhodná jak pro její čištění tak i posílení a energetickou aktivaci, je předopatrová polohláska Jamm, opět psaná zlatým znakem. Vyslovujeme ji opět s plnou vědomou koncentrací na místo čakry stejně tak, jako i u všech ostatních. Je to mantra vzduchu, tedy i vanoucího větru.
Na dvanácti okvětních lístcích pak jsou opět zlatě zapsány slabiky jejich frekvencí (psáno od horního lístku v kruhu doprava): hrdelní slabiky kamm; khamm; gamm; ghamm; nosové namm; předopatrové čamm; čhamm; džamm; džhamm; nosové ňamm; retroflexní neznělé tamm; thamm. Tyto slabiky posilují dvanáct vědomých kvalit srdce a podvědomého myšlení: blaho (blaženost); mír; harmonii; lásku (milování); porozumění (pochopení); empatii (vcítění se); jasnost (přehlednost, vhled); čistotu (čirost myšlenek); jednotu; soucit; laskavost (dobrotu, přejícnost); odpuštění.
Nachází se v prostoru nad bránicí, na úrovni dolních plicních laloků a spodního „hrotu“ srdce, přibližně poblíž dolního výběžku hrudní kosti.
Anaháta čakra je zdrojem čirého světla plynoucího z eucitů (nepodmíněné euforické prožitky a pocity: ticho – klid – mír – harmonie – radost – štěstí – všeobjímající láska – soucit – nesmírná blaženost – jednota a soucítění), pro které neplatí žádný rozum a nemají žádnou příčinu. Ty k nám přichází přímo od Zdroje Všehomíra, pokud je umíme zachytit. Je místem rozsvícení duchovního srdce, kdy čiré světlo se jak sluneční vítr šíří do všech směrů bez ohledu na překážky, které svou silou prozáří.
Je rovnovážná uprostřed kmene čaker (čtyři hlavní čakry nahoru a čtyři dolů) a když jsou vyváženy a stejně silné oba principy (jin i jang), pak je sídlem harmonie. Tehdy jí energie protékají plynule vzhůru i dolů a také i do čtyř horizontálních směrů (a každý hned do tří úrovní bytí) – proto je symbolem šesticípá hvězda postavená na hrotu166) a dvanáct okvětních lístků v kruhu.
Aktivace této čakry posiluje již uvedené kvality srdce a přemáhá tak nežádoucí rušivé vlnění, „proudy ve vědomí“ (tzv. vrutti), pocházející z duchovní nevědomosti a projevující se v kategoriích:
„asha“: přání, touha, chtivost, naděje;
„cinta“: přemýšlivost, úzkost, trápení se;
„cesta“: úsilí, usilování;
„mamta“: náklonnost, majetnictví, chamtivost;
„dhamba“: arogance, ješitnost, marnivost, marnost;
„viveka“: diskriminace, rozlišování;
„vikalata“: malátnost, deprese;
„ahamkara“: domýšlivost, egoismus, pýcha, „všedovolování si“;
„lolata“: žádostivost, lakota, sobectví;
„kapatata“: pokrytectví, dvojakost, „dvojí metr“;
„vitarka“: nerozhodnost, hádavost, lpění na tvrzení;
„anutapa“: lítost, spalující bída, výčitky svědomí.
Vzduch; má vliv na plíce; napojený smysl – čich.
Vysvětlivky pod čarou:
163) …
Lingam … svisle postavený ohlazený kámen, jenž je zároveň i hmotným symbolem určitého principu. Tedy je naladěný na jisté frekvenční pole a protéká jím daná energie. Je to prostředek soustředění při rituálních obřadech … pomůcka meditační koncentrace – neznalými dogmaticky myslícími pozorovateli mylně považována za modlu. Je to i zástupný symbol zrodu kosmu (kosmické vejce v latentním stavu před zrodem vesmírů), jako takový je i zdrojem počáteční síly. Zároveň představuje i centrální osu, kolem které se točí celý vesmír. Je anténou spojení (komunikace s tím principem, ke kterému byl lingam naladěn). Tedy ve hmotě ukotvený a naladěný „vortex“ – tedy energeticko-informační prostupná brána (pouze pro tok informací a energie oběma směry … funkcí lze přirovnat k obrazovce počítačového monitoru při „vstupu“ do internetu).
Lingam sám může mít podobu kaménku hlazeného ve tvaru vejce postaveného na špičce. Anebo vztyčeného sloupu (různé velikosti), kdysi menhiru, obelisku, u dávných Slovanů kamene Alatyru (střed světa a centrum mytologického vesmíru), ale i svaté sochy, zázračně působící ikony, či oltáře. Rovněž je to symbol Šivova údu, a tedy i příslušného orgánu všech mužů.
V principu je to funkční anténa – pro toho, kdo s tím umí pracovat. Pro ostatní neznalé … „jen kámen“.
164) …
Anebo odraz bílého měsíce koupajícího se na modré vodní hladině jezírka (?) … vychází to stejně a možná překlad, ze kterého jsem čerpal (citoval), nebyl dobře proveden. Anebo autoři psaných výkladů nebyli dosti pozorní a vnímaví? Nevím! Často ten nakreslený měsíční srpek bývá nahoře spojený v kruh, jak jsem to našel i u indických zdrojů. Pak by to skutečně mohl byl „úplněk plovoucí po jezeře“ prozářeném jeho světlem. Viz druhý obrázek čakry … drobná odchylka kresby vycházející z výkladu symboliky.
Technická poznámka: měsíční světlo je polarizované se specificky silnými vlastnostmi. Ke stejnému jevu polarizace světla dochází i při šikmém odrazu světla na klidné, stojící vodní hladině, či jiných lesklých plochách.
165) … I když vůči domovskému živlu čakry je ta modrá barva zdánlivě nelogická. Viz však popis jantry. Na druhou stranu jsem však už viděl i fialovou auru kolem ohně – byl to oheň půdži (obřad hómy), tedy obřadní a transformační oheň reagující i na pronášené mantry (modlitby).
166) …
Tento symbol je starý, prastarý. Do světa jej z jeho původní vlasti na svém srdci přinesl a roznesl učitel Ježíš. Prapůvodní smysl je tedy spojení a sjednocení ženy a muže, včetně sexuálního aktu („co bůh spojil – člověk nerozlučuj“). Proto je to i symbol a koncentrátor velké magické síly.
Právě proto, teprve až později, byl satanisty ukraden. Původně byl užíván v kostelech, až mnohem později byl přiřazen jako pracovní symbol jejich nástroji zotročení světa – židům. (Upozornění: je to psáno s malým písmenem. Nejedná se tedy o národnost. Jedná se o deformované učení víry, jejíž opravu mocní onoho etnika, kterou jim přinesl a nabídl boží posel Ježíš – odmítli.)
Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.