• r. 2019
• r. 2019
Stezkou moudrosti – sjednocené poznání
Rozpravy badatele o věcech spirituálních, posvátných, rituálních, tajných, tajemných a záhadných.
Co vím a smím, to sdělím.
z doby veřejné přednáškové aktivity v letech 2014 - 2015
Stezkou moudrosti .. přednášky Ing. M. Šmídy
Stránky obsahují odkazy ke zdrojům, na které jsem se odvolával při přednáškách.
Posluchači si mohou informaci ověřit přímo u zdrojů, bez zdlouhavého hledání.
| Úvod | ARCHÍV | Videa, hudba | Obrázky, nákresy | Prezentace | Texty, knihy | Odkazy na zdroje |
Převod do archívu při rekonstrukci stránek: 22.09.2019
Druhý pocit z prvního stupně autogenního tréninku prohlubuje příjemné uvolnění těla a vyvolává v něm další rovnováhu. Kdo trpí na studené ruce a nohy - je to pro něj (ale jinak samozřejmě pro každého). Napomáhá lepší termoregulaci organismu.
V dávnějších dobách byly provedeny podrobné výzkumy kolem tohoto cvičení, a také publikovány. Spojení s prameny již dávno nemám, kdo chce, může po nich pátrat. Jen rámcově: cvičení první (pocit těžkého těla) vyvolává v těle měřitelný fyziologický efek - zmírnění svalového napětí. A je triviálním vhledem zřejmé, že když v celém těle přestaneme křečí svírat všechny nervy, že se nám příjemně uleví a mozek pak začíná být "v peříčku".
Druhý pocit "pocit teplého těla" pak vede k rozšíření periférních cév a vlásečnic a k regulaci vázomotoriky. Výzkumy ukázaly zvýšení teploty povrchu povrchu kůže končetin někdy i více než o jeden stupeň Celsia. Je to způsobeno vlastně ještě hlubším uvolněním svalové tenze a to vede ke zvýšení průtoku krve - tedy lepší termoregulaci povrchu těla.
Později, po delším nácviku se stává, že se oba pocity spojí v jeden společný pocit teplé tíhy vstupující přes prsty a končetiny a naplňující celé tělo. Lze to pak vyvolat kdykoliv podle potřeby a přestat tak "klepat kosu". Dokonce i v zimě za chůze.
Samozřejmě za předpokladu předchozího tréninku.
Podklad pro účastníky:
Ke stažení je připraven autorský text - druhá část - připraveno pro oboustranný tisk. Je to včetně předchozího textu a přidán další pokračující list. Je možno tisknout a použít pro privátní účely nácviku. Další části budou dány ke stažení později.
Stručný nástin vývoje měření činnosti mozku.
Rozdíl mezi vnitřní pracovní frekvencí a měřeným celkovým obrazem. K posuzování hladiny aktivity se používá venkovní charakteristika pulzování mozku jako celku. K charakterisaci pracovního režimu je hodnocení celkovou frekvencí dostačující, umožňuje rozlišit hlavní stavy činnosti.
Měření při spánku, rozlišení základních režimů.
Viz ilustrace ke stažení záznam spánkové aktivity - režimy mozkové činnosti
a také přehled režimů během dne.
Spánkové režimy a režimy bdělého stavu, jejich hlavní charakteristiky.
Spánkový cyklus. Rizika spojená s buzením v hladině alfa. "Alfa" = skvělá brána průchodu mezi bdělým stavem a spánkem oběma směry v případě vnitřního řízení. Vnější buzení v okamžiku aktivní REM fáze má však na spícího destrukční vliv, odrážející se na jeho zdraví. Proto je lépe si na tento okamžik budík nenastavovat, anebo raději se nechat vzbudit dříve. Anebo si dát večer vnitřní příkaz a raději vnitřní silou využít tuto fázi a vstát ještě 5 minut před zvoněním budíku.
Malé děti buzené ráno v tomto okamžiku nebudou moc čilé a rychlé. Když se jim v tomto okamžiku pohybují oči, lépe nebudit přímo. Ale spíše vytvořit rušné prostředí, které jim poskytne signál, že se kolem nich něco děje, a motivovat tak ke vnitřnímu probuzení. A ještě jim pak dopřát čas na rozkoukání.
A nebo, pokud to jde, raději je budit v jinou dobu (fázi). Tedy dříve, přesněji mimo REM fázi.
Dvouhodinový cyklus probíhá i během dne v době plného pracovního nasazení. Tedy střídání hladiny "alfa (REM)" a režimu beta mozkových vln (bdělý stav). Tedy každé dvě hodiny nastává okamžik latentního nebezpečí mikrospánku. Projeví se v okamžiku monotonní práce. Tento svůj dvouhodinový cyklus by měl každý řidič znát a respektovat jej! Je to okamžik, kdy jej jeho mikrospánek zasáhne! V jinou hodinu ne. Tento svůj individuální cyklus by měl znát každý a respektovat - vždy udělat krátkou přestávku v práci a bezpečně na chvíli vypnout svůj mozek. Delším sledováním, kdy se dobře usíná i vstává, a kdy přes den přichází okamžik útlumu - pravidelně každé dvě hodiny - si tento svůj individuální cyklus může každý zjistit a naučit se jej využívat jak večer a ráno, tak i během dne.
Doplňková poznámka: při zkoumání, kterou denní hodinu na tebe přichází útlum, tedy nastupuje hladina alfa vln, je pozorování nutno korigovat okamžikem jídla - a tento okamžik pravděpodobně vyloučit z měření (tento efekt výrazně neposune jinak pravidelný "alfa cyklus"). Větší jídlo v žaludku totiž vyvolá v organismu řadu dalších fyziologických reakcí a posunů. Jídlo sice energii do těla dodává, avšak mnohé potraviny napřed na štěpení často velkou dávku energie spotřebují - dojde tak k rozkolísání energetické hladiny, a tedy rovnováhy v těle. Navíc krev se stahuje k žaludku z důvodu potřeby podpory trávení. Dochází tak k částečnému odkrvení mozku a snížení přísunu kyslíku pro mozek. Slinivka musí také reagovat na informace žaludku a produkovat podle skladby potravy vhodné enzymy. Což zase trochu rozkolísá ustálenou tvorbu inzulínu pro štěpení cukrů některým směrem. U organismu, který je již částečně vychýlen z rovnováhy buď směrem k diabetu, anebo k hypoglykemii (a vše při tom může být zdánlivě v normálu), to vyvolá změnu hladiny krevního cukru. A na sníženou hladinu glukósy v krvi reaguje mozek, pro který právě glukosa je hlavním palivem - výrazným útlumem. Zkrátka dobrý a vydatný gáblík u mně vyvolá příjemně malátný stav hladiny alfa a touhu vyhledat pohodlný gauč kdykoliv, i mimo základní dvouhodinový denní cyklus nástupu "alfa" režimu mozkových vln.
Druhá poznámka: z výše uvedeného je zřejmá i standardní útlumová reakce organismu po jídle. A pro rychlé dosažení rovnováhy a plného výkonu je vhodné využít interně řízeného režimu "alfy". Nejlépe 5-10 minutovým relaxem v horizontální poloze. Je to důležité především u všech činností, které vyžadují maximální soustředění psychických sil. Tedy nejen duševní práce, ale i řízení strojů. Proto ihned po obědě zasednout za volant je zvýšené bezpečnostní riziko pro všechny na silnici, ne jenom pro řidiče (podobně jako alkohol, i když ve slabší míře a kratší dobu). Ale i v kanceláři by byl takový krátkodobý řízený výpadek pozornosti velmi žádoucí. Tzv. "ztráta pracovního času" je pak výrazně nahrazena následným plným výkonem při práci. Jinak si ji organismus člověka vybere sám během dalších cca dvou hodin snížením pracovního výkonu (i kráva si po pastvě lehne a chvíli odpočívá, jen člověk má být stále ve 100% nasazení?).
Tento cyklus se také shoduje s dvouhodinovým cyklem přechodu energie z jedné akupunkturní dráhy do druhé podle přesného řádu (znají akupunkturisté do detailu seznámení s kompletní naukou dle číňanů). A o těchto tocích jsou informováni také léčitelé využívající metodu "Akabaneho testu".
A také se to shoduje s dvouhodinovou dávkou "endorfinů". Po vyčerpání zásoby v organismu je vhodné buď udělat pauzu, nebo změnit činnost a čerpat tak jiný endorfin.
• Význam hladiny "alfa" pro učení.
• Alfa a ostatní režimy mozkové aktivity v různém věku a význam pro člověka.
• Využití těchto hlubších pracovních režimů mozku šamany a léčiteli, jasnovidci.
• Oblast autohypnózy i hypnózy.
• Využití při studiu, ale i k posílení inteligence.
• A také k samoléčení těla i duše.
• Souvisí i s fenoménem "rozšíření vědomí", nabízeného i jinými technikami a moderními výcvikovými školami západu.
• Vynikající základ (úvodní lekce a také "rozcvička") před snahou o trénink duchovních schopností podle jakékoliv výcvikové školy.
Pokud vyguglíš heslo hladina alfa,
najdeš mnoho dalších odkazů věnovaných tomuto tématu. Napřed bych navštívil vcelku dobrý přehled na
mozkové hladiny na stránkách http://www.pannacz.com. A na
Hladina ALFA na http://www.astragal.cz je také dobře zpracovaný základní přehled. Navíc také pěkné 3D obrazy pro otestování prostorového vidění. To je bonusek navíc, krásná ukázka toho, že lze stav "alfy" vyvolat také s otevřenýma očima.
Bdělá a vědomá práce s celkovým laděním mozku na spánkových frekvenčních pásmech mozku je možná a je tajemstvím úspěchu jasnovidců, géniů, šamanů i léčitelů. A lze tuto dovednost trénovat!
I když se oba autoři nepatrně rozchází o cca 1 Hz v dělení pásem, tak z hlediska praktického užívání to zas tak moc nevadí. Je důležité si také uvědomit že i samotnou oblast "alfy" je možno dále dělit na podoblasti z hlediska efektů, které potřebujeme zkoumat. A že každý autor to může vyjádřit jinak, po svém, podle úhlu svého pohledu (předmětu/otázky zkoumání).
Hlavně je potřebné vždy pochopit správně celý smysl v plné šíři a hloubce ne jen jeho kontextu, ale i širšího kontextu vazeb (tzv. okrajových podmínek působnosti) a vlivu na jevy další, zdánlivě nesouvisející.
Poznámka na okraj: ta poslední věta má obecnou platnost pro jakýkoliv předmět zájmu, bádání, výzkumu ...
A důležité je, že to funguje. Jen chtít a naučit se používat. Vždyť tzv. "primitivní šamané" to tak ve své praxi dělají a s výraznými úspěchy již celá tisíciletí. Přestože neznají terminologii nových výzkumů, tak to ale prakticky ovládají a umí používat. To, že tuto jejich skutečnou a poctivou práci naše oficiální věda neumí ani pořádně napodobit nám, "civilizovaným", nedělá nijak slavnou vizitku. Z pohledu empirické vědy má naše civilizace, na kterou jsme tak hrdi, za nimi ještě hodně velký skluz. Nemluvě o mravní síle a možnosti přežití v případě planetárních katastrof - to nás veškerá technologie není schopna ochránit. Ať o tom natáčí Hollywood co chce, nemá pravdu.
Motto:
Rozumem vše ověřuj, smysly však otevřené měj a „rozum” – srdcem hlídej!
