• r. 2019
• r. 2019
Stezkou moudrosti – sjednocené poznání
Rozpravy badatele o věcech spirituálních, posvátných, rituálních, tajných, tajemných a záhadných.
Co vím a smím, to sdělím.
z doby veřejné přednáškové aktivity v letech 2014 - 2015
Stezkou moudrosti .. přednášky Ing. M. Šmídy
Stránky obsahují odkazy ke zdrojům, na které jsem se odvolával při přednáškách.
Posluchači si mohou informaci ověřit přímo u zdrojů, bez zdlouhavého hledání.
| Úvod | ARCHÍV | Videa, hudba | Obrázky, nákresy | Prezentace | Texty, knihy | Odkazy na zdroje |
Převod do archívu při rekonstrukci stránek: 22.09.2019
Tento text byl naposledy upraven a zveřejněn 14.12.2014
a ještě není dokončen. Zatím jen kapitoly, které jsou částečně kompletní.
Právě byla dopsána kapitola o typech zón.
S ohledem na práci, kterou musím přednostně vykonat,
další kapitoly budou následovat s odstupem.
Omlouvám se všem příznivcům těchto stránek a návštěvníkům mých přednášek. To téma je opravdu velmi rozsáhlé. Co lze sdělit publiku ústně stručně, v písemné podobě bývá vždy podstatně rozsáhlejší a delší. Protože chci přinést komplexní informaci, bude zpracování této stránky chvíli trvat. Tak abych zájemce nezdržoval, co jsem již sepsal, to zveřejňuji. Postupně snad jednou přidám i další kapitoly.
Děkuji za pochopení - šm
Existuje starý aforismus o lži. Lež rozlišujeme podle stupňů:
- lež malá;
- lež střední;
- lež velká;
- a statistika.
Pro dokreslení, jak může být statistika zavádějící jiné přirovnání, které říkávám žákům při výuce: "Já sním celé pečené selátko a vy se na mě budete dívat. V průměru jsme se všichni dobře najedli. Jenže ve skutečnosti se budete hladoví dívat, jak mě s pokaženým žlučníkem vezou do nemocnice."
Tedy veškeré zkoumání je vždy podmíněno precizní analýzou všech okolností výzkumu, i podrobnostmi o tzv. reprezentativním vzorku zkoumání a jejich seriózním uvedení u výsledků jako
podmínky platnosti závěrů výzkumu.
Bez těchto doplňkových a vymezujících znalostí je výsledná empirická zkušenost popisující jakoukoliv realitu zcela bezcenná. Naopak zcela zavádějící a zcestná (možná i účelově).
Právě tento postup používají ve svých hrách s veřejným míněním a také s budoucími voliči všichni politici a jejich přisluhovači - média, tedy zatím jedna a ta samá pa.áž.
Další velmi zavádějící údaj je údaj o shodě, souvztažnost, tedy míra korelace opravňující k dalšímu zkoumání hypotézy daným směrem a také prohlášení o příčinné vazbě. Vazba mezi příčinou a následkem, nezávisle a závisle proměnnou, se v technických, a fyzikálních disciplínách nazývá funkce a její korelace je 100 %. Pokud tedy bude závislost mezi předpokládanou příčinou a jejím následkem cca 50 %, jedná se o vztah naprosté nahodilosti mezi oběma jevy. Jednou ANO, jednou NE. Tedy je to znamení, že oba jevy spolu vůbec, ale skoro vůbec nesouvisí! Alespoň ne z toho úhlu pohledu, kterým byly zkoumány. A že ve hře je zřejmě mnoho jiných faktorů mnohem podstatnějších.
Takže výsledky výzkumu o "nějaké příčině" a onemocněním na rakovinu, nebo případně i úspěšnost léčby uváděná hodnotou 65 % je znamením, že se jedná čistě o spekulaci. Celý kauzální vztah (příčina - následek) je tedy nutno považovat za vlastně neprokázaný. Je tedy nutno podrobit dalšímu zkoumání právě ony okrajové podmínky výzkumu a začít vše znovu ... tentokráte zodpovědněji.
Jenže si uvědomme psychologický dopad takového sdělení (falešné reklamy). Řadový člověk posuzuje hodnotu 65 podílů ze 100 jako hodnotu značně vysokou, nadpoloviční, přesněji asi 2/3, tedy 2 ze 3, ... a domnívá se, že byl podán dostatečný důkaz o ... O čem vlastně?
Ve skutečnosti je to pouze reklamní bluf pro veřejnost o účinnosti léku či postupu, definovaný marketingovým zájmem zadavatele výzkumu, potvrzený účelově upravenou a tedy lživou "statistikou".
Reklama = zdánlivě "vědecky" propracované lži. Dříve se říkávalo propaganda. Dnes se moderněji a vznešeněji říká jazykem prázdných makovic "public relations", zkratka PR - čti pí ár.
Vždy je to o tom, "...jakou psychologicky propracovanou technikou dostat (umístit) nepovšimnutě lež do podvědomí lidí jako program jejich budoucího jednotného (davového) chování". Zvláště hojně je toto ve společnosti využíváno různými klanově-korporativními zájmovými skupinami v době tzv. voleb, kdy pomocí svých medií intenzivně přesvědčují národ o potřebné podpoře jejich nastrčených figurek v různých politických stranách. Lidově se takovým seskupením říkají "mafie".
Uzavřeme tedy téma statistiky
Statistika je velmi exaktní matematická disciplína, a je základem empirického výzkumu většiny vědních disciplín. Její správné použití je však vázáno na řadu dalších doprovodných pravidel, která lidi obyčejně neznají. A nejinak je tomu i ve výzkumu řady oborů - většina lidí, ve svém oboru významných, mají vysoké neznalosti běžné matematiky a mají k ní přímo bytostně zakořeněný fyzický odpor. Tento svůj hendikep však ve své pýše nikdy nepřiznají, dokonce ani před sebou samými ne.
Bohužel právě statistika je celkem snadno zneužitelná pro jakýkoliv špatný úmysl a poskytuje psychologicky silný argument. Protože lidé mají z matematiky strach, tak v diskusi, aniž by se ptali na podrobnosti a protivníka tak mohli přichytit při lžích, ihned se dají na ústup, vyklidí i oprávněné pozice, opustí pravdu a nechají se zastrašit. A již neshánějí další informace, které by lež dokázaly usvědčit.
Ve skutečné vědě platí tento přesný postup poznávání (bádání):
1.
Napřed je nutno si vždy něčeho všimnout. Je požadována všímavost, vysoká míra intuice a schopnosti klást si otázky. Především netradiční otázky. A také vždy hledat důkazy jak pro, tak i proti. Tento souhrn schopností není dán každému, je to talent (bez ohledu na získané akademické tituly).
2.
Pak je nutné posbírat hodně zkušeností. I tehdy, když ještě žádné "technické přístroje" nejsou dosud k dispozici (však je jednou vytvoříme, až budeme vědět více). Hlavní metodou je pozorování a přesný popis všech vedlejších okrajových podmínek, i zcela zdánlivě bezvýznamných. Třeba i to, jestli zrovna pršelo či nikoliv.
Tedy nějakým způsobem vše popsat, kvantifikovat, vyhodnotit, pokusit se formulovat hypotézy a zjištěné empirické zkušenosti, závěry a také doporučení pro praxi.
Ta později bude prubířským kamenem pravdivosti nové teorie.
3.
Pomocí metod statistiky vše řádně vyhodnotit. Ne jenom vypočíst průměr a odchylku.
Odhalené korelace pak určí směr dalšího výzkumu a položí další otázky. A na ně je potřebné opět hledat objektivně platnou odpověď. Odpověď, která nemusí být v souladu s minulými teoriemi, ale především v souladu se získanými novými poznatky.
A v žádném případě není přípustné je zamést pod koberec se slovy: "...tyto poznatky neodpovídají dosud platnému postoji vědy, či jsou v rozporu s dosavadním uznávaným poznáním, ... a tak se jimi jako nevědeckými nebudeme zabývat!"
V historické zkušenosti to byla vždy právě oficiální věda, která se ve svých závěrech podstatně mýlila! A nakonec byla vždy po právu smetena ze scény (minimálně vymřením svých autoritativních nositelů, aby později po nich ani pes neštěknul). Naopak to vždy byl odpovídající, i když diskreditovaný výzkum, který nakonec přinesl lidstvu další pokrok a poznání.
4.
V tomto okamžiku již lze, na základě praktických zkušeností, tyto empirické poznatky začít prakticky využívat. Vše lze již prakticky používat, i když pro jev ještě nemáme vybudovánu žádnou vědeckou teorii. Ta jednou přijde.
To, že Gry... neví, jak virgule funguje, a že má obě ruce levé, a tak mu v nich proutek nepracuje, ještě není důkazem, že proutek nelze použít při hledání reality zvané geopatogenní zóny. Je to jen důkaz o jeho vlastních schopnostech a neschopnostech a ne o jevu samotném. Kdo nechce vidět, nevidí. Takové "vědce" nepřesvědčí ani žádné skutečné technické důkazy. Naštěstí pokrok nelze zastavit a vždy se nakonec prosadí. Za každým jednou přijde spravedlivý soudce s kosou.
Položme si otázku: když narozené nemluvně nic neví o tom, že má a jak sát mléko z matčina prsu a ještě to nebylo náležitě "vědecky" prozkoumáno, jaký význam pro "vědu" by mělo přestat novorozence kojit? A je vůbec možné dítě přesvědčit, že se nemá kojit?
Opačná strana - "civilizované moderní matky" již byly firmou Nes... vychovány, aby nekojily - vše v zájmu zisku firmy. A doloženo širokou publicitou v mediích a podpořeno "vědeckými důkazy" o škodlivosti kojení. Jaký destrukční dopad to nakonec mělo jak na nekojené jedince, tak i společnost? Každý ať již hledá sám informace o tomto problému.
5.
Následně je možné začít lépe precizovat popis jevu empirickými vztahy a začít hledat přesné matematické vzorce. A také provádět další matematické a fyzikální analýzy. Sestavovat dílčí pracovní hypotézy a pokusně je ověřovat. Vytvářet přístroje, provádět cílené pokusy, zaznamenávat a hodnotit. Vyvíjet nové technologie. Uvádět do praxe. Publikovat, učit.
Ale to již je vlastně vznik nové vědecko-technické disciplíny, zánik starých a již neplatných vědeckých teorií, revoluce v technologiích.
6.
Jen blázen a slabý duch si může myslet, že dnešní stav lidského poznání je konečná, že další vývoj lze zastavit. Vždy se objeví nové poznatky, které budou v rozporu s naší teorii o chování světa. Bude jich více a více. Začne se o nich diskutovat, začnou se rozdávat ceny "bludných balvanů". Vše s cílem zastavit další pokrok a změnu.
Jenže - začínáme opět u bodu 1.
I za cenu mnoha, i zbytečných úmrtí. Anebo ve vesmíru panuje jiný, vyšší řád, ve kterém my fungujeme jen jako jednotky tak, jak fungují jednotlivé buňky v našem těle? A co i ono tajemství smrti - nechme si na jiné přednášky později.
Na téma geopatogenních zón (GPZ) bylo již sepsáno mnoho různých pojednání. Někdy se však míchají různé druhy zónových anomálií – jevů obdobně vymezených pásy a liniemi, avšak kvalitativně jiného principiálního původu. Bude tedy dobré hned na počátku tyto různé vlivy významově oddělit.
Například jsem se setkal s pojmy vsakovacích a vyzařovacích zón. Narazil jsem na ně v knize "Zpověď druida" s podtitulem "Životadárný řád linií v přírodě", kterou sepsal Jan Johann Jaroslav. Kniha je cenná především velkým množstvím faktografických údajů a měření autora v terénu, doplněné o nákresy. Bohužel je sepsána těžkým stylem a mně se velmi obtížně četla. A tak jsem dobře nepochopil některé nuance textu, a tím se mi pletly mnohé pojmy. Domnívám se, že se mi v textu knihy smíchaly dohromady jak GPZ, tak také Ley linie. A tyto dva prvky jsou pokaždé jiné kvality.
Také jsem se kdysi dávno setkal s prohlášením, že v místnosti jsou GPZ (což bylo pravda, věděl jsem o tom) a dotyčný senzibil naznačil, kde a jak leží. V podstatě označil pouze něco jako polštář položený na celých zdech. A to zase pravda nebylo. Pouze pocitově zachytil horizontální deskové chvění železobetonových panelů stěn. Panely sice nejsou nic moc, ale život výrazně neohrožují - ve srovnání se skutečnými GPZ. Pocitová disharmonie ještě není GPZ zóna. Podobně disharmonicky se projeví u zvlášť citlivých jedinců třeba i elektrické vodiče ve zdech. Je jasné, že toto lze řešit pouze vystěhováním se do naprosté divočiny. A ani tam nebude prostředí prosté některých vlivů.
Oproti tomu jsem se kdysi na jednom pracovišti setkal s problémem, že neustále docházelo k poruchám osobního počítače. Byl tedy často měněn, vždy tam byl nakonec dán nový stroj. A původní po "opravě" (někdy pouze kontrola, avšak někdy nutná i výměna některých dílců) a na jiném pracovišti bez problémů pracoval. Prověřil jsem, obsluhou to nebylo! Až mě napadlo proměřit geopatogenní zóny - skutečně tam bylo výrazné křížení přímo pod PC. Protože to šlo řešit, navrhnul jsem posun pracovního stolu. A od té doby již k žádné poruše na stroji nedošlo.
Proto je nutné si trochu uvědomit hlavní efekt geopatogenních zón (GPZ) – půdorysně ostře vymezená část plochy a tomu odpovídající prostor jak nad, tak i pod podlahou (ten problém je i v nižších etážích stavby, ne jen tam, kde se měřilo), na které dlouhodobý pobyt vede k propuknutí celé řady zdravotních problémů. Toto je samozřejmě jedna z mnoha možných definicí a nemusí být ještě exaktně komplexní.
Hranice této plochy lze přesně vymezit, dnes již nejen virgulí či kyvadlem, ale i fyzikálně-technickými přístroji. A tento vliv se projeví jak biologicky na rostlinstvu, hmyzu i zvířatech, ale i na lidech trvale v tom prostoru pobývajících (lůžko, pracovní židle), tak i na technologických zařízeních a jejich poruchovosti, případně neúměrné spotřebě energií. To vše již bylo prokázáno řadou seriózních výzkumů.
Kdysi jsem se dozvěděl např o případě, kdy umístění vytápěcího kotle nad silnou spodní vodou vedlo k trvalému zvýšení spotřeby paliva o cca 1/3 oproti všem kotlům daného typu. Nebo podobně nevhodně umístěný chemický reaktor měl stálé nahodilé problémy s udržováním výroby, probíhajících chemických reakcí.
V krajině lze vyhledat další obdobná místa (oproti GPZ již podstatně řídčeji rozmístěné), také charakteristická svými zvláštními efekty. Rovněž obsahující specificky vymezitelné pásy zónového charakteru. A také tvořící ve větším nadhledu na povrchu Země definované směry. A tyto mohou naopak svojí blízkostí člověku prospívat. Ale zároveň dlouhodobý pobyt na nich, v místě jejich maximálního působení, může vyvolávat, a také vyvolává celou řadu problémů, trochu odlišného typu. Někdy mohou být dokonce i v určitých vazbách na GPZ v jejich okolí. Do této kategorie především patří jevy spojené s "dračími žilami" či pásy sv. Jiří, někdy též nazývanými "Ley liniemi". A přitom některé literatury mohou popisovat tzv. "dračí žíly" ve smyslu GPZ. A prastaré Čínské texty kdysi psaly ještě o "větru a vodě"...
K tomuto se ještě později vrátím.
Obecně platí, že výrazná fyzikální nehomogenita dlouhodobě obývaného prostoru a řádová odchylnost od okolního průměru pole se většinou vždy projeví zdravotním dopadem na obyvatele. Na zdraví toho, kdo trvale tento prostor obsazuje a v něm přebývá. Proto základní rada zní: najít si v půdorysu takový prostor pro lůžko a pracoviště, které bude bez těchto nehomogenit. A pokud to nelze splnit, pak je vhodné zjistit, jakého typu ony nehomogenity jsou. Do které kvalitativní skupiny patří a jaký je základní charakter jejich dlouhodobého působení. A pak lze pátrat, jak se s tím dá ještě vyjít, pracovat tam, trvale žít a pod.
Na druhou stranu snaha zůstat pouze v takovém "čistém" prostoru – přestaneme se hýbat. Co se nehýbe, je mrtvé. Tedy projít přes nehomogenity lze považovat za jakési neustále probíhající cvičení odolnosti organismu.
Anomálie, přesněji nehomogenita podloží:
• Různé varianty geologických poruch a zlomů (i tektonické) – ne z hlediska statické stability základů budov (stavbaři takové problémy v případě potřeby dokáží řešit), ale z důvodů, že hrana jakékoliv desky položená v proudu elektromagnetického vlnění (a tedy i geomagnetického) se stává koncentrátorem tohoto vlnění ve svém blízkém okolí. Navíc se tímto efektem pro dané frekvence tato hrana stane vlnovodem pro vlnění vysokých frekvencí. Po něm se pak mohou šířit další, jiné vlivy.
Narušují homogenitu geomagnetického pole kolem sebe.
Kromě toho se také na hranách zlomů často vyskytuje průsak spodní vody a často také průsak radonu – popsáno dále. Kombinace vlivů je pak vždy ještě horší.
• Hrany geologických zlomů (ale i třeba jen jinak homogenní, avšak propustné geologické vrstvy), kterými uniká z podloží plyn radon. O radonu čti podrobněji na http://cs.wikipedia.org/wiki/Radon.
Mnoho obrázků pro ilustraci najdeš na Googlu.
Tento problém je dnes již řešen předpisy, izolacemi, také větráním sklepních prostor.
Mapy výskytu najdeš na těchto serverech, a také další poučení:
http://www.radonovyprogram.cz/radon/dalsi-kolo-mereni-ve-skolkach
http://www.ecmost.cz/ovzdusi.php?page=radon_diagnostika
Státní ústav radiační ochrany
http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page1874/Radonovy-program
http://www.iradontest.cz/radon-a-geologicke-podlozi.html
http://www.geology.cz/extranet/vav/analyza-zranitelnosti-krajiny/radon/srovnani
http://borovicka.blog.idnes.cz/c/184525/Radioaktivita-kolem-nas-a-v-nas.html
Dnes již před každou novou výstavbou musí být provedeno měření na stavebním pozemku a o tuto službu lze požádat např. na http://www.radonabydleni.cz/mereni-radonu-na-pozemcich-a-v-objektech/?utm_medium=cpc&utm_source=google.
• Zasypané staré chodby a také zdi.
Nejrůznější podzemní dutiny jak přírodní, tak i umělé. Tedy i podzemní stavby, velké tunely, šachty štoly a sluje, kanály, také rozvodná síť vody a energií. Je to také z toho důvodu, že takovéto vymezené prostory mají mimo jiné efekty také vlastní zvukovou rezonanci. A tedy vlivem i nepatrného zvuku, který způsobí např. prosakující a ukapávající voda se jisté zvukové vlny o různých kmitočtech šíří kolem v intenzitě pod mírou "slyšitelnosti". Ale hlavní efekt opět bude nehomogenita geomagnetického pole, které kolem sebe vytváří.
Odpadní jámy plné nejrůznějšího fujtajblu, rovněž tak zavážky a navážky. Tedy za účelem vyrovnání terénních vln při výstavbě navezený kdejaký odpad. A dokážete si navíc uvědomit, co to udělá s prameny vod, když se takto neodpovědně uskladní jedy, které vlivem dešťových vod prosáknou hlouběji do podloží a až do podzemních toků?
Jak bude chutnat zelenina vypěstovaná na záhonku v takové lokalitě?
Násilně a nešetrně provedené změny v morfogenetickém poli země nevhodnými terénními úpravami. Projevují se zhoršením kvality prostoru a narušením přirozených energetických toků – toto však patří do jiné kategorie vlivů, a oproti GPZ nemají až tak razantní vliv. Přesto se také projevují. Do jisté míry je lze kompenzovat vhodnými rituály před zahájením stavby, v průběhu, ale dokonce i po dostavbě a i později. V republice jsou na toto téma povolanější specialisté než jsem já. Pro zájemce doporučuji hledat téma energetická očista domů, pozemků a odvádění temných sil místa na webu http://www.andryskovi.cz/terapie/.
Podzemní voda:
Tady je základní otázka, jakým principem může působit. V podstatě podzemní voda teče na rozhraní dvou materiálů – hornin. Spodní vrstva je nepropustná a na ní leží vodopropustná vrstva. Tedy dva různé materiály spojené protékajícím elektrolytem (voda se solemi). Fyzikální princip galvanického článku. A tento, byť malý, pohyb elektrolytu (medium se schopností vést elektrický proud) v geomagnetickém poli země vyvolává na základě principu indukce slabé vířivé elektrické proudy – tedy další vnitřní chvění molekul tekoucí vody. To samozřejmě bude kmitat v rytmu její vnitřní rezonanční frekvence, a bude se šířit do okolí. A dalším efektem je pak slabé gama záření zemského jádra. A jakmile toto záření prochází zvodnělými vrstvami, tak dojde k interakci obou kvalit. Gama záření přibere informaci vody. Samo je trochu strženo z původního svislého směru do směru toku podzemní vody – proto měření hranice podzemního toku provedené ve výškovém domě vždy o patro výš zaznamená posun a deformaci zjištěné stopy tohoto toku!
No a jakmile se toto elektromagnetické vlnění na frekvenci podzemní vody setká s molekulami vody v organismu (lidské tělo se skládá především z vody), tak je působením rezonančního efektu voda buněk organismu rozkmitána na stejné frekvenci s podzemní vodou. A tomu odpovídá i vlnová délka a energetické ztráty organismu zářením (ty musí tělo krýt ze svých jiných rezerv – pokud ještě nějaké jsou). Ale podstatné pak je, že molekuly vody v buňkách kmitají jinak, než mají kmitat z hlediska potřeby své buňky, jejíž jsou součástí. Tedy podstatně rychleji. Takto buňce organismu je vnucen chod podle jiných, rychlejších hodin, rychleji se opotřebovává. A znovu důraz na energetické ztráty. A vztahy mezi zářivou energií a její akumulací v DNA. A také již poodhalované možnosti ovlivňování DNA zvukem. Ale to je zase jiný příběh a jiná přednáška.
Filozofická otázka - opravdu jiná?
Je nutné si uvědomit, že vše souvisí se vším. Ten, který stvořil všechny vesmíry, to musí vědět nejlíp. Jen my si ve své pýše myslíme, že všemu porozumíme, když vytrhneme jeden chlup z kožichu a budeme jej zkoumat zcela samostatně. Ale nevytvoříme, či spíše nevymyslíme tímto nešikovně separovaným (od celku odděleným) postupem nakonec zcela jiné zvíře, než je skutečnost?
Ze zkušeností se tedy na organismech projevují vlivy podzemních vod velmi výrazně a v horizontu dlouhodobého působení přímo na buňky zdravotně značně nepříznivě (vznik nádorových mutací). Oproti tomu voda tekoucí v potrubích působí na biologický organismus zcela jinak a je také poznatelná, u citlivých jedinců způsobuje především neklid.
Rozlišujeme:
• Podzemní prameny.
• Podzemní vodní toky přirozené, ale i sběrná jezera (tedy podzemní voda v relativním klidu). Např. celý Žitný ostrov je vnitrozemská říční delta a ohromný geologický kotel naplněný zvodnělými štěrkopísky a tedy obrovskou podzemní zásobárnou pitné vody. Tady je záření spodní vody všude a netřeba hledat. Jen by národy měly znát a nezapomenout jména těch, kteří se rozhodli na nejvyšším bodě přitékajících vod v Bratislavě postavit chemické závody – zdroj silného znečištění a budoucího trvalého znehodnocení největší zásobárny pitné vody v Evropě. Ještě lépe si však uvědomit tyto problémy a v budoucnu korigovat veškerou stavební činnost také s ohledem na narušení toků a čistoty podzemních vod. A nejlépe pro lidstvo i planetu si uvědomit tyto dávné chyby a v co nejbližší budoucnosti je také správně vyřešit!
• Zasypané staré strouhy a vyschlé potoky (voda má paměť a při každém dešti ví, kudy prosakovat).
Globální mřížové struktury:
Struktura mřížek, tvořených pásy - ty jsou nepříznivé. Prostor uvnitř mříží je čistý. Nachází se plošně všude.
• Hartmannovy pásy
směrově se drží především hlavních směrů kompasové růžice. Jsou pojmenovány po svém objeviteli MUDr. Ernstovi Hartmannovi (10.11.1915 - 23.10.1992). Informace o něm i o pásech jsou třeba na http://silesia.wz.cz/hartmann.htm.
• Curryho pásy
drží se převážně diagonálního směru. Jak jinak je pojmenovat, než po jejich objeviteli Manfredovi Currym (11.12.1899 - 13.2.1953), o němž, i o hlavní charkteristice těchto pásů, je možno se dočíst na http://silesia.wz.cz/curry.htm.
• A jejich kombinace, tedy křížení!
Jsou rozlišovány tyto druhy GPZ (každý má jiný fyzikální princip vzniku a tedy i působení, i když nakonec z finálního hlediska na organismus jsou špatné všechny). Seřazeno podle míry škodlivosti:
- Curryho pásy jsou ve svém dopadu nejslabší;
- Hartmannovy pásy jsou již o poznání silnější (pozn. v některých pramenech jsem našel také opačné pořadí oproti Curryho pásům);
- pak již jejich jednoduché kombinace - jednoduché křížení pásů téhož typu;
- dvojkombinace – křížení pásů dvou různých typů;
- záření spodních vod již představuje z dlouhodobějšího hlediska mnohem vážnější problém;
- tzv. trojkombinace, tedy kombinace Curry + Hartmann + voda je ve svých účincích nejsilnější. Je vhodná pro váhavé sebevrahy.
Pravidlo: účinky se v kombinaci nesčítají, ale násobí. Tato místa mají většinou charakter jakoby silného vodního pramene. To záření v daném místě má částicový charakter a je vysoce pronikavé. Je to dáno skládáním dvou relativně blízkých vlnění ve hmotě. Dochází k záznějovému typu výsledného složeného vlnění, má mnohem pronikavější dopad na tělesa, která má v cestě.
Stupnice nebezpečnosti z hlediska dopadu na biologický organismus, především lidský, po definované expozici v daném prostoru, již kdysi definovali doktoři Jurýšek a Gardavský a je možné jej najít nejlépe na http://www.geopatogennizony.com/geopatogenni-zony. Tito pánové se nesmazatelně zapsali do historie bádání vztahu "GPZ a rakovina" precizně a exaktně provedeným výzkumem v Olomouci. A to se shodou výrazně se přibližující hodnotě 100 %.
Shodou postavenou takto:
1. kdo má rakovinu, tak svůj dosavadní život vždy dlouhodobě trávil na místě křížení GPZ. K jejímu rozvinutí je totiž nutná dlouhá expozice tohoto záření. Tedy paradoxně - rakoviny se dočká jen člověk skutečně zdravý.
2. hodně lidí, kteří na takovém místě také pobývají, nemají to štěstí, aby se rakoviny dočkali. Zemřou totiž oproti svým vrstevníkům mnohem dříve na jiné, "banálnější" nemoci. Často infarkt, ale i jiné tzv. civilizační choroby. Neboť byla zjištěna souvislost (funkce) s pravděpodobností propuknutí nemocí v závislosti na době expozice (délce pobytu na kříženích) těchto GPZ záření a to podle kategorie nemoci.
První problémy začínají s vyčerpáním a se sníženou odolností vůči všem běžným a banálním nemocem. Pokračuje to zvýšenou a častou nemocností typu dýchacích cest. Postupně to graduje přes další kategorie. Pokračuje k těžkým typům nemocí krve (ledviny, játra) přes infarktové typy poruch (i náhlé příhody mozkové sem patří) k problémům krvetvorby (leukémie). Jako poslední, vyžadující tedy nejdelší expozici jsou potom rakoviny a jsou většinou lokalizované vždy na křížení na posteli.
3. člověk, který by na takovém místě velmi dlouho žil a byl zdráv a bez problémů, prostě neexistuje. Je to jen otázka času a kumulace expozice zářivé dávky, než dojde k nevratným změnám v organismu.
4. vyléčit někoho z rakoviny, a pak jej poslat zpět domů spát na to samé místo, kde to vše začalo, je k ničemu. Reverz nemoci je nevyhnutný. Tedy léčení má smysl, jen když nemocný takový prostor definitivně opustí.
Toto vše je o geopatogenních zónách!
O všech těchto jemnohmotných nehomogenitách v silovém poli v námi obývané vrstvě povrchu země se lze podrobně dočíst na mnoha stránkách a netřeba je opisovat.
V každém případě doporučuji pročíst poměrně kompletní materiál na http://mujweb.cz/mhlasny/osnova_gpz.htm, autor Hlasný Marek, a stáhnout si jej a uložit na svém disku.
Dobré pojednání je také na http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1178:geopatogenni-zony&catid=61:zdravi&Itemid=85.
Elektrosmog
je dalším novým a dosti značným vlivem na organismus všech tvorů, ne jen člověka. Jedná se o dopad průmyslové a komunikační činnosti člověka na životní prostředí. A hlavně vysokofrekvenční šíření radiového signálu mobilovou sítí. Tyto energie jednak působí svou velmi vysokou frekvencí již blízkou pracovním frekvencím lidského mozku. Jednak jsou již budovány se záměrem přímého ovlivnění mozku lidí pohybujících se v daném dosahu. A kromě toho, každý elektrický kabel ve zdi je rovněž zdrojem pulzující elektromagnetické nehomogenity kolem sebe. A navíc záření radarů, destrukční dopad mikrovlnek na biologické tkáně (velmi komplexní tvrdé dopady). A infračervené dálkové ovladače různých televizorů a pod. Zde odkazuji zájemce na vyguglení termínu "elektrosmog".
Důležitá poznámka na okraj
Velký úhyn lesů v Evropě a vůbec i jinde, kdysi v padesátých letech, s následným vysycháním pramenů vod, vůbec nebyl způsoben průmyslovým znečištěním krajiny v důsledku budování průmyslu, jak byla všeobecně rozšířená domněnka. I když samozřejmě toto také mělo svůj další, destrukci podporující vliv. Jenže k onomu usychání stromů docházelo i v oblastech průmyslu vzdálených.
Hlavní příčinou tehdy bylo narušení schopnosti stromů čerpat vodu a její transport vzhůru do větví pomocí kapilární elevace (i s potřebnými živinami). A ta je řízena elektrostatickým potenciálním polem Země v součinnosti s jejím geomagnetickým polem v daném místě, kde strom vyrostl. To tvoří na daném místě vždy lokální dlouhodobou konstantu prostředí a mění se jen zvolna, nepatrně. Síla, která tehdy silně globálně (všude) ovlivnila (změnila) hodnoty tohoto pole, a tedy i onu schopnost čerpání mízy do korun stromů, bylo množství ve světě provedených pokusných jaderných výbuchů. To platilo všeobecně, i na místech mimo průmysl – všude docházelo k usychání stromů. I když každý strom i druh má jinou odolnost. No a v blízkosti průmyslu samozřejmě více, neboť elektrorozvodné kabeláže a intenzivně budované dálkové energetické trasy a také vysoké tempo budování telekomunikačních pojítek tento efekt ještě více zhoršoval.
Samozřejmě ono chemické znečištění ovzduší tento vliv ještě prohloubilo. Ale protože toto bylo na místě zřetelněji vidět, tak bylo prohlášeno za příčinu a podstatnějším vlivem, ale neviditelným, se nikdo nezabýval. Tento fakt musel na svého objevitele počkat ještě dlouhou dobu.
Teprve nové sazenice vypěstované ze semen na těchto zalesňovaných plochách již vyrůstaly v jiném a již opětně stabilizovaném poli a mohly se tomuto vlivu prostoru přizpůsobit. Svůj růst, svou dřevní hmotu mohly nové stromy nastavit na nový elektromagnetický standard v prostoru svého růstu.
Energetické toky – tedy skutečné dračí žíly
Jedná se o specifické prostory, jako když prostorem procházející neviditelná potrubí naplněná specifickou tekoucí energií. Někdy mohou být pod zemí, někdy se mohou vynořit a třeba i nést ve výšce prostorem. Číňané se takovému toku raději vyhnou a to i za cenu vysokých nákladů. Viděl jsem obrázky jedné výškové budovy, která v jisté výšce kvůli tomuto fenoménu měla v určité části výškové budovy vynechána prostor na několik pater. Jen proto, že tudy zrovna v dané výšce procházela dračí žíla. Protože jsem také kdysi dělal ve stavební mechanice konstrukcí vím, jaká velmi náročná řešení museli projektanti a hlavně statici řešit, aby celá budova bezpečně stála. Proto mám i představu, jaký nezanedbatelný finanční vícenáklad si toto řešení muselo od investora vyžádat. A to ještě v oblastech, kde se vyskytují tropické tajfuny. Případná zemětřesení také nejsou vyloučena a musí se s nimi počítat - to vše náklady značně prodražuje. Asi dobře věděli, proč tak činí a jaké následky by to mělo, kdyby to celé plně zastavěli. A ne jen pro zdraví obyvatel v „několika bytech“, ale i pro celé několikamilionové přístavní město.
Pro přirovnání: představte si, že zjistíte, že prostorem, který hodláte zastavět pro nějaký účel, prochází červí díra jino-dimenzionálního paralelního vesmíru. A že tam dochází k nějakým jevům, které nejsme schopni řádně postihnout, protože jim ještě pořádně nerozumíme. (Nověji se těmto fenoménům říká "vortex". Samozřejmě jich určitě bude vícero různých typů.) Budete se tam se svou králíkárnou plést, anebo se raději vyhnete? Postavíte tu králíkárnu někomu do tunelu?
Zatím co Číňané mají o tomto jevu jakési povědomí a respektují své znalce, my se zatím těmto otázkám vyhýbáme, oficiální věda prostřednictvím svých korifejů se jim vysmívá. Výzkum žádný – alespoň žádné informace o tom neznám. A své vědění si zatím Číňané drží pod pokličkou. Nepotřebují své vědomosti publikovat a vytrubovat do světa v prospěch jiných. A tak u nás se obytné budovy zatím staví na zbytečných neúrodných bažinách, kterým se i zvěř raději vyhýbá.
Je vhodné připomenout, že v této dálně-východní oblasti v historických dobách jedna z velmi důležitých a dobře placených funkcí bylo také "hledání šťastných míst" vhodných pro pohřeb. Ne pro kohokoliv, ale pro panovníka a také nejbohatší Číňany, kteří si tuto službu mohli dovolit zaplatit.
Celý princip spočíval v tom, že ostatky předka pohřbené na takovémto speciálním aktivním místě, kde vyvěrala pozitivní telurická energie, se celým provedeným pohřebním rituálem přenášela na pozůstalé. Ti pak byli pod mnohem účinnější ochranou předků než ostatní lidé a také se jim dařilo mnohem lépe ve všech směrech. Ladění energie a směrování následného přenosu poskytl program uložený v kostech nebožtíka a neustálé obřady uctívání předků prováděné kdekoliv zajišťovaly stálý přísun této energie. A takové rody si udržovaly svou moc velmi dlouho i v neklidných a rušných dobách (pokud se zrovna nevydaly cestou válečných dobrodružství).
Že se podobným efektům připisoval velký význam i v "nebarbarské" Evropě je možné dokumentovat jednak pohřebními zvyklostmi a také velkou úctou ke svatým ostatkům a jejich správnému umístění na místě k tomu obzvláště vhodném. Většinou to bývaly nejdůležitější místa známá svou specifickou aktivitou, na kterých také byl vystavěn nějaký chrám. Tím se dostáváme k úzce souvisejícímu tématu (jiný úhel pohledu na totéž).
I když se jedná o zdánlivou obdobu GPZ, tak je nelze zahrnout do skupiny GPZ. GPZ mají standardně negativní dopad na živé organismy i technologie. Přestože tato místa mají výrazný pozitivní efekt pro široké okolí, tak trvalý a dlouhodobý pobyt na místě samém paradoxně mívá pro člověka často negativní dopad (při dlouhodobém setrvávání je při opouštění takového místa nutné preventivně snižovat úroveň svých vibací a i hladinu energie). Avšak krátkodobá návštěva toho místa člověku výrazně prospívá.
Protože takové místo s velmi vysokou hladinou vyzařované pozitivní energie většinou bývá pro trvalý dlouhodobý pobyt netrénované osoby nevhodný, nejsou tato místa vhodná pro výstavbu běžných obytných budov (a navíc jsou počtem vzácná). Proto, aby tyto lokality mohly přinést svému širokému okolí prospěch, jsou na nich stavěny „laděné“ anténní systémy, které mají tuto pozitivní energii rozptýlit do okolí. Tedy zajistit dobrou zemědělskou produkci kraje a celkově harmonizovat prostor v širokém okruhu. Jsou to chrámy, ale i křížky (ne smírčí!). Kdysi na tom místě bývaly postaveny menhiry (také téma na samostatný rozbor). Silnějších lokality mají označení významného poutního místa.
Kostely a chrámy bývaly většinou stavěné na původních významných pohanských obřadních místech (také téma na další samostatnou přednášku).
Poznámka:
Původní smysl slova a pojmu pohanský v antických dobách mělo dnešní význam "vesnický" či "venkovský". Tedy také smysl "přírodní". Na rozdíl od pojmu pro město, přesněji "městský". Tedy "pohan" kontra "civilis". Latinský termín "civilis" je přesně "občanský" a občan byl člen města (ne vesnice). A města zakládali mocní ve snaze dostat obyvatelstvo pod větší kontrolu, pod svou moc (důvodů pro vznik měst samozřejmě bylo více). Původně tedy žádná vazba na náboženství. A lidé venkova byli přece jen více závislí na rozmarech přírody a více si tyto skutečnosti uvědomovali. V podvědomí měli (a i dnes stále ještě mají) více praktických znalostí a dovedností, jak si přírodní síly a jevy s tím spojené naklonit ve svůj prospěch.
A člověk ve městech zatím rychleji ztrácel povědomí o realitě Země i neviditelných silách Universa a měl více času vymýšlet různé virtuální lži a ty pak kodifikovat do pravidel života komunity. A tak vzniklo náboženství jako prostředek násilí nad obyvateli – zbraň hromadného zotročování lidí a ovládání jejich myslí, maskované jako cesta k Bohu. Programový prostředek výchovy otroků, sluhů, lidí a občanů pracujících ve prospěch vládce, despoty, dnes pro změnu bankovního konsorcia a obchodních řetězců. Lidé bydlící mimo město však byli s Bohem spjati mnohem blíže a prakticky. A odtud tedy, z většině obyvatel nařízeného pohledu, je dnes chápán termín "pohanský" coby "primitivní". Opak však jest pravdou.
Pokud měl být nový křesťanský kostel postaven "na zelené louce", musel na tuto akci přijet vždy zvláštní tzv. "lokátor" až z Vatikánu. Jeho úkolem bylo určit přesné umístění oltáře a hlavních směrů stavby a vymezit celkově půdorysnou dispozici. Prostě prověřený "senzibil" schopný posoudit a hlavně nalézt pozitivní zónová místa. Pokud nebyl spokojen, i předčasně rozestavěný kostel musel být srovnán se zemí a bylo nutno začít stavět znovu. Z důvodu možné ostudy se tedy vždy čekalo se zahájením stavby až na jeho příjezd. Byl to člověk s rozšířeným vnímáním. Pokud měl dar jasnozření, pak nebylo nutné ani používat proutek či kyvadlo. Na to vlastně stačí mít oči se širším spektrem citlivosti než je průměr. Tedy v rozsahu i za obvyklými mezemi vnímání viditelného světla – asi tak, jak vidí psi a kočky. A pak se vlastně takové místo projeví svým odlišným "jiným světlem".
Kdysi jsem se setkal se zajímavou informací, ale již nevím od kterého badatele. Často uvnitř kostela zjistil zóny, tedy pásy silně pozitivní, energetizující a zdravotně příznivě působící na lidi. Ale jejich pokračování nějaký kus od kostela změnilo svůj charakter na klasický negativní typ (GPZ). Jinak samozřejmě centrum chrámu, tedy oltář byl vždy umístěn v nejsilněji působícím místě, tedy v místě křížení těchto "pozitivně působících pásů". Tak bylo zajištěno neustálé energetické napájení stavby. Zbytek celé stavby je, dnešní technickou mluvou řečeno, již jen o rezonančním zesilovači a anténním (vyzařujícím) systému a o technice modulace – upřesnění hlavního nosného kmitočtu a namodulování doplňkových pořadů (dnes říkáme programy).
Dnes se tyto termíny používají v elektrotechnice, kde byly velmi podrobně popsány a prozkoumány. Ale stejný efekt působení na časoprostor je uložen i v konstrukci kostela. Působení je obdobné působení elektronických aparatur, když se ví, jak na to. Toto již, bohužel pro nás, dnešní architekti dávno neznají. Toto byly vědomosti zasvěcených nejvyšší kategorie, tedy vždy tajné. A nikdy se nevyučovaly, pouze předávaly z mistra vždy nejlepšímu žáku. A protože si toto málo kdo uvědomuje, tak se dnešní architekti pouze předhání, kdo vymyslí hoší a extravagandnější kůlnu, nevhodnou i na skladování uhlí. Natož k životu.
A to by bylo opět téma na několik dalších samostatných přednášek.
Takto vlastně vzniká a existuje jakási velmi řídká "síť" pozitivních zón – obdobně jako předchozí globální sítě typu GPZ. Protože jejich průběh prostorem je značně odlišný, bylo by možné použít pracovní teoretickou hypotézu, že vícedimenzionálním časoprostorem prochází jakoby potrubí vedoucí pozitivní energii a občas se protíná na jistých místech s naší třídimenzionální krajinou. A tuto energii se snažíme na těchto místech částečně zachytit vhodným prostředkem materiální povahy a část protékající božské živoucí energie převést do svého prostředí k našemu prospěchu. A to by mohlo vysvětlovat právě onen fenomén či smysl skutečných "dračích žil". A tato "potrubí" mohou vést i nitrem země a také vzdušnými koridory. A ne vždy musí být plné dobré energie. Někdy to může být také potrubí plné "odpadů" … ona místa TABU, kde "žije zlý duch". Na taková místa bývalo povoleno vstoupit pouze lidem znalým a užívajícím specifické ochrany.
Efekt změřených pásů na těchto místech (tedy místa obzvláštní koncentrace energie) je často spojen se silou typu Jin–Jang (lze přirovnat k polarizovanému záření, tak či onak natočenému). Jsou silné a liší se svým převládajícím charakterem. A také se mohou křížit. Také jsem narazil na takové místo ve volné přírodě a rostl na něm strom. Byl velmi statný a o polovinu převyšoval okolí. Z takového čerpat energii a sílu – jedna radost. A našel jsem taková místa a prověřil si je jednak u nás, ale také i jinde. Nijak jsem je systematicky nevyhledával, ale když jsem se na nich náhodou ocitl a byl právě ve vnímavém rozpoložení, tak jsem si je také hned otestoval.
Pokud vážený čtenář chce bádat na tomto poli, pak doporučuji pro první přípravu vzít co nejpodrobnější mapu území. Skvěle podrobné bývaly vojenské speciálky v měřítku 25. A soustředit se jednak na přesnou lokalizaci kostelů a pak pokračovat kapličkami a hlavně všemi "křížky a božími mukami". A pak je navštívit a testovat jejich propojení a pátrat také v jejich historii. Tedy po prvním průzkumu na mapě musí následovat pečlivý terénní průzkum a dotazování se a testování přímo na místě a zaznamenání informací do mapy … A ze sítě vypustit všechny, které byly postaveny z ješitnosti (např. často v dědině na ukázku "heč – já sedlák ten a ten, jsem … a obdivujte mě") a také tzv. "smírčí kříže", které byly postaveny jako úlitba církvi pro "odpuštění" za spáchaný zločin.
Pak se na mapě zviditelní struktura této zvláštní sítě, v jejichž uzlových bodech se nachází ty staré, většinou neozdobené, a v krajině dominující prvky. Často bývají i nenápadně skryty, nebo i zastoupeny výraznými stromy.
I samotná mapa s místy těchto dávných zločinů by, pro poznání, mohla být také zajímavá, jako mapa míst koncentrace a projevů destrukčních polí. Což mi připomíná, že kdysi existovala Mapa míst svatých a klatých zemí koruny české.
Často se v této souvislosti také mluví o liniích sv. Jiří. Souvztažnost s "draky" je zřejmá. Pro získání názoru je tato problematika pěkně popsána na webových stránkách http://www.rodovystatek.cz/zemske_vyzarovani.htm. I v komplexnějších historických vztazích.
Toto téma vlastně souvisí s předchozím textem.
Pojmem "Ley" linií, táhnoucími se krajinou a propojující význačné body je často diskutován a rozebírán z různých úhlů pohledu. Např. že podle nich létají UFO. Nebo že tato místa v určitých směrech tvoří jako když "benzínové stanice", kde si UFO vždy doplní energii k dalšímu letu či skoku, apod. A různých hodnocení lze nalézt na internetu mnoho. Všechna tvrzení, ať jsou z jakéhokoliv úhlu pohledu, vždy potvrzují jejich význačnost a také odlišnost od GPZ (ty jsou rozmístěny na zemském povrchu mnohem hustěji a pravidelněji). A že jich není tolik, tedy výskyt je řidší než GPZ, hůře se hledají a zkoumají. Pokud však přijmeme výše nastíněnou pracovní hypotézu jakýchsi "potrubních energetických tras", lze vysvětlit i fenomén jisté pravidelnosti v rozmístění po povrchu, a zároveň řídkosti, která znesnadňuje bádání. A vysvětluje i jisté efekty "propojenosti" některých míst – tedy vzájemné vazby.
Je to efekt, kterého si kdysi jeden jiný badatel povšimnul. Zjistil, že jistá významná místa se v krajině často nachází na jistých přímkách a v celkem pravidelných rozestupech. A že takto vzniká v krajině jakási kresba – samozřejmě neúplná a nejasná. Jsme teprve u poznávání prvních několika čar (k celé kresbě a pochopení jejího významu je ještě hodně daleko). Mezi jednotlivými uzlovými body lze nalézt i vyšší a vzdálenější vazbu. Název "ley" dostaly od prvního badatele, který si jich všiml a náhodou si také uvědomil shodné koncovky v názvech těchto míst (Anglie). Být to třeba u nás, mohl dnes svět diskutovat o jevu s názvem např. "Lhota-liniích". Zde je také vhodné připomenout, že nejdůležitější a ranné francouzské gotické katedrály kdysi postavené templáři vytváří na mapě Francie obraz souhvězdí panny.
Jako úvod do této problematiky doporučuji navštívit stránku http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=86:co-se-stalo-s-uenim-o-ley-lines&catid=6&Itemid=5, kde je jakýsi historický nástin zkoumání této problematiky.
Skvěle zmapovanou problematiku na našem území lze také najít například na stránce http://cermak.libor.sweb.cz/ley_lines.htm. Tento autor má širší záběr a zabývá se i problematikou UFO, např. na stránce http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/200063/Doslo-uz-na-nasem-uzemi-k-havarii-UFO.html.
Lze také vyguglit téma https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=ley+linie a hlavně přepnout na sekci obrázků, odkud lze rychle dospět k mnoha dalším zajímavostem.
Nebo si také počíst v knize "Jaká tajemství skrývají kapličky a boží muka?" - protože původní odkaz již zmizel, je zde několik daších stop k nahlédnutí:
Klub psychotroniky a UFO Vyškov
Jaká tajemství skrývají kapličky a boží muka?
prezentace ke stažení
Tajemství podzemních prostorů - vliv na člověka
Hodně zajímavého je i na této stránce.
Tato místa na zemském povrchu a jejich propojení lze přirovnat k akupunkturním bodům a jejich energetickým drahám na lidském těle. Jen s nepatrným rozdílem. Týkají se celé planety Země. Užitek z jejich správné aktivace a funkce plyne také i do okolní krajiny a prospěch z toho má i člověk tam žijící. Nejvíce významné lokality byly vždy vyhledávány jak k usídlení člověka, tak byly i vhodným způsobem aktivovány. Pro usnadnění tohoto konání bývala vždy na těchto místech umístěna významná sakrální stavba. Ať už jen přírodní svatyně, či menhir, nebo i chrám, až po nejvyšší stupeň – pyramidu v dávných dobách (pyramidy samy měly ke své obsluze vždy ještě poblíž chrám – předstupeň). Po celé planetě jich bylo postaveno mnohem více, než je dnes známo.
Tam, kde nebyla potřebná koncentrace obyvatel pro budování rozsáhlých celků typu pyramida, bylo právě použito celé plošné sítě "antének", tedy akupunkturních jehel pro matičku Zem. Tedy sítě postavených menhirů a "posvátných hájů". V dobách pozdějšího fanatického fundamentalismu stupidně přeprogramovaných …, byly velice často rozbity a na místě pak postaveny "křížky", které měly převzít jejich úkol. Samozřejmě již pod vládou falešného ...
A protože se člověk o planetu Zemi v posledních stoletích špatně stará a přivedl ji svým diletantským působením a pod vedením ďáblíků ovládajících tři světová náboženství knihy do silně nemocného stavu, musí dnes často zasahovat v prospěch planety i entity, které jsou zde přítomny z prolínajících se jiných dimenzích Universa (pouze zlomek z nich patří do fenoménu UFO). Díky mnohem pokročilejším technologiím nestaví menhiry jako naši prapradědové, nýbrž na daném místě vytvoří aktivní geometrický obrazec – "kruh v obilí". Tyto obrazce jsou totiž schopny univerzální energii navíc jistým způsobem modulovat – ladit, a to podle potřeby planety. Pro pochopení problematiky geometrických kreseb je nutno se začít zabývat jednak "posvátnou geometrií" a jednak dešifrovat dílčí vlivy kreseb. Jako počáteční impuls a úvod do problematiky doporučuji se napřed zabývat tzv. "Chladniho obrazci" a také uvědomit si souvztažnost s "jantrami a mandalami" popisovanými jednak v hinduismu, ale užívanými také v budhismu i jinde. A všechny kvalitní šamanské systémy je využívají také (ne ty folklorní, pro hloupé turisty – těm tyto obrazce sice prodávají také, ale sami prodejci nevědí, "o čem to je"). A pro další příklady není nutno chodit daleko, neboť celá Evropa i Amerika je prošpikovaná obrazci (také roztažených v globální síti) a nasměrovanými k destrukci lidstva pod vládou čertíků a jejich přisluhovačů. Samozřejmě s oficiálním výkladem zcela opačným, než je jejich skutečný smysl a působení. O tomto tématu doporučuji prostudovat publikaci AllatRa, kde je možno se dozvědět více.
Opět téma na samostatnou přednášku.
Tento systém je udržován skupinou strážců planety a evoluce (což neznamená, že nás nesmáznou z tváře vesmíru, když zpupnost naší "civilizace" přesáhne únosnou mez – k takovému Božímu dopuštění zde na Zemi došlo již několikrát). Tyto kruhy v obilí se vyskytovaly již i ve středověku. Tehdy nebyla možnost nadhledu z výšky. Nikdo nepoznal že se jedná o smysluplné obrazce. Z polohy sedláka s kosou se jen vědělo, že "to ďábel ve svém kočáře po poli jezdil a obilí lidem zválel, aby jim škodu natropil". Důvodem tehdy byla zpupnost církve, která narušila starobylou energetickou rovnováhu krajiny diletantským přeprogramováním uzlových bodů sítě z důvodu "vítězství pravé ideologie nad zlým pohanstvím". A bylo potřeba narušený systém restaurovat méně nápadně, než byly staré svatyně a menhiry. Nějak tak, aby to nebylo tak přímo na očích.
I když sysifovci budou kecat, že …
Ale důkaz, že je někdo s prknem schopen pošlapat malý kousek pole, a při tom ještě polámat všechna stébla, není důkazem, že všechny kruhy byly takto vytvořeny. Neboť na nich právě nejsou polámaná stébla žádná a obilí dále roste a zraje. Navíc se jedná o velmi komplikované a přesné obrazce. A domnívám se, že ani celý tým současných zeměměřičů není schopen takový obrazec rozkreslit na prázdném poli a za světla a za celý den. Natož v noci a bez baterek. Ve velmi krátkém čase a tak, aby je nikdo nezpozoroval. Jeden kroužek – možná a ještě velmi těžko tak, aby tam v obrazci nebyly žádné jiné lidské stopy a nikdo si jich při této podivné aktivitě nevšiml.
Prostě taková prohlášení sysifovců jsou opravdu jen cíleně prováděnou a oficiálně podporovanou dezinformací, která má za cíl odpoutat pozornost lidí od daného problému a přesměrovat zájem na cokoliv jiného, nepodstatného a hloupého.
A ještě jeden důkaz proti tvrzením sysifovců se objevil teprve nedávno. Zjistilo se, že ty kruhy v krajině setrvávají i nadále. Posečení a zorání pole obrazec nezničí. Letecké fotografování i několik let po "akci" neznámých sil, prováděné s cílem aktualizovat letecké mapy území pro potřebu internetu, odhalují přetrvání obrazce na daném místě. Obrazce jsou z výšky naprosto zřetelně viditelné a poznatelné i později, a to podle hustoty a vzrůstu jiných plodin na přesně stejném místě. Jako by to místo bylo lokálně nějak podivně "pohnojené", že je tak markantní rozdíl v růstu plodin.
Anebo že by oni agenti sysifovců, kteří si na místě chtěli tropit z lidí blázny a "prknem" ohýbali vzrostlé obilí, při tom strachy, aby nebyli odhaleni majitelem pozemku a neobdrželi od něj pár broků do pr…e se při tom tehdy strachy po…li? A že to jejich h…o tehdy ale nebylo na tom poli v obrazci vůbec vidět, že?
S tímto tématem specifických linií jako jakýchsi „energeticko-informačních potrubních tras“ zemské, ale také i mentální energie, zřejmě souvisí jev, který lze zahrnout pod pojem „tajné chodby“. Setkal jsem se nejednou s tvrzením o systému podzemních chodeb mezi řadou různých význačných bodů v terénu. Především u starých opevnění, hradů, tvrzí a zámků, ale i klášterů a far. Lze například shlédnout videozáznam na https://www.youtube.com/watch?v=UtnxBHWq-c8.
Tyto hypotézy však nelze bez fyzického odkrytí chodeb potvrdit, a tomu brání vysoká časová a především finanční náročnost takového záměru. A pak také vlastnické vztahy k území i nemovitostem, které by tím byly dotčeny.
Ať již je skutečnost jakákoliv, v každém případě je potřebné a vhodné se těmito případy z praxe reálně a seriózně zabývat a hromadit dílčí poznatky. Všechny je zaznamenat, včetně nezajímavých a okrajových pozorovacích podmínek. Až jich bude dost, teprve pak je lze náležitě vyhodnotit a ověřit a posunout poznání dále.
Když se na tomto místě zabývám všemi možnými aspekty, které ovlivňují kvalitu daného místa pro usedlý lidský život (všimněte, divoké zvěři tyto problémy nehrozí, neboť se terénem neustále pohybuje), je nutné si všimnout i toho základního a bezproblémového homogenního pole bez jakýchkoliv jiných abnormalit. I kdyby to bylo jen oněch několik metrů čtverečných pro umístění postele. Ono totiž to pole není po povrchu země homogenní. Není všude stejná intenzita průtoku životní energie, většinou nazývané prána, kdysi také éter. Každým místem prostoru prochází jisté a jiné množství.
Neřešme nyní speciální dovednosti některých jedinců tuto energii koncentrovat a vlastně tak na daném místě zvýšit její množství. To je zase téma na jiné přednášky.
Protože se jedná o vlastnosti fyzikálního pole a analogii průtoku nějakou průřezovou plochou (vztaženo na jednotku povrchu země), lze stanovit pojem „intenzita zářivé životní energie místa“. A ta intenzita není všude stejná. Někde je slabší, jinde větší, rozdíly jsou velmi značné. Jiný badatel, který se tímto a jinými otázkami také, a již dlouho úspěšně zabývá, PhDr. Jan Jílek, na svých stránkách http://www.energie-mista.cz tuto problematiku více a v potřebném kontextu rozvádí. Za zmínku také stojí jeho mapa http://www.energie-mista.cz/mapa-energie/.
Pouze rámcově – aby bylo možno kvantifikovat vzájemné poměry intenzity, bylo nutno napřed stanovit základní měřicí etalon, vůči němuž lze porovnávat. Pan Jílek zvolil přepočtenou průměrnou plošnou intenzitu Evropy - podrobněji na jeho stránkách. A pak lze vždy dané místo porovnat a vyjádřit poměrem vůči tomuto průměru. Pro zájemce o měření je stránka http://www.energie-mista.cz/mereni/ a na ní jsou další vhodné odkazy.
A zde si dovolím z těchto stránek ocitovat text pana Jílka (nedávno byly pro poruchu serveru dlouho mimo provoz, tak raději opisuji):
Z toho je také zřejmé, jakou smůlu má tento národ. I kdyby si ve volbách zvolil za představitele samé génie, tak do roka v tom prostředí, kde pracují, je z nich jen neschopné stádo. Plně pod vládou někoho jiného, kdo jim z povzdálí poroučí. A při tom by pomohlo, jen ty instituce přestěhovat někam jinam, na výhodnější místo. Brusel by pak mohl tančit podle naší písničky.
Jinak s ohledem na téma zdraví a jeho navrácení vřele doporučuji navštívit také tuto stránku téhož autora.
Opět jsme se vrátili k nácviku dalšího, 5. pocitu. Je to vnímání tepla v břiše.
Šulc kdysi svůj nácvik rozdělil na 1.o a 2.o v poměru 6 a 2 pocity. Vedly jej k tomu praktické důvody při užití k léčbě duševně nemocných pacientů a měl s touto relaxační technikou velký úspěch. V neposlední řadě se mu díky této metodě působení na mozek a duši prostřednictvím vybavení si pocitů v těle podařilo pronikavě snížit potřebné dávky medikamentů tehdy v psychiatrii používaných, které samozřejmě pacienty hodně poškozují.
Nevím, zda měl Šulc tehdy nějaké vědomosti o relaxačních a meditačních technikách a józe východu, ale vypracoval tak vlastně obdobnou variantu evropského původu. Tedy techniku snadno zvládnutelnou v našich zemích.
Já jeho metodu dělím jinak, v poměru 4 a 4 pocity.
První 4 pocity jsou čistě relaxační a směřují do základů těla. A již jen jejich dovednost a praktikování dokáže z člověka vyplavit denní stres, uvolnit člověka a doplnit mu jeho vnitřní baterky novou šťávou. Dokáže to člověku vyčistit hlavu od špatných a destrukčních myšlenek a zlepšit jeho soustředění na jakýkoliv právě řešený úkol. Věřím, že pokud by tento nácvik byl zaveden na základních školách jako povinný, jednak by to vedlo k lepším učebním výsledkům u žáků a dále v budoucnu by se pronikavě zmenšil počet lidí závislých na alkoholu a drogách.
Zatím co první 4 pocity jsou koncentračně-relaxační (koncentrací na "něco" dospějeme k relaxaci těla) a slouží tedy jako rozcvička pro zbývající pocity, tak další čtveřice již spadá do kategorie relaxačně-koncentračně-vizualizačních. Tedy vyšší úroveň. To znamená, že v uvolněném a relaxovaném těle se již koncentrujeme na vizualizaci vnímání pocitů, které již svým doprovodným efektem počínají pracovat v náš prospěch s jemnými substancemi hmoty - pránou. Opět dochází k fyziologicky měřitelným reakcím těla. Uvolnění je hlubší, tedy je dosažen i hlubší odpočinek na úrovni mozku a později jednou, při dalším pravidelném užívání celého cvičení dochází k získání schopnosti ovlivnění svého mozku jeho majitelem v žádaném směru. Posléze může vést i k rozvoji spirituálního vnímání a pronikavému rozvoji duševní i duchovní činnosti jedince.
Opět lze s výhodou využít např. při studiu, ale i při jakékoliv další činnosti. Dokonce i ve sportu, i tam, a zvláště v bojových sportech, se obdobných technik využívá.
Co je však důležité, člověk je později při jakékoliv další činnosti vždy stále ukotven ve svém těle a dokáže lépe vnímat realitu kolem sebe prostřednictvím všech senzorů, kterými byla jeho duše vybavena na úrovni biologického skafandru zvaného tělo. Tedy i prostřednictvím těla vnímat vedlejší doplňkové informace přicházející z "vyšších sfér". A pak se mu tedy při takové komunikaci nemůže stát, že si neověří skutečnost a bude onomu astrálnímu poslu všechno věřit, tedy i to, co není pravda.
Tradiční postup nejrůznějších astrálních larev v komunikaci s lidmi bývá napřed svou hlásnou troubu - svého budoucího proroka přesvědčit o dobrých úmyslech sdělením některých pravdivých informací a pak již jen nadiktovat další destrukční požadavky k plnění. Samozřejmě tomuto jedinci poskytne energii navíc a magickou ochranu a společenský postup, a on již ve své slepé víře vše další vydává za rozhodnutí nejvyššího boha a nechává sepsat. A na základě sepsaných textů pak příznivci začnou provádět krvavé oběti ve prospěch "nejvyššího boha". Falešného - to již kdysi vysvětloval i Ježíš. Proto později byla i jeho slova překroucena a kodifikována ve dnes jedině uznávaném, ale falešném textu. A na stejnou vějičku ďábla kdysi sedl i Moha... A obdobně kdysi pracovala i astrální larva Jeh... A pokud je možná expanze do vnějšího prostoru, vyvolávají se "svaté" války pro šíření víry (tedy pouze pro uspokojení larvy po krvi - mimochodem její síla je dána pouze tím, co jí její příznivci dají). A pokud již není kam dále postupovat, tak je nutno larvu nakrmit i za cenu bratrovražedného boje uvnitř vlastního národa anebo i strany.
Pamatuj: Tvůj dobrý a tolerantní soused, který je ti kdykoliv ochoten pomoci, má před Bohem větší cenu, než kterýkoliv přicházející "zvěstovatel spasitelné víry"! Pokud jej budeš i ty chránit a podporovat, i ty budeš jednou mít, až budeš po svém odchodu sám a jediný stát před třemi soudci, vyšší hodnotu (zásluhy).
Komu věřit? Ježíš již jednou říkal: "po ovoci poznáte je".
Vím to, kdysi jsem se tam v davu také pohyboval a naslouchal.
Tedy neříkal, že bychom měli stále něčemu věřit a omlouvat tak své vlastní chyby či konání. Naopak, je nám dána přímo povinnost se neustále učit poznávat stromy jedovaté a vyvarovat se jíst jejich ovoce. Tedy nespolupracovat s takovými jedinci. A již vůbec ne jim svěřit vládu nad sebou. Oni pak takto postupně vyčerpají a ztratí svou sílu, kterou jim jinak takto poskytujeme.
Pro zájemce je připraven nový rozšířený text ke stažení a domácímu nácviku: schultz-vydani-2014-kopie-5.doc
Motto:
Rozumem vše ověřuj, smysly však otevřené měj a „rozum” – srdcem hlídej!
