Cesta zažehnutí světla
Návod návratu k sobě domů, aneb průvodce výcvikem.
(autorský rukopis)
aneb praktické užití aktivace zemské energie a manter v denním životě
Zveřejněno: 31.10.2023
Poslední korektura: 30.03.2024
Navazujeme ihned na předchozí cvičení. Dokud je všechno vnímání otevřeno. Také si takto lépe uvědomíme tu věčně opakovanou pravdu, že „vše souvisí se vším“. Můžeme tak v návaznosti a bez problémů hned zvládnout ještě několik dalších, jinak samostatných nácviků – delších právě vždy o jejich přípravu. Tedy potřebné počáteční vnitřní naladění člověka v tomu odpovídající hloubce jeho prožitku (vnímání energie). A to je uvedeno a hlavně procvičeno (aktivováno) již v předchozí kapitole „Začínáme“.
Pak to prvotní ladění k aktivaci čehokoliv dalšího jiného nového již probíhá o to rychleji a snáze. Vždy se tedy jedná o počáteční zvýšení hladiny energie v sobě, což je potřebné jak pro jakékoliv konání, tak i pro stálé zvyšování odolnosti těla vůči chorobám. A také pro lepší prožívání každého okamžiku svého života. Pro mnoho duchovních technik je toto zvýšení hladiny energie v těle přímo nutnou podmínkou, včetně léčitelství.
Toto navýšení energetické hladiny je také součástí magických ochran nižšího stupně. Jednak zvedne naše sebevědomí, např. když jdeme jednat s nějakým nepříjemným úředníkem. A jednak pro přivolání pomoci a zajištění našeho klidu, pokud se cítíme něčím nějak ohroženi (i neznámým, nejasným, nedefinovaným).
Pozn. 26:
Té první aktivaci, iniciaci se také říkává zasvěcení, často doprovázeno různými obřady (rituály) podle té které výcvikové školy. Je to vždy první uvedení do tématu a hlavně praktické protažení psychiky přesnou cestičkou do hlubin podvědomí. Tu mapu má mít již „natrénovánu“ i ten, kdo adepta do onoho stavu změněného vědomí doprovází. Má mít, ne vždy tomu tak je. Často to v minulosti zajišťoval tzv. „strážce vědění“, který o tom věděl a postup znal, i když on sám ty schopnosti neměl. Ale tvořil s jinými strážci celé generace, které musely stále čekat, až se jednou v budoucnu dostaví nadějný adept, kterému to celé vědění musí v utajení předat (anebo dalšímu strážci). Nesměli zemřít dříve. A také nesměli to vědění předat jinému, kdo k tomu poznání ještě nedozrál, i kdyby je to mělo stát život a ztrátu kontinuity předávání daného konkrétního vědění (znalostí).
Celý děj hlubokého ponoru do podvědomí (a často s tím spojeným i výstupem do mezihvězdných prostorů) nesmí být v jeho průběhu nikým cizím narušen … je to práce v hlubších vrstvách podvědomí a hlubinné paměti aktuálního inkarnáta (vtělení duše). To jsou bezpečnostní pravidla – aby pak zde nezůstalo ležet tělo nemrtvé-neživé a duše nezůstala viset někde v meziprostorech. Duše musí být vždy bezpečně přivedena zpět, anebo přesněji – zajištěno nehýbání s tělem. To pak je již na adeptu, aby se vrátil do svého dočasně odloženého těla zpět a sám bez pomoci jiných.
A proto také byl tehdy takový spěch se sejmutím Ježíše z kříže a bezpečným uložením jeho těla hned vedle místa ukřižování. Aby ani jeho učedníci jej neodnesli někam a neuschovali … měl by pak po návratu problémy s hledáním svého transformovaného fyzického těla. Ještě je potřeboval, ještě všechny úkoly od Otce nesplnil.
Pokud navazujeme v podstatě nedlouho po předchozím cvičení (a studiu kapitoly „Začínáme“) – pokračuje se a naváže hned dále. Pokud však mezitím uběhl nějaký delší čas (den až dva), je potřebné si to cvičení v pocitech rychle připomenout – zopakovat jako praktickou rozcvičku. Tedy podkapitoly „Sestup do nitra Země“ – „Záměr“ – „Strom čaker rozkvétá“ – „Naplnění“.
Poté pokračujeme dále, třeba i vlastním úsilím – čtením v režimu „polotransu“ (bez předčítajícího pomocníka), a hlavně přitom pomalu zvolna dýcháme a přitom si stále uvědomujeme a sledujeme své pocity v těle.
Čteme velmi pomalu, stále sledujeme své pocity.
Přestože jsme ve zcela vědomém a bdělém stavu, stále si uvědomujeme zvláštní pocit v našich chodidlech i celém těle. Bez ohledu na obuv, bez ohledu na polohu těla, můžeme vnímat pocit neustálého toku energie chodidly do našeho těla. Pocity blízké slabému brnění, jakési chvění. Ty pocity mohou být i libovolně jiné. Je to každého individuální pocit.
Znovu si je tedy uvědomíme a budeme si je již stále pamatovat. Od tohoto okamžiku energie přichází vždy, kdykoliv budeme chtít. Tento pocit je spojen s pokračováním vnímání toku energie Matky Země celým tělem.
Dále tedy vnímáme, jak se tento příjemný a zároveň i trochu podivný pocit stále šíří nahoru do celého těla. A když budeme ještě chvíli v klidu, je možné průtok energie sledovat zcela celým tělem. Cítíme, jak energie přitéká ze země chodidly, stoupá nahoru nohama až do břicha a naplňuje postupně celé tělo jako velkou nádrž. Až po ruce a ramena. Ke konečkům prstů, ke kořenům vlasů. Je dobré tento pocit podporovat svým „vědomým“ nádechem, tedy uvědoměním si, jakoby jsme nadechovali chodidly ze Země.
Dokonce je to možné kdykoliv, i při chůzi. V jakékoliv pozici těla. K přivolání energie a jejímu rozproudění celým tělem stačí jediný vědomý nádech chodidly vytažený až do trupu, především do hrudi (možno i do celého těla).
A tak se pocit naplnění celého těla stále více prohlubuje, plnění se zesiluje. To Matka Země nám, svým dětem, svou sílu vždy přes chodidla posílá. Ta nás plní, posiluje, zdraví upevňuje, před nepřízní prostředí ochraňuje. Jen si to musíme chtít uvědomit, nezapomínat na tu možnost, otevřít se jí a častěji si ji ověřovat. Vždy si stačí pouze uvědomit, že čakry chodidel máme otevřené, s Matkou Zemí stále spojené. Dokonce i obutí, i za chůze, bez ohledu na podrážky, stále do nás přitéká prostřednictvím chodidel a vzhůru celé tělo plní – energie Země.
Pokud jsme bosí – je to ještě lepší, intenzivnější.
Jen je potřebné si to uvědomit a únava mizí. Je to stálý přítok energie a síly, které jsou nám dávány k našemu prospěchu. Pouze sami si jej svým nevědomím uzavíráme. A přitom stačí jen málo, kdykoliv si jen znovu uvědomit a připomenout svá otevřená chodidla a jak jimi přitéká a v celém těle nás neustále plní proud energie Matky Země. Kdykoliv a kdekoliv, co nejčastěji si to znovu připomínat. Jen zábleskem vědomí si uvědomit, že je stále otevřeno. Tak jak dýcháme vzduch, tak při každém nádechu také chodidly přijímáme čistou energii Božské Matky Země. A tak jako nepotřebujeme již dávno vědomě řídit svůj dech, jen občas se chceme vědomě plněji nadechnout, tak po nějakém častém opakování zjistíme zvýšený stálý tok zemské energie do našeho těla. Vždy a stále jí budeme mít dostatek, a dokonce i přebytek energie. Při všem, co konáme.
A pokud se někdy cítíme unavení, vyčerpaní, stačí si znovu s nádechem pouze uvědomit – „ono to teče, přitéká, naplňuje nás“!
Právě čakry chodidel jsou ty, které nás kotví, stále s Matkou Zemí spojují. Dokonce i v jakékoliv zvednuté poloze. Nepotřebují přímý kontakt. Právě ony jsou vybaveny „vstupním ladicím filtrem“ nastaveným na frekvenci Matky Země.
Právě zde nám byl kdysi implantován destrukční program, který nám zablokoval průtok této energie, „síly Matky Země“. Nyní je průtok opět a trvale otevřen a onen program (blok) – je tím zrušen. Jsme napojeni k nevyčerpatelnému zdroji energie. A znovu si uvědomujeme a stále již uchováme tok energie celým tělem. Jak proudí tělem a po páteři, nahoru – do břicha – do hrudi – až nahoru k hlavě.
A nad tím vším na krku sedí naše hlava a její chladné jasné čelo. Hlava je jasná, mysl klidná, všechny smysly otevřené. A v okamžicích klidu dokonce lze vnímat jemné chladivé světlo dopadající odněkud shůry na naše temeno. Je to světlo Otce Nebeského, které přišlo, neboť energií Matky Země bývá vždy přitahováno. Aby léčilo a posílilo jeho děti sestoupivší do fyzických těl.
Uvědomíme si tuto skutečnost a s dalším nádechem vedeme toto světlo dolů po páteři. Světlo, které nás inspiruje, vede, posiluje, léčí a ochraňuje. Uvědomíme si, že vše dokážeme jednou zvládnout, když budeme chtít.
Konec této textem řízené meditace.
Pozn. 27:
Čím častěji si toto uvědomíme, i jen krátce, čím déle si to budeme uvědomovat (kalendářně), tím lépe se nám tato realita vryje do podvědomí a stane se naší trvalou součástí a bude probíhat neustále, i bez onoho uvědomování. Vždy bude dostatek energie na cokoliv. Kdykoliv chceme, tak se dokážeme rychle zaktivizovat. Opět najít nové rezervy. Je to jen vědomý dech, vědomá kontrola jeho průběhu. Ta kontrola jej vlastně spouští a řídí přesně podle zásad kvantové mechaniky. Po delším tréninku dokážeme jediným nádechem natáhnout energii i světlo plně do celého těla na jediný vědomý nádech. Jednou pak tento dech bude stejně samozřejmě přirozený a trvalý, jako cokoliv jiného, co jsme se kdysi dobře naučili.
Naše duše vždy na krátký okamžik své existence vstupuje do své hmotné projekce, aby v ní nabrala svou další potřebnou zkušenost. Vchází do iluzorního světa omezených podmínek, který poté opět opustí, bohatší o mnohá svá vlastní poznání. A také zkušenější o všechny životní zkoušky prožité při své cestě bioskafandrem zvaným tělo, v divadelní hře zvané škola života. Aby mohla vše úspěšně zvládnout, vchází sem skrze svou matku a neustále po celou dobu své „životní“ cesty má její ochranu při veškerém svém konání, pokud žije v souladu s božským řádem platném v celém kosmu. Od prvního okamžiku vytváření (modelování) své venkovní tělesné podoby a spojení se s hmotou, až do okamžiku ukončení své zkušební lekce a opuštění hmoty (těla).
Pouze pýcha na své schopnosti a nevědomost v konání nám brání tou cestou projít správně a se slávou. A též strach. A tak jako malé dítě, když má s něčím problém, intuitivně ví – kam se má uchýlit ku ochraně a pomoci, tak později jedinec ve své povýšené samolibosti zapomíná na to, kdo mu neustále se vším pomáhá, půjčuje mu a chrání jej. Zapomíná, na svou rodnou matku i kde má nyní svou Božskou Matku, která mu kdykoliv pomůže – pokud požádá.
Tyto znalosti, jak požádat o pomoc a ochranu v těžkých životních lekcích jsou uloženy v nenápadných říkankách v Indii. V jazyku sanskrt – prapůvodním jazyku slovanských prapředků – v mantrách. Nemusí být vysloveny jen v sanskrtu – lze použít i svůj mateřský jazyk naprosto stejným způsobem. Ale proč znovu vyvíjet kolo, když již tu je?
Jen je nutno si na ně vždy vzpomenout a hlavně umět je řádně vyslovit. Tedy naplnit se energií – pak s vnitřním rezonančním prožitkem vyslovit, tedy vypustit svou prosbu z úst i mysli (jako když šíp vypustíme z luku) – tedy v tom okamžiku zapomenout (vyprázdnit mysl). A pokračovat ve své činnosti – a vnímat, jak vše kolem nás se náhle mění. Změní se přenastavení energií časoprostoru kolem nás – přesně v souladu s učebním a životním plánem duše (který si pohříchu většinou ani neuvědomuje a často jedná sama proti sobě). A náhle je vše tak jak má – dokonce i když se nám něco nedaří. Mnohokrát ani nevíme, jak nás před námi samými a ještě něčím mnohem horším zachránila docela „obyčejná smůla“.
Pozn. 28:
Mantry uváděné dále v této knize jsou převzaty z hinduistických zdrojů a sepsány tak, aby je Čech mohl bez problémů foneticky přečíst podle pravidel české výslovnosti českých písmen. Možná nejsou graficky vyjádřeny přesně podle pravidel transkriptu, ale když jsem je dlouhodoběji trénoval a sledoval jejich vibrace a působení – takto nakonec ke mě promluvily. V žádném případě nedoporučuji mechanicky přebírat jakékoliv mantry z anglických přepisů a s anglickou výslovností. Tehdy jejich účinnost výrazně padá. Prostě Čech je schopen vyslovit sanskrt lépe a přesněji než Angličan.
Pozn. 29:
Pár poznámek k fonetickému českému zápisu manter.
Znění jsem získal v ášramu v Penukondě od svámího Šrí Kaléšvary.
Bohužel jsem neměl kvalitní záznamy někde snad i publikovaných originálů a jejich kvalitní české převody a musel jsem se řídit pouze mnohočetným odposlechem v terénu a anglickými transkripcemi manter od svámího, které nám tehdy byly poskytnuty, a též i dotazováním u kolegů.
* Problém zápisu známého prodlouženého znělého „m“ s tečkou užívaného na konci slova je zde řešen zápisem pomocí horního indexu … jako mm.
* Zápis vnitřního písmene ve slově s velmi nezřetelnou výslovností a hláskou takřka spolknutou je řešen zápisem pomocí dolního indexu na jejím místě.
* Časté užití jakoby spojení slov do sousloví (po vzoru německých složenin, anebo též i spolknutí mezerníků mezi slovy) a z toho vyplývající nejasnost s výslovností, důrazem a rytmem – to je řešeno vyjádřením skladby složeného a těžko vyslovitelného nepřehledného slova tak, že jednotlivé rytmické dílky (snad i slova) jsou zde psány – začínány vždy velkým písmenem i uprostřed složeného slova. K tomuto způsobu záznamu mě dovedla vlastní zkušenost při laborování s výslovností a hledání rezonanční odezvy v těle při hledání jejich správné výslovnosti. Tak, jak mi v meditačním pohroužení prostě sepnuli a energie náhle začala proudit tělem.
Pozn. 30:
U manter (modliteb) přebíraných z cizích jazyků je vhodné i důležité znát jejich smysl, význam a dopad. Aby se nestalo jako u církví křesťanského ritu, kdy na závěr každé modlitby se veškerá aktivovaná energie zvoláním předává démonu Amonovi na znak věrnosti a poslušnosti.
Podrobný rozbor hinduistických manter by byl příliš specifický a nad rámec této knihy. Zde tedy uvádím pouze ty obecné a rozšířené mantry, které jsem si ověřil sám svou praxí a je na ně spolehnutí. Některé pak vysvětluji žákům pouze osobně při kompletním uvedení do těchto postupů.
Nácvik i přivolání ochrany Božské Matky Země plynule navazuje na předchozí plnění celého našeho těla její energií. Uvědomíme si, že zemská energie do nás proudí chodidly a stoupá nahoru do celého těla. Naplňuje celé naše tělo.
V tomto okamžiku si stačí s pozorností upřenou dolů do nitra Země uvědomit a nahlas či i jen mentálně, stručně pronést základ – mantru:
Božská Matko, matko Země,
poskytni mi energii a ochranu,
nechť mohu vykonat, co vykonat mám.
Děkuji – Namahá
Ihned lze také vnímat temně rudou energii Země, jak nás celé odspodu plní. Dodává nám klid, lásku a sílu, umožňuje nám soustředit se na to, co máme udělat. S ukončením nádechu si s následujícím výdechem uvědomíme, jak přebytek energie vytryskl naším temenem nahoru jako vodotrysk a stéká po nás dolů zpět k zemi. Božská Matka nás halí do pláště ochrany z hutné a teplé, černo-rudé barvy.47), 48) Pouze si to stačí uvědomit. Jsme pod její ochranou a pomáhá nám, abychom v míru a s klidem naplnili svůj úkol. Máme pracovat, řešit a tvořit, ne bojovat! Bojujeme až když jsme napadeni a přímo ohroženi.
Pokud bychom i nadále byli vnějšími okolnostmi tlačeni k boji, kterému je lépe se vyhnout konstruktivním řešením daného problému, pak lze posílit svou ochranu ještě opakováním další mantry – při neustálém udržování energetického přítoku z nitra Země (lze pronášet i jen mentálně):
Ómm Krímm Kálikájej Namahá,
Káli Má, Rakša Rakša, RakšaMám.
Mantru stále opakujeme podle potřeby a snažíme se vyhnout přímé fyzické konfrontaci (boji) tak dlouho, jak jen to jde.
Pokud však k němu přeci jen dojde a jsme fyzicky napadeni, pak s plným vědomím Kálí bojující uvnitř nás a s výdechem vyrazíme k drtivému protiútoku, který útočníka zastaví. Pak raději opět jednejme, neboť boj přináší opět jen boj a prospěch z něj, energii vysátou ze všech zúčastněných získá jen démon, který právě pro tento účel celý spor vytvořil.
Pozn. 31:
Tento návod platí pro užití v běžném životě a styku s lidmi. Proti útokům vedeným přes astrál jsou pak určeny ochrany jiného druhu.
Často lze pozorovat vnitřní neklid a vířící myšlenky, které nás ruší a k ničemu dobrému nevedou. Brání našemu soustředění, nebo usnutí. Lze použít techniku natažení energie Země v následující modifikaci.
Buď nasajeme do celého těla chodidly pouze energii Božské Matky, nebo již máme natrénováno a jsme již také schopni současně při nádechu natahovat temenem hlavy světlo Otce do svého srdce, případně naplnit tak i celé tělo. Stačí jeden vědomý nádech pro rozproudění energie i světla (další nádechy pak již probíhají automaticky). A vždy s výdechem pak hned opakovaně, tak dlouho jak potřebujeme, s vnitřní rezo­nancí nahlas pronášíme dvojitou mantru přivolání pomoci bohyň Kálí a Durgy (které žádný z démonů nechce potkat):
Ómm Krímm Kálikájej Namahá,
Ómm Důmm Durgájej Namahá.
Lze pronášet i mentálně a může se stát, že za nějaký čas bude námi mantra proznívat v libovolném rytmu i při nádeších. Tedy nemusí to pak být vždy jen a pouze při výdechu. Ale při prvním vyslovení je dobré to provést zároveň s výdechem.
Jakmile se vnitřně zklidníme, tak při posledním vyslovení a s výdechem pouze doplníme krátký dovětek:
Matko Země,
tobě odevzdávám své starosti.
Děkuji za pomoc – Sváhá.
A pak již jen krátce pozorujeme prázdnou mysl, ticho a klid uvnitř sebe a příjemnou „tíhu“ a teplo energie v těle.
Někdy to rušení je závažnější a hlavou se nám neustále honí hodně špatné a zlé myšlenky. Velmi často pod dojmem negativních a destrukčních zpráv a komentářů medií, z filmů a reklam, anebo jsou na nás i elektronicky vysílány … nové 5G věže již dávno pracují s frekvencemi blízkými vnitřním frekvencím lidských mozků (tehdy se v nás nečekaně objeví). Bohužel bojem s nimi v naší mysli jim takto poskytujeme svou energii pro jejich ukotvení v infopoli Země a potenciál jejich budoucí realizace. Když si jich nebudeme všímat – tak nás pozvolna ničí a rovněž naši energii vysávají.
V takovém případě je možné provést pročištění své psychiky prakticky stejným postupem. Opět je důležité si napřed uvědomit svůj stav, tedy přítomnost neodbytných a špatných myšlenek, které nejsou naše a nemůžeme se jich zbavit – stále se k nám v různé podobě vrací. Na několik hlubokých nádechů se soustředěně naplníme energií Matky Země a pak použijeme (opakovaně vyslovujeme) mantru:
Ómm
ŠivaÁtmané ParamÁnandája Namahá.
Otevřeme se tak tvořivé a zároveň na výsledku nezávislé energii „Otce všech nebes“ realizovanou prostřednictvím jeho aspektu známém ve formě transformujícího Šivy. Získáme prapůvodní klid a naplníme se jeho blažeností, která spálí vše rušivé v nás (což je v podstatě volný významový překlad slov).
Opět nahlas opakujeme stále dokola rezonančním způsobem tak dlouho, až se celí pročistíme. Tedy až to v nás zní jak ve starém kolovrátku a zjistíme náhle, že neodbytné špatné myšlenky jsou pryč.
Tato mantra je vhodná zároveň jako vnitřní očista před jakýmkoliv jiným obřadem … záměr vědomí určuje vše.
Často se nám i stane, že než si uvědomíme příčinu našich děsivých myšlenek a než požádáme podle výše uvedeného postupu o pročištění a zklidnění naší mysli, mezitím nás již na delší dobu ovládl nějaký ten démon strachu a obav. Většinou strachu o naše blízké. A fantazie začne vytvářet spletitá klubka pohrom a neštěstí, která číhají … Naše myšlenky se k tomu neustále vrací a množí varianty, kombinují neodůvodněné obavy a nelze se jich zbavit. A co horšího se již ještě může stát?
Na co myslíme – tomu dáváme energii pro realizaci. Čím déle – tím více energie dáváme k tomu, aby se ty katastrofické scénáře vepsaly do matric budoucích dějů. To je vlastně o kvantových polích – jichž jsme také součástí, v jejichž prostředí žijeme. Pokud dojde k nějakému problému (v jakékoliv modifikaci) – my jsme jej naplánovali – promysleli – naprogramovali – aktivovali – přivolali. Říkali jsme si: „Jen aby se (ne)stalo ... to a to!“ To k tomu již stačilo.
Již víme, že podvědomí i astrál zápor „ne…“ nevnímá, realizuje vždy pravý opak.
Proto je nutno mít své myšlenky vždy pod dohledem a svou vládou!
Co však, když si uvědomíme, že opět jsme podlehli svým nezvládnutým emocím a právě promysleli a upletli „klubko budoucích problémů a potíží“?
V první řadě se musíme zastavit a vše si uvědomit, čemu jsme podlehli a jaké scénáře jsme ve své mysli právě vytvořili – a že právě toto všechno doopravdy nechceme. Uvědomíme si též – co bylo tím spouštěcím momentem nezvládnutých emocí, obav, strachů, zlosti …, kde jsme psychicky selhali a vůbec, že to vše může být zcela jinak.
Pak opět posílíme své vnitřní baterie a pomocí několika málo nádechů se připojíme k síle Země a natáhneme do srdce její energii a když to jde, též i světlo z Nebes. Poté jednou a rozhodným způsobem prohlásíme:
… to vše ruším,
mažu – mažu – mažu !
A když to lze, zároveň ono „mažu“ doplníme i gestem ruky před sebou 3× vodorovným mávnutím asi ve výšce obličeje … jako když tabuli mažeme. Rušíme to vše ve třech úrovních bytí. A pak již jen na závěr s posledním výdechem se doporučuje tlesknout rukama (potvrzeno) a tím jsme se od právě zrušených problémů odpojili a věnujeme se něčemu příjemnějšímu … třeba i v předchozí podkapitolce uvedené mantře pro urovnání svého nitra.
Pokud potřebujeme pomoci s řešením nějakého složitého úkolu, se kterým si nevíme rady, nebo si nejsme jisti výsledkem našeho snažení, pak si lze pomoci přivoláním jednoho z aspektů Otce Nebeského, který nosí s sebou všechno vědění a má sloní paměť (proto je i správce nebeských archívů), ve hmotě s klidem proráží cestu a překoná všechny překážky – Ganéša.49)
Na počátku je potřebné mít dobře promyšlen a specifikován problém, který potřebujeme řešit, tedy zformulovaný předmět své žádosti a prosby o pomoc. K řešení musíme být již připraveni. Nutno formulovat krátce a v pozitivu ve formě podoby následně již vyřešeného problému, tedy konečného výsledku (používá se technika tvorby sankalpamu).
Nelze prosit o pomoc a nevědět jakou pomoc vlastně potřebujeme!
Pak je nutné provést natažení energie Matky Země, čili spojit se se Zemí (hutnou energií hmoty pro možnost realizace ve hmotě) i s Otcem Nebeským (jemnou energií světla) tak, jak již bylo popsáno a vyzkoušeno dříve. Následně několikrát vyřknout Ganéšovu mantru pro jeho aktivaci, jeho přivolání (například 12×):
Ómm Gumm Ganapatájej Namahá.
Pak s výdechem vyslovíme prosbu – sankalpam. S plným soustředěním tuto prosbu (myšlenku) vydechneme (vystřelíme vzhůru k nebesům). Jako když lukostřelec vystřelí šíp, tak pustíme „vystřelenou“ myšlenku a již se jí nevěnujeme. Pustíme ji, aby mohla letět k cíli (princip lukostřelecké meditace). Tedy zcela vyprázdníme mysl, uvědomíme si prázdno v ní – „šíp“ s myšlenkou byl již vystřelen a jeho let již nelze měnit a opravovat. Pouze, aby se to lépe povedlo, tedy aby šíp s naším vzkazem doletěl kam má, pošleme za ním na jeho let „požehnání“ … opět ještě několikrát vyslovíme Ganéšovu mantru s uvědoměním si energie v těle. Vlastně i jako poděkování.
Pak již zbývá jen se zkoncentrovat na svou práci a věnovat se pouze jí, ponořit se do ní, do problému a své vedení ponechat na intuici … většinou začnu uklizením pracovního místa, než budu v činnosti pokračovat dále. Intuice nás přivede ke správnému řešení, objasní nám, čeho je třeba a bývá to za chvilku. Myšlenka náhle vznikne – jen si ji uvědomit. Tedy uvědomovat si, že se v naší vyprázdněné hlavě cosi náhle objevuje a všímat si toho.
Tohoto veselého chlapíka se sloní hlavou mají rádi studenti – zvláště ve zkouškovém období.
Pokud řešíme nějaký komplikovanější problém a především potřebujeme napřed především uklidnit a vyprázdnit roztěkanou mysl (ve skákavé mysli asi pořádná myšlenka nevznikne), můžeme se obrátit o pomoc k jinému aspektu hinduistického pantheonu – Hanumanovi. Je to král opic a tedy vládce i nad roztěkanou skákavou opičí myslí.
Základní postup je stejný jako s Ganéškem. Napřed je nutné natáhnout energii a pak opakovat základní Hanumanovu mantru.
Ómm Hůmm Hanumane Namahá.
Opět vyslovujeme vícekrát a nejlépe vždy s výdechem. Tolikrát, až zjistíme, že mnoho myšlenek se tak nějak samo ztratilo … běžely skákat po jiných stromech.
A protože Hanuman je i patronem netradičních a neobvyklých řešení a postupů, lze tuto jednoduchou mantru použít i při prosbě o pomoc a hledání nápadů vedoucích k cíli. Podobně jako tu prosbu ke Ganéšovi. Postup je vlastně stejný.
Pouze si napřed musíme chvíli lámat vlastní hlavičku, jestli na to nepřijdeme sami … tedy promyslet, v čem je věcný problém a co vlastně nám brání či co je nám nejasné a hlavně co potřebujeme vyřešit. Tedy stanovit si zadání a zformulovat onen problém, který musíme vyslovit. Ten bude řešen – inspirace přijde právě k vyslovenému problému.
A pak již jen otevřít hlavu a pozorovat – ta božská inspirace vždy odněkud přijde. Jen ji musíme zachytit, až kolem nás bude chvilku poskakovat (něco nás náhle zaujme, inspiruje, v naší mysli se vylíhne nějaká asociace).
To zklidnění opičí mysli na počátku jakékoliv zamýšlené práce – jako základní metoda přípravy a soustředění se před nastávající prácí, je metoda každému snadno dostupná.
Pozn. 32:
Obě mantry lze bez problémů vyslovit i několikrát ještě dříve, v procesu „přípravy“, ještě než promyslíme svou formulaci problému a připravíme se k jejímu odesílání. Čistě jako rozcvičku hlasivek předem.
Pozn. 33:
Obě tyto mantry, jak ke Ganéšovi, tak i k Hanumanovi jsou celkem rytmické a i melodické. Velmi často jsou zpívány v různých intonacích a rytmech (společný zpěv bhadžanů ve chrámech) a dokolečka opakované. Celkem jsou radostné. Nemusíme je tedy pronášet nijak moc sveřepě a vážně. Oba boží projevy volejme jejich jmény jako naše „bratříčky“ či kamarády ku pomoci.
Výslovnost těchto manter lze trénovat i bez konkrétní potřeby o pomoc – čistě jen pro radost a pohodu sobě i posílení oněch bytostí (principů, energeticko-informačních polí). Hinduisté většinou k počítání opakování používají málu se 108 kuličkami, tedy 108× opakování. A při jiném počtu opakování se na člověka vůbec nezlobí.
Někdy však bývá před plněním obzvláště důležitého (náročného) úkolu ještě potřebné se sám v sobě maximálně zkoncentrovat a „doladit“. Natáhnout energii do sebe, psychicky se zpevnit. K tomu se využívá technika vyslovení „osobní mantry“.50) Technika je shodná s předchozím postupem. Avšak místo sankalpamu (prosby k řešení) si uvědomíme svůj aktuální záměr, tedy to, co a proč budeme nyní dále konat.
Provede se nádech energie Země a světla Nebes do celého těla se zvláštním důrazem především na střed hrudi, za srdcem před páteří.51) Tam v hrudi pak zadržíme dech, uvědomíme si tam své pocity a pak s výdechem 1× mentálně (tedy pouze ve své mysli) vyslovíme svou osobní mantru. Toť celé.
Aby to mělo bleskový efekt, musíme mít svou osobní mantru již nacvičenou, musíme s ní být sjednoceni. Nácvik, aktivaci lze provádět neustálým mnohočetným opakováním. Anebo také v naznačeném sjednocení se s Božskou Matkou Zemí a Otcem Nebeským podle již uvedeného zkráceného návodu a docílit tak mnohem rychlejšího a účinnějšího propojení se za mnohem kratší čas (silně individuální). Postup je stejný. Tréninkové aktivační vyslovování mantry bývá v pramenech uváděno v počtu mnoha dní, minimálně cca 42 dní (což stačí již pokročilým, pro začátečníky je však málo), a mnoha celých „mál“ (108×).
Při nácviku i užití „osobní mantry“ je kladen důraz na pouze mentální přednes.
Pozn. 34:
Mála – hinduistický a budhistický modlitební nástroj – počítadlo, obdoba křesťanského růžence. Šňůra navlečených korálků či semen lotosů, rudrakší, perel … Neustálým užíváním se z mály stává osobní „silový“ předmět, kterého by se měl dotýkat pouze její majitel.
Dotek dětí, zvláště malých, je tolerován.
Činných je 108 korálků, a 109. tzv. mistrův je koncový, vymezovací, navlečen jiným způsobem, aby jej bylo možné poznat hmatem i ve tmě jeskyně. Užívaný počet 108 je třetím číslem z velmi silné číselné řady 1, 4, 108, …
Vysvětlivky pod čarou:
47) … Lze užít i jinou představu – žhavé magma zemského jádra. Pokud se nám právě zjeví i jiné barvy, je to v pořádku, neboť Matka Země sama nejlépe ví, co potřebujeme právě v tomto okamžiku.
48) …
Je to sama Kálí, v Evropě uctívaná na mnoha místech ve svém civilním zobrazení jako tzv. „Černá madona …“. V Indii je známa jak v civilním a radostném všedním oděvu plném ozdob, tak také ve své bojové podobě – coby vítěz nad všemi démony.
A v plesové róbě se bojovat nechodí … vysvětlující poznámka pro neznalé mýtů.
49) … Je to hinduistický specialista projevu Boží vůle a jeden z aspektů jeho projevu podobně, jako ve všech náboženstvích jsou různí specializovaní svatí či andělé. Pokud je kýmkoliv požádán, přinese Otcovu vůli a o věrouku a rituály žadatele (jeho původní výcvikovou školu) se vůbec nestará, neboť je to zcela bezpředmětné.
50) …
Pozor – vyslovuje se vždy pouze mentálně. Osobní mantru nesmí nikdo slyšet, jinak ztrácí účinek. Jedná se vlastně o něco jako-by osobní „zaklínadlo“ své současné inkarnace. Pak po jeho prozrazení bychom si totiž museli aktivovat novou osobní mantru, a to vyžaduje vždy další, déletrvající úsilí.
Některé hinduistické obřady dokonce ve svém postupu rituálu vyžadují mezi ostatními mantrami i vyslovení osobních manter (mentální) … něco jako stvrzení účastníka obřadu jeho „osobním razítkem“.
51) … Je to místo komunikace s naší vlastní duší. Je velmi dobré, když se jednou naučíme vždy kotvit se i tam a tam také neustále ponechávat část své vědomé pozornosti. Tedy neustále sledovat a vnímat, co nám říká naše srdce. Většinou na tuto důležitost neustále zapomínáme – k naší velké škodě.
Motto:
Jednou vyzkoušet je lepší než o tom stokrát číst.