Stezkou moudrosti – světélka poznání
Rozpravy badatele nad tématy čtenářů.
Jaká je otázka, taková je odpověď. Mozaika, anebo jen kamének.

Energie – základní zdroj všeho

Práce s energií aneb kudy a jak ze slepé uličky - pokračování

Zahájeno: 11.03.2021
Zveřejněno: 26.03.2021

Práce s energií
aneb kudy a jak ze slepé uličky

Motto:

„… nic není tak skryto, aby nebylo jednou odhaleno“.

… pokračování …

V předchozí stránce byla zahájena tato velmi rozsáhlá kapitola a po nastínění metodiky dalšího postupu pátrání po důkazech byla probrána dvě velmi důležitá téma­ta týkající se žen obecně a dále ještě důkazy vyplývajících z plátna, do kterého byl za­vinut Ježíš po ukřižování. Samozřejmě vše souviselo s energetickým principem života, jak vlastně celý tento rozsáhlý seriál probírá. Budeme pokračovat ještě dalšími tématy a dávat tak dohromady další indicie, které nás v poznání mohou posunout dále.
Mezitím všem doporučuji neustále bděle sledovat i politickou scénu a dění za oponami. Opět se nacházíme v období přelomu věku.

V souvislostí s celkovou mozaikou vědomostí
se zajímáme o komplexy dílčích částí (otázek):
• jaký asi je důvod neustálého pronásledování žen;
• poznámky mystika a fyzika k disputacím kolem důkazu Ježíšova ukřižování,
   aneb co nám vlastně přesně sděluje tento hmotný důkaz;
• účel obřadů a obětování … jaký je jejich smysl a co se při tom děje;
• zjistíme rozdíly v působení modliteb a meditací;
Přestože se velmi často bude objevovat slovo „magie“, je potřebné si uvědomit, že se jedná o terminus, kterému každý niterně rozumí díky základním informacím nesených naší duší sem na tento svět a nemá smysl vymýšlet kvantum nových a nic neříkajících rádo-by „vědecky se tvářících“ prázdných a nezažitých pojmů. Tím by se srozumitel­nosti nedosáhlo.

Obřady a obětování

Výzkum chaosu – chaotický výzkum

Ve vývoji fyziky a změn v jejím výkladovém systému je jedno zajímavé období. Jakmile byl dokončen základní výzkum hmoty, který nakonec vyústil výbuchem jader­né bomby, vrhnuli se fyzici na další zkoumání elementárních částic se snahou nalézt co nejvíce částic ještě menších, ze kterých se ty dosud známé částice jádra skládají. Strojní vybavení již bylo dostatečně kvalitní a měřicí aparatury čím dále lepší, citlivější a přesnější. Vývěvy potřebné k tomuto výzkumu se mezitím také velmi zdokonalily, takže požadavek vytvoření co nejdokonalejšího vakua již přestal být problémem. Začalo období, kdy každý začínající vědátor toužil proslavit se objevem nějaké nové částice.
Jenže pak si někdo povšiml, že ani to vakuum se nedaří vytvořit, neboť když tam již prokazatelně je, „než se výzkumníci stačí ohlédnout“, tak se jim tam najednou z toho „nic“ opět něco vytvoří. Mezitím také bylo objeveno obrovské množství nejrůznějších „z brusu nových“ částic jinak k ničemu. Závěr: „vše je asi určitě zcela jinak a příroda si z nás vlastně dělá pr*el“. A tak došlo ke vzniku zcela nového pohledu na svět, obo­ru nazývaného kvantová fyzika.

Jinými slovy došlo k poznání, že vždy na subatomární úrovni se nikdy neobjevilo to, co tam je (ono to tam ve skutečnosti vlastně vůbec není), nýbrž to, na co myslel výzkumník, že by tam najít chtěl. To vše je důsledek kvantového principu existence vesmíru a zároveň objev, že vlastně hmota neexistuje. Hmota je jen kvantum energie kmitající jistým kmitočtem a tvořící tak své vnější silové pole, kterým se projevuje vů­či jiným podobným polím. A při svém vzniku je toto pole i jeho uspořádání samozřej­mě ovlivňováno vnějšími, okolními poli.83) Co si však výzkumníci již pořádně neuvě­domili byl fakt, že to co vznikalo vlastně byl reálný obraz jejich myšlení, že v reálu došlo ke zhmotnění jejich prvotních myšlenek. Tento poznatek se mohl objevit teprve až jako nadhledové statistické zhodnocení celé množiny jejich pokusů (že by mozaika poznání? – ne, pouze objev dalšího dílčího kaménku do mnohem větší skládačky, než se všeobecně myslelo).

Pozn. 78:
Připomínám jen, že naprosto stejný proces reakce na vnější pole (informace z okolí) se objevuje i na buněčné úrovni. „Kmenová buňka“ doručená orga­nismem na místo opravy si vezme informace z okolí (od silových polí okolních buněk) a podle toho pro potřebu svého dalšího růstu aktivuje příslušnou pro­gramovou sekvenci DNA (která je stejná pro všechny buňky těla).

Jenže tato záležitost materializace není jev nijak nový. Již Ježíš dokázal změnit vodu ve víno a učinil i mnohé další „zázraky“, které jinak pozorný a hledající žák najde všechny popsány ve védách i s potřebnými návody. Patří k dosud málo známým mis­trovským cvičením, které však málo který bráhman je schopen zvládnout (alespoň jen něco málo z nich). Ježíš všechny tyto dovednosti se tam tehdy během svých studijních cest naučil právě od nich.84) Kromě něj je porůznu (výběrově) zvládlo i mnoho jiných mistrů v různých variantách (nevytvářeli však vše, neměli tu potřebu stát se celosvě­tovým dodavatelem cetek pro líné). Měl jsem příležitost krátce se dostat do blízkosti jednoho takového skutečného mistra – jenž během svého poměrně krátkého života většinu těchto Ježíšových dovedností zvládl prakticky, svým žákům předvedl a předal jim tréninkové postupy.

Tento jev materializace nebyl uzavřen pouze na Indii, kde je značná koncentrace výcviku těchto různých duchovních technik. Občas se nečekaně projevil také v zemích spadajících do okruhu působnosti křesťanské nauky. Například se stalo, že při mši se v poháru skutečně proměnilo víno v krev, jindy hostie na talířku se změnila v maso. Později bylo zjištěno, že specificky se jedná o plátek lidského srdečního svalu. Věřit či nevěřit – je možné si vyhledat. Mě to již nestojí za to, hledat to znovu. Samozřejmě v církevních i vědeckých kruzích to vyvolalo velké pozdvižení a media se o tom raději moc nešíří, aby u lidí nevzbudily příliš mnoho pro církev nebezpečných otázek.

Jak to bylo možné?
Vysoká koncentrace energie + vyslání informace (přesný program).
A jsme opět zpět u magie tvoření.

Rituál a obřad

Ve všech společenstvích a většinou již krátce po jejich vzniku se vždy začnou vytvářet určité formy obřadů. Je to dáno nutností stálého opakování určitých činností úzce svázaných s neustálým provozem společenství v dynamicky neustále proměn­ném prostředí silových polí. Všechny tyto různé procesy vždy svým opakováním záhy získají jakousi vnější ustálenou podobu – rituál, včetně jejich „nejasného a nelogické­ho“ počátečního zahájení. Tyto potřebné dovednosti a manipulace spojené s daným procesem se jistým způsobem takto brzo formalizují a začnou se šířit dále mezi ostat­ními členy daného společenství jako standard dané činnosti. „Ritualizaci“ je nakonec podřízeno prakticky veškeré konání lidí. Od krájení chleba, příjem jídla, ale třeba také i očista těla po jeho opuštění našich útrob, způsoby jednání mezi sebou navzájem při standardních situacích …, až po společné provádění a prožívání duševních a duchov­ních procesů a jevů.85) Ve svém souhrnu takto vzniká tzv. „kultura“ coby lidská nad­stavba nad prostým zvířecím reagováním, jež se skládá z mnoha ustálených pravidel provádění dílčích dění (úkonů) každodenního života. Tyto potom jednotlivě nazýváme rituálem … (něčeho), a později při jejich provádění dokonce ani nemusíme chápat vý­znam všech částí daného rituálu. Prostě je opakujeme.

Pokud verbálně popíšeme každý takový děj, pak se vlastně jedná o postup, tedy sled dílčích kroků a operací a i užití celých standardizovaných celků (modulů), včetně testovacích a rozhodovacích bodů řízení daného děje s jejich logickými pravidly, včet­ně různých typů cyklů … tedy program – informační popis řízení děje. To je tedy onen rituál, kterému pak můžeme přidělit i výstižný název a kterým jej pak můžeme kdyko­liv podle potřeby včlenit a následně i aktivovat také v jiných rituálech jen jako jejich dílčí pracovní modul – potřebný proces lze takto kdykoliv automaticky vyvolat vlastně jen jeho jménem.86) Studenti informačních technologií již vědí, o čem to tu píši. Vždy velmi důležitou součástí každého takového postupu je právě jeho správné zahájení.

Pozn. 79:
Vlastně celý život člověka je řízen rituály. Např. i jen pouhé stoupnutí žáků v lavici na počátku hodiny při vstupu učitele do třídy.
Prosím – domyslet všechny efekty s tím svázané.

Jakmile se bude jednat o větší děje důležité pro celé společenství řízeného svým souhrnem rituálů (kulturou života), obzvláště tehdy tyto procesy a děje obdrží svou specifickou slavnostní ritualizovanou, až přímo slavnostní obřadní atmosféru pro svou podporu a ochranu vznikajícího díla. Tedy pro zajištění úspěchu a dosažení cíle, kvůli kterému byl proces ve shromáždění svých členů spuštěn. To je právě onen „obřad“ (i když bude třeba jen prostý, bez velké slávy a třepotání mávátek). Může být i velmi jednoduchý, prostý, soukromý, třeba jen společná modlitba rodiny před jídlem, nebo krátká prosba o ochranu, před spaním …

Protože výsledek, tedy úspěch či neúspěch všeho snažení je také ovlivněn i mno­ha okolními energeticko-informačními poli vyššího typu než je jen člověk (tedy obec­nějšími poli a také různými egregory), tak si lidé velmi záhy všimli, že dosažení žáda­ného cíle lze vhodným způsobem podpořit jistými dalšími podpůrnými procesy prove­denými k vhodnému nastavení těchto jinak neviditelných silových polí.87)
Tato specifická obřadně prováděná duchovní práce s cílem přizpůsobení širšího ener­geticko-informačního pole se nazývá magií. Což je vlastně souhrn přesně postupně po sobě prováděných manipulací (většinou obřadně vykonaných). Co všem prapřed­kům lidského rodu bylo ihned od počátku také zřejmé je, že ku zdaru díla musí:
• hlavní manipulátor obřadu být v této profesi na výši (znalý, schopný a trénovaný, připravený a soustředěný);
• k probíhajícímu ději se vyžaduje i soustředěná pozornost všech ostatních účastníků;
• že do děje je na počátku také nutno vložit něco formou tzv. „oběti“.

Pozn. 80:
Neobětuji-li zrno Zemi, pak mi Zem nové obilí prostě nedá.
Při tom stále ještě hrozí mnoho příčin, že i tak úroda bude malá.

Oběť však má jasně definovaná pravidla a také mnohá skrytá úskalí, jejichž ne­znalost se vždy vymstí – bude dále probráno podrobněji. Pro správné uchopení celé problematiky je nutné vyjít z principu jejího působení. Tato oběť může být lidskému zraku a chápání a „neznalým rozumem“ obluzené mysli dokonce i utajená, či také slí­bená a dočasně odložená.88)
Zajímavé je, že do této kategorie oběti patří i velmi účinná „oběť modlitby“. Nikde se však již člověk nedozví, jaký je rozdíl mezi účinným a neúčinným modlením se – bude probráno až v další podkapitole. Další, ještě méně nápadnější je „oběť času“, a zcela opomíjená a zapomenutá je „oběť práce“ (společná či jen věnovaná). Kdysi dávno ta­ké bývala hojně praktikována i „oběť almužny (daru)“ a v islámu je to stále zakódová­no ve specifické formě jako jeden z pilířů víry a má svou silnou sociální vazbu.
Všechny tyto různé formy mají význam především pro jednotlivce a jeho postup v in­dividuálním duchovním vývoji a mnohem silnější význam pro upevňování soudržnosti celého společenství.
Vzpomeň, kdo si ještě pamatuješ, na různé brigády a společné pracovní úklidové akce a pod. a jejich dopad na psychiku a myšlení lidí a tvorbu společného pole. Že to bylo záměrně špatně realizováno je důsledek diletantismu organizátorů a také úmysl jejich z vnějšku prováděného nestrukturního cizího řízení.

Pozn. 81:
I když modlitba je především individuální záležitost a zdánlivě slabá, pokud se provádí mnohokrát, případně synchronizovaně a dokonce ještě opakova­ně, pak podle své formulace má v sobě velký potenciál a je schopna značně ovlivnit časoprostor egregoriálních silových polí.89) Proto „pilíře moci“ (poli­tici a církev) tak rádi pořádají masové akce (včetně sportovních).

Pozn. 82:
Zvláštní kapitolu činí tzv. „svatý slib“, většinou učiněný v nouzi, kdy poté „náhoda“ zázračně zasáhne a vše se náhle změní. Varuji před nedodržením takového slibu.

Správná a přesná formulace modlitby je velmi důležitá a nenápad­ně nevhodně umístěné slovíčko s trochu jinak posunutým význa­mem (či často dvojsmyslně používané a pod.) rázem mění budoucí výsledek. Církev například zkrátila Ježíšovu modlitbu na polovinu a ještě tam provedla další záměny slov.

Oběť, to je vlastně energie vložená do obřadu.
Nelze se dovolati Otce nebeského, pokud nezapnu mobil co mám.
Nelze přestavovat silová pole v energeticko-informačním časoprostoru, pokud do úsilí nevložím dostatečnou míru energie (viz dále).

Energetický princip magie

Jak již bylo výše naznačeno, všechno pozorovatelné dění je výsledkem vzájem­ných interakcí energetických silových polí. Tato pole jsou informačně organizována a dokáží reagovat jak na změny ve svém vnitřním uspořádání informací (vlastním „vě­domí“), tak také musí reagovat i na změny prostředí (změny probíhající v okolních vnějších polích a jejich uspořádání). Neustále se tak snaží o udržení své vlastní rov­nováhy. Což se nakonec projevuje i změnami na objektech pozorovatelných ve speci­fickém frekvenčním pásmu elektromagnetického záření zvaného viditelné světlo (pro­zatím hlavní zdroj našeho poznání, i když velmi často zatížený mnoha pozorovacími chybami, které jsou součástí našeho vlastního pole).

Takto například reaguje i planeta Země na dění v prostoru kolem ní, ale také i na dění probíhající na jejím povrchu. Takto reaguje i buňka v těle; tělesné orgány mezi sebou při své vzájemné spolupráci; zvířata mezi sebou ve smečce i vůči okolní přírodě a i jiným smečkám či stádům; i lidé mezi sebou na kterékoliv úrovni své činnosti. Lidé mají schopnost toto vše poznat a případně i ovládnout (konstruktivně, symbioticky, či také destruktivně), ale především musí zvládnout sami sebe – to je náš hlavní úkol zde na Zemi. Další náš lidský úkol zde na Zemi tedy spočívá v nalezení správné míry ve veškerém svém konání.
Neboť pokud stroje budou chytřejší než my a budou nám poroučet, to pak již nás Otec nebeský právě pro toto zklamání od jeho dětí, které mu takto uštědříme –   nemusí chtít ani znát.

S tímto vědomím, pohlédneme-li na již výše uvedený rámcový popis obřadů je zřejmé, že onen popis je pouze formální, vnější, nic nám však neříká o vnitřní podsta­tě těchto dějů. Ta spočívá v práci s energií a informacemi v součinnosti se správně vo­leným programem směřovaným k budoucímu požadovanému stavu.

Na počátku všeho musí být zřetelný a jasný záměr, tedy budoucí cíl, kterého má být jednou dosaženo. Dále musí být naprosto jasné, zda je tohoto zamýšleného cíle, tedy budoucího požadovaného rovnovážného stavu jiného než je současná rovnováha (či nerovnováha) všech polí, možno docílit pouze jednoduše přeuspořádáním „staveb­ních kamenů“, které máme pouze my ve své výhradní moci (v poli své výhradní pů­sobnosti), anebo budeme narážet i na pole jiná a hlavně na jejich snahu udržet jejich vlastní rovnovážné stavy (související s jejich zájmem). Zdůrazňuji, že se jedná o celý časoprostor a skutečný čas je zcela jiná veličina, než my si ji představujeme v zajetí omezení našich hmotných smyslů. Dále také musí být předem jasné, zda celý postup změny bude pouze jeden proces (program), anebo bude mít více etap90) vývoje. V případě tohoto složitějšího, ne-přímého nýbrž etapového postupu, tak tyto etapy musí být definované také, včetně charakteristik mezi-etapového přechodu. Tím se to celé rozpadá ještě i na nutnost vypracování dílčích cílů (celých vektorů cílů včetně plánů jejich přeměn – vývoje a vztahů mezi prvky vektoru) a jejich programů. Dále také musí být správně vyjasněny všechny okolnosti mající vliv na plánované procesy (tedy i jejich etapy), tedy musí být zvážen i možný protitlak všech okolních nepřímo souvisejících silových polí.
Jinými slovy, musí být jasné, zda se bude jednat o jeden jednoduchý záměr (cíl) a te­dy i pouze jeden program, anebo sled vícero programů … tedy hlavní záměr (jeho cíl) a k tomu mnoho dílčích cílů (záměrů) postupových. Z toho následně vyplyne, zda bu­de nutná pouze jediná magická operace, anebo více, dokonce třeba i „různorodých“ a možná i „souběžných“, které však bude nutno mezi sebou sfázovat.

• Nicméně záměr je vždy hlavní, počáteční – to je semeno všech budou­cích změn; a k tomu vědomí nynějšího stavu a současných podmínek po­čátku budoucího vývoje. Bez jasného záměru, který musí být stručně a pozitivně definován ve formě „…takto to je…“91) – jinak hrozí, že nakonec se vše otočí v pravý opak (ztrátu všeho).

• Podle záměru pak musí být promyšlen odpovídající a správný rituál magické operace mající změnit vývoj časoprostoru, tedy upravení všech souvisejících silových polí. Tedy vytvořen program modulace vysílaného energetického impulsu. (Vůbec to nemusí být zase až tak moc složité.)

• Následně musí být zvolen správný místní čas a vybrán prostor vhodný k provedení potřebného (zamýšleného) magického obřadu a ten později pro jeho vykonání náležitě připraven (viz dále). Případně promyšlen i celý tým ak­tivních spolupracovníků, případně i potřeba dalšího komparsu.

• Pro úspěch tohoto prvopočátečního snažení je nutné zajistit dostatečné energetické zdroje, které budou v procesu obřadu přetvořeny v novou energeticko-informační kvalitu. Ta je provedením obřadu vyslána do in­formačně-energetického časoprostoru a usadí se mezi jinými podobnými silovými poli. Následně pak ve svůj prospěch začne ovlivňovat přetváření časoprostoru v cílový stav. To se poté promítne zpět do hmotné reality jejím přeuspořádáním, kdy v pravý čas dojde k požadované změně.

• Ve stanovený čas je pak nutno celý obřad řádně provést.
Tedy ve stanovenou dobu na stanoveném místě zkoncentrovat dostatečné množství energie správně laděné v souladu se záměrem a platnými vyšší­mi pravidly této práce. Tuto zkoncentrovanou energii modulovat zře­telným a jasným vyslovením (zveřejněním) programu směřujícího k záměru a tím jej vlastně vyslat do prostoru všude-přítomných energe­ticko-informačních polí k jeho realizaci.

• Následuje již jen úklid … a návrat k běžným denním úkolům, a také ku práci, směřující k dosažení vytyčeného záměru.
Každodenní běžná rutinní práce.

Magie je tedy energeticko-informační práce obřadně prováděná s úkolem vyslání programovaných změn, které mají být následně realizovány v časoprostoru sestave­ném ze silových polí. Tedy vlastně ovlivnění všech těchto nám dosud dokonce i ne­známých (avšak souvisejících) polí a to ve prospěch realizace vysloveného záměru.

Podstatou toho všeho je umět programátorsky pracovat s informacemi a také současně pracovat i s energií právě pro ten účel předem uvolněnou, včetně umění přesného adresování v složitých soustavách těchto polí – obecný nadhled na téma. To je obecný princip snahy všech magií – zajistit úspěch realizace zamýšleného díla a zároveň také snaha o odstranění (či eliminaci) všech možných překážek na cestě k úspěchu praktického konání s požadavkem minimalizace nutné další vynaložené fyzické práce (energie). Zároveň je při tom také nutno vědět, že při této práci podle vybraných a použitých metod mohu či nemusím si připravit velmi těžkou budoucí karmu (osud – svůj osobní, ale i svého rodu a národa) podle toho, zda záměrem stojím proti Božím záměrům, anebo směřuji v soulad s vůlí Otce nebeského a též podle toho, jaké při této práci použiji postupy.
Nekonání však rovněž přitahuje těžkou karmu!

Pozn. 83:
Je jedno, zda je to třeba jen modlitba žáčka k jeho patronu o pomoc při pí­semce ve škole, nebo magický úkon léčitele schopného léčení dotykem ruky, nebo obřad k přivolání lepšího panovníka než je nyní, nebo obřad k odvrácení blížících se nebezpečných celospolečenských destrukcí…, ale třeba i jen jed­noduchá svatba, vítání novorozence, pohřeb, … a mnoho dalších.
Kdo umí vnímat tzv. synchronicity mezi ději zdánlivě nesouvisejícími a také umí sledovat jejich „náhodné“ synergické efekty, potvrdí toto tvrzení mnoha dalšími příklady, se kterými se ve svém životě již setkal. Kdo to neumí a je nevšímavý, ten ani tak neví, o čem je tu psáno.

Pozn. 84:
Pouze pro dokreslení doporučuji shlédnout třeba článek „Kazaňská madona a obrat na východní frontě Druhé světové války“, kde ještě není zapsán její další příběh, obrana Moskvy. V kritické situaci do letadla naložili ikonu včetně jejího odborného doprovodu a s obřady prováděnými na palubě během letu s ní obkroužili Moskvu. Pouze k této linii se Němci dostali a dále již už ne.
(Příklad síly magického obřadu s využitím silového předmětu.)

Uspořádání prostoru

Aby bezprostřední vnitřní prostor pořádané akce (obřadu) mohl být dostatečně silně energeticky aktivován (s prázdnými baterkami nikam nedojedeme), to vyžaduje především vhodným způsobem jej vymezit a ochránit před okolím a vstupem jakých­koliv jiných entit kradoucích energii či narušujících obřad (vlastně totéž) a zabránit jakýmkoliv ztrátám koncentrované energie. Používané způsoby se mohou lišit, záleží vždy na hlavním rituálu a metodologii dané „tréninkové školy“. Jinak zahájí zasedání církevní koncil, trošku jinak zahájí svůj sjezd kterákoliv politická strana, a stejně tak i akce satanistů začne nějakými obřady jejich vlastního typu. Vždy je to nějaký sled úkonů prováděných s cílem vymezení se proti vnějšímu vyrušování a zajištění (přivo­lání) úspěchu celé pořádané akce – v souladu s jejím zamýšleným významem. Tedy volání „ku pomoci“ potřebného spolupracujícího egregorického silově-informačního pole. Podobně tak probíhá i závěr, ukončování celé akce, odcházení, úklid a uvolnění místa a pod. To vše vždy již záleží na mnoha dalších okolnostech a opět by bylo téma­tem na další samostatnou knihu.

Protože ve vymezeném prostoru probíhá energeticko-informační práce na společ­ném úkolu všech zúčastněných, musí být použitý prostor pro ten účel i vhodně formo­ván – uspořádán. Příkladem jsou i různá jiná shromaždiště, od náměstí (vícefunkční prostor), divadla, obětiště (např. Mayská), chrámy i malé kaple. Cílem uspořádání je „soustředit pozornost“ všech zúčastněných do jednoho centrálního místa – koncentro­vat pozornost na hlavní děj. Neboť tím ze sebe všichni vydají maximum energie (bude rozvedeno dále), která je takto automaticky směrována a soustředěna ještě před je­jím dalším zachycením a zpracováním. Proto se k tomuto účelu používá vhodně uspo­řádané a dlouhou praxí osvědčené geometrické uspořádání jak prostoru nevědomých diváků (nejsou diváci, jsou pouze důležitým energetickým zdrojem – vhodně nasklá­dané a zapojené baterie), tak v případě silnějšího dvoustupňového uspořádání obřadu i kněžiště (presbytář, chór) pro pomocný sbor. Pokud jsou k disposici i příslušné zna­losti, mohou v tomto prostoru i kolem něho být nenápadně umístěny i různé silové předměty (probíráno kdysi dříve).

Takto je vytvořen „energetický reaktor“, kde potom dochází ke koncentraci ener­gie a její transformaci (jejímu zpracování a programování) a následně finálnímu smě­rování, tj. vyslání do časoprostorového pole, které je tím modifikováno – tak je před­nastaven průběh směrování dalších dějů – změnou matric budoucích možných stavů vývoje. A to se bez dostatečného množství energie neobejde. Součástí takového pro­storu bývá i oltář, často tak nenápadný, že si jej lidé ani neuvědomují – např. státní symboly, portrét panovníka anebo i jen název strany a heslo následující volební kam­paně. Přestože se na oltář často kladou silové předměty, a dokonce i sám oltář může plnit stejnou funkci,92) tak jeho hlavní funkce je jiná. Především plní funkci fraktální směrované laděné antény – zajišťuje transformaci energie i informací mezi silovými poli,93) tedy mezi naším prostorem a nadřazeným egregorem, jemuž pak podléháme. Zajišťuje tedy energeticko-informační transmisi a to oběma směry. Právě proto musí být v ohnisku pozornosti.

Základní požadavek uspořádání prostoru tedy zní: oltář musí být ze všech míst co nejlépe vidět tak, aby byl neustále v centru pozornosti každého účastníka obřadu. Pokud v ohnisku pozornosti není zrovna oltář, pak druhé co vždy musí být v centru pozornosti je obřadník (v průběhu děje je energeticky i informačně spojen s oltářem), v horším případě alespoň pomocný sbor.94) Ti pak svým soustředěním rozptýlenou energii zachycují a opět předávají k hlavnímu celebrantovi a ten pak směrem k oltáři (anténě) vysloví potřebný program (požadavek k realizaci). Neboť k čemu člověk upíná svou pozornost, tak tam v tom okamžiku právě směruje veškerou svou energii, byť i nevědomky oním soustředěním uvolňovanou.

Pozn. 85:
Co však málo kdo ví, tu možnost a schopnost konání duchovní práce a pří­mého kontaktu s Otcem nebeským má v sobě uloženu každý člověk až do okamžiku, kdy jej někdo „iluzí“ nepřesvědčí, že tu možnost nemá. A k tomu, aby člověk tak i úspěšně konal,95) tak takovýchto „zesilovačů“ a oltářů vlastně ani mnoho nepotřebuje – viz dále. V přírodních společenstvích pro danou příležitost většinou stačil specificky vybraný a silově exponovaný přírodní prostor, maximálně trochu upravený (pročištěný, uklizený). Kdysi také i u Slovanů a s nimi bezprostředně příbuzných Keltů.96)
Avšak pro společnou práci většího rozsahu a s větším dosahem a s větším množstvím lidí ne vždy dobře v této specifické činnosti trénovaných, tento specificky vytvořený a laděný prostor však již potřebný je. Proto také byly chrámy budovány.

Úkolem připraveného obřadního prostoru je umožnit duchovní a duševní práci skupině lidí zainteresovaných jejich společným zájmem, umožňující jejich společné soustředění nad daným tématem a uvolnění tak jistého množství energie, případně k tomu přidat i ještě další energii a potřebným způsobem doladit a vyslat do časo­prostoru. Těmito posledními body se svou specificky trénovanou činností může zabý­vat i specialista – hlavní obřadník, případně i jeho podpůrný tým (zpěvák, sbor…) zajišťující podpůrné funkce a práce. Hlavní úkol ladění však vždy spočívá především na aktivitou pověřeném „celebrantovi“.

• Posvátným prostorem duše je celé naše tělo a oltářem pak je srdce.
Proto zcela základním a nejjednodušším posvátným prostorem, kdekoliv a kdykoliv okamžitě dosažitelným a pro člověka přímo ideálním je právě jeho nitro. To si každý nosí stále s sebou, jen je potřebné se ještě naučit s ním zacházet a správně spolu­pracovat. Člověk by tedy po vzoru pionýrů měl být kdykoliv „k magické práci vždy připraven“. Až na to smetí, které si tam uvnitř sebe stále nosíme. Bezprostřední okolí má pak teprve další přiměřeně důležitý vliv.
Zbytek nechám domyslet každému za samostatné domácí cvičení.

Nyní ale zpět k prostorům pro větší počet lidí zúčastněných na „magické události“.
 

• Nejjednodušším a nejlepším uspořádáním je klasický kruh, který může být i prostorově modifikován jako kotel … což umožní využít větší prostor, tedy i větší počet jednotek-baterek laického davu a dobrou viditelnost ze všech míst (zajištěna stálá pozornost všech zúčastněných). Všichni se soustředí na střed prostoru i dění – „ohnisko“ (ohniště). Toto uspořádání zajistí jak nejsilnější energetické zahuštění prá­vě ve středu reaktoru, tak i kruhovou ochranu proti rozptylování pozornosti účastníků jakýmkoliv vnějším okolím. Zároveň má i vnitřní neviditelný kruh ochrany proti naho­dilým energetickým únikům – z centra unikající energii vždy první řady nevědomě tla­čí zpět do ohniska … „diváci“ první řady si tak poté odnáší s sebou domů více energie, než ostatní účastníci za nimi.
Takový prostor může být i velmi nenápadný a levný – kruh shromáždění uprostřed vesnice. Podobně fungují i kruhové chýše či přenosné stany indiánů typu „týpí“, po­dobně i u sibiřských kočovníků, mongolské jurty, iglú eskymáků a další obdobné. Stěny pomáhají odrážet nejen teplo, ale i energii a myšlenky zpět ke středu.
Kruhové uspořádání je v podstatě o rovnocenném postavení všech účastníků, práci řídi a koná většinou jedna znalá a odpovědná osoba (třeba šaman kmene). Je to pro ni značně náročné – kdo ještě nikdy nestál uprostřed takového kruhu, když jsou na něj upřeny oči všech – nepochopí.

• Další podobné uspořádání (i když již trochu slabší) je půlkruh (typu starořec­kého divadla) anebo i jen výseč kruhu. Další deformací výseče se pak dostaneme ke klasickému obdélníkovému sálu. I zde dochází ke koncentraci pozornosti i energie – vpředu uprostřed. Obloukové uspořádání sedadel i diváků je vždy výhodnější (stojící účastníci se tak vždy automaticky sami stáčí). Rovné skládání židlí do řad (lavic) již není tak dobré z důvodů rozptylování pozornosti lidí v poli „hlediště“ na své bezpro­střední okolí, zvláště když je horší viditelnost na oltář.
Boční energetické odrazy, podobně jako zpětný odraz energie zpoza scény zajišťují vhodně uspořádané kulisy. Stěny by pokud možno nikdy neměly mít výraznou výzdo­bu odpoutávající a rozptylující pozornost lidí.
Obdélníkové uspořádání bývá typické pro společnost s hierarchií, hlavní celebrant + pomocný sbor zprostředkovatelů + dav lidí laiků (energetické baterie pro obřad).

Pozn. 86:
Zcela nevhodné je uspořádání dosti často užívané na různých stranických setkáních: bývá použit obdélníkový sál, ve směru hlavní osy sálu směrem ku podiu jsou naskládány řady stolů, židle k nim z obou stran a všichni účastníci sedí bokem k předsednickému stolu – záruka blízkého budoucího rozkladu strany. Při takovém uspořádání se nikdy nic nevyřeší, pouze to podporuje energii rozkolu a chaosu. Dochází ke štěpení pozornosti lidí sedících proti sobě, nesoustředění na hlavní děj, hledání klepů a ke střetu malicherností.

Pozn. 87:
Jako příklad z výše uvedeného hlediska dobře vyřešeného prostoru pro jed­nání, z hlediska umožnění dobré koncentrace energie v jednom místě je mož­no uvést hlavní jednací sál OSN. Podobně sály v Bruselu a Štrasburku pro EU. Tyto sály Bohu neslouží a zájmy mnohých zasedajících jsou různorodé (je určen pouze pro veřejná jednání a slyšení politiků) – přesto potenciál tvaru pro duchovní práci je tam velký, (pokud by bylo jednotné myšlení a smýšlení všech shromážděných).

Pozn. 88:
Obdélník a kvádr ve výstavbě dnes nejvíce používané jsou z hlediska akus­tiky velmi nevhodné tvary. Vždy protilehlé rovnoběžné stěny spolu tvoří kon­denzátor, mezi plochami stěn vzniká stojatá akustická vlna. Tři směry, tři vlny a většinou architekt nemá vůbec ponětí, jak se vlny skládají, či spíše jak by měly být od sebe rozladěny, aby nedocházelo k jejich stojatému a záznějovému skládání kmitání (včetně jejich vyšších harmonických), které práci s energií silně ruší – tříští. To již mnohem lepší je lesní mýtina.
Ty zešikmené stěny ve starých středověkých budovách totiž dávají vyšší kvalitu prostoru právě s ohledem na nepřítomnost stojatých akustických vln (a ne že by tehdy neuměli postavit zdi do pravého úhlu).

Pozn. 89:
Z hlediska energetické rezonanční vyváženosti (či spíše nevyváženosti) i s ohledem na energii základních elementů – viz Indické vastu. Je důležité jak pro budovy, tak i pro místnosti, ale i pro volné plochy a odráží se na lidech je obývající – natož i na obřady tam pořádané. Čínské feng-šuej oproti tomu se zase zabývá energetickým tokem prostorem. Není jednoduché správně navrhnout chrámový prostor tak, aby byl naladěn pro spolupráci s Otcem nebeským. Všechny vady takového prostředí však vždy prospívají především destrukčním silám.

• Pozor je nutné si dát na dvouohniskový prostor – elipsu.

• Pokud prostor je krytý plochým stropem, pak většinou bývají problémy také s akustikou. Přerazit nevhodné akustické ladění prostoru zesilovací technikou se nedá (zvýší se hladina rušivého šumu pozadí) a účinnost veškeré práce prudce klesá. Nabízí se při tom řada možností řešení takového problému a nemusí být vždy moc drahá – zodpovědným lidem k tomu většinou schází vzdělání a elementární zkušenost.
Viz výše pozn. 88.
Každý bádající by se zde měl zeptat – proč?
A při tom odpověď je tak jednoduchá. Ono špatné akustické ladění prostoru je podob­né, jako kameny v peřejích dravé horské řeky, kde my, stojící na jednom z balvanů se snažíme hrát na housle. Beatles na podiu uprostřed Niagarských vodopádů si mohou hrát jak chtějí, ani sebesilnější aparatura nezajistí, že kdokoliv z diváků naslouchají­cích na březích je uslyší.

Jak např. samo myšlení, tak ale i mluvení jako základ komunikace mezi prostoro­vě oddělenými samostatnými jednotkami (lidmi), vše to je přenos vlnění synchronizu­jící do té doby zcela samostatná vlnění různých objektů. Mimochodem ta komunikace mezi lidmi (hovor), to vlastně je také o sesynchronizování dvou ještě před chvílí různě kmitajících mozků. A komunikace mezi egregory (energeticko-informačními silovými poli), to je to samé. Vše je tedy stále o mnoha nejrůznějších vlnách šířících se prosto­rem a ovlivňujících všechny objekty na svém postupu a ovlivňující tak i možnosti je­jich vzájemných vlnových interakcí. My pracujeme především s vlnami akustickými. Když nástroje v kapele musí být naladěné, tak i prostor mezi nimi musí být taktéž správně naladěný, a hlediště s posluchači rovněž. Jinak to všechno snažení nebude mít nikdy účinek – smysl, veškerá ta naše snaha bude o ničem.

Pokud tedy potřebuji v pracovním reaktoru soustředit energii, dát jí program (tedy modulovat ji sekvencí vln, čili správně rozvlnit) a následně někam směrovat (zacílit), pak se tam nesmí objevit jiné silné rušivé vlnění. Duševní i duchovní práce je stále jen o správném naladění celého energeticko-informačního prostoru. Napřed naladěním mozku (myšlením) a následně vyslovením správných slov (vyslání vibrací). Takto správným „vhozením vhodného kamínku do vody (energetického prostoru) na jednom břehu jezera času“ docílíme, aby následně „ke druhému břehu dorazila mocná vlna energie, která tam připraví to, co tam budeme potřebovat“, až tam jednou dojdeme.

Oběť a další zdroje energie

Zatím co příklad se zrnem je každému zřejmý, pak u jiných záležitostí to hned zase až tak jasné není (i když ani u toho zrna si nejsem až tak zcela jist). Při tom tři výše uvedené složky obřadu (všechny body nahoře ve stati „Rituál a obřad“ a čtvrtá odrážka v pasáži věnované „Energetickému principu magie“) může provést třeba i jen jeden člověk a mít při tom úspěch. Anebo může se toho zúčastnit i větší počet lidí, a přestože to provedou podle naučených způsobů – „skutek utek“. Kde vznikla chyba?

• Podmínka první: záměr a úkon musí být v souladu s Božím řádem a zá­kladními celovesmírně platnými pravidly (kony).97) Pokud tak není, i tak může být cíle dosaženo, avšak vždy dojde ke zpětnému rázu. Tzn. že se nám to v nějaké formě vrátí nakonec zpět (a co jsme si takto „půjčili“, stejně velmi draze zaplatíme).
Je jedno, zda se jedná o rovinu osobní, či skupinovou, v nějaké formě zasáhne nako­nec všechny. Proto je velmi důležité, aby všechny skutky v tom okamžiku konané byly vždy v souladu s vyšším principem mravním.

Pozn. 90:
Jednou z variant vyjádření je ono známé přísloví „každá hůl má dva konce“, jednoduché a názorné vysvětlení působení tzv. karmy. A nemusí to být vždy ihned zřejmé, protože karmický dopad porušení konu dříve býval časově odložen (frekvence změn informačního času oproti frekvenci biologického času lidstva kdysi byla jiná). Kdo z „vážených gentlemanů“ provádějících piknik spojený se zábavným „lovem a střílením domorodých divochů“ by tehdy pomyslel, že jednou budou podobně oni honit a beztrestně zabíjet zase na oplátku je, tentokráte po Londýně?
Ne přesně plně výstižné je odvozené další pomocné dílčí pravidlo: „běda ti, když hůl špatně držíš“, což již tak trošku hodně souvisí i s vědomostmi, do­vednostmi a zručností (schopnostmi) onoho hlavního manipulátora, avšak onen karmický zpětný dopad bude při tom také – jde jen o rychlost (blíz­kost) zpětného dopadu.
Aby to nebylo až tak jednoduché, tak na úspěchu či neúspěchu obřadu se ještě podepisuje také „životní poctivost a pravdivost“ hlavních osobností obřadu – jak celebranta tak i zadavatele, tak i souhrnu dalších zúčastně­ných. Což také plně vystihuje staré přísloví „jakým metrem měříš, takovým ti také bude naměřeno“ („jak konáš, tak se ti vrátí“).
A hlavně – „všichni jsme na jedné lodi“.

• Podmínka druhá je, že veškerý kompars účastnící se obřadu musí být v tom okamžiku jednotný v záměru i konání, jinak výsledek bude chaotický.

Pozn. 91:
Když polovina vesnice se modlí za vodu a polovina zase za pěkné počasí – vznikne z toho jedině chaos, to v lepším případě. Nebesa však dokáží vyho­vět i všem najednou a při pěkném počasí seslat potopu.
Proto je-li osazenstvo parlamentu a senátu svou většinou přesně taková sebranka diletantů a zrádců národa, jaká tam nyní je, prosazující různorodé zájmy mnoha cizích mafií zaměřených proti tomuto lidu i státu, pak nemůže v tomto státě být dobrá vláda a ani lidu se nebude dařit (karma špatné volby a nezájmu o pravdu v politice).

Pozn. 92:
Podobně to vyjadřuje i ruské přísloví (volně formulováno): „Do chrámu cizí modlitbu netahej.“ Má to dva související efekty. Jednak dojde k rozvlnění energeticko-informačního pole prostoru, asi jako když zavadíme o knoflík la­dění na starém rádiu. A druhým dopadem může být, že se prostor (tedy ono pole, egregor tam přítomný) začne intenzivněji bránit a rozladí tvé biopole a nemusíš to tzv. ustát, i když následky pocítíš možná až později.
S egregorem může bojovat vždy pouze egregor.
Pokud není záruka, že místo je sice silné, ale především volné, neutrální, a že tedy není již některým egregorem blokované, tak je dobré být vždy opa­trný. Vždy je dobré se naladit na genia loci onoho místa a v duchu jej požá­dat o svolení vykonat svůj obřad anebo modlitby – a vyčkat na odpověď, a řídit se jí.

• Podmínka třetí: nutnost aktivace dostatečně velkého množství energie, bez které není možné energeticko-informační pole dostatečně modifikovat. Což vyža­duje úspěšné vykonání několika samostatných procesů. Tomu všemu musí předcházet i příprava a uspořádání prostoru (bylo již probráno), i rozdělení rolí v procesu při větší operaci (ději magického obřadu), ale především zajištění energie oběti … viz dále.

Tím jsme se dopracovali k hlavnímu a velmi důležitému tématu této podkapitoly.

Oběť, je předem určená hmota, jež má být v průběhu obřadu na určeném místě svým obětováním – zničením transformována (uvolněna) v energii a následně napro­gramována. Přestože ta energie není vidět, tak v tom počátečním okamžiku své pře­měny existuje pohromadě jako pouhé energeticko-silové pole s jistým dosud nedefi­novaným potenciálem (směrováním, programem).98) Toto nově vznikající energetické pole v okamžiku svého přetváření je schopné přijmout první akusticky vyjádřený pro­gram (dokonce třeba i jen mentálně zformulovaný a přednesený – pokud se to umí). Tím je obětí uvolněná energie tvarována v nové samostatné pole dále reagující podle vloženého programu a následně zaujme své místo v poli planety mezi mnoha jinými podobnými poli egregorů a zůstává i nadále spojeno s lidmi účastnými prováděného obřadu jako jejich další podpůrný egregor. Po celou dobu obřadu je energie při svém uvolňování z oběti celebrantem takto programována právě jím hlasitě pronášenými povely (programem, modlitbami) a jeho mentálním soustředěním včetně soustředění ostatních zúčastněných lidí je zároveň takto i odesílána do onoho širšího energeticko-informačního časoprostoru planety. Případný pomocný sbor i ostatní zúčastněné osoby se tedy svou neustálou pozorností tohoto děje rovněž stále aktivně účastní – až do konce, tedy do úplného zničení oběti. Teprve pak může obřad končit (pokročit k závě­rečným fázím), jinak hrozí rozbití onoho nově budovaného pole s následným přímým vybitím veškeré této dosud akumulované a stále ještě nezaměřené a hlavně neode­slané energie vůči všem zúčastněným osobám (podle míry procesu).99)

Právě proto, že se jedná o nutnost uvolnění jistého dostatečného množství ener­gie, proto většinou vždy bývá oběť spojena s destrukcí oběti (netýká se např. oběti modlitby a pod.). Tím je dána i jistá rychlost – blízká realizace cíle obřadu. Jenže ky­vadlo časoprostoru se takto může zároveň i prudčeji rozkývat a dojde ke vzniku ruši­vých pulsací v jinak víceméně stabilním (rovnovážně pulsujícím) uspořádání … tedy ne vždy je snadné požadovaný a získaný výsledek dlouhodobě udržet. Na program dalšího udržení a časovou stabilizaci dosažených výsledků většina mágů zapomíná.

Předmět obětování musí pro všechny zúčastněné mít jistou, a vůči požadované­mu budoucímu cíli přiměřenou hodnotu (finančně vyjádřeno její cenou). Ta hodnota je dána ne fixní finanční cenou, nýbrž individuálně aktuálními možnostmi každé osoby (jejími aktuálními zdroji). Čím více energie je již dopředu v oběti vloženo (vlastní prací), tím je účinnější. Pokud oběť potřebnou hodnotu nemá či nebyla do procesu vložena – „platba“ je tím takto dočasně odložena a stejně dojde k platbě později i s úrokem – zasáhne osud (vybere si to).
Tolik základní obecná charakteristika.

Pozn. 93:
Zde je nutné se zastavit u problematiky zákonodárné.
Nové zákony pro vládu a parlament vždy někdo připravuje ke schválení a je povinen se postarat, aby nově vydávané zákonné normy chování a jednání (závazné pro všechny členy společenství) byly v souladu i s dříve vydanými pravidly. Takto by to mělo být, a nově navrhované zákony a úpravy by měly být především v souladu s mnohem výše nadřazenými pravidly (zvykovým právem a kony Universa). Formulované krátce, stručně, jasně a přehledně – ne tak, jak je zvykem v současné době, kdy než člověk dočte větu, již neví, co bylo psáno na začátku.
Proto také při zahajování takové práce kdysi byly konány obřady k zajištění souladu návrhu s „vyššími principy mravními“, dále při jeho schvalování, vy­hlašování a zavádění nových zákonů do praxe rovněž býval potřebný obřad požehnání novým zákonům, aby nová pravidla života společenství měla také náležitou vážnost a úctu (životaschopnost). Nic takového v dnešní době u parlamentu i senátu u nás nevidím. Naopak dnes je to sebranka lhářů a … s cílem vytváření chiméry (přeludu) „právního státu“, což je paskvil, kde se daří dobře jenom právníkům.
Neslouží ani lidu ani Bohu.
„Bylo by možná potřebné znovuobnovit zvyk zvýšení vážnosti nově vydáva­ných změn zákonů u těchto institucí obřadem veřejné popravy jednoho vy­losovaného ze sboru zákonodárců“ – hned by se ta jimi schvalovaná spleť nesmyslů pročistila. Přestože s touto myšlenkou hrubě nesouhlasím, avšak sama o sobě je velmi zajímavá (starým Mayům by se určitě líbila) a byla by v souladu s pravidly pána, který je drží ve své moci (SSS – sjednocení svě­toví satanisté organizovaní v nyní vypouštěné bažině).
Nechť je všechny jejich covid s sebou vezme!

V podkapitole „Rituál a obřad“ byla vysvětlena důležitost oběti v rámci obřadu a naznačeny některé její možné formy. Nyní je nutné toto téma probrat trochu detailněji s veškerými důležitými souvztažnostmi. Čti každý pozorně – chyby se neodpouští a platí celým svým dalším osudem.

Připomínám, že smrt člověka i bez zápočtu koeficientu utrpení má
energetickou hodnotu výbuchu cca 28 Hirošimských pum.


• •
První skupinou jsou oběti krvavé a vázané na násilnou smrt,
leckde i dosud hodně oblíbené („bažina“). Základní vlastnosti: jsou rychle po ruce a rychle vykonatelné; velké množství náhle uvolněné energie. Prudce rozvlní silovou rovnováhu prostředí a proto přináší i „rychlý výsledek“. Proto bývají značně oblíbené u mágů nižší kategorie (neschopných zkoncentrovat velká množství čisté energie).

Jenže již dávno bylo zjištěno, že pokud se u magických obřadů objeví krev,100) vždy se slétnou entity a pole silně destrukční a parazitické démonického ty­pu, a samy se zapojí do „hry“ a přebírají její vedení. Rychle poskytnou požado­vaný výsledek, kterým si zároveň uvážou obětujícího ve svém vlivu a takto jej pak i nadále mohou udržet ve svém egregorickém vlivu. Ovládnutím jeho podvědomí a vy­tvářením dalších vhodných krizových životních okolností jej tlačí k dalšímu opakování téže hry, kdy se z člověka nakonec stane otrok tohoto egregoru s iluzí „svobody“. Veškeré další pokračování a navazující události jsou vždy opět poznačeny krví, všech­ny zisky i ztráty – vždy jsou krvavé. Jinými slovy oběť smrtí (krví také) je vždy smlou­vou s ďáblem, ze které se již většinou nelze takřka žádným způsobem vyvázat. Proto i v pohádkách je vždy vysvětlováno, jak dopadne smlouva podepsaná krví (nemusí to být pouze podpis na papíře, je to především o skutcích proti vůli Boží a jeho konům).

Pozn. 94:
Ta krev se při energeticky silných obřadech nesmí vyskytnout dokonce ani symbolicky, slovně, jinak ta entita (typ vampýr) je tím takto ihned přivolána a přítomna a přebírá veškeré další řízení celého procesu.
Již je jasné, a hlavně proč a jak byla křesťanům vnucena eucharistie?
Je to „přivolávání ďábla Jehovy“ jeho otroky.
Již je jasné, komu podléhají ony tři náboženství knihy?

Z počátku z pohledu zadavatele obřadu totiž vše dobře a úspěšně probíhá, avšak pouze zdánlivě (jako první zahajovací karetní hra nevědomého proti falešnému hráči). Podmínky vzájemné vazby po obřadu (zahájení „hry“) však již nadále řídí druhá strana smlouvy (a naplněním cíle obřadu je tím ústní smlouva definitivně platně potvrzena). „Dodavatel“ si potom počne stanovovat své podmínky dalšího pokračování hry (i bez vědomí toho, kdo tu rozehru zahájil a tedy ji za lidi hraje) a kdykoliv je i za chodu hry bude měnit a nakonec vždy zvítězí. Jako poslední chod jeho hodokvasu zahájeného kdysi prvním, lidmi provedeným krvavým obřadem (to byl pouze jeho první předkrm – chuťovka), pro ono do hry se zapojivší neviditelné, nekontrolovatelné a neovladatelné destrukční silové pole, pak nakonec je vždy zadavatel obřadu, vykonávající obětník, obřadník … a všichni další zúčastnění. Pokud někdo z nich v historii náhodou zemřel v poklidu a blahobytu a ve vysokém stáří – tak to bylo pouze zdánlivé – dočasné. Karma jej vždy chytila později, v pozdějším vtělení. Ten kdysi otevřený účet nakonec vždy zaplatil, vše vrátil a s tim mnoho úroků navíc – nakonec vlastní krví a krutým způsobem.
Tolik pro informaci všem satanistům, aby věděli, kam kráčí a že tato jejich jimi zvo­lená cesta je pouze a jen jednosměrná (o tom se konec konců nyní plně přesvědčují všichni aktéři DS v USA – temného státu a celebrity s nimi spojené). Podobně těžké provinění bývá zabíjení „jménem božím“ (to aby si i fundamentální islamisté uvědomili a věděli, že ve skutečnosti jdou někam zcela úplně jinam, než si myslí, než jim kdosi sliboval – skočili na špek).

Velmi rádi obřady tohoto typu užívali válečníci, před válkou a pod.
Jenže mezi bojovníkem a černým mágem je velký rozdíl. Bojovník má naději, že svou karmu někdy vyrovná (a možná již ji právě i vyrovnává). Černý mág tu šanci nemá a bude padat stále hlouběji až k okamžiku, kdy jej neosvobodí dokonce ani žádná smrt – a zcela bez naděje na další, jinou hru.

Pokusme se nyní trošku kategorizovat tuto skupinu a něco i charakterizovat:

• Oběť lidská dobrovolná – oběť vstupuje do procesu srozuměná, se smrtí je jedinec vyrovnán a přijímá ji jako pokračování svého poslání. Zároveň odchází vyřídit vzkaz své komunity a prosbu o pomoc do vyšších sfér bytí. Energetické pole oběti je koncentrované, silné, soustředěné, tedy celistvé, pevné. Ví kam po odložení těla jde a také tam dojde. Je to stejný případ jako byla cesta Ježíše po sejmutí z kříže, pouze s rozdílem, že u těchto obětí je smrt skutečně již definitivní, zatím co Ježíšovo tělo ještě nebylo zcela mrtvé.
Je to nejvyšší typ osobní oběti a zcela mimo dosah destrukčních démonů.
Patří sem i sebeobětování vojáka v boji, jenž ví, že následující střet sice nepřežije, ale že tím zachrání mnohé jiné. Není to tedy bezúčelná sebevražda. Typickým příkla­dem je 28 panfilovců (odkaz nedávám, internet je nyní plný vylhaných sra*ek o tomto tématu). To je i princip duše ruského vojáka, jenž vlastně za Vlast bojuje i po smrti – na rozdíl od žoldáků bojujících za mzdu v cizí zájem. Pokud bude v lidech žít tento Ruský duch, je Rusko neporazitelné.
V případě tohoto druhu oběti se také nikdy nesmí jednat zároveň o účelové využití popravy za špatné skutky, ani o popravu oponenta v nějakém sporu (třeba i mocen­ském). V takovém případě se to pak řadí do následující škatulky a účinek (výsledek) není ani poloviční.

Pozn. 95:
Tato oběť bývala velmi často zneužívána vládnoucí mocí pro její docela nízké zájmy. Musím konstatovat, že použití tohoto druhu oběti je známkou špatné tréninkové duchovní školy a silný úpadek jejich duchovních, která nedokáže zajistit dostatek vysokofrekvenční čisté energie přímo od Otce nebeského. Tyto možnosti budou nastíněny až v dalším textu.
Nepatří sem ani u nás účelově mýtisovaná oběť sebeupálením nešťastného Jana Palacha (1969). Je to kategorie oběti sakrální (viz níže; pro svůj čin byl předem účelově psychicky předprogramován).
O technologiích MKUltra toho veřejnost zatím neví takřka nic.

• Oběť lidská vynucená – zcela jiná úroveň navíc velmi často doplněná ďáblem oblíbeným silným utrpením oběti („kořením“). Ďábel sice požadovaný cíl dodá, avšak skrytě přebírá vedení (ani ne skrytě, používá mnoho různých jmen). Co dal, to si také jednou i s mnoha úroky vrátí budoucím utrpením všech účastníků obřadu – takto již poznamenaných coby jeho poslední oběť této počínající rozehry. Energetické silové pole oběti je hodně roztříštěné. Výsledek sice nějaký bude a rychle, vždy však sebou přinese další spjaté problémy a stále nebude konce běd.
Do této kategorie patří i vyvraždění poražených (vojáků i civilistů), např. „Albigenská křížová výprava“ proti „katarům“, či záměrné vyvražďování původních obyvatel nově obsazeného území (veškeré anglosaské dějiny jsou tím poznamenány). Rovněž tak i „povýšené“ a zbytečné vraždy pro „víru svatou“ – přestože bez jakýchkoliv obětních rituálů. Zabiják je totiž již pouhým spotřebním nástrojem ďábla, který se již jeho duše plně zmocnil a využívá jej – patří mu včetně jeho budoucího trestu – nekonečného vy­sávání. Patří sem také i veškeré skutky privátní satanistky Alžběty Nádašdyové (roze­né Báthoryové) popsané v knize „Čachtická paní“. Rovněž tak sem patří všechny činy satanistů – členů již výše zmíněného temného státu, včetně těžby jejich oblíbeného Adrenochrome z týraných malých dětí – kteréž informace již také nyní počínají vychá­zet na světlo boží. Kdybych to vydal před rokem, málo kdo by mi věřil, že je něco ta­kového vůbec možné, dnes však ty údaje lze nalézt na internetu.
Patří sem i všechna očkování farmamafie, především nynější proti covidu, i všechny testy ono onemocnění vlastně snadno šířící a také veškerá rozběhnutá fašizace života lidí a psychický teror s tím působený (Norimberk 2 se již připravuje).
S tím je i úzce spjata následující forma:

• Oběť destrukce civilizace – prakticky genocida. Nemusí být zaměřena jen na rasu, ale šířeji i na kulturní okruh, náboženskou věrouku …, anebo na počet usmrce­ných lidí. Patří sem nejen holokaust 1., ale i mnohem větší tehdejší holokaust Rusů a Slovanů za 2. světové války. Nyní opět – opakovaný již skrytějšími metodami pod pláštěm utajeně probíhající 3. světové války hybridní a teroristické … rozpad SSSR a „americký mír“ přinesl Rusům více obětí na životech než celá druhá světová válka. Patří sem i Jahvem slíbený finální 2. holokaust Židů nyní rozjížděný sionisty v Izraeli rukou jejich vlastní vlády formou očkování (když Arabové se k tomu stále nemohou odhodlat a vzít tuto vinu na sebe), a především snaha o naplnění kvót kdysi ďáblem Jehovou vyhlášeném pokusu o Armagedon v domnění, že se jich (sluhů satanových) toto nedotkne a že oni někde ve skrytu přežijí (schováni před svým smluvním pánem ďáblem? – směšné – nikdy!, vždy je bere s sebou).
Toto téma bylo mnohokrát ozvučeno a lidstvo je k tomu připravováno mnoha filmy sa­tanistické Hollywoodské produkce – ty fantasmagorie zcela cíleně programují lidstvo ke vzdání se společné obrany pod domněnkou, že nějaký filmový hrdina nakonec je přijde zachránit. Nepřijde – destrukční parazitické pole roztažené nad planetou nic takového v plánu nemá, je jen potřebné přesvědčit lidi o nutnosti klidného čekání, než k nim dorazí.

• Oběť zvůle a moci – většinou popravy nevinných osob a oponentů pro de­monstraci moci a udržení strachu mezi obyvatelstvem. Patří sem tedy i všechny pro­pagační a také justiční vraždy. I když se nejedná vysloveně o obětní rituál, i tak je to činnost související s činností mocenských struktur již delší dobu ovládaných destrukč­ními parazitickými egregorickými poli spojenými se samozvanou elitou a přes ně opět podléhajícími nejvyššímu parazitickému poli rozprostřeným jak síť nad celou planetou Zemí – prozatím.
Do této skupiny patří také i smrtelné oběti pro zábavu, jedno zda jde o oběti lidské či zvířecí. Od zápasů kohoutů či psů, přes různé typy utajených zabijáckých zápolení, až i po zábavy veřejné – např. kdysi v Římě velmi oblíbené zápasy gladiátorů ve všech jejích formách. Patřily sem i „sportovní“ utkání starých Mayů a i Aztéků o to, kdo bude krvavě obětován na oltáři.
Taková akce totiž vždy přivolává všechna démonická pole široko daleko a ta si pak vybírá ještě další oběti i mezi okolním obyvatelstvem nějakou formou i nadále, po „slavnostech“.

Pozn. 96:
Sem do této skupiny lidských obětí patří také ohromné množství zabitých a utýraných dětí pro potěšení „elity“, která se s tím dokonce v posledních le­tech nejen přestala skrývat, ale tou „hrou“ i dokonce hodně baví. Poslední zpráva mluví o cca 8 000 000 dětských obětí, které byly za rok ukradeny a … jak se počne hledat, informace přijdou.
To není nějaká vzdálená historie za tisíce let, nýbrž současnost.
Ivanka Trump o sexuálním obchodování s dětma
Týranie detí elitami
The Adrenochrome Conspiracy Theories Explained
Pro zábavu – každý tisící člověk na planetě – strašné.

Pozn. 97:
V případě protiprávných poprav, kdy popravovaný ví, že již dohrál, nicméně má důvod se s tímto faktem nesmířit a v okamžiku svého skonu (odpojení živoucích energetických polí od svého těla) může svým závěrečným hlasitým prohlášením a vědomím k tomu cíli upřeným způsobit následnou újmu tomu, kdo tento jeho úděl připravil. Provedl tak například známý Jan Sladký Kozina při své popravě 28.11.1695. Podobně tak provedl i poslední velmistr templář­ského řádu Jacques Bernard de Molay dne 18.3.1314 při upálení svém a dal­ších druhů (justiční vražda po vykonstruovaném zištném procesu), kdy opět nahlas v posledním okamžiku svého života na zapálené hranici pronesl kletby a povolal „k Božímu soudu do roka a do dne“ původce onoho zločinu, fran­couzského krále Filipa IV. i papeže Klementa V., což se následně také stalo. Papeži nepomohlo ani to, že vydal tajný omilostňující Chinonský pergamen.
Tolik důkazy o síle takovéto oběti.
(Vysvětlivka – v odkazu na Jakuba z Molay je sice zmínka o Turínském plátně, avšak jedná se jen a pouze o „zbožné“ přání církevních falzifikátorů, kteří by veškeré důkazy o skutečném případu Ježíše velmi rádi zametli pod koberec.)
Je dobré si povšimnout, že Ježíš na kříži by tohoto byl schopen také a uměl by to. On si však raději šetřil síly pro cestu k Otci nebeskému.

Pozn. 98:
Proto také v Evropě při veřejných popravách pořádaných „pro výstrahu poddaným a zábavu urozených“ se následně vyvinul zvyk využívání vojska, které bubnováním při tomto tropilo velký hluk, aby popravovaného nebylo slyšet. „Mocní“ však netušili, že k témuž efektu postačí, když si umírající pouze až do posledního svého okamžiku udrží jasné vědomí a tuto poslední řeč „kletbu/výzvu“ pronese i jen mentálně, těsně před tím, než jej opustí vědomí a poslední síly. Jenže kdo z běžných lidí stojících na popravišti znal a ovládal tyto techniky práce se svým vědomím a podvědomím v kritických situacích?

Pozn. 99:
I když se v žádném případě nejedná o oběť, tak přesto v kontextu k před­chozí pozn. 97. je nutné se zde zmínit o zvláštní variantě, kteráž patří do bílé magie, a tématicky sem také patří. Jedná se o projevení poslední vůle, tzv. požehnání umírajícím. Jsou zde naplněny požadavky koncentrace a uvolnění energie a maximálního soustředění a hlasité vyslovení vůle, tedy programování silového pole. Ve všech školách by se mělo vyučovat následné doporučení jednání pro všechny účastné u smrtelného lože.
• Všichni si musí být vědomi vážnosti chvíle a „neobelhávat“ umírajícího, že ještě spolu půjdeme na houby … a podobné tlachy, neboť on ví, že již mnoho času nezbývá. Zbytečné řeči vynechejme.
• Každý přítomný, který s umírajícím má ještě možnost promluvit, by se mu měl případně omluvit, za vše co odcházejícímu kdy způsobil a za vše, co ve své nevědomosti kdy učinil či prohlásil, anebo třeba i jen stručně vyslovit „… odpouštím ti co bylo a je a prosím, i ty odpusť mě, co bylo a je. Nechť mír již vládne mezi námi. Měl jsem tě rád (či byl jsem zde s tebou rád). Jestli mohu pro tebe ještě něco udělat, prosím, řekni to.“
Pokud jsme to nestihli a přišli pozdě, i tak je dobré to vyslovit byť i pouze mentálně a na začátku nezapomenout na oslovení. Zesnulý to slyší.
• Umírající má vědět, že co nyní nahlas vysloví, to se zcela jistě splní. Měl by proto mluvit stručně, jasně, jednoznačně, v pozitivu. Než říci špatné či vyslovit hloupost – lépe je nemluvit a nemyslet vůbec. Pokud však může a má ještě sílu, i on by měl odpustit všem vše co bylo a je a požádat, ať na něj všichni v dobrém vzpomínají – čistí tak karmu svého rodu. Ať již může či ne, má-li či nemá dopředu promyšlena adresná požehnání – může je vyslovit (adresát požehnání dokonce nemusí být ani přítomen), anebo i jenom prostě říci „žehnám vám všem…“.

Pozn. 100:
Zvláštní variantou této morbidní magie je hermetické časoprostorové uzam­čení zabitého. Což vyžaduje ještě další práci s ostatky mrtvého. Ten se pak z takové pasti jen tak snadno nemůže uvolnit, dokud někdo nějakým způso­bem nenaruší magicky trvale funkční hermetizaci hrobu (třeba archeolog na místě kopající). Tím sice dojde k odemčení časoprostoru a odblokování by­tosti, avšak pak tam zůstává volně se pohybující strašidlo. Bytost z tohoto zcela osvobodit a pomoci jí otevřením brány prostupu bez znalosti použitých dávných rituálů nemusí být zase až tak jednoduché ani bezpečné. Na místě je nutná velká obezřetnost a znalost vhodných univerzálních technik vyššího typu. Neboť stále tam ještě budou přítomny velmi vysoké zbytkové hladiny kdysi uzamčené energie, které se mohou nepříjemně vybít a způsobit těžko odhadnutelné problémy.
K takovému případu kdysi došlo při archeologických vykopávkách na lokalitě Lovčičky. Z hermetizace uvolněné bytosti se pak volně pohybovaly po okolí a byly několikrát spatřeny lidmi se schopností vidění, a byly zdrojem různých nepříjemností. Bez problémů procházely i kostelem. Klid nastal teprve až po jejich definitivním vysvobození. Účastníky znám.

Pozn. 101:
Oproti tomu zcela jiného charakteru je bloudění duší (odlišuje se), kterým upadlo tělo a včas neprošly branou otevřenou v okamžiku jejich smrti a ani později nebyly vykonány náležité obřady s cílem jim pomoci a otevřít bránu přechodu. Takových stále bloudících zmatených duší materialistů běhá po Zemi stále ještě dost.

• Oběť sakrální – zvláštní forma nevinné oběti (či obětí) náhodně vybrané a zabité v davu pro vybičování emocí davu a zároveň jako důvod pro rozpoutávání dal­šího násilí. Je to smluvní forma dočasně odložené oběti (i když dopředu neznámé), kterou mají z utajení působící síly snažící se o převrat domluvenu se svými satanis­tickými poli a egregory. Opět cílem není oběť vraždy, ta je pouze prostředkem změny silových polí před útokem na jiný cíl.
Tato forma nemá dopředu přesně definovaný obětní prostor či čas, i když celé to musí být rámcově připravené. O tom, že k tomu dojde, vědí tedy pouze oni zákulisní orga­nizátoři. Jedná se o akce se specifickým nenápadně veřejně provedeným (ukrytým) rituálem. Opět se tu pohybuje známé destrukční pole, které si jednou vybere svou platbu i od organizátora této akce.

Pozn. 102:
Poslední takový známý příklad sakrální oběti byl případ vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové v únoru 2018 na Slovensku s cílem vyvolání majdanu. Předmětem útoku byla tehdy vládnoucí strana SMER-SD, který se nepodařil, neboť její předseda a zároveň premiér učinil rošádu. Proto u cizího zadava­tele této vraždy došlo k reorientci účelu a potenciálu této oběti na tichý převrat provedený v blížících se volbách jejich manipulací jako rozcvičku a ověření postupů užitých později v listopadových volbách 2020 pořádaných u nich na domácí půdě. Hlavního záměru – maximálně možným způsobem zničit Slovensko rukama slovenských voličů bylo však dosaženo.
Skuteční vrazi i zadavatelé zatím stále ještě běhají po svobodě.
Nicméně Boží mlýny melou …

• Oběť zvířete – je opět krvavá rituální a opět vstupuje do hry stále to hlavní destrukčně-parazitické celoplanetární pole některým ze svých egregorů jako ve vět­šině předchozích případů (až na tu na počátku uvedenou nejvyšší výjimku). Jedná se o užití zvířete k oběti při obřadu místo člověka. To je rychle usmrceno podříznutím, na rozdíl od člověka, který obzvláště při satanistických rituálech je podroben různým for­mám týrání. Protože zvířata mají obdobný genetický základ jako člověk, proto i jejich smrtí dojde k uvolnění jistého množství energie. Celé zvíře při tom většinou bývá spáleno.
Občas se vyskytují i zvyklosti, kdy maso zvířete je následně lidmi zužitkováno. V tom případě se jedná spíše o rituální využití energie v potřebném čase usmrcených zvířat (jinak však jatečních). Viz třeba specifické pohřební zvyklosti Toragů.

• Oběť krve jatečních zvířat – je také forma démonické oběti, předepsaná u Židů i muslimů. Kromě požadavku na odkrvení masa (nutné – v tamních klimatických podmínkách, krev rychle podléhá zkáze a následně způsobuje zdravotní problémy) je však zároveň náboženským předpisem připojen princip odevzdání obětiny krvavému bohu včetně zpěvu příslušných modliteb. Tím je přivoláváno příslušné démonické pole k jeho sycení. To egregorické pole si zároveň informačně naladí maso zvířete ve svůj prospěch a tyto informace pro destrukci mysli (programování podvědomí) se takto snadno dostanou do těla člověka, který maso konzumuje. Egregor si tímto neustále značkuje a udržuje ovečky ve svém dálkovém ovládání.
Nicméně faktem je, že jateční usmrcení zvířat je pro ně hodně stresové a tyto infor­mace se ukládají do masa zvířete a následně se dostávají ve formě stravy do těla člo­věka a do jeho biopole, tedy i do podvědomí. Proti této škodlivosti některé nábožen­ské systémy vyvinuly svůj praktický obřad zabíjení zvířat, kdy je napřed s blížícím se osudem na energeticko-informační rovině zvíře srovnáno a modlitbami odpojeno od kolektivní zvířecí duše a teprve pak zabito. Maso zvířat takto dopředu ošetřených má zcela jinou kvalitu, chuť i náboj, než běžné jateční maso.
Poznámka: vím, že snad existují modlitby (nemám zcela prověřeno, nedostal jsem se k nim), které jsou schopné tohoto docílit i ex post na talíři s běžným již hotovým ku­chařsky upraveným masem. V každém případě však vždy alespoň částečně pomůže vhodná modlitba před jídlem.


• •
Druhou skupinou jsou oběti nekrvavé,
tedy bez usmrcování. Během obřadu (ve vymezeném prostoru i v blízkém okolí) se krev dokonce nesmí nikde objevit. Jakákoliv případná existující zranění musí být pře­dem náležitě ošetřená a krev v žádném případě nesmí prosakovat obvazem (lépe však je oželet svou neúčast na obřadu). Pokud by k něčemu takovému došlo (například ná­hodným rozmáznutím komára)101) – obřad je nutno odložit/ukončit a příště začít zno­vu. Přestože i při těchto typech obřadů dochází ke značné koncentraci energie, tak je laděna mnohonásobně vyšší frekvencí než je u obětí krve a je tedy stabilnější (není tak rychlá, těkavá až výbušná). Tedy i pozastavení již zahájeného procesu je mnohem snazší.

S dodržením těchto pravidel lze obřadem za pomoci těchto „obětí“ akumulovat velmi vysoká množství energie (dokonce i mnohem vyšší než při krvavých lidských obětech) a to především čisté energie (vysokých frekvencí nezatížených utrpením), s jejichž pomocí se pak lze napojit i na vysoké úrovně existence vědomí a vyžádat si přímou pomoc právě z těchto vyšších sfér Univerza. Samozřejmě úměrně čistotě cíle a také souladu záměru jak s osudy a kvalitou lidí obřadu zúčastněných, tak i s matri­cemi již přednastavených možných stavů budoucího vývoje (měkká cesta). Úspěch se dostaví podle toho, zda záměr je v souladu s evolucí širšího kruhu společenství a zároveň radikálně nezasahuje do životního plánu jiných bytostí.
Co je však velmi důležité – jedině takto je člověk schopen se vymanit z vlivu onoho paraziticko-destrukčního silového pole a zaštítit se poli mnohonásobně silnějšími a osvobodit se z iluzivní hry současného matrixu – stát se pánem svého osudu.

Základní vlastností těchto nekrvavých obětí a rituálů je jistá nenápadnost realiza­ce takového záměru – probíhající změny nejsou tak radikálně znatelné. Dále i dlouho­dobá trvalost a dosažitelnost harmonie (pokud si ji sami nerozmetáme svým konáním) a navíc nevzniká negativní karmický dopad pro lidi na obřadu zúčastněné. Dochází ke sladění a vyvážení celkového vývoje.
Není to práce pro diletanty a profesionály nemáme (prezentace pojmů ke stažení).
Vše co je možné dosáhnout spočívá ve správné formulaci prosby k „nebesům“.
Vedlejším efektem (bonus navíc) bývá i mimořádná energetická aktivace zúčastně­ných osob (i méně trénovaných) a také pohnutí s neřešitelnými osobními a životními problémy.

Jako oběť v tomto případě slouží již dříve zmíněná oběť práce pro jiné, oběť času (jak pro svůj vlastní duchovní rozvoj, tak i čas věnovaný jiným ku jejich prospěchu, např. sociální práce navíc), učení se i učení jiných. Pro osobní cíl to může být třeba oběť „svého dosavadního životního stylu“, který často není dobře sladěn s původním životním plánem duše.
Pokud však má obřad pohnout i děním na Zemi, ve společnosti, politice …, použijeme velmi silné techniky modlitby a meditace správně provedené (viz dále). Při spo­lečném obřadu je samozřejmě potřebná přítomnost někoho, kdo s postupy tohoto ty­pu má již jisté zkušenosti. Ten řídí a synchronizuje všechno konání, aktivní jsou však vždy všichni zúčastnění. Skvělé na modlitbách i meditacích je (pokud je člověk správ­ně zvládne), že jsou užitečné a snadno použitelné i pouze pro sebe, bez nutnosti dal­ších jiných obřadů.

Pozn. 103 - upozornění:
Zdůrazňuji, že římskokatolické obřady s eucharistií nepatří do tohoto okruhu bezpečné duchovní práce, nýbrž principem jejich působení a následnými do­pady v energeticko-informačním prostoru silových polí se jedná výhradně o oběti krvavé, jak již bylo dříve vysvětleno – viz pozn: 94.

 
Provádění obřadů – popisovat krvavé rituály nehodlám, neboť jsou proti mému přesvědčení a i proti vůli Otce nebeského a jejich provádění na Zemi, kromě neustá­lých běd, nakonec nikdy nic dobrého nepřineslo. Historiografií pro účely poznání a paměti se mohou zabývat práce jiné.

Veškerá osvěta zde je nyní zaměřená především k vysvětlení a pochopení princi­pu práce v energeticko-informačních egregorických silových polích, které předurčují mnohé dění. Získání nového úhlu pohledu na problematiku a pozadí řady dějinných událostí a objasnění i síly některých specifických utajených mechanismů řízení zvratů a vývoje událostí nám pomůže snadněji pochopit pozadí mnohých dějů jak v historii, tak i v poměrně nedávné politice, jako důsledek magické práce. A také se jich v bu­doucnu vyvarovat! Současný stav vývoje lidské společnosti je důsledkem kdysi dávno prováděných obřadů, některých možná kdysi z neznalosti špatně provedených, přede­vším však mnoha záměrně vykonávaných oním tajemným globálním parazitem (GP). Tyto své specifické prastaré a utajené vědomosti uměl ve svůj prospěch dobře využí­vat. Potěšitelné pro nás lidi je, že ony dovednosti již jednak částečně poztrácel a hlav­ně nyní nemá kádry schopné k jejich opětnému řádnému provedení. Navíc dnes na přelomu věků nám všem byly poskytnuty prostředky „bílé magie“ již mnohem silnější a bez nutnosti uchylování se k rizikovým krvavým rituálům a bude probíráno dále.

 
Obřady nekrvavé – mohou mít různou podobu !!
K nekrvavým obětem čti dále a hledej poučení i v jiných pramenech.
Základní dílo pak jednou najdeš v Rukopise i s technikami výcviku.

Je důležité si uvědomit, že energie, kterou je možné zkoncentrovat a tedy také i budoucí výsledek jsou dány jednak aktivní účastí všech osob účastných na obřadu a silou jejich společného soustředění, což je možné také i trénovat. Jiný, nezúčastněný „pozorovatel“ (či diletant) by u toho neměl být, protože je schopen výsledek soustře­dění a práce všech narušit.

I když se bude jednat o shromáždění amatérů a laiků, i když tam bude zkušený starší operátor, všichni jsou si rovni a stejnou měrou zodpovědní za výsledek společ­ného díla. Všichni mají spojení s Otcem nebeským, jak to Ježíš již kdysi vysvětloval. Hlavní operátor („obřadník“), tedy celebrant obřadu, jenž celou práci synchronizuje, z hlediska závažnosti záměru a cíle by však vždy měl být někdo již zkušený v prová­dění těchto technik práce.
Podle předchozích výcvikových škol členů skupiny se mohou obřady různě lišit. Důleži­té je, aby užité obřady byly v souladu s jejich dosavadním poznáním a srdcem (svědo­mím). Kromě mnoha typů meditačních škol a škol šamanských výcviků jsou tu i školy vycházející z indických tradic. Vůbec se nemusí mezi sebou při práci rušit a na původ­ním tréninku nezáleží – v daném okamžiku záleží pouze na opravdovosti práce každé­ho jednotlivce.

Za vhodnou a i velmi silnou techniku považuji ohnivé obřady podle hinduistické tradice (viz dále). Jejich výhodou je, že jsou to velmi dávné obřady užívané již našimi předky ještě v Hyperboreji, tedy velmi dobře vyzkoušené a máme je v krvi.
Mám je osobně odzkoušené, skutečně fungují.

Ohňový obřad

Tuto techniku mají velmi dobře propracovánu hinduisté a je jednoduchá a snadno aplikovatelná na jakýkoliv problém. Samozřejmě mají propracovánu a podle okamži­tých potřeb lidí neustále provádí celou řadu speciálních rituálů (i jiných typů) – přes­něji vždy využívají jiné specifické mantramy. To jim na běžnou občanskou rutinu stačí. Ale opět, je v tom síla základního postupu a pak již záleží především na záměru a kaž­dého osobní schopnosti ponoření se do vědomého transu, což se lze i rychle naučit.

Dochází k využití síly ohně a pomoc spalování vhodných substancí, nikdy však masa a živočišných tuků (máslo ghí povoleno). Základní užívanou obětinou je většinou trocha rýže a případně i jiné zrno. V zrnu a semenu je totiž ukryt velmi vysoký poten­ciál zrodu. To hlavní však je plné soustředění se na záměr a oheň.
Vlastní provádění pak vyžaduje pouze krátký zácvik (trénink, vysvětlení) a zvládnutí výslovnosti některých jednoduchých, hlavně však osvědčených univerzálních manter. Ty slouží především k frekvenčnímu doladění všech účastníků a přivolání osvědčených základních (archetypálních) pozitivních egregorů na počátku, před hlavním soustředě­ním se na záměr a jeho přednes.

Původ těchto védských rituálů je u Árjů, kteří je do dnešní Indie přinesli s sebou od severu z Hyperboreje, zároveň s veškerými znalostmi i svým jazykem – sanskrtem. Jejich potomci jsou v Indii neustále přítomni, především v kastě bráhmanů a genetic­ky to jsou Slované. Techniku lze hledat pod názvy pudža, homa, agnihotra.

Několik odkazů pro lepší obrázek k tématu ohňového obřadu:
Co je to Homa?;
Ohňové púdži - védské ohňové rituály pro mír a léčení … Transformující a pročišťující síla ohně, kde je ke stažení i Informace o ohňových púdžách v tradici Šrí Káléšvary;
Agnihotra tematicky jeden z prvních na toto téma zaměřený web s mnoha podrob­nostmi a lze zapnout češtinu;
Léčivý oheň Homa terapie;
Homaterapie: Agnihotra a záchrana lesa, kde jsou i další odkazy;
Co je to Agnihotra a Homa terapie?;
Védský ohňový obřad HÓMA a AGNIHOTRA také s odkazy.

Znalému a zkušenému operátorovi samozřejmě nebude činit problém vypracovat vhodné modifikace podle různých záměrů, což se v podstatě projeví v jiných pronáše­ných modlitbách – což může být i v češtině. V čem spočívá síla modlitby a meditace, jak se tím koncentruje a programuje energie a jak je možné je využít v dějích výše popsaných místo oněch slabých krvavých rituálů – o tom již je právě další kapitola.

Pro pochopení všech podivných zvratů v dosud námi registrovaných dějinách a v jejich zkreslenosti vyučovaných a do pamětí lidí násilně vtloukaných (pohříchu vítězi a usurpátory moci vždy hrubě znásilněných a lživě přetvořených) je nutné alespoň jen encyklopedicky něco málo vědět a znát k tématu počátečních magických obřadů kona­ných vždy za oponou. Tyto obřady předem připravily energeticko-informační silové egregorické pole planety na plánovanou změnu. Bez těchto počátečních obřadů snaha provést radikální přestavbu světa by byla pouze pokusem zorat skálu dřevěným plu­hem, na druhou stranu se pak takovému vývoji postavit bez podobných silných tech­nik je čirá bláhovost (jako-by pouze holýma rukama). Vládnoucí temný elitní globální parazit tyto techniky proti nám používá již tisíce let.

Jestliže se máme lidstvo jako celek (individuálně to nelze) od onoho nás dosud ovládajícího parazita konečně osvobodit a jít ve svém vývoji dále vpřed, tak napřed musíme něco vědět o jeho „modu operandi“, tedy způsobu práce. To bylo naznačeno v této podkapitole. Teprve pak můžeme hledat techniky jiné, účinnější, hlavně bezpeč­nější. Jak pro svou obranu, tak i pro …? ? ?
Musíme dát velký pozor a neskočit na návnadu užití těchže metod, byť účinných. Neboť takto bychom pouze nahradili parazita v jeho nynějším smutném údělu, ke kte­rému se blíží – konečnému účtování jeho nadřízeným silovým polem – postaru podle pohádek nazývaným ďábel. Sami bychom se stali jeho novým otrokem a později také i obětí toho samého principu. Proto je také nutné hledat cestu ven z tohoto bludného kruhu. Ta cesta již byla mnohokrát popsána a je potřebné, aby ji lidé již konečně sami ovládli. Luceren osvětlujících tu cestu neznámem již bylo rozžato hodně a je nejvyšší čas na tu cestu vstoupit.

Otec nebeský na nás hledí.
Vykročíme za ním tentokrát již správně?

Co nám v tom může pomoci – o tom je již další pokračování.

 



Poznámky pod čarou:

83) … Doporučuji, aby si právě přesně toto uvědomili všichni ti, kteří tvrdí, že astrologie prý nemá žádné opodstatnění. S jak velkými elektromagnetickými poli pracují planety?

84) … Doporučuji knihu od Holgera Kerstena „Ježíš žil v Indii“.
Pro zájemce o nácvik těchto dovedností pak je k dispozici kniha návodů k tréninku od Sri Kaleshwara „The Real Life and Teachings of Jesus Christ“, také v němčině. Český pře­klad bohužel stále ještě není hotov a nezbývá než se poptávat. Zdůrazňuji, že tento tré­nink je běh na velmi, velmi a velmi dlouhou trať a předchází tomu ještě další, také dlouhá příprava.

85) … Tyto rituály nejsou pouze zvykem lidí, vyskytují se i ve zvířecí říši. Typické a viditelné jsou například rituály námluv a také soubojů samečků o samičku – myslivci a dobří pozo­rovatelé přírody je znají.

86) … Při vyvolávání takového programu pouze jeho jménem dokonce již ani nemusíme znát celou jeho vnitřní strukturu a pracujeme s ním jako s tzv. „černou skříňkou“. Ta má pouze na ven definované požadované vstupy a výstupy, kterými se pak projeví. Pak také existují „utajené černé skříňky“, o kterých není známo ani toto, kromě jejich jména. Což však ne­znamená, že by procesy s nimi spojené nebylo možné aktivovat … a pak se jeden nesta­čí divit, že po pronesení zcela nesmyslného textu se ten ďábel skutečně dostaví i s při­pravenou smlouvou. Třebas i v podobě neodolatelné půjčky od lichváře, která nakonec pohltí veškerý majetek rodu (a to lze ještě mluvit o velkém štěstí, že to celé dopadlo jen tak levně).

87) … Mluvit tedy o „primitivnosti“ v myšlení prapředků a jejich „hlouposti“, že se snažili třeba „pouhým tancem“ ovlivňovat počasí, to je naopak pouze známkou o duševní primitivnosti právě onoho širších souvislostí neznalého vědce-primitiva. Na rozdíl od něj oni dávní předci naopak měli značné empirické zkušenosti a věděli, jak to vše prakticky funguje.

88) … Sionisté např. několikerým veřejným publikováním v novinách již v době 1. světové války slíbili oběť 6 000 000 svých soukmenovců, realizovanou později během jimi vyvola­ného pokračování války známém jako 2. světová válka. Však také pro splnění tohoto úko­lu „slíbené oběti“ mnoho rabínů v Evropě později úzce spolupracovalo s německými mo­censkými orgány na výběru Židů do transportů – zároveň tím prováděli svou eugenickou rasovou očistu. Na internetu se dnes stopy tohoto dění hledají již podstatně snadněji, než ještě před několika lety v papírových archívech.
V současné době opět probíhá jejich finální holokaust a genocida, tentokráte však již rukou Izraelské vlády.

89) … Kdysi takto jedna skladba od Beatles, mantram míru, který si tehdy přivezli ze své dovolené v Indii a zhudebněný jej pustili do světa, změnil celkové ladění světa. Právě včas, neboť situace již byla velmi výbušná a na samé hraně dalšího světového konfliktu, tehdy již jaderného.

90) … Jiné použitelné slovo „fáze“ si ponechme zatím mimo, pro procesy pomocné probíhají­cí na okraji hlavního dění, avšak pro svou podporu s ním „volně spjaté“ a hlavně správně časované (sfázované).

91) … V žádném případě ne vyslovit, že „… takto to jednou možná třeba i bude …“ !

92) … Aby oltář byl také silovým předmětem – proto musí být buď napřed podroben specific­kému energetickému programování, anebo být pozicován na místě křížení telurických pá­sů správného typu. To se týká především pevných chrámových oltářů.

93) … Podobně jako ve standardní energetice tak činí transformátor převádějící energii mezi různými napěťovými okruhy, případně i propojující mezi sebou soustavy s různými pra­covními kmitočty … to již je komplikovanější technická záležitost. Příkladem pro přenos informací zase slouží klasická radioamatérská krystalka – i když tomuto příkladu z dnešní mládeže asi již málo kdo bude rozumět.

94) … To je například zvyklost z Jeruzalémského chrámu, kdy archa byla uložena separátně za chrámovou oponou, kde měl málo kdo přístup. Podobnou praxi vyloučení vstupu ve­řejnosti (člověka) do místa komunikace s Bohem používá i pravoslavná církev – prostor oddělený ikonostasem.

95) … Vlastně to tehdy všem svým posluchačům neustále vysvětloval i učitel Ježíš – proto také po něm sanhedrin tak šel, neboť tak soustavně narušoval jejich jimi uzurpovaný mo­nopol komunikace s Bohem. Na internetu je možné nahlédnout na geometrii uspořádání prostoru této instituce – bude dále probíráno.

96) … Obě etnika jsou v principu totožná i svým původem z Hyperboreje. Rozdíl do značení vnesli Římané, kteří obyvatelstvo za hranicemi své říše pojmenovávali vždy podle svého římského názvu onoho území (jak si je Římané sami vymysleli) a ne podle jména, kterým by se označovali sami lidé tam bývající.

97) … Termín „kon“ (konání) znamená, že se jedná o jeden ze řady základních postulátů všeobecně platných (axiomatických) v nejširším Univerzu. Ty jsou dány z nejvyšších sfér existence a platí jak pro bytosti, tak ale i pro společenství bytostí, a vlastně pro všechny větší soustavy. Jejich nedodržování je trestáno následnými zhoršeními životních podmí­nek těch, kteří je porušili. Z konů se teprve definují tzv. „zákony“, tj. něco jako prováděcí předpisy stojící až za-konem a rozpracovávající podrobněji pouhý jeden z dílčích aspektů některého z „konů“.

98) … Asi jako raketa na startovací rampě, které sice již byly zažehnuty motory a počíná první fázi startu – lehké zvedání se nad kosmodrom bez zapnutých hlavních motorů, ale ještě jí nebyl dán cílový program letu.

99) … Tedy i předčasné ukončení a nedokončení obřadu, ať již z jakékoliv příčiny, musí být také správně ošetřeno.

100) … Proto je vždy důležité zajistit nepřítomnost krve – viz dále pozn. pod čarou 101.

101) … Proto například hinduisté při takových příležitostech používají (zvláště ženy) šátky či cíp sárí přes hlavu pro ochranu před dotěrným hmyzem. Menstruující ženy se takovýmto energeticky silným obřadům (obřadům s vytvořeným velmi silným polem) také vyhýbají a když, tak se zúčastní (sledují je) pouze z povzdálí. To proto, aby se v tom okamžiku ne­staly předmětem útoku těchto parazitických entit, které by se na ně mohly pak přisát. Tato silně destrukčním pole (s takovým programem) se shlukují kolem vymezeného prostoru obřadu a snaží se získat energii. Nezapomeňme, že jak již bylo dříve probráno, ta pole nejsou samy ze své podstaty schopny tvorby energie (akumulace základní všudypřítom­né prány – volné energie) a její transformace na frek­venční pásmo pro ně potřebné. Proto se snaží kdekoliv přisát na zdroj „živé prány“.

Motto:
Rozumem vše ověřuj, smysly však otevřené měj a „rozum” – srdcem hlídej!